Vnitřní trh v červnu 2021

09.07.2021
Euroskop

EU navrhuje mnohostrannou obchodní reakci na pandemii, Rada schválila změny v postoupení pohledávek, Komise navazuje nová partnerství k plnění svých cílů,

  • EU chce společně s WTO reagovat na pandemii

  • Rada chce větší právní jistotu přeshraničních převodů pohledávek

  • Komise plánuje posílit investice do výzkumu a inovací a podporovat plnění cílů Zelené dohody

  • Rada chce umožnit prodej úvěrů třetím stranám

  • Komise se zabývala dopady pandemie na kulturu

Krátce…

EU navrhuje mnohostrannou obchodní reakci na pandemii

  • Cílem je, aby byla k výrobě očkovacích látek proti COVID-19 využita veškerá dostupná a vhodná výrobní kapacita kdekoli na světě.

  • Cílem je zajistit spravedlivý přístup k očkovacím látkám pro země s nízkými a středními příjmy a šířit tyto látky rychleji a do více zemí.

  • EU navrhuje konkrétní krátkodobá a střednědobá řešení, která zajistí všeobecný přístup k očkovacím látkám za dostupné ceny.

EU 4. 6. 2021 předložila návrh, v němž usiluje o to, aby se členové WTO účastnili mnohostranného obchodního akčního plánu, jehož cílem je rozšířit výrobu očkovacích látek a léčebných prostředků proti COVID-19 a zajistit k nim všeobecný a spravedlivý přístup. V tomto návrhu, určeném pro WTO, který se skládá ze 2 sdělení, zdůrazňuje EU ústřední úlohu WTO v reakci na koronavirovou pandemii a naléhavě vyzývá členy této organizace, aby se dohodli na souboru závazků, které se budou týkat mj. i práv duševního vlastnictví. EU vyzývá vlády, aby: (1) zajistily, že budou očkovací látky a léčebné prostředky proti COVID-19 a jejich složky moci volně překračovat hranice; (2) podporovaly výrobce v rozšiřování výroby a zároveň zajistily, že nejpotřebnější země získají očkovací látky za dostupnou cenu; (3) usnadnily používání nucených licencí v rámci stávající Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS). Dohoda TRIPS již tuto flexibilitu poskytuje a jde o legitimní nástroj, který lze během pandemie v případě potřeby rychle použít. EU rovněž předkládá zvláštní sdělení o duševním vlastnictví orgánu WTO pověřenému prováděním Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Rada TRIPS). Poskytuje v něm podrobnější a jasnější informace o každém ze 3 bodů týkajících se duševního vlastnictví a propojuje je s konkrétními ustanoveními Dohody TRIPS. Pokud jde o širokou výjimku, kterou navrhla řada členů WTO, Komise je připravena projednat jakoukoli možnost, která by přispěla k co nejrychlejšímu ukončení pandemie. Není však přesvědčena, že by tato možnost představovala nejlepší okamžitou reakci k dosažení cíle, jímž je co nejširší a včasná distribuce očkovacích látek proti COVID-19, které svět naléhavě potřebuje.

Rada schválila změny v postoupení pohledávek

  • Návrh nařízení se týká účinků na třetí strany v případě postoupení pohledávek, které představují aktiva v nehmotné podobě.

  • Cílem návrhu nařízení je nastolit větší právní jistotu pro podniky a občany, pokud jde o přeshraniční převody pohledávek.

Rada 7. 6. 2021 schválila obecný přístup k návrhu nařízení o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany. Tento návrh předložila Komise v březnu 2018 jako součást projektu unie kapitálových trhů, který byl zahájen v roce 2015 (více v příspěvku „Konec bariér v přeshraničním investování”, Vnitřní trh v březnu 2018). Cílem návrhu nařízení je nastolit větší právní jistotu pro podniky a občany, pokud jde o přeshraniční převody pohledávek, a usnadnit tak přístup k financování a podpořit přeshraniční investice v EU. Postoupením pohledávky se rozumí situace, kdy věřitel převádí právo na plnění dluhu na jinou osobu výměnou za platbu. Tento systém využívají společnosti např. k tomu, aby získaly likviditu a přístup k úvěrům. V současné době neexistuje dostatečná právní jistota, pokud jde o to, které vnitrostátní právo se použije pro určení vlastníka pohledávky v případě přeshraničního postoupení, protože hmotněprávní pravidla členských států upravující účinky na třetí strany v případě postoupení pohledávek se liší. Přijetím jednotných kolizních norem na úrovni EU navrhované nařízení odstraní právní rizika a možné systémové důsledky přeshraničních transakcí s pohledávkami, což umožní přeshraniční investice, přístup k levnějším úvěrům a další integraci trhu. V souladu s návrhem Komise by se použilo právo země, v níž mají věřitelé („postupitelé“) obvyklé bydliště, bez ohledu na členský stát, jehož soud nebo orgány případ posuzují, neboť by to vedlo k větší předvídatelnosti pro třetí strany. Rada nicméně dospěla k závěru, že pro některá postoupení uvedená v textu nařízení, jako je postoupení hotovostních pohledávek a pohledávek z transakcí na finančních trzích, by bylo vhodnější právo postoupené pohledávky. V případě sekuritizace text nařízení zachovává možnost zvolit si mezi právem obvyklého bydliště a právem postoupené pohledávky. V souladu s jinými kolizními normami EU je oblast působnosti návrhu nařízení všeobecná, což znamená, že právem určeným jako rozhodné podle nařízení může být právo členského státu EU nebo právo třetí země. Návrh nařízení se týká účinků na třetí strany v případě postoupení pohledávek, které představují aktiva v nehmotné podobě. To znamená, že do oblasti působnosti návrhu nařízení nejsou zahrnuty: převod finančních nástrojů, včetně cenných papírů a derivátů; převod kryptoaktiv a postoupení pohledávek, které nejsou v nehmotné podobě, nýbrž jsou vtěleny do listinného dokumentu nebo zaknihovány. Aby návrh nařízení obstál z technologického hlediska i v budoucnosti a byl v souladu s budoucím nařízením o trzích s kryptoaktivy, zahrnuje mandát Rady do oblasti působnosti tohoto nařízení pohledávky vyplývající ze všech kryptoaktiv, s výjimkou těch, které vznikají z kryptoaktiv, která lze považovat za převoditelné cenné papíry obchodovatelného charakteru, nástroje peněžního trhu nebo podílové jednotky subjektu kolektivního investování.

Komise navazuje nová partnerství k plnění svých cílů

  • Komise a představitelé evropského průmyslu investují 22 mld. € do nových evropských partnerství, která by měla pomoci vyřešit různé výzvy.

  • Komise představila 11 partnerství, která mají posílit investice do výzkumu a inovací a podporovat plnění cílů Zelené dohody.

Komise 14. 6. 2021 zahájila společně se zástupci několika odvětví 11 evropských partnerství, která mají posílit investice do výzkumu a inovací a mají pomoci překonat hlavní výzvy v oblasti klimatu a udržitelnosti, aby EU plnila cíle Zelené dohody pro Evropu. V souladu s cíli souběžné zelené a digitální transformace budou partnerství naplňovat také digitální ambice EU pro příští desetiletí v rámci tzv. evropské digitální dekády. Financovány budou více než 8 mld. € z prostředků Horizont Evropa – nového programu EU pro výzkum a inovace na období 2021–2027. Celkové financování, včetně závazků soukromých partnerů a členských států, dosáhne přibližně 22 mld. €. Tento objem financování má umožnit partnerstvím hledat inovativní řešení ve velkém měřítku, např. v oblasti eliminace emisí v energeticky náročných odvětvích a odvětvích, která lze obtížně dekarbonizovat, jako je lodní doprava a výroba oceli, nebo v odvětví vysoce výkonných baterií, udržitelných paliv, nástrojů umělé inteligence, datových technologií, robotiky a dalších. Díky tomu, že ve velkém měřítku společně vynaloží úsilí, zdroje a investice, partnerství mají vygenerovat také dlouhodobě pozitivní přínosy, posílí evropskou konkurenceschopnost a technologickou suverenitu, vytvoří pracovní místa a podpoří růst. K zahájeným 11 partnerstvím patří: (1) Evropské partnerství pro evropský cloud pro otevřenou vědu – Jeho cílem je do roku 2030 zavést a konsolidovat otevřené a důvěryhodné virtuální prostředí, ve kterém by mohly přibližně 2 mil. evropských výzkumných pracovníků ukládat, sdílet a opětovně využívat výzkumná data z různých zemí a oborů; (2) Evropské partnerství v oblasti umělé inteligence, dat a robotiky – Partnerství podpoří přijímání a zavádění těchto technologií a bude hnacím motorem jejich inovací. Díky tomu z nich bude Evropa moci vytěžit maximum, stejně jako občané a podniky; (3) Evropské partnerství pro fotoniku (technologie založené na světle) – Partnerství se zaměří na urychlení inovací v oblasti fotoniky, má zajistit technologickou suverenitu EU, zvýšit konkurenceschopnost evropského hospodářství a podpořit dlouhodobou tvorbu pracovních míst a prosperitu; (4) Evropské partnerství pro čistou ocel – výroba nízkouhlíkové oceli – Má podtrhnout hlavní úlohu EU v transformaci ocelářství na uhlíkově neutrální odvětví, což poslouží jako katalyzátor pro další strategické sektory průmyslu; (5) Evropské partnerství „Vyrobeno v Evropě“ (Made in Europe) – Má být motorem vedoucího evropského postavení v oblasti udržitelné výroby v Evropě, mj. díky uplatňování zásad oběhového hospodářství (nulový odpad a další), digitální transformace a klimaticky neutrální výroby; (6) Partnerství „Procesy pro planetu“ (Processes4Planet) – Jeho záměrem je zajistit, aby evropská zpracovatelská odvětví získala celosvětově vedoucí úlohu, pokud jde o cíl klimatické neutrality do roku 2050. Má se zaměřit na nízkouhlíkové technologie, oběhovost, konkrétně třeba na centra oběhového hospodářství, a na konkurenceschopnost; (7) Evropské partnerství pro udržitelné zastavěné prostředí orientované na lidi (Built4People) – Ústřední myšlenkou partnerství jsou vysoce kvalitní, nízkouhlíková zastavěná prostředí účinně využívající energii a zdroje, jako jsou budovy, infrastruktura apod., která jsou hnací silou přechodu k udržitelnosti; (8) Evropské partnerství pro silniční dopravu s nulovými emisemi (2Zero) – Jeho cílem je systémově urychlit rozvoj dopravy s nulovými emisemi, což podpoří klimaticky neutrální a čistý systém silniční dopravy; (9) Evropské partnerství pro propojenou, spolupracující a automatizovanou mobilitu – Toto partnerství by mělo uspíšit zavádění inovativních, propojených, spolupracujících a automatizovaných technologií a služeb v oblasti mobility; (10) Evropské partnerství pro konkurenceschopný hodnotový řetězec průmyslových baterií – Jeho cílem je podpořit rozvoj evropského výzkumného a inovačního ekosystému světové úrovně v oblasti baterií a podpořit vedoucí roli EU v odvětví navrhování a výroby baterií pro stacionární i mobilní aplikace příští generace; (11) Evropské partnerství pro vodní dopravu s nulovými emisemi (ZEWT) – Partnerství bude usilovat o to, aby EU vedla a urychlila transformaci námořní a vnitrozemské vodní dopravy, a přispěla tak k eliminaci všech emisí škodlivých pro životní prostředí, včetně skleníkových plynů a látek znečišťujících vzduch a vodu, a to prostřednictvím inovativních technologií a provozu. Komise v zájmu zahájení partnerství přijala memoranda o porozumění. Partnerství okamžitě zahájí svou činnost a mají probíhat do roku 2030. Memorandum o porozumění je základem pro spolupráci v rámci partnerství, neboť stanovuje jeho cíle, závazky obou stran a strukturu řízení. Partnerství také poskytují Komisi informace o příslušných tématech, která by měla být součástí pracovních programů v rámci programu Horizont Evropa. Jejich provádění probíhá především prostřednictvím těchto programů a jejich výzev k předkládání návrhů. Soukromí partneři vyvíjejí další činnosti, které nejsou financovány z programu Horizont Evropa, ale jsou součástí partnerství, konkrétně strategických programů výzkumu a inovací, a zaměřují se na otázky, jako je uvádění na trh, rozvoj dovedností nebo regulační aspekty. Tato „společně programovaná“ evropská partnerství jsou odlišná a doplňují komplexnější tzv. „institucionalizovaná“ evropská partnerství. V únoru 2021 navrhla Komise vytvoření 10 nových „institucionalizovaných“ evropských partnerství mezi EU, členskými státy a/nebo zástupci průmyslu. Díky investicím ve výši téměř 10 mld. €, které partneři doplní o částku minimálně ve stejné výši, si partnerství kladou za cíl urychlit ekologickou, klimaticky neutrální a digitální transformaci EU a zvýšit odolnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Členské státy řešily úvěry se selháním v období po pandemii

  • EU chce usnadnit prodej úvěrů se selháním.

  • Cílem je snížit rizika v rozvahách bank a umožnit bankám zaměřit se na poskytování úvěrů podnikům a občanům.

