Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Institucionální záležitosti v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021

Předsednictví Rady dosáhlo politické dohody s EP o Evropském partnerství v oblasti meteorologie, Komise otevírá centrum kompetencí pro vytváření politik s občany EU, Europol zahajuje nový projekt na ochranu ozdravných fondů Next Generation EU, EU zhodnotila pokrok zemí usilujících o rozšíření EU, Komise obnovuje přezkum správy ekonomických záležitostí EU, Komise schválila svůj pracovní program na rok 2022, Skončilo 2. plenární zasedání Konference o budoucnosti Evropy, Komise uvítala rozhodnutí EÚD o čistém ročním čerpání EU po 14. v řadě

  • EU chce spolupracovat v oblasti meteorologie

  • Komise chce více zapojit občany do procesu vytváření politik

  • EU se chce bránit před podvody v rámci nástroje Next Generation EU

  • EU se zabývala zeměmi, které mají zájem o vstup o členství v EU

  • Komise chce pokračovat po covidu v přezkumu správy ekonomických záležitostí EU

  • Komise představila svůj pracovní program na rok 2022

  • Pokračuje zasedání Konference o budoucnosti EU

  • EÚD schválil výdaje EU za rok 2020

 

Předsednictví Rady dosáhlo politické dohody s EP o Evropském partnerství v oblasti meteorologie

  • Velvyslanci při EU podpořili politickou dohodu o Evropském partnerství v oblasti meteorologie dosažené s EP 28. 9. 2021.
  • Návrh by měl být klíčovým, pokud jde o bezpečnost spotřebního zboží v souvislosti prováděním finančních transakcí.
  • Provádění partnerství v oblasti meteorologie by měla na starost Evropská asociace národních metrologických institutů (EURAMET) tím, že by spravovala finanční příspěvek EU.
  • Finanční příspěvek EU by mohl činit až 300 mil. €.

Návrh Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady o účasti Unie na Evropském partnerství v oblasti metrologie, realizovaném společně několika členskými státy (KOM(2021)89)

Pozadí

Metrologie je věda zabývající se měřením a klíčovým faktorem umožňujícím hospodářskou a sociální činnost. Zabezpečuje, že provedená měření lze ověřit podle mezinárodně schválených definic a standardů. Metrologie by měla zajišťovat soulad s evropskými finančními nařízeními: měla by umožňovat záznam přesného času provedení každé finanční transakce, aby byl zajištěn o této transakci dohledatelný důkaz. Má rovněž klíčový význam, pokud jde o bezpečnost spotřebního zboží. Návrh evropského partnerství v oblasti metrologie je součástí balíku 3 návrhů týkajících se institucionalizovaných evropských partnerství podle rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2021–2027. V uvedeném balíku týkajícím se partnerství se jedná o jediné partnerství, které je založeno na čl. 185 SFEU (partnerství v rámci veřejného sektoru). Návrh rozhodnutí o evropském partnerství v oblasti metrologie předložila Komise 23. 2. 2021. COREPER schválil mandát Rady pro interinstitucionální jednání 23. 6. 2021.

Klíčové a sporné body

Mezi hlavní prvky obsažené v předběžně dohodnutém znění patří, že by Evropská asociace národních metrologických institutů (EURAMET) zajistila provádění partnerství v oblasti metrologie tím, že by spravovala finanční příspěvek EU. Tento příspěvek by mohl činit až 300 mil. €. Příspěvky zúčastněných států by pokryly administrativní náklady, které jsou omezeny na 5 % celkového rozpočtu partnerství.

Partnerství v oblasti metrologie si klade obecně tyto cíle:

  • do roku 2030 rozvíjet v rámci nových evropských metrologických sítí nové výzkumné kapacity,

  • do roku 2030 podpořit prodej nových inovativních produktů a služeb využíváním a přijímáním nových kapacit pro metrologii v oblasti vznikajících technologií,

  • do roku 2030 přispívat ke koncipování a provádění konkrétních standardů a předpisů,

  • přispívat k dosažení cílů EU v oblasti digitální a ekologické transformace.

V zájmu zajištění transparentnosti a otevřenosti programu, se v rozhodnutí navrhuje, aby výzvy k předkládání návrhů v rámci metrologického partnerství byly zveřejňovány na portálu programu Horizont Evropa včas a uživatelsky vstřícným způsobem a aby byly široce podporovány a propagovány s cílem zvýšit zapojení nových účastníků.

Předpokládaný další vývoj

Výbor EP pro průmysl, výzkum a energetiku bude o návrhu hlasovat 14. 10. 2021 a hlasování v plénu o 1. čtení je naplánováno na 1/2 listopadu 2021. Poté se spis vrátí Radě k potvrzení, po kterém by následovali podpis a zveřejnění.

Odkazy

 

Krátce…

 

Komise otevírá centrum kompetencí pro vytváření politik s občany EU

  • Komise otevírá nové Centrum kompetencí pro participativní a poradní demokracii, které by umožnilo vyšší zapojení občanů EU do procesu vytváření politik.

  • Nové kompetenční centrum by mělo fungovat pod Společným výzkumným střediskem (JRC).

  • Centrum kompetencí využívá iniciativ jako je Konference o budoucnosti Evropy a Evropský akční plán pro demokracii.

Komise 6. 10. 2021 zveřejnila, že bude otevírat nové Centrum kompetencí pro participativní a poradní demokracii, které by podporovalo partnerství a zprostředkovalo nástroje a zdroje, jak posílit zapojení občanů EU do procesu vytváření politik. Nové Centrum kompetencí by mělo fungovat v rámci Společného výzkumného střediska (JRC). Vzhledem k nárůstu občanských shromáždění, rad a panelů, které se snaží zapojovat do procesu vytváření nových zákonů a politik, reagovala Komise otevřením tohoto Centra kompetencí. Komise se domnívá, že občanské zapojení je klíčové pro budování důvěry v instituce a v posilování demokracie jako takové. Dále má být Centrum kompetencí vybudováno za účelem pomoci institucím a organizacím napříč EU k získání kapacit a prostředků na podporu projektů a politik participativní a poradní demokracie. Ambicí iniciativy se má stát, aby zákonodárci při tvorbě nových politik hledali možnosti, jak zapojit do procesu i své občany. Vize už momentálně funguje na několika nově spuštěných projektech. Centrum kompetencí by mělo podporovat prioritu Komise „Nový impuls pro evropskou demokracii”. Komise se má snažit dát občanům EU větší roli a zapojení v rozhodovacím procesu pomocí iniciativ jako je Konference o budoucnosti Evropy a Evropský akční plán pro demokracii (více v příspěvku „Komise předložila nový akční plán pro demokracii”, Spravedlnost, svoboda a bezpečnost v prosinci 2020). Za pomocí JRC má Centrum kompetencí pracovat na: (1) vedení politik, včetně rad a praktické podpory zákonodárců, jak zapojit a řídit angažovanost jejich občanů, (2) budování kapacit, včetně výcviků v rámci organizací, (3) experimentování, včetně nových aktivit na angažování občanů, aby experimentovali a inovovali nové metody, (4) úložišti znalostí, a databázi organizací a projektů v EU na občanské zapojení, včetně prostředků, jak zapoji občany EU do vědy a vytváření politik a (5) komunitě a networkingu, včetně platforem pro zákonodárce a výzkumníky, kde by se propojili a prodiskutovali své zkušenosti. Centrum kompetencí by mělo kromě znalostí, zdrojů a nástroj nabídnout i jak virtuální prostor (platforma na občanské zapojení), tak fyzický prostor (JRC makerspace), kde mohou občané i profesionálové spolupracovat napříč celou EU. Taktéž Centrum kompetencí plánuje vytvořit rámec, jak zhodnotit občanské zapojení do participativní a poradní demokracie, včetně toho, jak jsou tyto praktiky známé v rámci EU.

 

Europol zahajuje nový projekt na ochranu ozdravných fondů Next Generation EU

  • Nový projekt „Operace Sentinel” by měl být zaměřen na možné podvodné kauzy při čerpání z ozdravných fondů Next Generation EU.

  • Projekt by měl zajistit, že 806,9 mld. € vyhrazených z nástroje Next Generation EU půjde na odolnost a obnovu EU.

Europol 15. 10. 2021 zahájil operaci Sentinel v souvislosti s obavami z možného návalu podvodů při čerpání z nástroje Next Generation EU. Na projektu kromě Europol mají spolupracovat i Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), Eurojust, Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a 19 členských států. Aktivity zmíněných institucí a států by se měly zaměřovat především na proaktivní sdílení zpravodajských informací, výměnu informací a podporu koordinace projektů v boji proti podvodům v ozdravných fondech po COVID-19 a měly by trvat alespoň 1 rok. Výčet členských států podílejících se na operaci Sentinel je: Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Litva, Malta, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko Slovinsko, Španělsko a Švédsko.

 

EU zhodnotila pokrok zemí usilujících o rozšíření EU

  • EU zveřejnila sdělení a výroční zprávy jednotlivých zemí aspirujících na kandidátské země na členství do EU.
  • Ve většině zemí bylo dosaženo pokroku v reformách.

Komise 19. 10. 2021 přijala balík sdělení a výročních zpráv jednotlivých zemí týkající se rozšíření na rok 2021, ve kterém posuzuje pokrok zemí ze západního Balkánu a Turecka, které by se mohly stát členskými státy EU. Komise po roce opět zhodnotila dosažený pokrok (více v příspěvku „EU posoudila možnosti rozšíření”, Institucionální záležitosti v říjnu 2020). 6. 10. 2021 se uskutečnil summit mezi EU a západním Balkánem ve slovinském Brdu pri Kranju. EU na západním Balkáně poskytuje pomoc např. s bojem proti COVID-19, ale i finanční podporu investic a dlouhodobého hospodářského růstu regionu. V případě Černé hory je zaznamenán pokrok v přístupových jednáních, výzvou zůstávají reformy v oblasti právního státu, např. v otázce svobody projevu nebo svobody médií. Pokrok v jednáních je konstatován i se Srbskem, kde by do konce roku 2021 měla být dokončena ústavní reforma soudnictví. Pokrok v jednání nadále závisí na krocích v oblasti právního státu a normalizaci vztahů s Kosovem. Chystá se otevření nových přístupových okruhů. Albánie a Severní Makedonie nadále splňují podmínky pro zahájení přístupových jednání, nicméně došlo ke zdržení v jejich oficiálním zahájení. Priritou zůstává vyřešení vztahu mezi Bulharskem a Severní Makedonií. V Bosně a Hercegovině ovšem podle Komise k pokroku nedochází z důvodu polarizace politické reprezentace a zablokování státních institucí. Bosna a Hercegovina bude muset provést kritické množství reforem, než bude Komise moci doporučit, aby byl zemi udělen status kandidátské země. V Kosovu se s novou vládou očekává provádění akčního plánu reforem. Rada by měla podle Komise urychleně schválit uvolnění vízového režimu. Všechny země západního Balkánu se zavázaly k vytvoření společného regionálního trhu na základě pravidel a norem EU. S Tureckem, jakožto klíčovým partnerem EU, došlo k zinzenzitvnění vztahů. EU záleží na zmírňování napětí ve východním Středomoří. EU chce pokračovat v posilování spolupráce v řadě oblastí společného zájmu za předpokladu zachování stávajícího zmírnění napětí a konstruktivního přístupu Turecka a s výhradou splnění stanovených podmínek. Očekává se, že Turecko bude aktivně podporovat jednání o spravedlivém, komplexním a proveditelném urovnání kyperské otázky v rámci OSN. EU vítá skutečnost, že Turecko ratifikovalo Pařížskou dohodu o změně klimatu. Na druhou stranu závažné obavy EU ohledně pokračujícího zhoršení situace v oblastech právního státu, základních práv a nezávislosti soudnictví nebyly podle Komise Tureckem důvěryhodně řešeny. 

 

Komise obnovuje přezkum správy ekonomických záležitostí EU

  • Komise obnovuje přezkum správy ekonomických záležitostí EU z února 2020, který byl kvůli krizi COVID-19 pozastaven.

  • Nově zahájený přezkum obsahuje mj. veřejnou diskuzi členských států, jež se má soustředit na řešení hospodářských a sociálních dopadů po krizi COVID-19.
  • Občané, organizace a veřejné orgány mají čas do 31. 12. 2021, aby vložili své příspěvky.

Komise 19. 10. 2021 přijala sdělení, v němž hodnotí změnu okolností pro správu ekonomických záležitostí v situaci po krizi COVID-19 a obnovuje veřejnou diskusi o přezkumu rámce EU pro správu ekonomických záležitostí. Sdělení navazuje na závazek předsedkyně Ursuly von der Leyenové v projevu o stavu Unie dosáhnout v otázce budoucnosti rámce EU pro správu ekonomických záležitostí konsensu (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Komise tuto veřejnou diskusi, která byla poprvé zahájena v únoru 2020, pozastavila, aby se mohla plně soustředit na řešení hospodářského a sociálního dopadu pandemie COVID-19. Obnovená diskuse by se měla opírat jako pohled Komise na účinnost rámce hospodářského dohledu předloženého v únoru 2020, tak o poznatky získané během koronavirové krize, které jsou popsány ve zveřejněném sdělení. Komise vyzývá všechny klíčové zúčastněné strany, aby se do této veřejné diskuse zapojily, neboť jejím smyslem je dosáhnout konsensu o budoucnosti rámce pro správu ekonomických záležitostí. Pro Komisi jJe naprosto zásadní disponovat rámcem, který dokáže plně podporovat členské státy při nápravě hospodářských a sociálních dopadů pandemie COVID-19 i při řešení nejnaléhavějších problémů EU. Veškeré názory vyjádřené během této veřejné diskuse Komise zváží. V 1.prvním čtvrtletí roku 2022 dá k dispozici pokyny pro fiskální politiku na nadcházející období, aby usnadnila koordinaci fiskálních politik a vypracování programů stability a konvergenčních programů členských států. Tyto pokyny by měly odrážet globální hospodářskou situaci, specifickou situaci jednotlivých členských států a diskusi o rámci pro správu ekonomických záležitostí. Komise plánuje pak poskytnout další pokyny k možným změnám tohoto rámce, aby bylo možné dosáhnout širokého konsensu o dalším postupu s dostatečným předstihem před 2023. Rámec EU pro správu ekonomických záležitostí vedl již od svého vzniku členské státy k tomu, aby plnily cíle svých hospodářských a fiskálních politik, aby své hospodářské politiky koordinovaly, řešily makroekonomickou nerovnováhu a staraly se o zdravé veřejné finance. Rámec se v průběhu času vyvíjel a v reakci na nové hospodářské výzvy do něj byly zahrnuty příslušné změny, např. balíček 6 a 2 právních aktů. Tyto a další problémy byly patrné již v únoru 2020, kdy Komise předložila sdělení o přezkumu správy ekonomických záležitostí EU. I když hlavní závěry přezkumu zůstávají i nadále platné a relevantní, závažný dopad krize COVID-19 výzvy, jimž rámec čelí, dále akcentoval, takže jsou dnes pociťovány ještě palčivěji. Veřejná diskuse o přezkumu rámce pro správu ekonomických záležitostí bude muset zohlednit a řešit problémy uvedené již ve sdělení z 2020. Jedná se mimo jiné o to, jak zajistit udržitelné veřejné finance, předcházet makroekonomické nerovnováze a napravovat ji a jak zjednodušit stávající pravidla, zlepšit jejich transparentnost a prosazování a převzít za ně vlastní odpovědnost.  Pro dosažení širokého konsensu o dalším postupu týkajícím se rámce EU pro správu ekonomických záležitostí má zásadní význam rozsáhlá a inkluzivní spolupráce se všemi zúčastněnými stranami. Komise proto zúčastněné strany vyzývá, aby se zapojily do diskuse a vyjádřily svůj názor na dosavadní fungování rámce pro správu ekonomických záležitostí a na to, jakým způsobem by bylo případně možné posílit jeho účinnost. Mezi tyto zúčastněné strany patří ostatní evropské instituce, vnitrostátní orgány, sociální partneři a akademická obec. Diskuse bude probíhat na různých fórech, jež budou zahrnovat specializovaná setkání, workshopy i internetový průzkum., který byl znovu zahájen právě dnes. Občané, organizace a veřejné orgány jsou vyzvány se vyzývají, aby své příspěvky předložili do 31. 12. 2021.

 

Komise schválila svůj pracovní program na rok 2022

  • Komise má ve svém novém pracovním programu na rok 2022 bojovat za “Společně silnější Evropu”.
  • Komise se svém pracovním programu zaměřuje 6 hlavních cílů – Zelená dohoda pro Evropu, Evropa připravena na digitální věk, Hospodářství ve prospěch lidí, Silnější Evropa ve světě, Podpora evropského způsobu života a Nový impuls pro evropskou demokracii.
  • Program by měl zahrnovat 42 nových politických iniciativ, které by se měly dotýkat všech 6 cílů.

Komise 20. 10. 2021 schválila svůj pracovní program na rok 2022, tedy další kroky, které hodlá ve svém plánu transformace pokoronavirové Evropy na zelenější, spravedlivější, digitálnější a odolnější společnost podniknout. Program zahrnuje 42 nových politických iniciativ, které se dotýkají všech 6 hlavních cílů politických směrů předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové a navazuje na její SOTEU 2021 (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Program má taktéž odrážet zkušenosti získané z bezprecedentní krize způsobené pandemií a zvláštní pozornost věnuje mladé generaci – rok 2022 navrhuje vyhlásit Evropským rokem mládeže. Ve svém programu se Komise plánuje zaměřit na následujících 6 politických cílů: (1) Zelená dohoda pro Evropu – Komise chce pokračovat v uskutečňování záměru učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent na světě (více v příspěvku „Zelená dohoda pro Evropu byla představena”, Životní prostředí v prosinci 2019). Kromě balíku „Fit for 55“, který letos představila jako součást Zelené dohody pro Evropu (více v příspěvku „Komise předložila balík Fit for 55, který má pomoci naplnit cíle Zelené dohody pro Evropu”, Životní prostředí v červenci 2021), chce navrhnout právní rámec pro certifikaci pohlcování uhlíku. Dále pak plánuje podniknout další kroky směrem k mobilitě s nulovými emisemi, například přezkum emisních norem CO2 pro těžká nákladní vozidla, chce navázat na akční plán pro nulové znečištění s cílem zlepšit kvalitu vody a ovzduší (více v příspěvku „EU hodnotila kvalitu vod ke koupání”, Životní prostředí v červenci 2021), stanovit nová pravidla udržitelného používání pesticidů (více v příspěvku „Členské státy projednaly strategii od zemědělce ke spotřebiteli”, Zemědělství a rybolov v říjnu 2020) a posílit právo na opravu výrobků jejich výměny, čímž by se posunula na další stupeň oběhové hospodářství. Mimoto Komise plánuje zmobilizovat zdroje nad rámec již navrženého Sociálního klimatického fondu, čímž by se zdvojnásobilo externí financování na biodiverzitu. Významnější roli by tak měly hrát zelené dluhopisy (více v příspěvku „Komise připravuje emisi zelených dluhopisů Next Generation EU v hodnotě 250 mld. €”, Vnitřní trh v září 2021). (2) Evropa připravená na digitální věk – Komise má v plánu navázat na svůj program digitální dekády tak, aby digitální transformace EU proběhla do roku 2030. Vzhledem k tomu, že velmi důležitým faktorem v inovačním procesu zůstává jednotný trh, rozhodla se Komise přehodnotit politiku hospodářské soutěže a navrhla nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu, aby zabránila jeho narušení v budoucnu. V rámci řešení naléhavého problému s dodávkami polovodičů pro digitální řešení chce přijmout evropský akt o čipech, který by měl podpořit vznik moderního ekosystému a nových trhů pro průlomové evropské technologie. Dále Komise plánuje navrhnout evropský akt o kybernetické odolnosti, kterém by se stanovily společné standardy kybernetické bezpečnosti (více v příspěvku „V EU začal platit akt o kybernetické bezpečnosti”, Informační společnost v červnu 2019), a chce zahájit výstavbu kosmického globálního zabezpečeného komunikačního systému EU. Ten by nabídnul členským státům další širokopásmové připojení v celé EU a zabezpečenou nezávislou komunikaci. Důležitou pozici by měly zaujímat také opatření k rozšíření výuky digitálních dovedností ve školách a ve vysokoškolském vzdělávání. (3) Hospodářství ve prospěch lidí – Komise by měla stavět na Akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv coby vodítku pro vytváření kvalitních pracovních míst, spravedlivých pracovních podmínek a rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a plánuje předložit návrh na zlepšení ochrany zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci. V zájmu podpory politik členských států by měla předložit iniciativu o adekvátním minimálním příjmu, jež posílí sociální záchranné sítě, klíčové pro tlumení hospodářských otřesů. Jelikož pro oživení ekonomiky je zásadní finanční sektor, chce Komise také představit návrhy ohledně okamžitých plateb, abychom podpořili jejich zavádění a usnadnili podnikům v EU přístup ke kapitálu. Jakmile bude nalezeno globální řešení reformy mezinárodního rámce daně z příjmů právnických osob, měla by Komise zajistit, aby byla urychleně a jednotně zavedena v celé EU, (4) Silnější Evropa ve světě – Komise se i nadále chce snažit upevňovat jedinečné vedoucí postavení EU ve světě. V průběhu příštího roku by měla představit novou strategii nazvanou Globální brána, jejímž smyslem by bylo vytvářet po celém světě partnerství v oblasti konektivity a podpořit tak obchod a investice. Do konce roku 2021 by mělo být představeno nové společné prohlášení EU a NATO a Komise se bude snažit zrychlit práci na vytvoření skutečné evropské obranné unie. V souvislosti s celosvětovou transformací energetiky a snahou o zdravější oceány by měla být předložena nová strategie pro mezinárodní angažovanost v oblasti energetiky a akční plán zaměřený na mezinárodní správu oceánů, (5) Podpora evropského způsobu života – ve snaze zajistit, aby mladí lidé mohli utvářet budoucnost, navrhla Komise vyhlásit rok 2022 Evropským rokem mládeže. Spolu s tím plánuje spustit iniciativu ALMA (z anglického Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle), která má znevýhodněným mladým občanům EU, kteří nemají zaměstnání ani se momentálně nevzdělávají nebo neabsolvují odbornou přípravu, pomoci získat s potřebnou sociální podporou pracovní zkušenost v zahraničí. Konečným cílem by mělo být zapojit je do vzdělávání, odborné přípravy nebo kvalitního zaměstnání. Dále Komise plánuje představit evropskou strategii pro vysoké školy a navrhne způsoby hlubší a udržitelnější nadnárodní spolupráce ve vysokoškolském vzdělávání. Na základě zkušeností s pandemií chce přednést evropskou strategii v oblasti péče, jejímž cílem je komplexním způsobem zlepšit péči – od péče o děti až po dlouhodobou péči. V zájmu upevňování Evropské zdravotní unie plánuje Komise navrhnout nový rámec pro dynamické farmaceutické odvětví EU, který by měl zajistit přístup k cenově dostupným vysoce kvalitním léčivým přípravkům, a přezkum legislativy týkající se léčivých přípravků pro děti a na vzácná onemocnění a na základě doporučení o screeningu nádorových onemocnění podpoří rozsáhlejší screening a včasné diagnostikování rakoviny, které může zachránit život (více v příspěvku „Komise podnikla první kroky pro vznik evropské zdravotní unie”, Veřejné zdraví v listopadu 2020), (6) Nový impuls pro evropskou demokracii – Konference o budoucnosti Evropy je v plném proudu a spolu s evropskými občanskými iniciativami by měla demokracii EU dál oživovat. Komise také plánuje další kroky k zajištění svobody médií a plurality prostřednictvím Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků a hodlá dál dohlížet na dodržování stěžejní zásady pro efektivní fungování EU – právního státu. V rámci intenzívnějšího boje proti přeshraniční trestné činnosti by měl být důležitým bodem programu i nadále společný právní rámec pro efektivní předávání trestních řízení mezi členskými státy. K zajištění rovnosti všech chce Komise představit opatření ke zlepšení uznávání rodičovství mezi zeměmi EU. Taktéž by měla být předložena předložena také iniciativa týkající se odlivu mozků a zmírňování problémů souvisejících s vylidňováním, která nabídne možná řešení. Celkový seznam činí 42 nových politických iniciativ v rámci 32 politických cílů, do nichž je rozděleno 6 hlavních cílů činnosti Komise. V zájmu snižování zátěže spojené s politickými cíli EU hodlá Komise v rámci tohoto pracovního programu plně uplatňovat zásadu „jeden přijmout – jeden zrušit“. To znamená, že jakmile by Komise zavedla nové nevyhnutelné povinnosti, systematicky a proaktivně by omezila povinnosti spojené s již existující legislativou EU v téže oblasti. Vyčíslování předpokládaných nákladů na dodržování předpisů EU by tak mělo být transparentnější a systematicky uváděno v posouzeních dopadů, přičemž správní náklady by byly kompenzovány. Lepší regulace s důrazem na zásady „významně nepoškozovat“ a „digitalizace jako standard“ by také dále přispívalo k udržitelnosti a digitální transformaci. Komise nyní zahájí jednání s EP a Radou, aby společně sestavily seznam legislativních priorit, u nichž se rozhodly urychleně přijmout opatření.

 

Skončilo 2. plenární zasedání Konference o budoucnosti Evropy

  • Plenární zasedání v EP probíralo podněty občanů se sbíraných v rámci Konference o budoucnosti Evropy.

  • Členy plenárního zasedání bylo i mj. 80 zástupců panelových diskuzí občanů EU.

  • Celkově nashromáždila vícejazyčná digitální platforma, o kterou se Konference o budoucnosti Evropy opírá, 8,6 tis. podnětů a 14,9 tis. komentářů od více než 31 tis. účastníků.

Dne 23. 10. 2021 se konalo 2. plenární zasedání konference v EP ve Štrasburku o příspěvcích občanů. Členy plenárního zasedání bylo i 80 zástupců panelových diskusí občanů EU. Na plénu účastníci projednávali příspěvky občanů z následujících částí konference: (1) panelové diskuse evropských občanů (počáteční dojmy, hlavní a dílčí témata), (2) vnitrostátní panely a akce (zpráva předložená zástupci vnitrostátních panelů), (3) Evropské setkání mládeže (jeho zástupci představili 20 nejpopulárnějších nápadů z tohoto ročníku) a (4) 2. průběžná zpráva z vícejazyčné digitální platformy. Konference o budoucnosti Evropy je 1. projekt svého druhu, který se vyznačuje otevřeným, inkluzivním a demokratickým průběhem (více v příspěvku „Konference o budoucnosti Evropy se blíží”, Institucionální záležitosti v dubnu 2021 a v příspěvku „Proběhlo 1. zasedání v rámci Konference o budoucnosti Evropy”, Institucionální záležitosti v červnu 2021). Opírá se o vícejazyčnou digitální platformu, na níž se může každý občan EU vyjádřit, kterým směrem by se podle něj měla EU v různých oblastech ubírat. Vícejazyčná digitální platforma shromáždila 8 600 podnětů a 14 900 komentářů od více než 31 000 účastníků. 4 panelové diskuse občanů EU zorganizovaly svá první setkání s účastí kolem 800 občanů z celé EU. Tyto panelové diskuze jsou rozděleny na základě témat a to následovně: (1) Panel 1: Silnější ekonomika, sociální spravedlnost a zaměstnanost / mládež, sport, kultura a vzdělávání / digitální transformace, (2) Panel 2: Evropská demokracie / hodnoty, práva, právní stát, bezpečnost, (3) Panel 3: Změna klimatu, životní prostředí / zdraví a (4) Panel 4 EU ve světě / migrace. Dalších 3 180 akcí organizovaných napříč EU se zúčastnilo více než 140 000 občanů. Výňatky ze zasedání jsou k dispozici na stránkách Europe by Satellite a veškeré audiozáznamy, videozáznamy a fotografie (včetně sestřihu) je možné stáhnout na stránkách multimediálního centra EP. Záznam tiskové konference místopředsedů konference je k dispozici zde. Příští plenární zasedání konference by se mělo konat 17.-18. 12. 2021. Mezitím by mělo pokračovat shromažďování příspěvků občanů: (1) panely evropských občanů se sejdou online v listopadu a první 2 z nich dokončí práci na svých doporučeních, která představí na plenárním zasedání v prosinci, (2) vícejazyčná digitální platforma zůstává k dispozici pro nápady a akce občanů, o kterých bude v prosinci pojednávat 3. zpráva a stanou se podkladem pro poslední zasedání panelů evropských občanů a nadcházející plenární zasedání konference a (3) v členských státech jsou nadále pořádány národní panely a akce.

 

Komise uvítala rozhodnutí EÚD o čistém ročním čerpání EU po 14. v řadě

  • EÚD ve svém rozhodnutí uvedl, že se EU podařilo již po 14. v řadě dosáhnout čistého ročního rozpočtu.

  • Přestože příjmová část rozpočtu podle EÚD neobsahuje významné chyby, EÚD zastává záporné stanovisko, co se týče legality a správnosti výdajů.

Komise 26. 10. 2021 uvítala rozhodnutí Evropského účetního dvora (EÚD) o čistém ročním čerpání EU po 14. v řadě. Příjmová část rozpočtu za rok 2020 rovněž nadále neobsahuje významné chyby v souladu s výsledky z předchozích let, zatímco pokud jde o legalitu a správnost výdajů, EÚD se rozhodl zachovat své záporné stanovisko. I přes neočekávané překážky v roce 2020 způsobené pandemií COVID-19 zůstala celková odhadovaná míra chyb u výdajů EU na úrovni loňského roku (2,7 %). Jinými slovy, odhaduje se, že 97,3 % výdajů EU je bez chyb. V každém případě riziko chyb zůstalo pod 1 % (0,9 %) v důsledku schopnosti provádět opravy, jakmile jsou zjištěny chyby. Kromě toho se v roce 2020 u konkrétních oblastí politiky, jako je soudržnost a v menší míře i u konkurenceschopnosti, snížila míra chyb hlášených EÚD. U přírodních zdrojů zůstávají výsledky velmi podobné dobrým výsledkům z roku 2019. Komise rovněž vítá hodnocení EÚD, že správní výdaje jsou i nadále dobře řízeny a nevykazují významné chyby. Cílem Komise je zajistit, aby po uzavření programu a provedení všech kontrol zůstala zbývající míra chyb pod 2 %. Pro daňové poplatníky je skutečně důležité riziko, které může přetrvávat i po provedení oprav a zpětného získávání prostředků. Zajištění řádného finančního řízení fondů EU by mělo zůstat pro Komisi prioritou i v budoucnu. Komise by měla na dosažení tohoto cíle nadále úzce spolupracovat s členskými státy EU a dalšími orgány EU, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována finančním prostředkům v rámci rozpočtu EU na období 2021–2027 a nástroje pro obnovu Next Generation EU. Každé € by mělo jít tam, kde je potřeba, a vytvářet přidanou hodnotu pro občany a Komise vynaložila veškeré úsilí, aby tohoto cíle dosáhla. Za 3 týdnů od začátku pandemie v březnu 2020 předložila Komise koordinovanou a komplexní reakci prostřednictvím rozpočtu EU (více v příspěvku “Komise poskytla více financí na výzkum”, Veřejné zdraví v březnu 2020). Komise například vytvořila 1. společnou evropskou zásobu nouzového zdravotnického vybavení, která dodala přibližně 3 mil. vysoce kvalitních ochranných masek pro první zasahující pracovníky (více v příspěvku “Komise se snaží o zajištění dodávek osobních ochranných prostředků”, Veřejné zdraví v březnu 2020 a v příspěvku “Rada i Evropská rada řeší v rámci mimořádných jednání COVID-19”, Veřejné zdraví v březnu 2020). Díky 2,3 mld. € z nástroje EU na podporu mimořádných událostí zajistila Komise 2,6 mld. dávek vakcíny COVID-19, což umožnilo 70 % dospělé populace EU plně očkovat do konce srpna 2021 (více v příspěvku “V EU je 70 % dospělé populace plně naočkováno”, Veřejné zdraví v září 2021). Od října 2020 do března 2021 obdrželo 19 zemí EU 90 mld. € formou back-to-back půjček v rámci nástroje SURE zaměřeného na udržení lidí v zaměstnání. To v roce 2020 podpořilo přibližně 31 mil. lidí, pomohlo přibližně 2,5 mil. firem a umožnilo zemím EU ušetřit odhadem 8,2 mld. €  na platbách úroků (více v příspěvku “Komise chce pomoci zajistit pracovní místa”, Zaměstnanost a sociální věci v dubnu 2020, v příspěvku “Komise zveřejnila 2. zprávu o dopadu nástroje SURE”, Zaměstnanost a sociální věci v září 2021).

 

 

Další články v rubrice

Vnitřní trh v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021

Veřejné zdraví v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021