Vnější obchodní vztahy v květnu 2021

Komise se zabývala zahraničními subvencemi Spolupráce EU-Indie pokračuje Rada přjala pravidla por zboží dvojího užití

Komise chce řešit narušení způsobená zahraničními subvencemi na jednotném trhu

Legislativní návrh navazuje na přijetí bílé knihy z června 2020. Komise má mít pravomoc prošetřit finanční příspěvky poskytnuté orgány veřejné moci třetí země. Nařízení navrhuje zavedení 3 nástrojů – 2 nástrojů založených na oznamování a obecného nástroje pro šetření trhu. Komise má mít možnosti uložit pokuty a přezkoumat transakci.

Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council on foreign subsidies distorting the internal market (COM(2021)223)

• Komise 5. 5. 2021 navrhla nový nástroj pro řešení potenciálních rušivých účinků zahraničních subvencí na jednotném trhu.

Pozadí

Pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek a nástrojů na ochranu obchodu hrají roli při zajišťování spravedlivých podmínek pro společnosti na jednotném trhu. Stávající nástroje však nelze použít na zahraniční subvence, které příjemcům při akvizicích společností působících v EU, účasti ve veřejných nabídkových řízeních v EU nebo jiných investičních rozhodnutích v EU poskytují nespravedlivou výhodu. Vzniká tak mezera v regulatorním rámci: (1) Právní předpisy EU v oblasti antimonopolního práva a kontroly spojování podniků neumožňují Komisi konkrétně zohlednit, zda společnost mohla těžit ze zahraničních subvencí narušujících trh. (2) Pravidla EU pro státní podporu se vztahují pouze na finanční příspěvky poskytované členskými státy EU. Naproti tomu subvence poskytované vládami zemí mimo EU nepodléhají kontrole státní podpory ze strany EU, i když mají dopad na jednotný trh. (3) Pravidla WTO o subvencích a nástroje EU na ochranu obchodu se vztahují na dovoz subvencovaného zboží. Neuplatňují se však v případech, kdy zahraniční subvence podporují investice, akvizice nebo nabídky v zadávacích řízeních, nebo pokud jde o služby. (4) Nařízení č. 452/2019 o přímých zahraničních investicích se zaměřuje na hrozby, jež zahraniční převzetí a investice představují pro bezpečnost a veřejný pořádek členských států. (5) Stávající rámec EU pro zadávání veřejných zakázek se specificky nezabývá narušením trhů EU s veřejnými zakázkami způsobeným zahraničními subvencemi.

Evropská rada ve svých závěrech z března 2019 uložila Komisi, aby určila nové nástroje s cílem vyrovnat se s deformačními účinky zahraničních subvencí na jednotný trh.

V červnu 2020 přijala Komise bílou knihu, v níž navrhla způsoby, jak řešit narušení způsobená zahraničními subvencemi na jednotném trhu (více v příspěvku „Komise vydala bílou knihu týkající se zahraničních subvencí na jednotném trhu”, Vnější obchodní vztahy v červnu 2020). Veřejná konzultace k bílé knize skončila v září 2020. Komise rovněž konzultovala veřejnost ohledně počátečního posouzení dopadů a provedla cílenou konzultaci se vzorkem nejvíce zasažených zúčastněných stran.

V závěrech ze září 2020 Rada rovněž odkázala na bílou knihu Komise a v závěrech z října 2020 vyzvala k vytvoření dalších nástrojů pro řešení deformačních účinků zahraničních subvencí na jednotný trh.

EP ve zprávě o politice hospodářské soutěže z února 2020 vyzval Komisi, aby „prozkoumala možnost přidat do unijního práva v oblasti hospodářské soutěže pilíř, který by Komisi poskytl příslušné vyšetřovací nástroje pro případ, že je určitá společnost podezřelá z chování, kterým narušuje hospodářskou soutěž díky státním dotacím (…)“.

Ve sdělení Nová průmyslová strategie pro Evropu z března 2020 Komise potvrdila, že do 1/2 roku 2020 přijme bílou knihu o nástroji týkajícím se zahraničních subvencí, jejímž cílem bude řešit rušivé dopady zahraničních dotací na jednotný trh. Aktualizovaná průmyslová strategie, která byla přijata v květnu 2021, rovněž označuje navrhované nařízení o zahraničních subvencích za jedno z klíčových opatření k dosažení cíle otevřené strategické autonomie EU (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“, Vnitřní trh v březnu 2020).

V pracovním programu Komise na rok 2021 a ve sdělení Přezkum obchodní politiky z února 2021 Komise oznámila, že do poloviny roku 2021 navrhne právní nástroj k řešení narušení způsobených zahraničními subvencemi (více v příspěvku „Komise představila plány nové obchodní politiky”, Vnější obchodní vztahy v únoru 2021).

Klíčové a sporné body

Legislativní návrh navazuje na přijetí bílé knihy v červnu 2020 a na proces konzultací se zúčastněnými stranami. Jeho cílem je odstranit nedostatek v právních předpisech upravujících fungování jednotného trhu: subvence poskytované vládami zemí mimo EU nejsou totiž v současné době z velké míry kontrolovány, zatímco dotace poskytované členskými státy důkladné kontrole podléhají. Nový nástroj je navržen tak, aby řešil zahraniční subvence, které narušují jednotný trh a rovné podmínky na něm v jakékoli situaci na trhu. Je také důležitým prvkem pro naplnění aktualizované průmyslové strategie EU z května 2021.

Podle navrhovaného nařízení bude mít Komise pravomoc prošetřit finanční příspěvky poskytnuté orgány veřejné moci třetí země, z nichž mají prospěch společnosti provozující hospodářskou činnost v EU, a případně napravit jejich rušivé účinky.

V této souvislosti nařízení navrhuje zavedení 3 nástrojů: 2 nástrojů založených na oznamování a obecného nástroje pro šetření trhu. Konkrétně se jedná o:

1. nástroj založený na oznamování určený k prošetření spojení podniků, jež zahrnují finanční příspěvek vlády zemí mimo EU, a to pokud obrat společnosti z EU, která má být nabyta (nebo alespoň jedné z fúzujících stran), činí nejméně 500 mil. € a zahraniční finanční příspěvek činí nejméně 50 mil. €,

2. nástroj založený na oznamování určený k prošetření nabídek v rámci veřejných zakázek, jež zahrnují finanční příspěvek vlády zemí mimo EU, a to pokud odhadovaná hodnota zakázky činí 250 mil. € nebo více, a

3. nástroj pro prošetření všech ostatních situací na trhu, jakož i menších akvizic a postupů zadávání veřejných zakázek, v jehož rámci může Komise zahájit šetření z vlastního podnětu (ex-officio) a požadovat oznámení ad hoc.

Pokud jde o nástroje založené na oznamování, nabyvatel nebo uchazeč má mít povinnost předem oznámit jakýkoli finanční příspěvek, který v souvislosti se spojováním podniků nebo veřejnými zakázkami, jež splňují prahové hodnoty, obdrží od vlády nečlenské země. Do doby, než Komise provede přezkum, nebude možné spojení podniků dokončit a šetřenému uchazeči nebude možné zakázku zadat. Pro rozhodnutí Komise jsou stanoveny závazné lhůty.

Podle navrhovaného nařízení může Komise v případě, že společnost nesplní povinnost oznámit subvencované spojení nebo finanční příspěvek poskytnutý v souvislosti se zadávacím řízením splňujícím prahové hodnoty, uložit pokuty a přezkoumat transakci, jako kdyby byla oznámena.

Obecný nástroj pro šetření trhu má umožnit prošetřit jiné druhy situací na trhu, jako jsou investice na zelené louce nebo spojení a nákupy pod prahovými hodnotami, má-li podezření, že by se mohlo jednat o zahraniční subvenci. V těchto případech má Komise moci zahájit šetření z vlastního podnětu (ex-officio) a může požadovat oznámení ad hoc.

Na základě zpětné vazby k bílé knize bude vymáhání nařízení svěřeno výhradně Komisi, aby bylo zajištěno jeho jednotné uplatňování v celé EU.

Pokud Komise zjistí, že zahraniční subvence existuje a narušuje hospodářskou soutěž, zváží v odůvodněných případech možné pozitivní účinky zahraniční subvence a posoudí je s ohledem na negativní účinky způsobené narušením.

Pokud negativní účinky nad pozitivními účinky převáží, má mít Komise pravomoc uložit nápravná opatření nebo od dotčených společností přijmout závazky, které narušení napraví.

Pokud jde o nápravná opatření a závazky, navrhované nařízení zahrnuje několik nápravných opatření nebo nápravných opatření týkajících se chování na jednotném trhu, jako je odprodej určitých aktiv nebo zákaz určitého tržního chování. V případě oznámených transakcí má mít Komise rovněž pravomoc zakázat subvencované akvizice nebo zadání veřejné zakázky dotovanému uchazeči.

Předpokládaný další vývoj

EP a Rada návrh Komise projednají v rámci řádného legislativního postupu. Návrh bude rovněž otevřen pro zpětnou vazbu, a to po období 8 týdnů.

Odkazy

• Komise navrhuje nové nařízení, které má řešit narušení způsobená zahraničními subvencemi na jednotném trhu

• Updating the 2020 Industrial Strategy: towards a stronger Single Market for Europe’s recovery

• Obchod a investice – řešení problému narušování soutěže způsobovaného zahraničními subvencemi

• Zasedání Evropské rady (21. a 22. března 2019)

• Závěry na téma Prohloubený jednotný trh v zájmu silného hospodářského oživení a konkurenceschopné a udržitelné Evropy

• Mimořádné zasedání Evropské rady (1. a 2. října 2020)

• Zpráva o politice v oblasti hospodářské soutěže – výroční zpráva za rok 2019

• Pracovní program Komise na rok 2021 – Vitální Unie v křehkém světě

• Trade Policy Review – An Open, Sustainable and Assertive Trade Policy

• Otázky a odpovědi

• Navrhované nařízení o zahraničních subvencích narušujících hospodářskou soutěž

• Zpráva o posouzení dopadů:

• Souhrn posouzení dopadů

• Bílá kniha

Krátce…

EU a Indie zahájily spolupráci v oblasti udržitelné konektivity

Partnerství, které EU a Indie za přítomnosti 27 členských států uzavřely, otevírá novou kapitolu vzájemných vztahů. Dvoustranná partnerství tvoří nedílnou součást strategie EU pro propojení EU a Asie.

Na zasedání vedoucích představitelů EU a Indie 8. 5. 2021 uzavřely prostřednictvím videokonference komplexní partnerství v oblasti konektivity a potvrdily svůj závazek spolupracovat na podpoře odolné a udržitelné konektivity jak v Indii, tak ve třetích zemích a regionech, včetně Afriky, Střední Asie a indicko-tichomořského regionu. Partnerství mezi EU a Indií je v pořadí 2. takovým partnerstvím, a to po partnerství s Japonskem, které EU uzavřela v září 2019 (více v příspěvku „EU a Japonsko dokončily jednání na dohodě o hospodářském partnerství“, Vnější obchodní vztahy v prosinci 2018, v příspěvku „Začalo platit rozhodnutí o odpovídající ochraně mezi EU a Japonskem“, Informační společnost v lednu 2019 a v příspěvku „Obchodní dohoda mezi EU a Japonskem vstoupila v platnost”, Vnější obchodní vztahy v únoru 2019). Tato dvoustranná partnerství tvoří nedílnou součást strategie EU pro propojení EU a Asie, kterou předložily Komise a vysoká představitelka v září 2018 a již Rada v říjnu 2018 potvrdila. Součástí partnerství EU a Indie v oblasti konektivity je spolupráce v digitálním odvětví, energetice, dopravě a mezilidském sektoru. Partnerství se věnuje dvojí digitální a ekologické transformaci, dodržováním a rozvojem mezinárodních standardů i sdílených norem a hodnot sociální, environmentální, hospodářské a fiskální udržitelnosti a rovných podmínek. EU a Indie představují kombinovaný trh 1,8 mld. osob s kombinovaným HDP ve výši 16,5 bil. € ročně. Do roku 2030 se Indie stane nejlidnatější zemí světa s mediánem věku pouhých 31 let. Ze studií vyplývá, že v letech 2019–2025 růst základní indické digitální ekonomiky přesáhne 250 %. Cílem nového partnerství v oblasti konektivity je proto sdružovat zdroje, normy a odborné znalosti tak, aby sloužily potřebám příští generace udržitelné a kvalitní infrastruktury. Zahrnuje společnou práci na normách a regulačním prostředí, jakož i na konkrétních projektech v oblasti infrastruktury. Partnerství poskytuje platformu pro rozvoj mnoha již probíhajících projektů mezi EU a indickými veřejnými a soukromými subjekty a rovněž navrhuje nové činnosti ve všech odvětvích. Činnosti EU budou využívat přístup „tým Evropa“, který ve společném rámci propojí orgány EU, členské státy EU a evropské finanční instituce. Zvláštní prioritou je životní prostředí. V odvětví energetiky se práce zaměří na provádění partnerství EU a Indie v oblasti čisté energie a klimatu, přičemž regulační podpora doplní mimo jiné veřejné a soukromé činnosti týkající se plovoucích solárních elektráren, větrných elektráren v mořích a skladování energie. Dalším ústředním prvkem partnerství je digitalizace, která vychází z naší společné digitální agendy zaměřené na člověka. Budeme usilovat o zajištění ochrany osobních údajů a soukromí, mimo jiné prostřednictvím možných rozhodnutí o přiměřenosti údajů, s cílem usnadnit bezpečné a zabezpečené přeshraniční toky údajů. Mezi činnosti v rámci partnerství patří spolupráce v oblasti digitálního připojení, například prostřednictvím podmořských kabelů a družicových sítí, jakož i podpora rychlých a účinných sítí 5G na základě celosvětových norem. V odvětví dopravy existují návrhy týkající se normalizace a certifikace, dekarbonizace a digitalizace, jakož i summit EU a Indie o letectví s cílem rozšířit spolupráci, dialogy o inteligentní a udržitelné mobilitě a nové investice do metra, možných nových leteckých tras a práce na námořním průmyslu. Prostřednictvím propojení osob je cílem rozvíjet průlomové inovace, které pomohou rozšířit nejnovější vědecké objevy, mimo jiné prostřednictvím lepších příležitostí v rámci programu Erasmus+, společné práce v rámci programu Horizont Evropa a propojení s Globální iniciativou pro akademické prostředí a Programem na podporu akademického výzkumu a spolupráce.

Partnerství bude usilovat o vytvoření příznivých podmínek pro zvýšení investic soukromého sektoru do projektů v oblasti konektivity, a to podporou konkurenceschopného globálního ekosystému. Podpora nových možností financování má pro partnerství zásadní význam. Na regulační úrovni bude zahrnovat zapojení v rámci Mezinárodní platformy pro udržitelné financování. Zahrnuje rovněž společný závazek rozvíjet spolupráci mezi EU a Indií v oblasti mezinárodní regulace vládní podpory financování vývozu. Cílem je rovněž podporovat spolupráci mezi podniky, obchodními komorami, národními rozvojovými a podpůrnými bankami/fondy a agenturami pro financování vývozu z EU a Indie. Partnerství v oblasti konektivity doprovází podpisové ceremoniály pro financování nové EIB ve výši 300 mil. € pro metra ve městech Pune a Kanpur, jakož i kapitálová investice (společně s Indickou státní bankou) ve výši 25 mil. € do investičního fondu NEEV II, která posiluje globální opatření v oblasti klimatu. Tyto operace, díky nimž celkové financování EIB v Indii dosahuje 3,3 mld. €, představují 1. nové financování v rámci tohoto partnerství. Nové operace – včetně dalších investic EIB do metra, jakož i projektů vedených členskými státy v odvětvích, jako jsou metro, železnice, větrná energie na moři a spolupráce v oblasti výzkumu – se již plánují.

EU přijala nová pravidla týkající se zboží dvojího užití

EU aktualizovala své právní předpisy upravující kontrolu vývozu, které se vztahují na citlivé zboží dvojího užití a citlivé technologie dvojího užití, jako jsou nástroje kybernetického dohledu. Přísné kontroly mají umožnit předcházet porušování a zneužívání lidských práv a zároveň držet krok s nejnovějším technologickým vývojem.

Rada 10. 5. 2021 přijala nařízení, kterým se modernizuje režim EU pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (více v příspěvku „Kontroly vývozu by měly být upraveny”, Vnější obchodní vztahy v listopadu 2020). Jedná se o zboží, software a technologie, které lze použít jak pro civilní, tak pro vojenské účely. Nové nařízení posiluje kontroly u širšího spektra nově vznikajících technologií dvojího užití a koordinaci mezi členskými státy a Komisí na podporu účinného prosazování kontrol v celé EU. Zavedením povinností náležité péče pro výrobce nová pravidla rovněž přisuzují společnostem důležitou úlohu při řešení rizik v oblasti mezinárodní bezpečnosti, jež jsou se zbožím dvojího užití někdy spojena. Nařízení o dvojím užití má také vytvořit předpoklady pro lepší koordinaci mezi EU a partnerskými zeměmi při posilování mezinárodní bezpečnosti prostřednictvím jednotnějších přístupů ke kontrolám vývozu na celosvětové úrovni.