Vnitřní trh v květnu 2021

10.06.2021
Euroskop

Komise představila aktualizaci nové průmyslové strategie 2020, Rada přijala závěry týkající se cestovního ruchu

  • Průmyslová strategie má být kvůli koronaviru upravena

  • Rada se zabývala problematikou cestovního ruchu

Komise představila aktualizaci nové průmyslové strategie 2020

  • Komise předložila novou průmyslovou strategii.

  • Koronavirová krize vystavila jednotný trh velké výzvě.

  • Komise chce navrhnout mimořádný nástroj pro jednotný trh.

  • Komise nastínila nová opatření na podporu zelené a digitální transformace.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Updating the 2020 New Industrial Strategy: Building a stronger Single Market for Europe’s recovery (COM(2021)350)

  • Komise 5. 5. 2021 představila aktualizovanou průmyslovou strategii EU, aby zajistila změny v průmyslu, zohlednila nové okolnosti po krizi COVID-19 a podpořila přechod k udržitelnější, digitálnější, odolnější a konkurenceschopnější ekonomice.

Pozadí

Komise představila v březnu 2020 Novou průmyslovou strategii pro Evropu, v niž vytyčila plán, jak by se průmysl EU mohl stát lídrem ekologické a digitální transformace, a zvýšit tak svou konkurenceschopnost. K dosažení tohoto cíle vytvořila politickou koncepci, jež se zaměřuje na lepší propojení potřeb a poskytnutí podpory všem aktérům v jednotlivých hodnotových řetězcích nebo průmyslových ekosystémech. Důraz přitom položila na základní kameny průmyslu, tedy inovaci, konkurenceschopnost a silný, dobře fungující jednotný trh, a zároveň na posílení naší globální konkurenceschopnosti prostřednictvím otevřených trhů a rovných podmínek (více v příspěvku „Komise představila novou průmyslovou strategii pro „celosvětově konkurenceschopnou, ekologickou a digitální Evropu“”, Vnitřní trh v březnu 2020).

Bezprostředně po předložení průmyslové strategie vyhlásila WHO pandemii COVID-19. Následná omezení volného pohybu osob a zpomalení hospodářského růstu negativně zasáhla průmyslová odvětví a společnosti v celé EU. Krize zdůraznila zásadní potřebu zachovat volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu v rámci jednotného trhu, stejně jako nutnost spolupracovat na posílení jeho odolnosti vůči narušení.

Klíčové a sporné body

Koronavirová krize vystavila jednotný trh velké výzvě, protože došlo k omezení dodávek, uzavírání hranic a fragmentaci trhu. Krize zdůraznila nutnost spolupracovat a za tímto účelem Komise plánuje mimo jiné:

  • navrhnout mimořádný nástroj pro jednotný trh – strukturální řešení pro zajištění volného pohybu osob, zboží a služeb pro případ budoucích krizí. Tento nástroj by měl zajistit větší transparentnost a solidaritu a pomoci řešit kritický nedostatek výrobků/produktů tím, že urychlí jejich dostupnost a posílí spolupráci v oblasti zadávání veřejných zakázek,

  • zajistit, aby členské státy plně provedly směrnici č. 123/2006 o službách a plnily své stávající povinnosti, včetně oznamovací povinnosti, aby bylo možné identifikovat a odstranit nové potenciální překážky,

  • posílit dozor nad trhem s výrobky tím, že podpoří vnitrostátní orgány při zvyšování kapacity a posilování digitalizace inspekcí výrobků a sběru údajů,

  • zmobilizovat investice na podporu MSP, navrhne a zavede mechanismy alternativního řešení sporů s cílem řešit prodlení u plateb MSP a stanoví opatření k řešení rizik týkajících se solventnosti, jež mají dopad na MSP.

Řešení strategických závislostí EU

Otevřenost obchodu a investicím je silnou stránkou EU, jež je významným dovozcem a vývozcem, a představuje zdroj jejího růstu a odolnosti. Pandemie ukázala potřebu obrátit pozornost ke strategickým závislostem, a to jak technologickým, tak průmyslovým, které musíme zanalyzovat a řešit. Komise proto:

  • provedla analýzu postupem zdola nahoru založenou na obchodních údajích: z 5,2 tis. výrobků dovážených do EU identifikovala úvodní analýza 137 výrobků/produktů (tj. 6 % celkové hodnoty dovozu zboží v EU) v citlivých ekosystémech, na nichž je EU vysoce závislá – zejména v energeticky náročných průmyslových odvětvích (např. suroviny) a zdravotních ekosystémech (jako jsou léčivé látky) –, ale i další výrobky, které jsou důležité pro podporu zelené a digitální transformace. Bylo identifikováno 34 výrobků (které představují 0,6 % celkové hodnoty dovozu zboží v EU), které jsou potenciálně více zranitelné vzhledem k jejich možnému nízkému potenciálu, pokud jde o další diverzifikaci a nahrazení výrobou v EU. Analýza rovněž poukázala na problémy a závislosti v oblasti pokročilých technologií,

  • předložila výsledky 6 hloubkových přezkumů týkajících se surovin, baterií, účinných složek léčivých přípravků, vodíku, polovodičů a cloudových a špičkových technologií, které přinášejí další informace o původu strategických závislostí a jejich dopadu,

  • zahájí 2. fázi přezkumu možných závislostí v klíčových oblastech, včetně výrobků, služeb nebo technologií, které mají klíčovou roli pro souběžnou transformaci, jako jsou obnovitelné zdroje energie, skladování energie a kybernetická bezpečnost, a vytvoří monitorovací systém v rámci Observatoře EU pro kritické technologie,

  • usiluje o diverzifikaci mezinárodních dodavatelských řetězců a o navázání mezinárodních partnerství s cílem zvýšit připravenost,

  • podporuje nové průmyslové aliance ve strategických oblastech, v nichž jsou tato spojenectví nejlepším nástrojem k urychlení činností, které by jinak nevznikly. Průmyslové aliance budou podporovány tam, kde dokáží přilákat soukromé investory k diskusi o nových obchodních partnerstvích a modelech otevřeným a transparentním způsobem, který je plně v souladu s pravidly hospodářské soutěže, a kde mají potenciál pro inovace a vytváření pracovních míst s vysokou hodnotou. Aliance poskytují z principu širokou a otevřenou platformu a budou věnovat zvláštní pozornost začleňování, pokud jde o začínající podniky a MSP.

  • připravuje zahájení činnosti Aliance pro procesory a polovodičové technologie a Aliance pro průmyslová data, edge a cloud. Uvažuje také o přípravě Aliance pro nosné rakety a Aliance pro letectví s nulovými emisemi.

  • podporuje úsilí členských států o sdílení veřejných zdrojů prostřednictvím významných projektů společného evropského zájmu v oblastech, kde trh sám o sobě nemůže přinést průlomové inovace, a může za tímto účelem vyčlenit prostředky z rozpočtu EU,

Urychlení souběžné transformace

V průmyslové strategii 2020 byla oznámena opatření na podporu zelené a digitální transformace průmyslu EU, jejíž rychlost a rozsah však ovlivnila pandemie. Komise proto nastínila nová opatření na podporu zelené a digitální transformace tím, že:

  • vymezí cesty transformace – vybrané cesty transformace by mohly pomoci všem zúčastněným lépe porozumět rozsahu, nákladům a podmínkám požadovaných opatření, která budou doprovázet souběžnou transformaci v nejrelevantnějších ekosystémech, což by vedlo k vytvoření uskutečnitelného plánu ve prospěch udržitelné konkurenceschopnosti,

  • zajistí soudržný regulační rámec pro dosažení cílů evropské digitální dekády a ambicí iniciativy „Fit for 55“ mimo jiné rychlejším zaváděním obnovitelných zdrojů energie a zajištěním přístupu k dostatečným dodávkám dekarbonizované a cenově dostupné energie,

  • poskytne MSP služby specializovaných poradců pro udržitelnost a podpoří obchodní modely založené na datech, aby MSP dokázaly ze zelené a digitální transformace maximálně těžit,

  • bude investovat do zvyšování kvalifikace a rekvalifikací za účelem podpory souběžné transformace.

Probíhající přezkum pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže by měl zajistit, aby v době, kdy se mění také globální konkurenční prostředí, dotčená pravidla podporovala zelenou a digitální transformaci.

Předložené sdělení doprovází 3 pracovní dokumenty útvarů Komise: Výroční zpráva o jednotném trhu pro rok 2021, která analyzuje současný stav evropského hospodářství na základě posouzení 14 průmyslových ekosystémů, hodnotí pokrok dosažený při plnění průmyslového balíku 2020 a předkládá soubor klíčových ukazatelů výkonnosti pro sledování dalšího pokroku; analýza strategických závislostí a kapacit Evropy s důkladným přezkumem v řadě strategických oblastí a dokument o konkurenceschopném a ekologickém evropském ocelářství s analýzou výzev pro toto odvětví a sadou dostupných nástrojů EU.

Předpokládaný další vývoj

Komise se bude oblasti dále věnovat a v případě potřeby bude předkládat legislativní akty.

Odkazy

Krátce…

Rada přijala závěry týkající se cestovního ruchu

  • Cestovní ruch má obrovský význam pro udržitelný rozvoj našich regionů na hospodářské, sociální a environmentální úrovni.

  • Cestovní ruch je hospodářským odvětvím, které bylo nejvíce zasaženo pandemií COVID-19.

Rada 27. 5. 2021 přijala soubor závěrů, v nichž stanovila svou vizi hospodářsky, environmentálně a sociálně udržitelného a odolného odvětví cestovního ruchu v Evropě. Vzhledem k tomu, že letní turistická sezóna je již v plném proudu, Rada vyzvala EU a její členské státy, aby na současnou krizi způsobenou pandemií reagovaly společně a koordinovaně prostřednictvím sdíleného a soudržného přístupu, včetně podpory toho, aby služby a zařízení cestovního ruchu vypracovaly dobrovolné normy pro zdravotní a bezpečnostní protokoly. V této souvislosti se v závěrech Rady vyzývá k inteligentnímu využívání stávajících možností financování vyplývajících z VFR a nástroje Next Generation EU, aby se oslabený evropský systém cestovního ruchu oživil a zvýšila se jeho odolnost po pandemii COVID-19. Členské státy a Komise se dále vyzývají k tomu, aby do konce roku 2021 předložily společně vypracovaný Evropský program pro cestovní ruch 2030/2050 s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci evropského ekosystému cestovního ruchu a posílit jeho konkurenceschopnost.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality