Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Zemědělství a rybolov v květnu 2021

Euroskop, 09.07.2021

Komise předložila vizi pro venkov, Komise hodnotila stav rybolovu v EU, Nová SZP byla schválena Radou, Členské státy chtějí chránit včely, Komise chce na základě občanské iniciativy omezit klecové chovy

  • EU chce lépe chránit venkov a posílit jeho postavení

  • EU hodnotila stav rybích populací

  • Členské státy souhlasí s novou SZP

  • Pesticidy ohrožují včely

  • Celkově 6. občanská iniciativa zabývající se životními podmínkami zvířat uspěla 

 

Komise předložila vizi pro venkov

  • Venkovské oblasti jsou domovem téměř 30 % obyvatel EU.

  • Venkovské oblasti by měly hrát klíčovou roli v zelené a digitální transformaci.

  • Nejnaléhavější potřebou venkovských oblastí je infrastruktura.

  • Nová SZP přispěje podporou diverzifikovaného zemědělství, zvýšenou péčí o životní prostředí a opatřeními v oblasti klimatu a posílením sociálně-ekonomické struktury venkovských oblastí.

  • Venkovské oblasti musí být schopny poskytovat základní služby pro své obyvatelstvo a stavět na svých silných stránkách, aby se staly základem hospodářského rozvoje. 

Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions – A long-term Vision for the EU's Rural Areas - Towards stronger, connected, resilient and prosperous rural areas by 2040 (COM(2021) 345)

  • Komise 30. 6. 2021 předložila dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti EU, v níž jsou uvedeny problémy a obavy. Vize navrhla Pakt o venkově a Akční plán pro venkov, jejichž cílem je, aby se venkovské oblasti staly silnějšími, propojenými, odolnými a prosperujícími.

Pozadí

Obyvatelstvo ve venkovských oblastech EU je v průměru starší než v městských oblastech a v příštím desetiletí bude jeho počet pomalu klesat. Ve spojení s nedostatečnou konektivitou, nedostatečně rozvinutou infrastrukturou a chybějícími různorodými pracovními příležitostmi a omezeným přístupem ke službám to činí venkovské oblasti pro život a práci méně atraktivními.

Potřeba vypracovat dlouhodobou vizi pro venkovské oblasti byla zdůrazněna v politických směrech předsedkyně von der Leyenové a pověřovacích dopisech určených místopředsedkyni Šuicovékomisaři Wojciechowskému a komisařce Ferreirové

Článek 174 SFEU vyžaduje, aby EU věnovala zvláštní pozornost venkovským oblastem, mimo jiné při podpoře harmonického rozvoje, posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony.

V dubnu 2021 byl proveden průzkum Eurobarometr, který hodnotil priority dlouhodobé vize pro venkovské oblasti. Bylo zjištěno, že 79 % občanů EU je pro to, aby EU při rozhodování o veřejných výdajích přihlížela k venkovským oblastem, 65 % všech občanů EU se domnívalo, že místní oblast nebo provincie by měly mít možnost rozhodovat o tom, jak vynaložit investice EU do venkova, a 44 % občanů uvedlo dopravní infrastrukturu a spojení jako klíčovou potřebu venkovských oblastí.

Komise uspořádala v září až listopadu 2020 veřejnou konzultaci o dlouhodobé vizi pro venkovské oblasti. Více než 50 % respondentů uvedlo, že nejnaléhavější potřebou venkovských oblastí je infrastruktura. 43 % respondentů rovněž uvedlo jako naléhavou potřebu během příštích dvacet let přístup k základním službám a zařízením, jako je voda a elektřina nebo banky a pošty; respondenti se dále domnívají, že přitažlivost venkovských oblastí bude do značné míry záviset na dostupnosti digitálního připojení (93 %), základních služeb a elektronických služeb (94 %) a na zlepšení klimatického a environmentálního profilu zemědělství (92 %).

Klíčové a sporné body

Do nového Paktu o venkově mají být zapojeni aktéři na úrovni EU i na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, aby podpořili sdílené cíle vize, napomohli rozvoji hospodářské, sociální a územní soudržnosti a reagovali na společné ambice venkovských komunit. Komise tento rámec usnadní prostřednictvím stávajících sítí a podpoří výměnu nápadů a osvědčených postupů na všech úrovních.

Komise předložila akční plán na podporu udržitelného, soudržného a integrovaného rozvoje venkova. Podporu venkovským oblastem již poskytuje několik politik EU a přispívá k jejich vyváženému, spravedlivému, ekologickému a inovativnímu rozvoji. Při podpoře a provádění tohoto akčního plánu budou mezi nimi mít zásadní význam společná zemědělská politika (SZP) a politika soudržnosti, přičemž budou doplňovány řadou dalších oblastí politik EU, a společně přemění tuto vizi v realitu.

Vize a akční plán vymezují 4 oblasti činnosti podporované stěžejními iniciativami, jejichž cílem je:

  1. Síla: zaměření na posílení postavení venkovských komunit, zlepšení přístupu ke službám a usnadnění sociální inovace,
  2. Konektivita: zlepšit konektivitu z hlediska dopravy i digitálního přístupu,
  3. Odolnost: zachování přírodních zdrojů a ekologizace zemědělských činností s cílem bojovat proti změně klimatu a současně zajistit sociální odolnost prostřednictvím nabídky přístupu ke kurzům odborné přípravy a k různým kvalitním pracovním příležitostem,
  4. Prosperita: diverzifikovat hospodářské činnosti a zvýšit přidanou hodnotu zemědělských a zemědělsko-potravinářských činností a agroturistiky.

Má být zavedeno ověřování dopadu na venkovské oblasti, kdy jsou politiky EU přezkoumávány z perspektivy venkova. Cílem je lépe určit a zohlednit potenciální dopad a důsledky politické iniciativy Komise pro zaměstnanost na venkově a růst a udržitelný rozvoj venkova.

V rámci Komise má být zřízeno středisko pro sledování venkova, které má zlepšovat shromažďování a analýzu údajů o venkovských oblastech. Poskytne podklady pro tvorbu politiky týkající se rozvoje venkova a podpoří provádění akčního plánu pro venkov.

Předpokládaný další vývoj

Vize pro venkovské oblasti představuje první krok k lépe propojeným a prosperujícím venkovským oblastem do roku 2040. Klíčovými prvky pro dosažení těchto cílů mají být Pakt o venkově a Akční plán EU pro venkov.

Do konce roku 2021 Komise společně s Výborem regionů má prozkoumat cestu k dosažení cílů vize. Do poloviny roku 2023 má Komise zhodnotit, jaké akce pro venkovské oblasti financované EU a členskými státy byly provedeny a naplánovány. Veřejná zpráva, která bude zveřejněna počátkem roku 2024, určí oblasti, kde je nutná zvýšená podpora a finanční prostředky, jakož i další postup na základě Akčního plánu EU pro venkov. Diskuse týkající se této zprávy budou podkladem pro úvahy o přípravě návrhů na programové období 2028–2034.
Komise má podporovat a monitorovat provádění Akčního plánu EU pro venkov a pravidelně jej aktualizovat, aby bylo zajištěno, že bude relevantní.

Odkazy

 

Krátce…

 

Komise hodnotila stav rybolovu v EU

  • Komise každoročně zveřejňuje sdělení, v němž nastiňuje pokrok, pokud jde o stav rybích populací, a spouští širokou veřejnou konzultaci o stanovení ročních rybolovných práv pro následující rok. 

  • Sdělení posuzuje pokrok dosažený na cestě k udržitelnému rybolovu v EU a hodnotí rovnováhu mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy, socioekonomickou výkonností odvětví a prováděním povinnosti vykládky. 

Komise 9. 6. 2021 přijala sdělení Cesta k udržitelnějšímu rybolovu v EU: aktuální stav a hlavní směry pro rok 2022. V souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu se rybolov má stávat stále udržitelnějším a EU podporuje přechod ke zdravému potravinovému systému EU, který je šetrný k životnímu prostředí, a udržitelné zdroje příjmů pro rybáře v EU. Socioekonomická výkonnost tohoto odvětví je navzdory koronavirové krizi nadále dobrá. Sdělení vyzývá k dalšímu úsilí v oblasti ochrany mořských zdrojů, a to jak prostřednictvím zachování vysoké úrovně ambicí v rámci EU, tak prostřednictvím snahy dosáhnout v naší spolupráci se třetími zeměmi stejně vysokého standardu. Členské státy, poradní sbory, odvětví rybolovu, nevládní organizace a zájemci z řad občanů se vyzývají, aby se do konce srpna 2021 zapojili do veřejné konzultace a aby se vyjádřili k rybolovným právům na rok 2022. Členské státy mají důkladněji prosazovat dodržování povinnosti vykládky a zintenzivnit její kontrolu, zejména používáním vhodných moderních kontrolních nástrojů, jako jsou systémy dálkového elektronického sledování, které představují nejúčinnější a nákladově nejefektivnější prostředky ke kontrole povinnosti vykládky na moři. Komise bude nadále spolupracovat s EP a Radou na dosažení dohody o revidovaném systému kontroly rybolovu, což může používání těchto nástrojů usnadnit. Kromě toho se rybáři vyzývají, aby dále pokračovali v používání inovativnějších a selektivnějších lovných zařízení. K financování těchto investic může pomoci Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).

 

Nová SZP byla schválena Radou

  • Nová SZP podpoří přechod k udržitelnějšímu zemědělství s většími ambicemi v oblasti klimatu a životního prostředí a péče o dobré životní podmínky zvířat. 

  • V rámci nové SZP každý členský stát vypracuje vnitrostátní strategický plán SZP, ve kterém popíše, jakým způsobem splní cíle SZP a cíle Zelené dohody, vymezené ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategii v oblasti biologické rozmanitosti.

Rada 28. 6. 2021 přijala předběžnou dohodu, které bylo dosaženo 25. 6. 2021 s EP a která se týká klíčových prvků reformy SZP. Na SZP připadá přibližně 1/3 rozpočtu EU. Jejím cílem je zajišťovat pro občany EU cenově dostupné, bezpečné potraviny; zajišťovat pro zemědělce odpovídající životní úroveň; zachovávat přírodní zdroje a chránit životní prostředí. V červnu 2018 předložila Komise 3 legislativní návrhy (horizontální nařízení, nařízení o strategickém plánu a nařízení o společné organizaci trhu), jejichž cílem je upravit SZP (více v příspěvku „Komise představila svoji vizi víceletého finančního rámce”, Zemědělství a rybolov v červnu 2018, v příspěvku „Současná pravidla SZP mají platit až do konce roku 2022”, Zemědělství a rybolov v červnu 2020, v příspěvku „Nová dohoda o přechodných pravidlech SZP přijata”, Zemědělství a rybolov v listopadu 2020 a v příspěvku „Poslanci schválili přechodná pravidla v rámci SZP”, Zemědělství a rybolov v prosinci 2020). K hlavním aspektům nové SZP návrhů patří: (1) lépe zacílené přímé platby a intervence v oblasti rozvoje venkova, přičemž tyto platby i intervence budou muset být součástí strategických plánů; (2) nová struktura ekologizace založená na podmínkách ochrany životního prostředí, jež budou muset zemědělci dodržovat, a dalších dobrovolných opatřeních v rámci obou pilířů; (3) přístup založený na výkonnosti („nový model realizace“), na jehož základě by členské státy musely každoročně informovat o svých výsledcích. Dohoda vytváří podmínky pro „spravedlivější a ekologičtější” SZP. Nová SZP posiluje opatření v oblasti životního prostředí a zahrnuje rovněž ustanovení, která mají zajistit cílenější podporu menším zemědělským podnikům a pomoci mladým zemědělcům v jejich začátcích. Ambicióznější cíle v oblasti životního prostředí a klimatu, které jsou v souladu se Zelenou dohodou, se mají začít plnit od ledna 2023. Nová SZP rovněž zajistí spravedlivější rozdělování podpory SZP, zejména malým a středním rodinným zemědělským podnikům a mladým zemědělcům. Pravidla stanovená na úrovni EU se zjednoduší. Na jejich základě připraví každý členský stát strategický plán provádění politiky v příštích 5 letech. Prostřednictvím vnitrostátních strategických plánů se tedy politika bude provádět v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a její strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategií v oblasti biologické rozmanitosti. Minimální požadavky, které mají příjemci SZP splnit, aby mohli získat podporu, jsou nyní náročnější. Například v každém zemědělském podniku budou vyhrazena nejméně 3 % orné půdy na biologickou rozmanitost a neproduktivní prvky, s možností získat podporu prostřednictvím ekorežimů a dosáhnout 7 %. Nová SZP klade větší důraz na sociální rozměr zemědělství. Podle nové dohody budou zemědělcům a dalším příjemcům přímých plateb hrozit správní sankce, pokud nezajistí přiměřené podmínky zaměstnání v souladu s příslušnými právními předpisy EU. Balík týkající se reformy SZP zahrnuje rovněž opatření zaměřená na přerozdělení finančních prostředků ve prospěch malých a středně velkých zemědělských podniků. Na základě dosažené dohody budou muset členské státy přesměrovat 10 % přímých plateb ve prospěch takových zemědělských podniků (a to v zásadě prostřednictvím redistributivních plateb, pokud nemohou prokázat, že mají možnost dosáhnout stejného výsledku prostřednictvím jiných srovnatelných nástrojů). Nejméně 35 % prostředků na rozvoj venkova má být přiděleno na agroenvironmentální závazky, které podporují postupy v oblasti životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat. Reformovaná SZP stanoví řadu opatření, jejichž cílem je motivovat zemědělce k zavádění ekologičtějších zemědělských postupů. Mezi ně patří: (1) posílené normy podmíněnosti, které musí zemědělci splňovat, aby získali podporu v rámci SZP, včetně ochrany půd bohatých na uhlík prostřednictvím zachovávání mokřadů a rašelinišť a minimálních podílů orné půdy, jež mají být v zájmu ochrany biologické rozmanitosti věnovány zajištění krajinných prvků; (2) ekorežimy, jejichž cílem je podporovat zemědělce v používání zemědělských postupů, které jsou prospěšné z hlediska klimatu a životního prostředí, nebo jim k takovému jednání poskytnout pobídky; (3) vyčlenění větší části finančních prostředků, které jsou určeny na rozvoj venkova, na intervence v oblasti životního prostředí; (4) sledování výdajů v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Součástí reformy je také přechod od zaměření na dodržování pravidel k SZP založené na výkonnosti, který členským státům umožní, aby na základě strategického plánování a společných specifických cílů a v souladu se svými potřebami prováděly individuálně uzpůsobené intervence. Na novou SZP navazují strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie v oblasti biologické rozmanitosti, které Komise zveřejnila v květnu 2020. Tyto 2 strategie byly představeny v rámci Zelené dohody pro Evropu s cílem umožnit přechod k větší udržitelnosti potravinových systémů a řešit hlavní příčiny úbytku biologické rozmanitosti (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020). Na interinstitucionální úrovni budou nyní pokračovat práce na zbývajících technických detailech navrhované reformy, která bude následně formálně schválena EP i Radou. Nová SZP se bude vztahovat na období let 2023–2027. Do té doby budou nadále platit přechodná ustanovení dohodnutá v roce 2020. Členské státy musí do konce prosince 2021 předložit Komisi ke schválení své návrhy vnitrostátních strategických plánů.

 

Členské státy chtějí chránit včely

  • Včely medonosné jsou životně důležitou součástí ekosystémů a opylováním plodin přispívají k zajištění udržitelného zemědělství. 

  • Rada učinila krok směrem ke stanovení specifického cíle ochrany včel medonosných.

Rada se 28. 6. 2021 dohodla, že je potřeba stanovit specifický cíl ochrany včel medonosných před pesticidy. Členské státy vzaly v úvahu pokyny, které poskytl Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), v nichž je nastíněn nový přístup k posuzování dopadu pesticidů na populace včel medonosných. V rámci tohoto přístupu by byl stanoven maximální limit snížení velikosti včelstev na 10 % platný v celé EU. Ministři členských států se shodli na tom, že je nutné ambice EU, pokud jde o ochranu včel medonosných, zvýšit a zároveň zajistit, aby opatření byla pro členské státy proveditelná. Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) včely opylují 71 ze 100 druhů plodin, které poskytují 90 % světových potravin. Množství včel se však v průběhu posledních dvou desetiletí prudce snižuje. Za jeden z možných faktorů tohoto poklesu bylo označeno používání pesticidů. Podle právních předpisů EU mohou být pesticidy používány v zemědělství pouze tehdy, pokud se na základě komplexního posouzení rizik prokáže, že toto použití nepoškodí zdraví lidí nebo zvířat ani nezpůsobí nepřijatelný rozsah škod na životním prostředí. Současné úrovně rizika vycházejí z pokynů týkajících se terestrické ekotoxikologie, které v roce 2002 vypracovala Komise.

 

Komise chce na základě občanské iniciativy omezit klecové chovy

  • Nová společná zemědělská politika  poskytne finanční podporu a pobídky.

  • Komise se zavázala, že navrhne revizi právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. 

Komise se 30. 6. 2021 rozhodla kladně reagovat na evropskou občanskou iniciativu „Konec doby klecové“. Jedná se o 6. úspěšnou iniciativu, kterou podpořil více než 1 mil. občanů v celé EU. Ve své odpovědi Komise uvádí, že do roku 2023 hodlá předložit legislativní návrh na zákaz klecí pro chov řady hospodářských zvířat. Návrh má být součástí probíhající revize právních předpisů v oblasti dobrých životních podmínek. Dotyčná občanská iniciativa odráží požadavek na přechod k etičtějším a udržitelnějším zemědělským systémům, včetně revize stávajících pravidel EU v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Reakce na tuto společenskou poptávku je pro Komisi prioritou v souladu s jejími závazky v rámci strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Zelené dohody pro Evropu. Návrh Komise se má týkat: (1) zvířat, na něž se již vztahují právní předpisy: nosnic, prasnic a telat; (2) dalších zvířat uvedených v evropské občanské iniciativě: králíků, kuřic, plemenné drůbeže, brojlerů, křepelek, kachen a hus. U těchto zvířat již Komise požádala úřad EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), aby doplnil stávající vědecké důkazy, aby mohly být stanoveny podmínky potřebné pro zákaz klecí. Komise v posouzení dopadů, které má být dokončeno do konce roku 2022, zváží socioekonomické a environmentální dopady opatření, která mají být přijata, a jejich přínosy pro dobré životní podmínky zvířat.

Další články v rubrice

Spotřebitelé v červnu 2021

Euroskop, 09.07.2021

Energie v červnu 2021

Euroskop, 09.07.2021

Daně v červnu 2021

Euroskop, 09.07.2021

Vnitřní trh v červnu 2021

Euroskop, 09.07.2021