Rada 28. 6. 2021 potvrdila předběžnou dohodu, které bylo dosaženo mezi předsednictvím Rady a EP ohledně nové směrnice, kterou se harmonizují pravidla pro obsluhovatele úvěrů a kupce úvěrů v případě úvěrů se selháním poskytnutých úvěrovými institucemi (více v příspěvku „Rada přijala mimořádná pravidla, jejichž cílem je usnadnit poskytování bankovních úvěrů“, Vnitřní trh v červnu 2020 a v příspěvku „Komise navrhla řešení pro úvěry v selhání“, Vnitřní trh v prosinci 2020). Cílem nových pravidel je podpořit rozvoj sekundárního trhu s úvěry se selháním v EU s cílem umožnit bankám očistit své rozvahy od „špatných úvěrů“ a zároveň zajistit, aby prodej neovlivnil práva vypůjčovatelů. Efektivní řízení úvěrů se selháním je v období po krizi COVID-19 obzvláště důležité s cílem snížit rizika v rozvahách bank a umožnit bankám zaměřit se na poskytování úvěrů podnikům a občanům, čímž se podpoří hospodářské oživení v EU. Směrnice standardizuje pravidla pro obsluhovatele úvěrů a kupce úvěrů v celé EU a usnadňuje prodej úvěrů se selháním, a to i přes hranice členských států, a zároveň zajišťuje, aby v tomto procesu nedocházelo k omezování práv vypůjčovatelů. Určený orgán v domovském členském státě má udělovat oprávnění obsluhovatelům úvěrů a má nad nimi vykonávat dohled, a to v úzké spolupráci s orgány jiných členských států. Předsednictví Rady a vyjednavači EP dosáhli předběžné dohody o hlavních otázkách: (1) povolování činností obsluhy úvěrů s cílem zajistit, aby se s vypůjčovateli zacházelo spravedlivě a s náležitou péčí; (2) opatření týkající se úlev, která zohlední práva a zájmy spotřebitelů před zahájením exekučního řízení.

Komise vydala pokyny pro kulturní akce

  • Cílem těchto pokynů je usnadnit koordinaci opatření členských států na úrovni EU.

  • Bezpečné opětovné otevření kulturního prostředí by mělo být doprovázeno řadou opatření k zajištění udržitelného oživení a odolnosti celého odvětví.

Komise 29. 6. 2021 zveřejnila pokyny EU pro zajištění obnovení činnosti v kulturních a kreativních odvětvích v celé EU. V době, kdy se epidemiologická situace zlepšuje a zrychluje se očkování, členské státy postupně znovuotevírají kulturní zařízení a obnovují kulturní činnost. Cílem předložených pokynů je nastolit koordinovaný přístup v souladu s konkrétními celostátními, regionálními a místními podmínkami. Očekává se, že se jimi bude řídit koncepce i provádění opatření a protokolů v zemích EU tak, aby zahrnovaly jak bezpečné znovuotevření, tak udržitelné oživení v kulturních a kreativních odvětvích. Pokyny EU vycházejí z odborných znalostí Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a z diskuzí s Výborem pro zdravotní bezpečnost. Zohledňují různé epidemiologické situace v členských státech a jejich vývoj. Poskytují ukazatele a kritéria (jako je cirkulace viru, proočkovanost, používání ochranných prostředků, využívání testů a trasování kontaktů), k nimž je třeba při plánování obnovení určitých činností přihlížet. Konkrétně pokyny doporučují tato opatření a protokoly: (1) Rušení všech omezení by mělo být strategické a odstupňované, na počátku s omezeným počtem účastníků, což umožní posoudit epidemiologickou situaci. (2) Kulturní zařízení by měla mít plán připravenosti s podrobným popisem protokolů opatření v případě zjištění pozitivních případů onemocnění COVID-19. (3) Pro všechny pracovníky kulturních zařízení by měly být k dispozici cílené informace a/nebo ad hoc školení s cílem minimalizovat riziko přenosu. (4) Mělo by se propagovat očkování osob pracujících v kulturním prostředí, aby se zajistila jejich ochrana i ochrana jejich publika. (5) Od účastníků lze za účelem vstupu na danou akci požadovat negativní test na COVID-19, očkování, případně potvrzení o prodělaném onemocnění COVID-19. V závislosti na místní cirkulaci variant lze tento požadavek rozšířit i na plně očkované jedince. (6) Zařízení by měla mít kontaktní údaje diváků, pokud by byly potřeba k trasování kontaktů. (7) Zařízení by měla zavést cílená ochranná opatření: omezení fyzického kontaktu, pokud je to možné, čisté a přístupné zařízení pro mytí rukou, vhodné větrání a časté čištění povrchů. Důležitým doplňkovým opatřením je, aby účastníci používali roušky. Znovuotevření kulturních prostor by měla provázet řada opatření k zajištění udržitelného oživení celého odvětví. Opatření na úrovni EU doplňují opatření přijatá členskými státy a danými odvětvími. Komise od počátku pandemie přijala několik kroků k řešení dopadů pandemie na kreativní a kulturní odvětví, kterými doplnila a podpořila opatření členských států. Tyto kroky sahají od rozšíření flexibility při provádění stávajících programů a vytvoření dočasného rámce pro opatření státní podpory až po další finanční prostředky v rámci programů Kreativní Evropa a Erasmus+ v roce 2020. Komise podstatně zvýšila svou finanční podporu pro kulturní a kreativní odvětví: vyčlenila bezmála 2,5 mld. € z programu Kreativní Evropa a téměř 2 mld. € z programu Horizont Evropa na kulturní, kreativní a inkluzivní projekty v období 2021–2027.

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality