Výchova, vzdělání a mládež v květnu 2021

10.06.2021
Euroskop

Komise chce podpořit spolupráci ve výzkumu, Rada přijala nová pravidla v rámci Horizont Evropa, Rada se zabývala iniciativou týkající se univerzit, EU poskytne více než 2 mld. € na podporu kultury

  • EU chce posilovat vědu a výzkum

  • Horizont Evropa má rozšířená pravidla

  • Rada přijala závěry o iniciativě Evropské univerzity

  • EU finančně podpoří kulturu

Komise chce podpořit spolupráci ve výzkumu

  • Strategie má podpořit globální vědu a výzkum.

  • Reakce na pandemii ukázala přínosy otevřenější vědy, sdílení údajů a výsledků.

  • EU má usnadňovat globální reakce na globální výzvy, jako je změna klimatu nebo pandemie.

  • EU má spolupracovat s mezinárodními partnery na vytvoření společného chápání základních zásad a hodnot v oblasti výzkumu.

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions on the Global Approach to Research and Innovation Europe’s strategy for international cooperation in a changing world (COM(2021)252)

  • Komise 18. 5. 2021 přijala sdělení o globálním přístupu k výzkumu a inovacím, evropské strategii mezinárodní spolupráce v měnícím se světě. EU by chtěla převzít vedoucí úlohu, pokud jde o podporu mezinárodních partnerství v oblasti výzkumu a inovací, a přinášet inovativní řešení, která zajistí, aby společnosti byly zelené, digitální a zdravé.

Pozadí

V roce 2012 stanovilo sdělení Komise strategii pro mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Sloužilo jako vodítko pro vědecké a technologické vztahy EU se třetími zeměmi a položilo základ mezinárodního dosahu programu Horizont 2020. Během 3 let programu Horizont 2020 získala mezinárodní spolupráce významný impuls prostřednictvím iniciativ mezinárodní spolupráce, včetně více než 30 iniciativ spolupráce s několika třetími zeměmi a regiony, jako je Afrika, Kanada, Japonsko, Jižní Korea, Čína, Indie a další.

Téměř po 10 letech je předchozí strategie nahrazena novým globálním přístupem k výzkumu a inovacím s cílem reagovat na odlišný globální kontext.

Výzkum špičkové úrovně vyžaduje spolupráci nejlepších mozků z celého světa. Pro EU je to strategická priorita. Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací však probíhá v měnícím se globálním prostředí, kde roste geopolitické napětí a kde jsou zpochybňována lidská práva a základní hodnoty. Reakcí EU je jít příkladem a podporovat multilateralismus, otevřenost a reciprocitu ve spolupráci se zbytkem světa. EU má usnadňovat globální reakce na globální výzvy, jako je změna klimatu nebo pandemie, dodržování mezinárodních pravidel a základních hodnot EU a posilování její otevřené strategické autonomie.

Klíčové a sporné body

Globální přístup k výzkumu a inovacím znovu potvrzuje závazek EU dosáhnout takové úrovně globální otevřenosti, která je nezbytná k zajištění špičkové úrovně, sdílení zdrojů v zájmu dosažení vědeckého pokroku a rozvoje dynamických inovačních ekosystémů. S ohledem na tento cíl má EU spolupracovat s mezinárodními partnery na vytvoření společného chápání základních zásad a hodnot v oblasti výzkumu a inovací, jako je akademická svoboda, genderová rovnost, etika výzkumu, otevřená věda a tvorba politik založená na důkazech.

Nová strategie vychází ze 2 hlavních cílů, které jsou vzájemně vyváženy. (1) Cílem je výzkumné a inovační prostředí, které je založeno na pravidlech a hodnotách a je rovněž automaticky otevřené, s cílem umožnit výzkumným pracovníkům a inovátorům na celém světě spolupracovat v mnohostranných partnerstvích a hledat řešení celosvětových problémů. (2) Usiluje o zajištění reciprocity a rovných podmínek v mezinárodní spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Navíc globální reakce EU v boji proti pandemii koronaviru, mimo jiné prostřednictvím mnohostranných platforem a projektů programu Horizont 2020, ukázala, jak je možné maximalizovat přístup k vědeckým poznatkům a mezinárodním hodnotovým řetězcům, když dojde ke spojení sil.

Aby EU těchto cílů dosáhla, plánuje zahájit několik opatření. Např. má podporovat výzkumné pracovníky a jejich organizace v zájmu urychlení udržitelného rozvoje podporujícího začlenění v zemích s nízkými a středními příjmy, mimo jiné prostřednictvím ambiciózní „africké iniciativy“ v rámci programu Horizont Evropa s cílem posílit spolupráci s africkými zeměmi. Komise má rovněž v úmyslu předložit pokyny pro zahraniční vměšování zaměřené na výzkumné organizace a vysokoškolské instituce v EU. Tyto pokyny podpoří organizace EU při ochraně akademické svobody, integrity a institucionální autonomie.

Klíčovým nástrojem provádění strategie bude Horizont Evropa, příští rámcový program EU pro výzkum a inovace na období 2021–2027 (více v příspěvku „EP a Rada dosáhly dohody týkající se programu Horizont Evropa“, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2020, v příspěvku „Rada přijala postoj k programu Horizont Evropa”, Výchova, vzdělání a mládež v březnu 2021 a v příspěvku „EP schválil program Horizont Evropa”, Výchova, vzdělání a mládež v dubnu 2021). V zájmu ochrany strategických aktiv, zájmů, autonomie nebo bezpečnosti EU může program výjimečně omezit účast na svých akcích, a to vždy v řádně odůvodněných případech, což umožní, aby program zůstal v zásadě otevřený. Přidružení třetích zemí k programu Horizont Evropa nabídne další příležitosti k účasti na celkovém programu, přičemž pro ně budou platit obecně stejné podmínky jako pro členské státy.

Klíčem k úspěšné realizaci strategie bude úzká koordinace a spolupráce mezi EU a jejími členskými státy. Komise bude podporovat iniciativy vycházející z přístupu „týmu Evropa“, které spojují úsilí EU, členských států a evropských finančních institucí. Důležitým prvkem tohoto přístupu má být součinnost s dalšími programy EU, jako je nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa.

Předpokládaný další vývoj

Komise bude plnění strategie sledovat. Také by měla vědu a výzkum podporovat i v dalších směrech.

Odkazy

Krátce…

Rada přijala nová pravidla v rámci Horizont Evropa

  • Rada rozšířila pravidla týkající se rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2021–2027.

  • Jedná se o 3 nové právní akty.

Rada 10. 5. 2021 přijala soubor právních aktů, jejichž cílem je doplnit právní rámec týkající se rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2021–2027. Jedná se o tyto právní akty: (1) rozhodnutí o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí program Horizont Evropa, jež stanoví operační cíle a druhy činností plánovaných pro provádění programu Horizont Evropa; (2) nařízení o programu Euratomu, který doplňuje program Horizont Evropa, jež zajišťuje pokračování činností spojených s výzkumem a odbornou přípravou v jaderné oblasti s důrazem na průběžné zlepšování jaderné bezpečnosti, jaderného zabezpečení a radiační ochrany; (3) změny nařízení o Evropském inovačním a technologickém institutu (EIT), jejichž hlavním cílem je posílit finanční udržitelnost a otevřenost znalostních a inovačních společenství; (4) rozhodnutí o strategickém programu inovací EIT, kterým se stanoví prioritní oblasti a strategie EIT na období 2021–2027 definováním cílů, klíčových opatření, způsobu fungování, očekávaných výsledků a potřebných zdrojů EIT (více v příspěvku „EP a Rada dosáhly dohody týkající se programu Horizont Evropa“, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2020, v příspěvku „Rada přijala postoj k programu Horizont Evropa”, Výchova, vzdělání a mládež v březnu 2021 a v příspěvku „EP schválil program Horizont Evropa”, Výchova, vzdělání a mládež v březnu 2021).

Rada se zabývala iniciativou týkající se univerzit

  • Evropské univerzity by měly podporovat přijetí zásad otevřené vědy, včetně zajištění toho, že profesní rozvoj může být spjat s výzkumnými publikacemi volně dostupnými na internetových stránkách časopisů nebo prostřednictvím veřejných rejstříků.

  • Evropské univerzity by měly fungovat jako „testovací prostředí“ pro odpovědný výzkum a výuku a zaměstnávání mladých výzkumných pracovníků.

Rada 17. 5. 2021 přijala závěry o iniciativě Evropské univerzity – Propojení vysokoškolského vzdělávání, výzkumu, inovací a společnosti: příprava podmínek pro nový rozměr evropského vysokoškolského vzdělávání. Iniciativa, kterou vedoucí představitelé EU zahájili v roce 2017, bude plně zavedena během finančního období EU v letech 2021–2027 (více v příspěvku „V EU vzniká evropský pilíř sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2017, v příspěvku „Komise chce pokročit při provádění evropského pilíře sociálních práv“, Zaměstnanost a sociální věci v listopadu 2017 a v příspěvku „Vybralo se prvních 17 „Evropských univerzit“, Výchova, vzdělání a mládež v červnu 2019). V rámci aliancí evropských univerzit by studenti, zaměstnanci a výzkumní pracovníci měli mít možnost v rámci mobility bez problémů přecházet mezi různými partnerskými institucemi a na nich školit, vyučovat a provádět výzkum. Rada v závěrech vybízí členské státy a Komisi, aby zajistily, že tato iniciativa bude i nadále ústředním prvkem při vytváření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, přičemž bude inspirací pro transformaci vysokoškolského vzdělávání v EU a pomůže dosáhnout ambiciózní vize inovativního, celosvětově konkurenceschopného a atraktivního Evropského prostoru vzdělávání a Evropského výzkumného prostoru. Za tímto účelem Rada vyzývá členské státy, aby na podporu rozvoje Evropských univerzit využily všech dostupných možností financování, včetně Nástroje pro oživení a odolnost. Rada také doporučuje větší spolupráci mezi vzdělávacími orgány, vysokoškolskými institucemi a zainteresovanými stranami s cílem odstranit překážky bránící spolupráci na evropské úrovni. V této souvislosti navrhují prozkoumat potřebu a proveditelnost udělování společných evropských vysokoškolských diplomů v rámci aliancí „Evropských univerzit“. „Evropské univerzity“ by měly podporovat uplatňování postupného přístupu ke společným programům zaměstnávání pro učitele a výzkumné pracovníky, jejichž cílem je efektivní „mnohosměrná“ a „vyvážená“ cirkulace mozků napříč Evropou spojená s posílenou odpovědnou výzkumnou a pedagogickou kariérou, zejména pro mladé výzkumné pracovníky. Aby členské státy mohly monitorovat vývoj iniciativy Evropské univerzity, požádaly Komisi, aby do konce roku 2021 podala zprávu o hlavních výsledcích přezkumu prvních aliancí v 1/2 období.

EU poskytne více než 2 mld. € na podporu kultury

  • Program Kreativní Evropa poprvé podpoří odvětví zpravodajských médií v EU.

  • Na kulturní a kreativní odvětví připadá 4,2 % celkového HDP EU a 3,7 % pracovní síly EU.

Komise 26. 5. 2021 zahájila nová opatření na podporu kulturních a kreativních odvětví v Evropě i mimo ni. V roce 2021 bude Kreativní Evropa disponovat bezprecedentním rozpočtem ve výši přibližně 300 mil. €. Tyto prostředky by měly odborníkům a umělcům ve všech kulturních odvětvích pomoci při spolupráci napříč obory a hranicemi s cílem najít další příležitosti a oslovit nové publikum. Jedná se o základ pro 1. výzvy k podávání návrhů v rámci nového programu. Tyto výzvy mají být určeny všem organizacím, jež působí v příslušných kulturních a kreativních odvětvích. Celkový rozpočet programu na 7 let činí 2,4 mld. €, což je oproti předchozímu období nárůst o 63 %. Programu Kreativní Evropa 2014–2020 se účastnilo na 41 zemí. V rámci programu bylo uděleno více než 13 tis. grantů. Program spolufinancoval 647 projektů kulturní spolupráce mezi 3,76 tis. organizacemi z celé EU, školení pro více než 16 tis. odborníků, rozvoj či distribuci více než 5 tis. filmů, provoz 1 144 kin a překlad 3,5 tis. knih. Cílem programu Kreativní Evropa je rovněž zvýšit konkurenceschopnost kulturních odvětví a zároveň podpořit jejich snahy o větší ekologičnost, digitalizaci a inkluzi. Zvláštní pozornost je věnována posílení odolnosti a oživení kulturních a kreativních odvětví v souvislosti s pandemií COVID-19 (více v příspěvku „EU se dohodla na programu Kreativní Evropa”, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2020). Program Kreativní Evropa stanoví na rok 2021 společné cíle pro kulturní a kreativní odvětví. Klade větší důraz na nadnárodní tvorbu, oběh a propagaci evropských děl po celém světě, inovace napříč odvětvími a snadnější přístup k financování díky vyšší míře spolufinancování ze strany EU. Mezi opatření zahrnutá v programu Kreativní Evropa patří: podpora překladu literárních děl a rozvoje vydavatelských partnerství; ceny EU v oblasti literatury, hudby, architektury a kulturního dědictví, jakož i iniciativy „Evropské hlavní město kultury“ a označení „Evropské dědictví“; posílení dostupnosti a viditelnosti evropských audiovizuálních děl napříč platformami a hranicemi; „Laboratoř kreativních inovací“ na podporu inovativních přístupů k tvorbě, distribuci a propagaci obsahu napříč různými odvětvími a podpora mediální gramotnosti a plurality a svobody sdělovacích prostředků coby evropských hodnot.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality