10.06.2021
Euroskop
Komise zveřejnila akční plán pro nulové znečištění, Instituce se dohodly na klimaticky neutrální EU do roku 2050, Komise vydala nová pravidla v rámci oběhového hospodářství, Komise přijala strategické zásady akvakultury
|
|
Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Pathway to a Healthy Planet for All EU Action Plan: ‚Towards Zero Pollution for Air, Water and Soil‘ (COM(2021)400)
- Komise 12. 5. 2021 přijala akční plán EU pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy, které je stěžejním cílem Zelené dohody pro Evropu.
Pozadí
Znečištění životního prostředí je nejvýznamnější environmentální příčinou mnoha psychických a fyzických chorob a velkého počtu předčasných úmrtí, zvláště u dětí, lidí se zdravotními potížemi a starších lidí. Ve znevýhodněných oblastech lidé často žijí v blízkosti kontaminovaných lokalit nebo v oblastech s velmi vysokou intenzitou dopravy. Životní prostředí bez toxických látek má rovněž zásadní význam pro ochranu biologické rozmanitosti a ekosystémů, neboť znečištění je jedním z hlavních důvodů ztráty biologické rozmanitosti. Snižuje schopnost ekosystémů poskytovat služby jako je ukládání uhlíku a dekontaminace ovzduší a vody.
Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o zdraví a životním prostředí je v EU každoročně připisováno více než 400 tis. předčasných úmrtí (včetně případů rakoviny) znečištění vnějšího ovzduší a 48 tis. případů ischemické choroby srdeční a 6,5 mil. případů chronické poruchy spánku je připisováno hluku; další onemocnění lze připsat oběma faktorům.
Stávající právní předpisy týkající se ovzduší, vody, moří a hluku určují cíle pro kvalitu životního prostředí a mnoho právních předpisů se zabývá zdroji znečištění. V rámci klimatické politiky je nejvýznamnějším dokumentem Zelená dohoda pro Evropu z prosince 2019, ze které vychází řada právních aktů (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019 a v příspěvku „EU přijala novou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu”, Životní prostředí v únoru 2021).
Klíčové a sporné body
Akční plán má nasměrovat EU k dosažení cíle pro rok 2050. Byly v něm stanoveny stěžejní cíle pro snížení znečištění u zdroje do roku 2030 v porovnání se současnou situací. Mezi tyto cíle patří:
-
zlepšit kvalitu ovzduší, aby se snížil počet předčasných úmrtí způsobených znečištěním ovzduší o 55 %,
-
zlepšit kvalitu vody snížením množství odpadu, plastového odpadu v moři (o 50 %) a mikroplastů uvolňovaných do životního prostředí (o 30 %),
-
zlepšit kvalitu půdy snížením úbytku živin a používání chemických pesticidů o 50 %,
-
snížit o 25 % podíl ekosystémů v EU, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost,
-
snížit počet lidí trpících chronickým obtěžováním hlukem z dopravy o 30 % a
-
výrazně snížit produkci odpadů a o 50 % snížit objem zbytkového komunálního odpadu.
Plán zahrnuje další iniciativy a opatření, včetně:
-
většího sblížení norem kvality ovzduší s nejnovějšími pokyny WHO,
-
přezkumu norem kvality vody, a to i v řekách a mořích EU,
-
snížení míry znečištění půdy a podpory obnovy půd,
-
přezkumu většiny právních předpisů EU o odpadech za účelem zapracování zásad čistého a oběhového hospodářství,
-
podpory nulového znečištění z výroby a spotřeby,
-
prezentace srovnávacího přehledu ekologických výsledků regionů EU na podporu cíle nulového znečištění ve všech regionech,
-
snížení nerovností v oblasti zdraví způsobených neúměrným podílem škodlivých zdravotních dopadů, které nyní nesou nejzranitelnější skupiny obyvatel,
-
snížení externí ekologické stopy EU omezením vývozu výrobků a odpadů, které mají škodlivé toxické dopady ve třetích zemích,
-
zavedení tzv. živých laboratoří pro zelená digitální řešení a inteligentní nulové znečištění,
-
konsolidace znalostních center EU zabývajících se nulovým znečištěním a zapojení zainteresovaných stran do platformy zainteresovaných stran v této oblasti,
-
důslednějšího prosazování cíle nulového znečištění ve spolupráci s orgány v oblasti životního prostředí a jinými orgány.
Akční plán spolu se strategií pro udržitelnost chemických látek, která byla přijata v roce, převádí do praxe cíle EU v oblasti nulového znečištění a prostředí bez toxických látek. Je v součinnosti s cíli EU v oblasti klimatické neutrality, zdraví, biologické rozmanitosti a účinného využívání zdrojů a vychází z iniciativ v oblasti energetiky, průmyslu, mobility, potravin, oběhového hospodářství a zemědělství (více v příspěvku „Komise přijala novou strategii pro chemické látky”, Životní prostředí v říjnu 2020 a v příspěvku „Rada schválila závěry o strategii EU pro udržitelnost v oblasti chemických látek”, Životní prostředí v březnu 2020).
Předpokládaný další vývoj
Komise bude oblast pravidelně posuzovat a v případě potřeby zveřejní konkrétní legislativní akty.
Odkazy
-
Sdělení o akčním plánu EU pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy
-
Otázky a odpovědi týkající se akčního plánu EU pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy
-
Pracovní dokument útvarů Komise: „Digitální řešení pro nulové znečištění“
-
Zelená dohoda pro Evropu: Komise chce dosáhnout nulového znečištění ovzduší, vody a půdy
Krátce…
Instituce se dohodly na klimaticky neutrální EU do roku 2050
|
Rada a EP 5. 5. 2021 dosáhly předběžné politické dohody, která stanoví v právních předpisech cíl, jimž je klimaticky neutrální EU do roku 2050, a společný cíl v oblasti snížení čistých emisí skleníkových plynů (emise po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Evropská rada se ve svých závěrech v prosinci 2019 dohodla na cíli dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU v souladu s cíli Pařížské dohody a zároveň uznala, že je třeba zavést podpůrný rámec, který bude přínosný pro všechny členské státy a bude zahrnovat vhodné nástroje, pobídky, podporu a investice s cílem zajistit nákladově efektivní, spravedlivou, jakož i sociálně vyváženou a přiměřenou transformaci s přihlédnutím k různým vnitrostátním podmínkám, pokud jde o výchozí situaci. Komise v březnu 2020 přijala návrh evropského právního rámce pro klima, jako důležitou součást Zelené dohody pro Evropu. V září 2020 Komise přijala návrh, kterým se její původní návrh mění tak, aby zahrnoval revidovaný cíl EU snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 %. Komise rovněž zveřejnila sdělení o plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, k němuž bylo připojeno komplexní posouzení dopadů. Evropská rada následně v prosinci 2020 ve svých závěrech potvrdila závazný cíl EU spočívající v dosažení čistého snížení domácích emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Rada přijala v prosinci 2020 obecný přístup a poté spolu s EP zahájila řadu třístranných jednání za účelem dosažení dohody o konečném znění (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019, v příspěvku „V rámci Zelené dohody pro Evropu má být klíčová emisní trajektorie”, Životní prostředí v březnu 2020, v příspěvku „Rada dosáhla z velké části dohody týkající se rámce pro klima”, Životní prostředí v říjnu 2020 a v příspěvku „Rada projednala rámec pro klima”, Životní prostředí v prosinci 2020). Pokud jde o cíl pro rok 2030, dohodli se vyjednavači na tom, že je nutné dát přednost snížení emisí před pohlcením. Aby bylo zajištěno, že do roku 2030 bude vynaloženo dostatečné úsilí na snížení a prevenci emisí, zavedli vyjednavači limit ve výši 225 mil. t CO2, což odpovídá objemu, jímž přispívá k čistému cíli pohlcení. Dohodli se rovněž na tom, že má EU usilovat o to, aby do roku 2030 dosáhla vyššího objemu čistého propadu uhlíku. Mezi další prvky prozatímní dohody patří zřízení evropské vědecké poradní rady pro změnu klimatu složené z 15 předních vědeckých odborníků různých státních příslušností, přičemž státní příslušnost stejného členského státu mohou mít nejvýše 2 členové a funkční období rady trvá 4 roky. Tato nezávislá rada má být mimo jiné pověřena poskytováním vědeckého poradenství a podáváním zpráv o opatřeních EU, cílech v oblasti klimatu a orientačních rozpočtech vztahujících se ke skleníkovým plynům a jejich soudržnosti s evropským právním rámcem pro klima a s mezinárodními závazky EU vyplývajícími z Pařížské dohody. Vyjednavači se také dohodli, že Komise případně navrhne střednědobý cíl v oblasti klimatu pro rok 2040, a to nejpozději do 6 měsíců od 1. globálního hodnocení provedeného na základě Pařížské dohody. Zároveň zveřejní předběžný orientační rozpočet vztahující se ke skleníkovým plynům na období 2030–2050 spolu s příslušnou metodikou. Tento rozpočet je definován jako orientační celkový objem čistých emisí skleníkových plynů (vyjádřených jako ekvivalent CO2 a se samostatnými informacemi o emisích a pohlcení), které mají být v daném období emitovány, aniž by byly ohroženy závazky EU podle Pařížské dohody. V předběžné dohodě je pro EU rovněž stanoven žádoucí cíl usilovat o dosažení negativních emisí po roce 2050.
Komise vydala nová pravidla v rámci oběhového hospodářství
|
Komise 31. 5. 2021 stanovila pokyny k pravidlům EU pro plasty na jedno použití a přijala prováděcí rozhodnutí o sledování a hlášení lovných zařízení uváděných na trh a sebraných odpadních lovných zařízení. Cílem těchto pravidel je snížit množství odpadu v mořích z plastových výrobků na jedno použití a z lovných zařízení a podpořit přechod na oběhové hospodářství s inovativními a udržitelnými obchodními modely, výrobky a materiály. Prostřednictvím směrnice o plastech na jedno použití snižuje EU množství vyprodukovaného odpadu, zabývá se 10 plastovými výrobky na jedno použití a lovnými zařízeními, které nejčastěji znečišťují evropské pláže, a podporuje přechod na oběhové hospodářské a udržitelné alternativy (více v příspěvku „Komise představila nový balík návrhů k oběhovému hospodářství“, Životní prostředí v prosinci 2015, v příspěvku „Komise přijala evropskou strategii pro nakládání s plasty”, Životní prostředí v lednu 2018, v příspěvku „Zákaz plastů na jedno použití projednával EP i Rada“, Životní prostředí v říjnu 2018, v příspěvku „EU projednává legislativu omezující užívání plastů na jedno použití”, Životní prostředí v prosinci 2018 a v příspěvku „Rada schválila směrnici zavádějící nové předpisy o plastech na jedno použití”, Životní prostředí v květnu 2019). Cílem pokynů je zajistit správné a jednotné uplatňování nových pravidel v celé EU. Harmonizované provedení do vnitrostátních právních předpisů je důležité pro hladké fungování vnitřního trhu s výrobky, na něž se tato pravidla vztahují. Pokyny vysvětlují klíčové definice a termíny a byly vypracovány na základě rozsáhlých konzultací s členskými státy a interakce s širokou škálou zúčastněných stran. Podle směrnice se definice plastů vztahuje na materiály tvořené polymery, do nichž mohou být přidány přísady nebo jiné látky a které mohou sloužit jako hlavní strukturní složka konečných výrobků, s výjimkou přírodních polymerů, jež nebyly chemicky modifikovány. Směrnice se nevztahuje na barvy, inkousty a lepidla. Pokyny dále ujasňují zejména pojmy „přírodní polymer“ a „chemická úprava“, aby se zajistilo jednotné provádění v celé EU. Plastové výrobky na jedno použití jsou výrobky, které jsou zcela nebo částečně vyrobeny z plastů a obvykle jsou určeny k tomu, aby se před vyhozením použily pouze jednou nebo krátkodobě. Pokyny se zaměřují na dosažení cílů z oblasti ochrany životního prostředí a podpory přechodu na oběhové hospodářství pomocí inovativních a udržitelných obchodních modelů, výrobků a materiálů. Podle pravidel EU pro plasty na jedno použití z roku 2019 musí členské státy do 3. 7. 2021 tohoto roku zajistit, aby na trh EU již nebyly uváděny některé plastové výrobky na jedno použití. Jedná se o vybrané výrobky, pro něž existují na trhu dostupné alternativy: plastové vatové tyčinky, příbory, tácky, brčka, míchátka, tyčky k balónkům, stejně jako některé výrobky z expandovaného polystyrenu (kelímky a nádoby na potraviny) a všechny výrobky z oxo-rozložitelných plastů. Pro ostatní plastové výrobky, jako jsou lovná zařízení, plastové tašky na jedno použití, lahve, nádoby na nápoje a potraviny určené k okamžité spotřebě, sáčky a balení, tabákové filtry, hygienické potřeby a vlhčené ubrousky, platí různá opatření. Patří mezi ně omezení jejich používání, snížení jejich spotřeby a předcházení znečišťování odpadky prostřednictvím požadavků na označování, systémů rozšířené odpovědnosti výrobce („zásada znečišťovatel platí“), informačních kampaní a požadavků na design výrobků. Některé plastové výrobky na jedno použití hrají během pandemie důležitou a praktickou úlohu – zejména ve zdravotnictví, potravinářství a veřejném stravování. Směrnice o plastech na jedno použití se nevztahuje na osobní ochranné prostředky, jako jsou roušky či rukavice na jedno použití, které se při boji proti pandemii COVID-19 samozřejmě ve zvýšené míře používají a znečišťují životní prostředí. Na tento odpad se však vztahují obecnější ustanovení právních předpisů EU o odpadech (směrnice č. 98/2008), která vyžadují řádné nakládání s odpady a zakazují odhazování odpadků. Členské státy musí nyní při implementaci směrnice dodržet potravinové právo EU, aby u potravin nebyly ohroženy hygienické a bezpečnostní normy, a mají za úkol podporovat při volbě materiálů určených pro styk s potravinami využití udržitelných alternativ, je-li to možné. Alternativy, kterými by se nahradily materiály a předměty na jedno použití, zůstávají podle směrnice i nadále jedním z řešením, neboť dotčené plastové výrobky na jedno použití (zejména nádoby na potraviny) mohou být stále uváděny na trh, ale jejich celková spotřeba se má snížit. Prováděcí rozhodnutí o sledování a hlášení lovných zařízení uvedených na trh a sebraných odpadních lovných zařízení umožňuje členským státům plnit jejich povinnost podávat od roku 2022 o takových zařízeních zprávy. Cílem je motivovat k tomu, aby všechna lovná zařízení byla dopravena na pobřeží a zlepšilo se nakládání s nimi zapojením systémů rozšířené odpovědnosti výrobce. Kromě toho budou muset členské státy s mořskými vodami na základě údajů do konce prosince 2024 stanovit vnitrostátní minimální roční úroveň sběru odpadních lovných zařízení obsahujících plasty, jež jsou určeny k recyklaci, aby bylo možno pro jejich sběr stanovit závazné kvantitativní cíle EU. Opuštěná, ztracená či odhozená lovná zařízení představují podle posouzení dopadů z roku 2018 27 % odpadků na plážích, přičemž významná část lovných zařízení uvedených na trh není sbírána, aby mohla být zpracována.
Komise přijala strategické zásady akvakultury
|
Komise 17. 5. 2021 přijala nové strategické zásady udržitelnější a konkurenceschopnější akvakultury v EU. Zásady předkládají společnou vizi, kterou by se měly Komise, členské státy a zainteresované subjekty při rozvoji sektoru akvakultury řídit, tak aby přímo přispívala k plnění Zelené dohody pro Evropu, a zejména strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019, v příspěvku „Členské státy projednaly strategii od zemědělce ke spotřebiteli”, Zemědělství a rybolov v říjnu 2020). Mají pomoci akvakultuře v EU ke zlepšení jejího environmentálního a klimatického profilu. Zásady jsou výsledkem konzultace s členskými státy EU a zainteresovanými subjekty, především s těmi zastoupenými v poradním sboru pro akvakulturu. Stanoví 4 vzájemně provázané dílčí cíle dalšího rozvoje akvakultury v EU: (1) posílit odolnost a konkurenceschopnost; (2) zapojit odvětví akvakultury do ekologické transformace; (3) zajistit přijetí společnosti a informovanost spotřebitelů a (4) rozšířit znalosti a inovace. Navrhované zásady mají pomoci podstatně zvýšit objem ekologické produkce akvakultury v celé EU. Na rozdíl od rybolovu akvakultura nespadá do výlučné pravomoci EU. Společná rybářská politika podrobuje politiku týkající se akvakultury v EU strategické koordinaci, protože hraje významnou úlohu v potravinovém zabezpečení EU. V zásadách jsou navržena konkrétní opatření v několika oblastech, včetně přístupu k prostoru a vodě, zdraví lidí a zvířat, environmentálního profilu, změny klimatu, řádného zacházení se zvířaty, regulačního a správního rámce a informování o akvakultuře v EU. Konkrétně navrhuje Komise vypracovat podrobné pokyny s osvědčenými postupy v nejdůležitějších oblastech a počítá se zřízením zvláštního mechanismu pomoci pro akvakulturu, který bude fungovat jako podpora jak při vytváření zmíněných pokynů, tak při zavádění v nich popsaných osvědčených postupů. Mimo jiné Komise také vybízí členské státy EU, aby navýšení objemu ekologické produkce akvakultury zahrnuly do (probíhajícího) přezkumu svých vnitrostátních strategických plánů pro toto odvětví a podpořily tento způsob produkce částí finančních prostředků z Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF). Komise vybízí členské státy, aby nové zásady zohlednily ve svých víceletých vnitrostátních strategických plánech pro rozvoj akvakultury a při rozdělování podpory z připravovaného ENRAF a dalších fondů EU.