Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Výchova, vzdělání a mládež v dubnu 2021

Euroskop, 10.05.2021

Komise chce poskytnout další finanční podporu na výzkum koronaviru, Komise vyhlásila 1. výzvy v rámci Evropské rady pro inovace, Rada přijala postoj ke kosmickému programu EU, EU chce využívat data z pozorování Země, EP schválil program Horizont Evropa

  • EU má podporvat výzkum koronaviru

  • Komise podporuje inovace v rámci ERI

  • Členské státy se věnovaly kosmickému programu

  • Komise chce využívat data z pozorování Země

  • Horizont Evropa byl schválen

 

 

Krátce…

 

Komise chce poskytnout další finanční podporu na výzkum koronaviru
 
  • EU chce poskytnout finanční prostředky na výzkum koronaviru.

  • Komise stanovila možnosti, kam mohou prostředky plynout.

Komise 7. 4. 2021 informovala, že mobilizuje 123 mil. € z nového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa na naléhavě potřebný výzkum variant koronaviru. Toto první mimořádné financování v rámci programu Horizont Evropa doplňuje řadu akcí v oblasti výzkumu a inovací, které EU financuje s cílem bojovat proti koronaviru, a přispívá k celkové činnosti Komise zaměřené na prevenci, zmírňování a reakci na dopady variant koronaviru v souladu s novým evropským plánem připravenosti biologické obrany nazvaným Inkubátor HERA (více v příspěvku „EP a Rada dosáhly dohody týkající se programu Horizont Evropa “, Výchova vzdělání a mládež v prosinci 2020, v příspěvku „Byly vyhlášeny první výzvy v rámci programu Horizont Evropa”, Výchova vzdělání a mládež v únoru 2021, v příspěvku „Komise představila první strategický plán programu Horizont Evropa”, Výchova vzdělání a mládež v březnu 2021 a v příspěvku „EU požaduje snadnější a rychlejší schvalování upravených vakcín”, Veřejné zdraví v březnu 2021). Financované projekty mají: (1) vytvářet nové nebo rozvíjet stávající rozsáhlé, multicentrické a regionální nebo nadnárodní kohorty, též za hranicemi EU, což by mělo přinést rychlý pokrok ve znalostech o SARS-CoV-2 a jeho nově vznikajících variantách; (2) dále rozvíjet slibné potenciální léčebné nebo očkovací látky proti SARS-CoV-2/COVID-19, u kterých již byl dokončen předklinický vývoj v klinických studiích; a (3) podporovat výzkumné infrastruktury s cílem urychlit sdílení údajů a poskytovat rychlou podporu výzkumu a odborné znalosti, aby bylo možné čelit variantám koronaviru a připravit se na budoucí epidemie.

 

Komise vyhlásila 1. výzvy v rámci Evropské rady pro inovace

  • ERI Accelerator funguje jako katalyzátor k přilákání dalších investorů nezbytných ke zvětšení rozsahu inovací. 

  • ERI Accelerator se zaměřuje na vědecké objevy nebo technologické průlomy, k nimž jsou zapotřebí značné finanční prostředky, a to po dlouhou dobu, než začnou generovat návratnost.

Komise 9. 4. 2021 vyhlásila 1. výzvy k podávání návrhů v rámci nástroje ERI Accelerator. Evropská rada pro inovace zahájila svou činnost v březnu 2021 s rozpočtem na období 2021–2027 ve výši přes 10 mld. € (více v příspěvku „EU zahájila činnost Evropské rady pro inovace”, Výchova vzdělání a mládež v březnu 2021). Poskytuje podporu na přelomové technologie, od počátečních stádií vědeckého výzkumu přes přeměnu výsledků výzkumu na obchodní příležitosti po rozvoj a expanzi inovativních start-upů a MSP. Coby klíčový nový prvek v programu Horizont Evropa staví na úspěšné pilotní fázi, která běžela v období 2018–2020, a také na předchozím nástroji pro MSP a programech pro budoucí a vznikající technologie, v nichž získalo podporu přes 5 tis. MSP a start-upů a více než 330 výzkumných projektů. ERI Accelerator je určen k podpoře pokročilých fází technologického vývoje a expanze. To znamená, že technologická složka dané inovace musí nejdříve projít testováním a validací v laboratorním nebo jiném odpovídajícím prostředí. Doplňuje další 2 programy ERI: (1) ERI Pathfinder, z něhož dostávají podporu interdisciplinární výzkumné týmy na realizaci svých vizí průlomových vědeckých a technologických objevů, a (2) ERI transformace, který se zaměřuje na transformaci výsledků výzkumu na inovační příležitosti. Oznámené financování v celkovém objemu 1 mld. € má podpořit růst start-upů a MSP, které mají potenciál učinit skutečný průlom. Více než 1/2 všech prostředků je vyčleněna na radikální inovace v jakékoliv oblasti, 495 mil. € je však vázáno konkrétně na inovace spojené s plněním Zelené dohody pro Evropu a s digitálními a zdravotnickými technologiemi.

 

Rada přijala postoj ke kosmickému programu EU 

  • EU považuje činnosti v kosmickém prostoru za podporu udržitelného hospodářského růstu a bezpečnosti.

  • Nový kosmický program má umožnit udržet si konkurenceschopnost, pokud jde o ekonomiku tzv. „New Space“, a zachovat si svrchovanost EU v oblasti vesmíru. 

Rada 19. 4. 2021 přijala postoj v 1. čtení k navrhovanému nařízení, kterým se zavádí kosmický program EU na období 2021–2027. Tento krok navazuje na dohodu dosaženou s EP v prosinci 2020. Nařízení by mělo zajistit vysoce kvalitní, aktuální a zabezpečené údaje a služby související s vesmírem; větší socioekonomické přínosy plynoucí z využívání těchto údajů a služeb, jako je vyšší růst a rozsáhlejší tvorba pracovních míst v EU; posílenou bezpečnost a autonomii EU a výraznější úlohu pro EU jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví. Uvedených cílů bude má být dosaženo např. pomocí zjednodušení a racionalizace stávajícího právního rámce EU týkajícího se politiky pro oblast vesmíru; stanovení pravidel pro správu kosmického programu EU a standardizace bezpečnostního rámce pro kosmický program. EU by měla obdržet pro oblast vesmíru odpovídající rozpočet, aby bylo možné pokračovat ve stávajících stěžejních programech v oblasti vesmíru, jako je EGNOS, Galileo a Copernicus, a zdokonalit je, monitorovat kosmická rizika v rámci složky „získávání poznatků o situaci ve vesmíru“ (SSA) a zajistit přístup k zabezpečené družicové komunikaci pro vnitrostátní orgány (GOVSATCOM). Po finálním schválení, ke kterému došlo 28. 4. 2021, se nařízení použije zpětně od 1. 1. 2021.

 

EU chce využívat data z pozorování Země

  • Pozorování Země z vesmíru přináší informace, díky nimž lze rozhodovat na základě důkazů.

  • Jakákoli evropská politika může z využívání dat pozorování Země těžit.

Komise 20. 4. 2021 zřídila znalostní centrum pro pozorování Země, aby se poznatky získané při pozorování Země, především v rámci projektu Copernicus, co nejvíce využívaly při tvorbě politik EU. Údaje z programu Copernicus již do určité míry využívají různé útvary Komise na podporu tvorby svých politik. Pozorování Země se používá například pro monitorování půdy, služby v oblasti změny klimatu, monitorování atmosféry, tísňové služby, monitorování mořského prostředí a bezpečnostní služby. Konečným záměrem je, aby centrum podporovalo účinné provádění politických priorit Komise, zejména Zelené dohody pro Evropu a Digitální agendy. Bude obstarávat systematické monitorování politických potřeb a priorit ohledně produktů a služeb programu Copernicus a ve službách poskytovaných na míru politickým potřebám uplatní osvědčené postupy a nejmodernější vědecké poznatky. Cílem znalostního centra je rovněž zajistit, aby vývoj programu Copernicus a další investice Komise do pozorování a výzkumu Země byly i nadále v souladu s politikou EU.

 

EP schválil program Horizont Evropa

  • Celkový rozpočet programu činí 95,5 mld. €, včetně 5,4 mld. € přidělených z nástroje EU na podporu oživení Next Generation EU.

  • Program se prozatímně provádí od 1. 1. 2021.

EP 27. 4. 2021 schválil výzkumný program Horizont Evropa na období 2021–2027. Nový program Horizont Evropa zajišťuje krátkodobé a dlouhodobé financování výzkumných a inovačních činností, které se týkají globálních výzev, jako je boj proti změně klimatu, digitalizace a pandemie COVID-19. Částka 95,5 mld. €. je nejvyšší částkou, jakou kdy EU na digitální výzkum a digitalizaci vyčlenila. Z programu budou podporovány rovněž inovativní MSP, evropská výzkumná infrastruktura a dále základní výzkum, na který bude prostřednictvím Evropské rady pro výzkum věnována další 1 mld. €. Komise program prozatímně uplatňuje již od 1. 1. 2021 (více v příspěvku „EP a Rada dosáhly dohody týkající se programu Horizont Evropa“, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2020 a v příspěvku „Rada přijala postoj k programu Horizont Evropa”, Výchova, vzdělání a mládež v březnu 2021). Program Horizont Evropa bude mít celkový rozpočet ve výši 95,5 mld. €, včetně 5,4 mld. € přidělených z nástroje EU na podporu oživení Next Generation EU, a další investice ve výši 4 mld. € z VFR. Program je rozdělen do 3 hlavních směrů, takzvaných „pilířů“: (1) Pilíř „Excelentní věda“ má podporovat výzkumnou činnost v dosud neprobádaných oblastech vědy. Podpora bude poskytována prostřednictvím Evropské rady pro výzkum, kterou řídí nezávislá vědecká rada, v níž zasedají ti nejlepší odborníci v daných oborech. Financována budou mimo jiné stipendia a výměny výzkumných pracovníků v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a bude použit také na investice do výzkumné infrastruktury. (2) Pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ má přímo podporovat výzkum související se současnými celosvětovými problémy a technologickými a průmyslovými kapacitami. Bude také udávat směr výzkumných činností po celé EU. Zahrnuje rovněž evropská partnerství v rámci veřejného sektoru a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Pod tento pilíř spadá i činnost Společného výzkumného střediska, které poskytuje nezávislé vědecké poznatky potřebné pro politické rozhodování. (3) Cílem pilíře „Inovativní Evropa“ je prostřednictvím Evropské rady pro inovace dosáhnout toho, aby EU byla ve světovém srovnání na předních místech v inovační činnosti, která vytváří tržní příležitosti. Z tohoto pilíře bude podporován rovněž Evropský inovační a technologický institut, který pomáhá vytvářet vazby mezi podnikovou sférou, výzkumem a vysokými školami.

Další články v rubrice

Vnitřní trh v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021

Daně v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021