Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2021

Euroskop, 10.10.2021

Komise předložila již 4. zprávu o bezvízovém režimu se Západním Balkánem a zeměmi Východního partnerství, Rada vydala prohlášení v reakci na vývoj posledních událostí v Afghánistánu, Výrazně vzrostl počet žádostí o azyl v EU, Komise požádala SD EU o finanční pokutu proti Polsku za přetrvávající narušování nezávislosti soudní moci, Rada prodloužila sankce proti zodpovědným osobám za porušování uzemní celistvosti Ukrajiny o dalších 6 měsíců, EU letos věnuje dalších 119,5 mil. € na podporu demokracie a lidských práv, Komise navrhuje částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu pro úředníky spojené s běloruským režimem, Komise podává zprávu o Novém paktu o migraci a azylu

 

  • Komise zhodnotila fungování bezvízového režimu se partnerskými zeměmi

  • Členské státy se vyjádřily k situaci v Afgánistánu

  • Po pandemii COVID-19 roste počet žádostí o azyl v EU

  • Komise chce pokutovat Polsko za porušení nezávislosti soudů

  • Sankce kvůli Ukrajině prodlouženy¨

  • EU opět finančně podpoří mezinárodní podporu demokracie a rozvoj lidských práv

  • EU chce omezit zjednodušený vízový mechanismus představitelům běloruského režimu

  • Komise zhodnotila fungování Nového paktu o migraci a azylu

 

Krátce…

 

Komise předložila již 4. zprávu o bezvízovém režimu se Západním Balkánem a zeměmi Východního partnerství

  • Komise informuje o přetrvávajícím plnění dohodnutých požadavků ze strany partnerů v otázkách bezvízové povinnosti.

  • Zpráva Komise navazuje a zaměřuje se na doporučení zveřejněná ve 3. zprávě z července 2020.

Komise 4. 8. 2021 zveřejnila 4. zprávu týkající se bezvízového režimu EU s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Černou Horou, Severní Makedonií a Srbskem a dále s Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Zpráva se zaměřuje na opatření přijatá v roce 2020 v reakci na doporučení uvedená ve 3. zprávě z července 2020 v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti (více v příspěvku „Nově platí zjednodušení vízového režimu a zpětné přebírání osob mezi EU a Běloruskem”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v červenci 2020). V případě zemí, které jsou osvobozeny od vízové povinnosti méně než 7 let (Gruzie, Moldavsko a Ukrajina), zpráva rovněž obsahuje podrobnější posouzení dalších opatření přijatých s cílem zajistit trvalé plnění kritérií. Zpráva dochází k závěru, že všechny dotčené země nadále plní požadavky na uvolnění vízového režimu a dosáhly pokroku při plnění doporučení z minulého roku. Zároveň upozorňuje na oblasti, v nichž musí jednotlivé země vyvinout další úsilí. Zpráva rovněž uvádí, že bezvízový pohyb i nadále členským státům EU a partnerským zemím přináší hospodářské, sociální a kulturní výhody. EU v současné době uplatňuje bezvízový režim s 61 zeměmi. V rámci tohoto bezvízového režimu mohou občané zemí mimo EU s biometrickým pasem vstupovat do schengenského prostoru k pobytu v délce 90 dnů během období 180 dnů bez víza. Od konce roku 2022 budou cestující osvobození od vízové povinnosti při návštěvě schengenského prostoru podléhat Evropskému systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS). Komise monitoruje soustavné plnění požadavků na uvolnění vízového režimu ze strany zemí mimo EU, které získaly osvobození od vízové povinnosti a alespoň 1krát ročně podává zprávy EP a Radě. Zpráva je 4. zprávou v rámci mechanismu pro pozastavení zrušení vízové povinnosti, a navazuje na 1. zprávu z prosince 2017 (více v příspěvku „Uvolnění vízového režimu a pokrok ve vízové vzájemnosti”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v prosinci 2017), 2. zprávu z prosince 2018 (více v příspěvku „Komise hodnotila vízové režimy EU”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v prosinci 2018) a 3. zprávu z července 2020 (více v příspěvku „Nově platí zjednodušení vízového režimu a zpětné přebírání osob mezi EU a Běloruskem”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v červenci 2020). 

 

Rada vydala prohlášení v reakci na vývoj posledních událostí v Afghánistánu

  •  Ve svém prohlášení Vysoký představitel EU zdůrazňuje důležitost bezpečnosti a ochrany všech občanů EU v Afghánistánu a místních pracujících pro EU nebo členské státy.

  • EU vynaložila veškeré možné úsilí na zajištění bezpečnosti a evakuace výše zmíněných a jejich rodin.

  • EU zdůrazňuje, že se bude snažit zajistit přístup afghánského lidu k humanitární pomoci za každou cenu.

Rada EU se 17. 8. 2021 setkala na mimořádném zasedání, aby projednali nejnovější závažné události v Afghánistánu. Vzhledem k poslednímu vývoji v Afghánistánu, kdy jsou ohroženy nejen životy, bezpečnost a lidská práva občanů, ale i regionální a mezinárodní bezpečnost, vydala EU následující stanovisko. EU vyzývá všechny strany v Afghánistánu, aby dodržovaly veškeré přijaté závazky a nadále usilovaly o inkluzivní, komplexní a trvalé politické řešení. EU zdůrazňuje zásadní význam bezpečnosti a ochrany všech občanů EU v Afghánistánu, jakož i místního personálu pracujícího pro EU nebo členské státy. Za pomoci koordinace mezi členskými státy je vyvíjeno veškeré možné úsilí k zajištění jejich bezpečnosti, mimo jiné prostřednictvím pokračující evakuace personálu a jejich rodin v nouzi. EU vyzvala k okamžitému ukončení veškerého násilí, obnovení bezpečnosti a občanského pořádku a k ochraně a respektování civilního života, důstojnosti a majetku v celém Afghánistánu. Komplexní a inkluzivní politické řešení a trvalé řešení konfliktu by neměly být zaváděny silou, ale prostřednictvím smysluplných jednání založených na demokracii, právním státu a ústavním pořádku. EU připomíná, že je důležité zachovat a rozvíjet politické, hospodářské a sociální úspěchy afghánského lidu dosažené od roku 2001, jako jsou práva žen, dětí a příslušníků menšin, včetně přístupu ke vzdělání a zdravotní péči. Cílem EU je pokračovat v podpoře afghánského lidu a demokracie, řádné správy věcí veřejných, lidských práv a sociálního a hospodářského rozvoje v zemi, včetně úsilí o prevenci a řízení rizik spojených s nestabilním Afghánistánem v pokračujícím konfliktu, jehož důsledkem je regionální nestabilita, obchod s drogami a nekontrolovaná nelegální migrace. V zájmu řešení zhoršující se humanitární situace v Afghánistánu bude EU i nadále poskytovat afghánskému lidu pomoc vycházející z potřeb, a vyzývá všechny aktéry, aby afghánským ženám, mužům a dětem v nouzi, včetně velkého množství vnitřně vysídlených osob, umožnili bezpečný a neomezený přístup k humanitární pomoci. EU vyzývá Tálibán, aby za všech okolností dodržoval své závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva. EU bude rovněž podporovat sousední země Afghánistánu při řešení negativních vedlejších účinků, které lze očekávat od rostoucího přílivu uprchlíků a migrantů.

 

Výrazně vzrostl počet žádostí o azyl v EU

  • EASO hlásí nejvyšší počet žádostí o mezinárodní ochranu za měsíc červen 2021 od vypuknutí pandemie COVID-19 s číslem 46,3 tis.

  • Autority EU pro žádosti o azyl vydaly zrychlené rozhodnutí v 36,9 tis. případech.

  • Nejčastějšími žadateli jsou žadatelé původem z Afghánistánu, Sýrie, Pákistánu, Maroka a Iráku.

  • Počet žádostí afghánských žadatelů o azyl vzrostl o 1 tis. v červnu 2021 ve srovnání s květnem 2021. 

  • Dohromady zaznamenal EASO 6 tis. afghánských žádostí o azyl.

  • Roste počet žádostí o azyl nezletilých, za červen 2021 jich EASO hlásila 1,9 tis.

EASO 18. 8. 2021 informoval o zvýšeném počtu žádostí o azyl v červnu 2021 (více v příspěvku „Jak vypadala rozhodnutí o azylu v EU v roce 2017”, Svoboda, spravedlnost a bezpečnost v dubnu 2018 a v příspěvku „Počet žádostí o azyl se v roce 2018 snížil”, Svoboda, spravedlnost a bezpečnost v červnu 2019). Jen za červen 2021 zaznamenal EASO přibližně 46,3 tis. žádostí o mezinárodní ochranu, což je o 1/5 více ve srovnání s počtem žádostí v květnu 2021. Od vypuknutí pandemie COVID-19 se jednalo dokonce o nejvyšší zaznamenaný počet žádostí. Mezi těmito žádostmi lze pozorovat navyšující se počty žádostí, jejichž zadavatelé jsou národností afghánské, pákistánské a bangladéšské. Afghánští žadatelé podali o celých 1 tis. více žádostí v červnu 2021 než v květnu 2021. Dohromady se jedná o 6 tis. žádostí, což je nejvyšší číslo od února 2020. Dalšími top žadateli jsou žadatelé původem ze Sýrie, Pákistánu, Maroka a Iráku. Analýza EASO poukazuje na rostoucí tendence žádostí nezletilých. V červnu 2021 sčítaly žádosti nezletilých 1,9 tis., což je o 400 více než v květnu 2021. Autority EU pro žádosti o azyl vydaly zrychlené rozhodnutí v 36,9 tis. případech, z čehož ⅗ pozitivně vyhodnocených žádostí byl garantován uprchlický statut a zbylým žádostem byla zaručena doplňková ochrana.

  

Komise požádala SD EU o finanční pokutu proti Polsku za přetrvávající narušování nezávislosti soudní moci

  • Komise požádala SD EU o zavedení denních finančních pokut proti Polsku, dokud stát nezačne jednat v souladu s rozhodnutím o předběžných otázkách.

  • Komise zaslala Polsku formální dopis, ve kterém upozorňuje na nedodržování předběžných opatření.

Komise 7. 9. 2021 podnikla 2 rozhodnutí ve věcech pokračujícího podkopávání fungování polského soudního systému ze strany polských autorit (více v příspěvku „Problém Komise s Polskem pokračuje“,Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2018, v příspěvku „Polsko je díky Komisi před soudem“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2018, v příspěvku „SD EU rozhodl o zrušení kontroverzního polského zákona“, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2018, v příspěvku „Komise předložila SDEU případ Polska za účelem ochrany soudců před politickou kontrolou“, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v říjnu 2019, v příspěvku „Polsko porušuje právo EU, rozhodl soud”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v listopadu 2019 a v příspěvku „Komise zahájila řízení pro porušení práva v Polsku” Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v dubnu 2020). V prvé řadě Komise požádala SD EU, aby zavedl finanční postih proti Polsku. Komise se tímto snaží zajistit, aby Polsko dodržovalo nařízení o předběžných opatření podle práva čl. 279 SFEU z července 2021. Předběžná opatření se vztahovaly k fungování a zrušení disciplinární komory Nejvyššího polského soudu a vyžadovaly taktéž zrušení takových polských opatření, jež narušují nezávislost soudní moci. Komise žádá SD EU, aby zavedl denní pokuty na tak dlouho, dokud nebude Polsko vykonávat opatření podle nařízení o předběžných opatření. Komise zatím neshledala, že by Polsko vyvinulo nutné prostředky pro to, aby dodržovalo předběžné opatření. Naopak Polsko začalo disciplinární investigativní řízení proti soudci obecního soudu, jež aplikoval ve svém rozhodnutí nařízení o předběžných opatření. Za druhé se rozhodla Komise zaslat Polsku formální dopis v souladu s čl. 260 odst.2 SFEU, ve kterém upozorňuje na nezavedení dostatečných opatření vyžadovaných rozhodnutí SD EU z července 2021, jež shledalo polské zákony o disciplinárních řízení proti soudcům neslučitelný s právem EU. Polské autority odpověděly na dopis Komise v srpnu 2021. Komise v reakci na odpověď Polska zkonstatovává, že Polsko selhalo v zavedení dostatečných nařízení, jež by se opíraly o rozhodnutí SD. Přestože Polsko informovalo o zrušení disciplinární komory v její aktuální podobě, neposkytlo již žádné další detaily. 

 

Rada prodloužila sankce proti zodpovědným osobám za porušování uzemní celistvosti Ukrajiny o dalších 6 měsíců

  • Rada se rozhodla prodloužit sankce na dalších 6 měsíců proti osobám, jež mají na svědomí narušování či ohrožování teritoriální integrity, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

  • Nové sankce by měly být platné do 15. 3. 2022.

  • Sankce jsou aplikovatelné na 177 jedinců a 48 subjektů. 

Rada 10. 9. 2021 schválila prodloužení platnosti sankcí namířených proti osobám a subjektům, které narušují nebo ohrožují územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny, o dalších 6 měsíců do 15. 3. 2022 (více v příspěvku „Rada rozhodla o prodloužení sankcí týkajících se Ukrajiny”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v září 2020, v příspěvku „EU uložila sankce vůči osobám odpovědným za závažné porušování lidských práv v Rusku”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v březnu 2021 a v příspěvku „Rada informovala o dalším prodloužení sankcí týkajících se Krymu”, Spravedlnost, svoboda, bezpečnost v červnu 2021). Stávající omezující opatření obsahují cestovní omezení, zmrazení majetku a zákaz zpřístupnění finančních prostředků nebo jiných hospodářských zdrojů osobám a subjektům uvedeným na seznamu (více v příspěvku „Rada prodloužila sankce vůči Rusku za protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu“, Vnější obchodní vztahy v červnu 2019 a v příspěvku „EU prodloužila platnost sankcí týkající se Ukrajiny o rok”, Vnější obchodní vztahy v červnu 2020). Sankce se budou nadále vztahovat na 177 fyzických osob a 48 subjektů (více v příspěvku „EU prodloužila platnost sankcí souvisejících s Ukrajinou o dalších 6 měsíců”, Vnější obchodní vztahy v březnu 2020). Seznam osob a subjektů, na něž se sankce vztahují, Rada průběžně přezkoumává a pravidelně aktualizuje. Omezující opatření byla poprvé zavedena 17. 3. 2014. Mezi další opatření EU prováděná v reakci na krizi na Ukrajině patří hospodářské sankce vůči určitým odvětvím ruského hospodářství, které nyní platí do 31. 1. 2022, a omezující opatření v reakci na protiprávní anexi Krymu a Sevastopolu, která jsou omezena na území Krymu a Sevastopolu a nyní platí do 23. 6. 2022.

 

EU letos věnuje dalších 119,5 mil. € na podporu demokracie a lidských práv

  • Finanční podpora 119 mil. € má mimojiné pomoci organizacím občanské společnosti, aktivistům v oblasti demokracie a obráncům lidských práv ve 116 zemích.

  • Oznámená opatření by měly pomoci prohloubit politickou spolupráci na nejvyšší úrovni se zaměřením na obranu demokracie v celosvětovém měřítku.

Komise 20. 9. 2021 oznámila, že v návaznosti na Mezinárodní týden demokracie plánuje EU vyčlenit dodatečných 119 mil. € na podporu demokracie a lidských práv a 5 opatření, která zajistí silnou evropskou podporu pro demokracii a lidská práva na celém světě i v roce 2021. Komise formulovala 5 podpůrných opatření následovně: (1) Komise vyčlení celkem 5 mil. € Alianci pro podporu demokracie a tyto finance by měly být využity ke shromažďování a analýze údajů a k posílení spolupráce v oblasti demokracie a lidských práv mezi EU a jejími členskými státy. (2) EU přispěje částkou 4,8 mil. € Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva do jeho rozpočtu na rok 2021. (3) Přibližně 100,8 mil. € získají místní organizace občanské společnosti, demokratičtí aktivisté a obránci lidských práv ve 116 partnerských zemích. Tyto prostředky budou pocházet z přídělů pro jednotlivé země v rámci nového Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) – Globální Evropa a budou spravovány delegacemi EU (více v příspěvku „Rada potvrdila zřízení nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci”, Institucionální záležitosti v březnu 2021). (4) Celkem 4 mil. € z krizového nástroje EU pro lidská práva budou určeny na další rychlou a důvěrnou podporu organizací občanské společnosti v některých z nejobtížnějších, nejnebezpečnějších a nejméně předvídatelných politických situací v těch zemích, kde jsou lidská práva a základní svobody nejzranitelnější a nejohroženější. (5) Globální kampus pro lidská práva, jedinečná síť 100 univerzit, obdrží na akademický rok 2021–2022 částku 4,9 mil. €. Globální kampus založila EU s cílem posílit regionální a globální spolupráci v oblasti výchovy k lidským právům prostřednictvím 7 regionálních magisterských programů. Opatření by měly taktéž pomoci prohloubit politickou spolupráci na nejvyšší úrovni se zaměřením na obranu demokracie v celosvětovém měřítku.

 

Komise navrhuje částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu pro úředníky spojené s běloruským režimem

  • Komise se rozhodla pozastavit platnost některých článků dohody, která umožňuje zjednodušené vydávání víz mezi EU a Běloruskem.

  • Komise učinila své rozhodnutí na základě pokusu Běloruska destabilizovat EU napomáháním nelegální migraci za politickými účely a z důvodu postavení dohody mezi EU a Běloruskem o zpětném přebírání osob ze strany Běloruska.

  • Omezení by se měly vztahovat pouze na členy běloruských oficiálních delegací a členů běloruské národní vlády a regionálních vlád a parlamentů, běloruského ústavního soudu a běloruského nejvyššího soudu při výkonu jejich funkcí, nikoliv na běloruské občany.

Komise 28. 9. 2021 navrhla pozastavit platnost některých článků dohody o zjednodušení vízového režimu mezi EU a Běloruskem (více v příspěvku „Dohoda o vízech pro Bělorusko byla podepsána” Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v lednu 2020 a v příspěvku „Nově platí zjednodušení vízového režimu a zpětné přebírání osob mezi EU a Běloruskem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020). Toto rozhodnutí je reakcí na pokus běloruského režimu destabilizovat EU a její členské státy napomáháním nelegální migraci za politickými účely, jakož i na jeho rozhodnutí z června 2021 pozastavit dohodu mezi EU a Běloruskem o zpětném přebírání osob (více v příspěvku „Nově platí zjednodušení vízového režimu a zpětné přebírání osob mezi EU a Běloruskem”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v červenci 2020). Jak je uvedeno v obnoveném akčním plánu EU proti pašování migrantů (2021–2025), situaci, kdy jsou lidé zneužíváni k politickým účelům, je třeba řešit na úrovni EU společně s členskými státy. Návrh Komise se zaměřuje na konkrétní kategorie úředníků spojených s režimem a nebude mít dopad na běžné občany Běloruska, kteří budou i nadále disponovat stejných výhod vyplývajících z dohody o zjednodušení vízového režimu. Částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu by se po přijetí Radou mělo vztahovat na konkrétní ustanovení dohody. V důsledku toho by se neupouštělo od požadavku na další doklady potvrzující účel cesty a nesnižovaly by se poplatky za vyřízení žádosti o vízum. Opatření by se měly týkat pouze členů běloruských oficiálních delegací a členů běloruské národní vlády a regionálních vlád a parlamentů, běloruského ústavního soudu a běloruského nejvyššího soudu při výkonu jejich funkcí. EU bude i nadále podporovat běloruský lid. EU nadále potvrzuje, že je na straně všech obránců lidských práv a nezávislých hlasů a všech lidí utlačovaným režimem. Rada má nyní návrh Komise posoudit a rozhodnout, zda částečné pozastavení přijme. Opatření se stanou použitelnými po přijetí. V souladu s čl. 14 odst. 5 dohody bude rozhodnutí o pozastavení Bělorusku oznámeno nejpozději 48 hodin před svým vstupem v platnost. 

 

Komise podává zprávu o Novém paktu o migraci a azylu

  • Komise předkládá zprávu o pokroku zintenzivnění boje proti vykořisťování migrantů přesně rok od přijetí návrhu nového paktu o migraci a azylu.

  • Komise taktéž přijímá obnovený akční plán EU proti pašování migrantů a sdělení o uplatňování směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům, které jsou součástí komplexního přístupu k migraci v rámci nového paktu o migraci a azylu.

  • Komise rovněž aktualizovala stránky věnované statistickým údajům o migraci do EU, kde uvádí trendy a vývoj během pandemie COVID-19.

Komise 29. 9. 2021 vydala zprávu o dopadech a Nový pakt o migraci a azylu. Zpráva byla vydána přesně rok od přijetí návrhu a Komise v ní zhodnocuje pokrok v oblasti boje proti vykořisťování migrantů. Komise rovněž přijala obnovený akční plán EU proti pašování migrantů a sdělení o uplatňování směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům. Tyto iniciativy jsou součástí komplexního přístupu k migraci v rámci nového paktu o migraci a azylu a jejich cílem je zabránit organizovanému vykořisťování migrantů a omezit nelegální migraci. Naplňují rovněž cíl nového paktu, jímž je podpořit udržitelné a řádné řízení migrace (více v příspěvku „EU stanovuje nový směr v oblasti migrace” Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v září 2020). Zveřejněná zpráva Komise hodnotí dosažený pokrok a klíčové momenty migrační a azylové politiky za uplynulý rok a půl, identifikuje hlavní výzvy, upozorňuje na témata, ve kterých lze očekávat příznivý vývoj, a stanoví kroky, které by měly vést k odolnější, proveditelné a spravedlivější migrační a azylové politice. Zabývá se všemi aspekty zvládání migrace. Popisuje aktuální stav migračních pohybů, hodnotí dopad pandemie a obsahuje přehled opatření agentur EU v oblasti správy hranic a azylu. Neopomíjí zmínit trvalou podporu Komise členským státům, které jsou pod tlakem, financování i otázku nedovolených pohybů v rámci EU. Upozorňuje na okamžitou reakci EU na situaci v Afghánistánu, podporu EU Řecku a reakci na nelegální migraci z Běloruska. Poskytuje podrobné informace o pokroku při posilování legislativního rámce a úplný přehled o spolupráci s partnerskými zeměmi na základě nového přístupu stanoveného v paktu. Zpráva se rovněž zabývá pokrokem v oblasti integrace a začleňování. Předcházení pašování migrantů a boj proti tomuto trestnému činu je klíčovým strategickým cílem nového paktu o migraci a azylu a strategie bezpečnostní unie EU, jenž vyžaduje trvalou mezinárodní spolupráci a koordinaci. Na základě pokroku dosaženého v rámci 1. akčního plánu EU proti pašování migrantů (2015–2020) bude Komise ve spolupráci s vysokým představitelem: (1) ozvíjet na základě důvěry a vzájemné spolupráce operativní partnerství v oblasti boje proti převaděčství. Součástí těchto komplexních, vyvážených, na míru vytvořených a vzájemně prospěšných partnerství v oblasti migrace budou konkrétní nástroje; (2) Dále rozvíjet veškeré operativní, právní, diplomatické a finanční nástroje, jež má EU k dispozici, a reagovat tak na zneužívání nelegální migrace ze strany státních aktérů, mimo jiné tím, že bude důsledně přijímat opatření v různých oblastech politiky, např. pokud jde o víza, obchod, rozvoj, finanční pomoc atd. Příkladem takových opatření je částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu s Běloruskem, jež Komise taktéž navrhla; (3) Zlepšovat provádění právního rámce pro sankce proti pašování, a to i prostřednictvím Protokolu OSN proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, doplňujícího Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu, a v rámci EU prostřednictvím „balíčku proti převaděčství“; (4) Zlepšovat provádění právního rámce pro ochranu před vykořisťováním (směrnice o boji proti obchodování s lidmi, směrnice o právech obětí, směrnice o povolení k pobytu a směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům); (5) Reagovat na vyvíjející se online postupy a nástroje, jež usnadňují pašování, a to prostřednictvím posílené operativní spolupráce a výměny informací mezi vnitrostátními orgány a agenturami EU; (6) Posilovat výzkum a sběr údajů za účelem lepšího pochopení migračních trendů, povahy a rozsahu zločineckých sítí, dopadu politik proti pašování a „modu operandi“ zločineckých sítí. V souvislosti se sdělením o uplatňování směrnice o sankcích EU vůči zaměstnavatelům Komise vysvětluje, že klíčovou pobídkou pro nelegální migraci je nezákonné zaměstnávání. Je škodlivé jak z lidského, tak z ekonomického hlediska, vystavuje lidi rizikům vykořisťování a vede ke ztrátám veřejných financí a omezování individuálních a sociálních práv. Proto Směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům poskytuje celé EU právní rámec pro předcházení nezákonnému zaměstnávání nelegálních migrantů. Vydaná zpráva uvádí opatření ke zlepšení způsobu, jímž je směrnice uváděna do praxe, k řešení neúčinného používání pravidel pro sankce, ochranných opatření a inspekcí ze strany členských států s cílem odhalit zaměstnavatele, kteří vykořisťují své pracovníky, a chránit migranty před takovým vykořisťováním. Aby Komise podpořila členské státy při lepším provádění společně dohodnutých pravidel EU, má v plánu: (1) podporovat dialog s orgány členských států a různými zúčastněnými stranami, a to mimo jiné prostřednictvím opětovného zahájení fungování specializované skupiny odborníků na nelegální migraci ohledně směrnice o sankcích vůči zaměstnavatelům, k němuž má dojít v tomto roce, (2) podporovat sdílení osvědčených postupů spoluprací se zúčastněnými stranami, jako jsou vnitrostátní pracovní a imigrační orgány, odbory, organizace občanské společnosti, sociální partneři, mezinárodní organizace a evropská platforma pro řešení nehlášené práce, a(3) trvale monitorovat provádění směrnice, přičemž se zaměří na její účinné prosazování a v případě potřeby zahájí řízení o nesplnění povinnosti. Do konce roku 2022 plánuje Komise provést opatření uvedená ve sdělení a podá zprávu o dosažených výsledcích v příští zprávě o provádění, která má být předložena nejpozději v roce 2024. S ohledem na dosažený pokrok pak Komise má v plánu zvážit, zda jsou změny stávajícího právního rámce opodstatněné.

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v září 2021

Euroskop, 10.10.2021

Spotřebitelé v září 2021

Euroskop, 10.10.2021