Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v září 2021

Euroskop, 10.10.2021

Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU), Nová občanská iniciativa “ReturnthePlastics” zaregistrována, Rada uvítala plány na posouzení ČR a Irska na podporu oživení a odolnosti, Eurobarometr uvedl, že optimismus ohledně budoucnosti EU dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2009, Komise vyplatila ČR finanční podporu 915 mil. € z nástroje Next Generation EU

  • Tradiční projev o směřování EU přednesla předsedkyně Komise

  • Komise zaregistrovala novou občanskou iniciativu v otázce zálohování plastových lahví
  • ČR a Irsko jsou o krok blíž čerpání z Nástroje pro oživení a odolnost

  • Podle eurobarometru roste optimismus ohledně budoucnosti eu

  • ČR získala první prostředky z nástroje Next Generation EU

 

Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)

  • V projevu je zhodnocen uplynulý rok, jehož součástí byla pandemie COVID-19, a úspěchy EU v této souvislosti.

  • Předsedkyně Komise nastavuje v SOTEU nové priority EU v jejím budoucím směřování týkající se například dodávek vakcín po celém světě, míry proočkovanosti v Evropě a posílení připravenosti EU na potenciální pandemie.

  • Předsedkyně Komise představila výsledky, jichž EU dosáhla v oblastech jako je digitalizace, vzdělání, azyl a migrace, klima, obrana a sociální pilíř.

  • Dle slov předsedkyně lze pozorovat klíčový úspěch digitálních certifikátů, nástroje SURE a Next Generation EU.

Communication from the Commission to the European Parliament, the European council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions Introducing HERA, the European Health Emergency preparedness and Response Authority, the next step towards completing the European Health Union (COM(2021)576)

Rozhodnutí Komise ze dne 16.9.2021 o zřízení Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) (C(2021)6712)

Communication from the Commission to the European Parliament, the European Council, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions - The European Green Deal (COM(2019)640)

  • Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová 15. 9. 2021 přednesla projev o stavu Unie (SOTEU) v EP. Jako již každoročně v září se předsedkyně Komise vyjadřovala k aktuálnímu směřování EU. Ve svém přednesu se ohlédla za uplynulým rokem, jehož součástí byla pandemie COVID-19, a co EU přinesl. 

Pozadí

SOTEU má svůj původ v Lisabonské smlouvě a je definován rámcovou dohodou o vztazích mezi EP a Komisí z roku 2010. Podle této dohody předseda Komise zasílá předsedovi EP a předsednictví Rady také tzv. prohlášení o záměru, v němž jsou podrobně popsána opatření, jež hodlá Komise přijmout do konce následujícího roku, ať již formou právních předpisů, nebo jiných iniciativ.

Jakmile předseda Komise ukončí svůj projev, probíhá otevřená debata s poslanci EP. Následně je zahájen dialog s EP a Radou, který vede k vypracování pracovního programu Komise na rok 2022.

Klíčové a sporné body

Předsedkyně Komise zmínila, že i přes všechny nástrahy se EU podařilo vystupovat jednotně a může slavit úspěch v: (1) dodávání vakcín, tak aby měla každá část Evropy k vakcínám přístup, (2) schválení nástroje Next Generation, který má pomoci EU překonat nejhlubší ekonomickou krizi, a(3) řešení klimatické krize prostřednictvím Zelené dohody. 

Dále v projevu vymezila priority EU pro její budoucí směřování: (1) Urychlení očkování světové populace vzhledem k tomu, že v zemích s nízkými příjmy bylo podáno méně než 1 % celosvětových dávek. Tým Evropa investuje 1 mld. € do zvýšení výrobní kapacity vakcín na bázi mRNA v Africe. EU se zavazuje poskytnout 250 mil. dávek. Komise navíc daruje do poloviny roku 2022 dalších 200 mil. dávek (více v příspěvku příspěvku „EU poskytuje vakcíny třetím zemím”, Veřejné zdraví v červenci 2021). (2) Pokračování v úsilí proočkovat populaci v Evropě, jelikož stále existují značné rozdíly v míře proočkovanosti. EU proto obstarala dodatečných 1,8 mld. dodávek, což je dostatečně pro celou EU i pro její sousedy v případě přeočkování. (3) Posílení připravenosti EU na budoucí pandemie. Jak předsedkyně von der Leyenová v loňském SOTEU avizovala vybudování zdravotnické unie, založením a novým fungováním úřadu HERA chce ento slib plnit. K připravenosti EU by měly přispět investice týmu Evropa ve výši 50 mld. € do roku 2027,

K výsledkům EU dle předsedkyně Komise patří:

  • Digitální certifikáty 

K 15. 9. 2021 se EU podařilo vygenerovat více než 400 mil. certifikátů (více v příspěvku „EU představila digitální zelený certifikát”, Spravedlnost, svoboda, bezpečí v březnu 2021). Zapojilo se 42 zemí na 4 kontinentech.

  • Nástroj SURE

Za další úspěch považujenástroj SURE, který zajistil podporu pro více než 31 mil. pracovníků a 2,5 mil. společností v EU (více v příspěvku „Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020). Předsedkyně taktéž předpokládá, že by se EU mělo podařit opět dostat růst HDP na úroveň před pandemií pro 19 zemí do konce roku 2021. 

  • Next Generation EU

K obnově a oživení EU má dopomoci i nástroj Next Generation EU, díky němuž má EU investovat jak do krátkodobého oživení, tak do dlouhodobé prosperity (více v příspěvku „Evropská rada se dohodla na pomoci pro EU”, Institucionální záležitosti v červenci 2020). 

  • Digitalizace

Pro EU je strategická i dle předsedkyně Komise digitalizace, které lze dosáhnout díky cílům Next Generation. Výdaje na digitalizaci mají překročit  stanovených 20% z nástroje Next Generation.

  • Evropský čipový ekosystém

EU plánuje představit nové čipy, díky nimž by měla potvrdit svou kapacitu v oblasti výzkumu, návrhu a testování. Cílem je, aby EU vytvořila nejmodernější evropský čipový ekosystém, včetně výroby. Předsedkyně tvrdí, že si tím EU zajistí bezpečnost dodávek a vytvoří nové trhy pro průlomové evropské technologie. 

  • Evropská mládež

Předsedkyně představila nový program ALMA zaměřený především na ty, kteří nemají zaměstnaní, neúčastní se vzdělání nebo odborné přípravy. Program ALMA jim má umožnit získat dočasnou pracovní zkušenost v jiném členském státě. EU plánuje, že rok 2022 bude rokem evropské mládeže.

  • Evropský sociální pilíř práv

Cílem uplatňování sociálního pilíře práv je zajistit důstojná pracovní místa, spravedlivé pracovní podmínky, lepší zdravotní péči a životní rovnováhu. EU plánuje navrhnout novou evropskou strategii zdravotní péče tak, aby se každému mohlo dostat co nejlepší zdravotní péče. Sociální spravedlnost je téma, kterému má EU dále věnovat pozornost.

  • Boj s klimatickou změnou

Předsedkyně Komise opakovaně upozornila na potřebu bojovat se změnami klimatu. Jednou takovou iniciativou, která by s tímto měla pomoci je nový evropský Bauhaus. Ten má vést k rozmachu tvořivosti architektů, designérů a inženýrů v celé Unii. Nejdůležitějším pilířem je ale Zelená dohoda. V roce 2020 byl představen cíl na snížení procenta emisí na 55 % do konce roku 2030. EU je 1. ekonomikou, která předkládá komplexní právní předpisy k dosažení těchto cílů. Dosažení těchto cilů nebude dle slov předsedkyně snadné, nicméně EU chce zajistit, že přechod na zelenou ekonomiku bude spravedlivý. Proto Komise navrhla nový Sociální fond pro klimatická opatření, který má řešit energetickou chudobu, jíž trpí již 34 mil. občanů EU. Dále EU plánuje zdvojnásobit své vnější financování na podporu biologické rozmanitosti. Stěžejním také budou výsledky konference COP26 v Glasgow v roce 2021. Přislíbení klimatické neutrality ze stran světových lídrů, jako je USA a Japonsko, má být podpořeno i konkrétními plány ještě před konferencí, jak zmiňuje předsedkyně. Přestože odpovědnost nesou všechny země, velké ekonomiky mají navíc zvláštní povinnosti vůči nejméně rozvinutým a nejvíce zranitelným zemím. Pro tyto země má význam financování opatření v oblasti klimatu. Tým Evropa má přispívat částkou 25 mld. $ ročně. Nyní chce EU navrhnout vyčlenění dalších 4 mld. € na financování opatření v oblasti klimatu do roku 2027.

  • Situace v Afghánistánu

Předsedkyně potvrdila, že v otázce posledního vývoje v Afghánistánu stojí jednoznačně EU na straně afghánského lidu. Z důvodů obav o reálné riziko obrovského hladomoru a humanitární katastrofy přispěje humanitární pomocí ve výši 100 mil. €. Tato pomoc má tvořit součást nového, širšího balíku afghánské podpory.

  • Evropská obranná unie

Nad rámec intenzivní spolupráce EU a NATO spatřuje EU budoucnost v evropské obranné unii. Důvody k tomu, proč by EU měla být schopna být soběstačná v oblasti obrany jsou následující: (1) stabilita v sousedství EU a různých regionech, (2) adaptace na rychle měnící se povahu hrozeb - rostoucí kybernetické či hybridní hrozby a útoky a (3) EU jako jedinečný poskytovatel bezpečnosti. Doposud sice nebyla v EU kapacita, ani politická vůle obrannou unii vybudovat, předsedkyně Komise je ale přesvědčená o tom, že nyní nastal ten pravý čas začít samostatnou obranu EU budovat. (1) Základem by mělo být kolektivní rozhodování. Shromažďování informací má posloužit jako stěžejní krok k budování evropské obranné unie a právě proto je zapotřebí, aby se vybudovala síť, kde si členské státy budou moci sdílet své informace na evropské úrovni. (2) Investování do společných evropských kapacit jako jsou stíhačky, drony a kybernetická oblast, což má zajistit zlepšení vzájemné komunikace. Předsedkyně spatřuje příležitosti pro novou evropskou politiku kybernetické obrany, včetně právních předpisů o společných standardech v rámci nového evropského aktu o kybernetické odolnosti. Klíčovým bodem v diskuzi o nových hrozbách bude nadcházející Strategický kompas. Během francouzského předsednictví slibuje von der Leyenová ve spolupráci s francouzským prezidentem svolat summit o evropské obraně.

  • Globální spojenci a partneři

Předsedkyně Komise potvrzuje, že spolupráce EU a USA byla a vždy bude stěžejním bodem pro EU. Proto chce s USA vypracovat novou agendu pro globální změny — od nové Rady pro obchod a technologie až po oblast zdravotní bezpečnosti a udržitelnosti. Taktéž by měl být pro EU důležitý region Balkán a jeho budoucí směřování, na němž se chce EU podílet. Pro EU se taktéž stává milníkem indicko-tichomořská strategie, která by měla odrážet rostoucí význam regionu pro naši prosperitu a bezpečnost a utvrzuje globální pozici EU. EU jakožto spojující prvek pro mnoho partnerů navrhne novou strategii konektivity nazvanou Globální brána. V rámci Globální brány má EU budovat partnerství se zeměmi po celém světě. EU chce tímto investovat do kvalitní infrastruktury, která propojí zboží, osoby a služby po celém světě. EU plánuje navrhnout zákaz výrobků na svém trhu, které pocházejí z nucené práce.

  • Azyl a migrace

EU představí nový pakt o migraci a azylu, jež bude společným základem pro to, jak migrační a azylovou politiku zvládat.

  • Právní stát

Předsedkyně Komise potvrdila odhodlání bránit evropské hodnoty. Každoroční zprávy o stavu právního státu a následující doporučení na změny v členských státech, jež se stanou součástí zpráv počínaje rokem 2022, mají sloužit jako východisko pro dialog. 

  • Zákon o boji proti násilí na ženách a svoboda slova

Do konce roku 2021 představí EU zákon o boji proti násilí na ženách. Tento právní předpis se bude zabývat účinným trestním postupem, prevencí a ochranou, a to online i offline. Předsedkyně taktéž zdůraznila nutnost chránit novináře a novinářky a jejich svobodu slova, jelikož jsou to právě oni, kteří zajišťují transparentnost. Právě z těchto důvodu představí příští rok EU předpis o svobodě médií.

Předpokládaný další vývoj

Navržené legislativní akty budou jednotlivě diskutovány v Radě a v EP. Projev o stavu EU by se měl konat opět na podzim 2022.

Odkazy

 

Krátce…

 

Nová občanská iniciativa “ReturnthePlastics” zaregistrována

  • Nová občanská iniciativa si klade za cíl zavést celoevropský systém zálohování plastových lahví.

  • Potřebuje podporu 1 mil. občanů z alespoň 7 členských států získanou během nejvýše 1 roku.

Komise 13. 8. 2021 zaregistrovala evropskou občanskou iniciativu EU s názvem “ReturnthePlastics”. Cílem iniciativy je zavést celoevropský systém zálohování plastových lahví za účelem jejich recyklace. Dále chce dosáhnout toho, aby členské státy motivovaly nákupní řetězce k výkupním automatům na recyklaci plastových lahví, a zavedení daně z plastů pro výrobce plastových lahví za systém recyklace a zálohování podle zásady “znečišťovatel platí”. Pokud evropskou občanskou iniciativu během 1 roku podpoří 1 mil. občanů z alespoň 7 členských států, bude na ni muset Komise reagovat. Komise může rozhodnout, zda žádosti vyhoví, či nikoli, a bude muset uvést důvody svého rozhodnutí.

 

Rada uvítala plány na posouzení ČR a Irska na podporu oživení a odolnosti

  • Ministři hospodářství a financí se shodli na posouzení plánu ČR a Irska na podporu oživení a odolnosti po pandemii COVID-19.

  • Přijetí rozhodnutí by znamenalo, že země mohou zahájit provádění reforem a investic uvedených v jejich národních plánech s cílem podpořit oživení po pandemii COVID-19 a připravit svoje ekonomiky na budoucnost.

  • Plány ČR počítají se 7 mld .€ a plány Irska operují s 989 mil. € se zaměřením na klima a digitální transformaci.

Rada 6. 9. 2021 přivítala posouzení plánů ČR a Irska na podporu oživení a odolnosti. Přijetí rozhodnutí by těmto zemím umožnilo zahájit provádění reforem a investic uvedených v jejich národních plánech s cílem podpořit oživení po pandemii COVID-19. ČR by to rovněž mělo umožnit podepsat grantovou dohodu s Komisí a získat předběžné financování ve výši 13 %. Irsko o přidělené finanční prostředky zatím nepožádalo. Plány ČR (7 mld. €) a Irska (989 mil. €) se zaměřují na zásadní výzvy – klima a digitální transformaci (více v příspěvku „ČR předložila svůj plán pro oživení”, Institucionální záležitosti v červnu 2021). Reagují rovněž na významnou část doporučení pro jednotlivé země, která byla formulována v rámci evropského semestru v letech 2019 a 2020 (více v příspěvku „Komise předložila podzimní balík k evropskému semestru”, Institucionální záležitosti v prosinci 2019, v příspěvku „Rada přijala doporučení pro členské státy”, Institucionální záležitosti v červenci 2020 a v příspěvku „Rada přijala doporučení týkající se evropského semestru”, Institucionální záležitosti v červnu 2021). Mezi opatření, která hodlá ČR zavést k řešení výzev v oblasti klimatu, patří: (1) Zvýšení podílu udržitelných druhů dopravy, (2) zlepšení energetické účinnosti budov a výměna kotlů na uhlí používaných v domácnostech a (3) zlepšení protipovodňové ochrany a opětovného zalesňování. ČR také chce urychlit digitální transformaci mimo jiné investicemi do sítí s velmi vysokou kapacitou, rozšířením služeb elektronické veřejné správy a elektronického zdravotnictví. Irsko podpoří svou ekologickou transformaci opatřeními, která zahrnují: (1) postupné zvyšování uhlíkové daně, (2) modernizaci vybraných veřejných budov, (3) obnovu rašelinišť za účelem podpory biologické rozmanitosti a ekosystémů a (4) investice do udržitelné železniční dopravy. Jeho cílem je dosáhnout svých cílů v oblasti digitalizace díky investicím do souvisejících infrastruktur a rozvoje digitálních dovedností v průběhu celého vzdělávání. Předpokladem pro vyplacení finančních příspěvků EU je dosažení milníků a cílů stanovených pro plánovaná opatření. Rozhodnutí Rady o schválení posouzení plánů na podporu oživení a odolnosti jsou posledním krokem k tomu, aby členské státy mohly začít využívat Nástroj pro oživení a odolnost (více v příspěvku „Rada schválila Nástroj pro oživení a odolnost”, Institucionální záležitosti v únoru 2021).

 

Eurobarometr uvedl, že optimismus ohledně budoucnosti EU dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2009

  • Eurobarometr informoval, že během měření veřejného mínění v červnu a červenci 2021 zůstávají postoje k EU víceméně stabilní a pozitivní.

  • Optimismus ohledně budoucnosti EU dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2009 a důvěra v EU zůstává nejvyšší od roku 2008.

  • Podpora € stabilně zůstává na nejvyšší úrovni od roku 2004. 

  • Průzkum byl proveden ve všech 27 členských státech EU.

Eurobarometr 10. 9. 2021 sdělil, že podle jeho průzkumů zůstal postoj k EU během června a července 2021 stabilní a pozitivní. Taktéž Eurobarometr uvedl, že optimismus ohledně budoucnosti EU dosáhl nejvyšší úrovně od roku 2009 a důvěra v EU zůstává nejvyšší od roku 2008. Obdobně je na tom podpora €, která je stabilní a nejvyšší od roku 2004. Průzkum rovněž ukazuje na významné zlepšení vnímání stavu národních ekonomik. Občané EU považují za hlavní problém na úrovni EU hospodářskou situaci, dále pak životní prostředí a změnu klimatu a přistěhovalectví. Jako hlavní problém na vnitrostátní úrovni je stále vnímáno zdraví a až následně vyvstává otázka hospodářské situace v zemi. Většina občanů EU je spokojena s opatřeními, která přijala EU a vlády jednotlivých států v boji proti pandemii koronaviru, a domnívá se, že plán obnovy Next Generation EU bude účinně reagovat na ekonomické dopady pandemie. Téměř ⅔ občanů věří, že v reakci na pandemii učiní EU v budoucnu správná rozhodnutí. Průzkum Standardní Eurobarometr z jara 2021 (EB 95) byl proveden prostřednictvím osobních či online rozhovorů v období 14. 6.–12. 7. 2021 ve 27 členských státech EU. Některé otázky byly položeny i ve 12 dalších zemích nebo územích. V členských státech EU 27 bylo provedeno 26 544 rozhovorů. Hlavní výsledky průzkumu jsou následující: (1) Optimismus ohledně budoucnosti EU: od léta 2020  se prudce zvýšil a pozitivní názor nyní zastávají ⅔ respondentů (66 %, +6 p.b.). To je nejvyšší úroveň od podzimu 2009. O něco více než 3/10 respondentů hovoří o budoucnosti EU pesimisticky (31 %. -7 p.b.), což je nejméně od roku 2009. Ve 26 členských státech vidí jasná většina budoucnost EU optimisticky, zatímco v Řecku zůstává veřejné mínění rozděleno. Optimismus od léta 2020 vzrostl ve 22 zemích, přičemž k výraznému nárůstu došlo na Maltě (75 %, +25 p.b.), Itálii (67 %, +18 p.b.) a v Portugalsku (76 %, +15 p.b.). V důsledku těchto změn převládá nyní v Itálii (67 %) a Francii (53 %) optimismus. (2) Obraz EU a důvěra v EU: po výrazném nárůstu mezi létem 2020 a zimou 2020–2021 zůstává pozitivní obraz EU na poměrně vysoké úrovni (45 %) a převládá ve 20 členských státech EU (neutrální obraz 38 %, negativní obraz 16 %). Nejvyšší procentní výsledky byly zaznamenány v Irsku (70 %) a Portugalsku (62 %). EU důvěřuje téměř 1/2 všech občanů EU (49 %). To zůstává nejvyšší celkovou úrovní zaznamenanou od jara 2008. Důvěra ve vlády členských států mírně vzrostla (37 %), zatímco důvěra ve vnitrostátní parlamenty zůstala stabilní na úrovni 35 %. (3) Největší obavy na unijní i vnitrostátní úrovni: jako nejdůležitější problém, kterému EU čelí, je znovu vnímána hospodářská situace, kterou zmiňuje 27 % respondentů (-8 p.b. ve srovnání se zimou 2020–2021). Životní prostředí a změna klimatu se dostaly ze 4. místa na 2. místo (25 %, +5 p.b.), kde figuruje také přistěhovalectví (25 %, +7 p.b.), a na 4. místě jsou stav veřejných financí členských států a zdraví (obojí 22 %). Oblast zdraví je od zimy 2020–2021, kdy byla na 1. místě, uváděno výrazně méně (22 %, -16 p.b.). Na vnitrostátní úrovni zůstává nejdůležitějším problémem zdraví, i když je od zimy 2020–2021 uváděno výrazně méně (28 %, -16 p.b.). Hospodářská situace je na 2. místě, uvádí ji jen o něco více než ¼ respondentů (26 %, -7 p.b.). (4)Současná hospodářská situace a €:od zimy 2020–2021 se výrazně snížil podíl respondentů, kteří si myslí, že situace jejich národního hospodářství je „špatná“ (-11 p.b.), i když tento názor zůstává i nadále většinový názor (58 %). Celkem 40 % občanů EU se nyní domnívá, že jejich vnitrostátní hospodářská situace je „dobrá“, což představuje významný nárůst (+11 p.b.) poté, co tři po sobě následující průzkumy vykázaly pokles. Tato míra kladného hodnocení však zůstává pod úrovní naměřenou v období od jara 2017 do podzimu 2019. Vnímání současné situace národního hospodářství se v jednotlivých členských státech značně liší, takže například v Lucembursku je dobrá podle 89 % respondentů, zatímco v Řecku jich takto smýšlí pouze 9 %. Podpora € v eurozóně zůstala od zimy 2020–2021 stabilní, na nejvyšší úrovni od roku 2004, a činila 79 %. Tento názor sdílí i vysoký procentní podíl respondentů v celé EU, stabilně na historicky nejvyšší zaznamenané úrovni (70 %). (5) Koronavirová pandemie a veřejné mínění v EU: spokojenost s opatřeními, která EU přijala v boji proti pandemii koronaviru, se od zimy 2020–2021 výrazně zvýšila, přičemž spokojena je nyní více než ½ občanů EU (51 %, +8 p.b.). Nespokojenost klesla (41 %, -8 p.b.), zatímco 8 % občanů uvedlo, že neví (stabilní). Spokojenost občanů s opatřeními, která jejich vláda přijala v boji proti koronavirové pandemii, se rovněž výrazně zvýšila a ve společnosti převládla (53 %, +10 p.b. od zimy 2020–2021). Celkem 46 % respondentů vyjádřilo nespokojenost (-10 p.b.), zatímco 1 % (stabilní) uvádí, že neví. Tomu, že EU v budoucnosti učiní správná rozhodnutí ve věci pandemie, věří téměř 2/3 občanů EU (65 %, +6 p.b. od zimy 2020–2021). Tento názor převládá ve všech členských státech EU. Většina občanů EU se domnívá, že plán obnovy EU Next Generation EU přinese účinnou reakci na hospodářské dopady koronavirové pandemie (57 %, +2 p.b. od zimy 2020–2021). Téměř 7/10 občanů EU uvedlo, že již byli očkováni v době terénního šetření v červnu a červenci 2021, nebo by se chtěli nechat proti COVID-19 očkovat co nejdříve (69 %), a 9 % uvedlo, že „by tak chtěli učinit někdy v roce 2021“.

 

Komise vyplatila ČR finanční podporu 915 mil. € z nástroje Next Generation EU

  • Komisi se podařilo vyplatit 915 mil. €, což tvoří 13 % z celkového finančního přídělu pro ČR z nástroje Next Generation EU. 

  • Celkem má ČR přislíbeno 7 mld. € na oživení a odolnost po pandemii COVID-19.

  • Finance mají být použity na provádění zásadních investičních a reformních opatření uvedených v českém plánu pro oživení a odolnost. 

Komise 28. 9. 2021 vyplatila ČR předběžnou platbu z nástroje Next Generation EU ve výši 915 mil. €. To odpovídá 13 % jeho celkového finančního přídělu v rámci nástroje. Předběžné financování pomůže zahájit provádění zásadních investičních a reformních opatření uvedených v plánu ČR pro oživení a odolnost. Celkem má ČR z nástroje Next Generation EU obdržet 7 mld. € (více v příspěvku „Komise schválila český plán obnovy”, Institucionální záležitosti v červenci 2021). Další platby by měla Komise schvalovat na základě realizace investic a reforem uvedených v českém plánu. Vyplacení prostředků předcházelo úspěšné uskutečnění prvních výpůjčních operací v rámci Next Generation EU. Do konce roku 2021 chce Komise získat na dlouhodobé financování celkem až 80 mld. €., které doplní krátkodobé pokladniční poukázky EU, aby bylo možné provést 1. plánované platby členským státům v rámci Next Generation EU. Nástroj pro oživení a odolnost je ústředním prvkem plánu Next Generation EU, který má poskytnout 800 mld. € na podporu investic a reforem ve všech členských státech. Plán ČR je součástí bezprecedentní reakce EU, jejímž cílem je vyjít z krize způsobené koronavirem silnější, podpořit zelenou a digitální transformaci a posílit odolnost a soudržnost našich společností. Komise uvádí 3 příklady projektů, které mají zajistit výrazný transformační účinek českého hospodářství a společnosti: 

  1. Zajištění zelené transformace: Plán ČR počítá s 1,4 mld. € na financování rozsáhlých renovačních programů, které mají zvýšit energetickou účinnost obytných i veřejných budov, včetně zařízení péče o děti a sociální péče. Podporuje rovněž dekarbonizaci odvětví dopravy, a to prostřednictvím investic ve výši 1,1 mld. € do železniční infrastruktury, více než 5 tis. vozidel s nízkými emisemi pro veřejný a podnikatelský sektor, více než 4,5 tis. elektrických dobíjecích stanic a 90 km cyklostezek.

  2. Podpora digitální transformace: Plán zahrnuje investice ve výši 585 mil. € do zlepšování digitálních dovedností. Za tímto účelem se plánuje přepracovat osnovy pro vzdělávání v této oblasti, poskytnout školám digitální vybavení a odbornou přípravu, financovat nové univerzitní programy s příslušným zaměřením a rovněž programy prohlubování dovedností a rekvalifikace. Plán také vyčleňuje 450 mil. € na digitální transformaci a kybernetickou bezpečnost veřejné správy, soudnictví a zdravotnictví.

  3. Posílení ekonomické a sociální odolnosti: Plán ČR se má výrazně zaměřovat na zvyšování odolnosti ve zdravotnictví. Bude se investovat 823 mil. € do nových zdravotnických zařízení a vybavení, mimo jiné v oblasti prevence a léčby rakoviny, rehabilitační péče a léčby kardiovaskulárních chorob. Kromě toho se plánuje reforma dlouhodobé péče v kombinaci s investicemi do zlepšení dostupnosti a kvality dlouhodobé péče v celé zemi. Plán má rovněž zlepšit podnikatelské prostředí díky tomu, že se zlepší přístup k financování, zrychlí stavební řízení a posílí protikorupční opatření.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v září 2021

Euroskop, 10.10.2021

Spotřebitelé v září 2021

Euroskop, 10.10.2021