Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Životní prostředí v červnu 2021

Euroskop, 09.07.2021

EU hodnotila kvalitu vod ke koupání, Rada potvrdila strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, Rada se zabývala renovační vlnou, Rada schválila evropský právní rámec pro klima

  • Kvalita vod ke koupání je v EU dobrá

  • EU souhlasí se strategii pro přizpůsobení se změně klimatu

  • Členské státy projednaly renovační vlnu

  • Právní rámec pro klima je závazný

 

Krátce…

 

EU hodnotila kvalitu vod ke koupání
 
  • Kvalita evropských vod ke koupání se za posledních 40 let značně zlepšila.

  • Všechny členské státy EU, Albánie a Švýcarsko monitorují kvalitu svých lokalit ke koupání právě na základě ustanovení směrnice EU o vodách ke koupání.

  • Platná legislativa stanovuje, kdy kvalitu vody ke koupání lze klasifikovat jako výbornou, dobrou, přijatelnou nebo nevyhovující, a to v závislosti na zjištěné míře znečištění fekálními bakteriemi.

  • Normy zajišťující minimální, přijatelnou kvalitu vody byly v roce 2020 splněny u 93 %.

Komise 1. 6. 2021 zveřejnila zprávu o vodách ke koupání, ze které vyplývá, že v roce 2020 splňovalo téměř 83 % evropských lokalit ke koupání ty nejpřísnější normy EU. Poslední posouzení, které vypracovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve spolupráci s Komisí, vychází z monitorování 22 276 lokalit v celé EU v průběhu roku 2020. Výsledky monitorování za celý rok 2020 pokrývají členské státy EU spolu s Albánií a Švýcarskem. Podíl pobřežních a vnitrozemských lokalit ke koupání s výbornou kvalitou vody se v posledních letech ustálil na přibližně 85 %. V roce 2020 přitom v Evropě dosahoval 82,8 %. Normy zajišťující minimální, přijatelnou kvalitu vody byly v roce 2020 splněny u 93 % monitorovaných lokalit. V 5 zemích – na Kypru, v Rakousku, Řecku, na Maltě a v Chorvatsku – pak byla v 95 i více % případů zjištěna výborná kvalita vody ke koupání. ⅔ lokalit ke koupání se nacházejí na evropských pobřežích. Kvalitu několika vod ke koupání nebylo v rámci současného posouzení možné klasifikovat, protože pandemická omezení neumožnila odebrat dostatečný počet vzorků. Naopak nevyhovující byla kvalita vody v Evropě v roce 2020 u 296, čili 1,3 % lokalit ke koupání. Zatímco podíl lokalit s nevyhovující kvalitou vody od roku 2013 mírně poklesl, problémy přetrvávají zejména při posuzování zdrojů znečištění a zavádění opatření pro integrované hospodaření s vodou. V lokalitách, u kterých je obtížné určit původ nebo příčiny znečištění, jsou zapotřebí zvláštní studie o jeho zdrojích. V rámci akčního plánu pro nulové znečištění a v souladu se strategií v oblasti biologické rozmanitosti Komise zahájila přezkum směrnice o vodách ke koupání. Jeho cílem je posoudit, zda jsou stávající pravidla stále vhodná pro účely ochrany veřejného zdraví a zlepšování kvality vod nebo zda je třeba současný rámec zlepšit, zejména zavedením nových parametrů. V rámci tohoto procesu Komise vyhlásí veřejnou konzultaci.

 

Rada potvrdila strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu

  • Strategie vychází ze strategie pro přizpůsobení se změně klimatu z roku 2013 a je jedním z klíčových opatření stanovených v Zelené dohodě pro Evropu.

  • EU si stanovila cíl vynaložit na opatření v oblasti klimatu, včetně adaptace, alespoň 30 % výdajů na základě VFR na období 2021–2027 a alespoň 37 % výdajů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. 

Rada 10. 6. 2021 schválila závěry potvrzující novou strategii, která nastiňuje dlouhodobou vizi, podle níž se EU má do roku 2050 stát společností odolnou vůči změně klimatu, která bude plně přizpůsobena nevyhnutelným dopadům změny klimatu. Komise v únoru 2021 přijala novou strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, ve které vytyčuje postup přípravy na nevyhnutelné dopady klimatických změn (více v příspěvku „EU přijala novou strategii pro přizpůsobení se změně klimatu”, Životní prostředí v únoru 2021). Závěry poskytují Komisi politické pokyny, pokud jde o provádění strategie. Rada podporuje zaměření strategie na lepší shromažďování a sdílení údajů s cílem zlepšit přístup k poznatkům o dopadech změny klimatu a přizpůsobování se této změně a výměnu těchto poznatků. Rada ve svých závěrech uznává význam vazby mezi klimatem a vodou a zdůrazňuje důležitou úlohu přírodě blízkých řešení při budování odolnosti vůči změně klimatu, napomáhání k zachování nebo posílení biologické rozmanitosti, jakož i při ochraně a obnově ekosystémů. Rada zdůrazňuje, že posilování odolnosti vůči změně klimatu hraje důležitou úlohu v rámci hospodářského oživení po pandemii COVID-19. EU si stanovila cíl vynaložit na opatření v oblasti klimatu, včetně adaptace, alespoň 30 % výdajů na základě víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a alespoň 37 % výdajů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Rada podporuje cíl strategie posílit mezinárodní opatření v oblasti adaptace v souladu s Pařížskou dohodou. Znovu potvrzuje závazek EU a členských států dále zvýšit mobilizaci mezinárodních finančních prostředků na opatření v oblasti klimatu a podporuje posilování globální angažovanosti a výměny informací v oblasti adaptace.

 

Rada se zabývala renovační vlnou 

  • EU chce zintenzivnit renovační úsilí po celé EU. 

  • Renovace mají pomoci plnit klimatické cíle.

Rada 11. 6. 2021 přijala závěry Rady o renovační vlně, která podporuje boj proti klimatu v rámci stavebnictví. Komise předložila strategii v říjnu 2020 jako součást Zelené dohody pro Evropu (více v příspěvku „Komise pokračuje v přípravě nástroje Next Generation”, Institucionální záležitosti v září 2020 a v příspěvku „Komise zveřejnila strategii týkající se renovací, která je součástí Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v říjnu 2020). Cílem strategie renovační vlna je zintenzivnit renovační úsilí po celé EU, a zajistit podíl odvětví stavebnictví na dosažení cíle klimatické neutrality do roku 2050 a splnění závazku spravedlivé a řádné ekologické transformace. Členské státy podporují cíl strategie, tj. zdvojnásobit do roku 2030 míru energetických renovací a současně řešit problém energetické chudoby, vytvářet nová pracovní místa a prosazovat účinné využívání zdrojů a koncepci oběhového hospodářství. V závěrech je rovněž zdůrazněn význam sociálního začleňování a dostupnosti. Strategie podporuje zejména renovace, které snižují spotřebu energie a emise skleníkových plynů, zvyšují environmentální výkonnost budov a vytvářejí úspory nákladů. Členské státy zdůrazňují, že východiskem pro renovace by mělo být nákladově efektivní snížení poptávky po energii a nahrazení uhlíkově náročných nebo energeticky neúčinných technologií vytápění a chlazení. Současně s tím je třeba zavádět energeticky účinná řešení a využívat energie z obnovitelných zdrojů, odpadního tepla nebo chladu. Rada zdůrazňuje význam opatření v oblasti ekodesignu, environmentálního označování a označování energetickými štítky pro podporu ekologických řešení v oblasti vytápění a chlazení a pro usnadnění postupného vyřazování zařízení využívajících fosilní paliva nákladově nejefektivnějším způsobem. Rada rovněž vyzdvihuje klíčovou úlohu renovace budov v procesu hospodářského oživení po skončení pandemie COVID-19. Dále připomíná, že nástroj pro oživení a odolnost nabízí jedinečnou příležitost k aktivaci investic a k tomu, aby byly renovace budov označeny za prioritu. EU si stanovila za cíl vyčlenit na opatření v oblasti klimatu minimálně 30 % výdajů VFR na období 2021–2027 a minimálně 37 % výdajů v rámci nástroje pro oživení a odolnost. Rada dále zdůrazňuje, že je třeba pokračovat v práci s cílem rozšířit a kombinovat dostupné možnosti financování renovací budov, jako jsou zelené dotace, daňové pobídky, zelené úvěry, zelené dluhopisy či systémy povinného dosahování úspor energie. Stavebnictví je jedním z největších spotřebitelů energie v EU a je původcem více než ⅓  emisí skleníkových plynů v EU. Vzhledem k tomu, že si mil. evropských domácností nemohou dovolit dostatečné vytápění, jsou renovace rovněž důležitou reakcí na problém energetické chudoby a zvyšují kvalitu života občanů.

 

Rada schválila evropský právní rámec pro klima

  • Rozhodnutí Rady je poslední krok na cestě k přijetí vůbec 1. unijního právního rámce pro klima.

  • Do právních předpisů EU se zakotvuje cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

  • Dosažení dohody o evropském právním rámci pro klima bylo jednou z priorit portugalského předsednictví.

Rada 28. 6. 2021 přijala svůj postoj v 1. čtení k evropskému právnímu rámci pro klima, čímž došlo k ukončení postupu jeho přijetí a začlenění cíle klimatické neutrality EU do roku 2050 do právních předpisů. Přijetí postoje v 1. čtení navazuje na politickou dohodu s EP, jíž Rada dosáhla v dubnu 2021, a na přijetí postoje v 1. čtení EP 24. 6. 2021 (více v „Instituce se dohodly na evropském právním rámci pro klima”, Životní prostředí v dubnu 2021). Komise v březnu 2020 přijala návrh evropského právního rámce pro klima, jako důležitou součást Zelené dohody pro Evropu. V září 2020 Komise přijala návrh, kterým se její původní návrh mění tak, aby zahrnoval revidovaný cíl EU snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 %. Komise rovněž zveřejnila sdělení o plánu pro dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030, k němuž bylo připojeno komplexní posouzení dopadů. Vedle cíle klimatické neutrality a cíle EU usilovat o dosažení negativních emisí po roce 2050 stanoví evropský právní rámec pro klima závazný cíl EU v oblasti klimatu v podobě čistého snížení emisí skleníkových plynů (emisí po odečtení pohlcení) do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990 (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena“, Životní prostředí v prosinci 2019). Aby bylo zajištěno, že do roku 2030 bude vynaloženo dostatečné úsilí na snížení a prevenci emisí, právní rámec pro klima omezuje příspěvek pohlcení emisí k dosažení uvedeného cíle na 225 mil. t ekvivalentu CO2. EU má usilovat o to, aby do roku 2030 dosáhla vyššího objemu čistého propadu uhlíku. Komise také případně navrhne střednědobý cíl v oblasti klimatu pro rok 2040, a to nejpozději do 6 měsíců od 1. globálního hodnocení provedeného na základě Pařížské dohody. Zároveň zveřejní předběžný orientační rozpočet EU vztahující se ke skleníkovým plynům na období 2030–2050 spolu s příslušnou metodikou. Tento rozpočet je definován jako orientační celkový objem čistých emisí skleníkových plynů (vyjádřených jako ekvivalent CO2 a se samostatnými informacemi o emisích a pohlcení), které mají být v daném období emitovány, aniž by byly ohroženy závazky Unie podle Pařížské dohody. Evropským právním rámcem pro klima se zřizuje Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu. Tento výbor bude poskytovat nezávislé vědecké poradenství a podávat zprávy o opatřeních, cílech v oblasti klimatu a orientačních rozpočtech EU vztahujících se ke skleníkovým plynům a jejich soudržnosti s evropským právním rámcem pro klima a s mezinárodními závazky EU vyplývajícími z Pařížské dohody. Komise má spolupracovat s hospodářskými odvětvími, která se rozhodnou vypracovat orientační dobrovolné plány pro dosažení cíle EU v oblasti klimatické neutrality do roku 2050. Evropská rada se ve svých závěrech z prosince 2019 dohodla na cíli dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU v souladu s cíli Pařížské dohody a zároveň uznala, že je třeba zavést podpůrný rámec, který bude přínosný pro všechny členské státy a bude zahrnovat vhodné nástroje, pobídky, podporu a investice s cílem zajistit nákladově efektivní, spravedlivou, jakož i sociálně vyváženou a přiměřenou transformaci s přihlédnutím k různým vnitrostátním podmínkám, pokud jde o výchozí situaci (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena“, Životní prostředí v prosinci 2019).

Další články v rubrice

Vnitřní trh v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021

Daně v červenci 2021

Euroskop, 10.08.2021