Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Výchova, vzdělání a mládež v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021

Komise chce vyhlásit rok 2022 Evropským rokem mládeže, Komise chce zvýšit inkluzivnost Erasmu+ a Evropského sboru solidarity

  • Komise navrhuje, aby rok 2022 byl tzv. Evropským rokem mládeže

  • Komise chce posílit programy Erasmus+ a Evropský sbor solidarity

 

Krátce…

 

Komise chce vyhlásit rok 2022 Evropským rokem mládeže

  • Oficiální oznámení o vyhlášení roku 2022 Evropským rokem mládeže navazuje na slib předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové v SOTEU 2021.
  • Evropský rok mládeže 2022 by se měl především zaměřovat na zapojení a účast všech mladých lidí, aby si vybudovali lepší budoucnost, která by měla být ekologičtější, inkluzivnější a digitálnější.

Komise 14. 10. 2021 oznámila, že chce rok 2022 vyhlásit Evropským rokem mládeže. Navazuje tak na na oznámení předsedkyně Komise v SOTEU 2021 (více v příspěvku „Předsedkyně Komise zhodnotila směřování EU v projevu o stavu Unie (SOTEU)”, Institucionální záležitosti v září 2021). Komise oficiálně přijímá svůj formální návrh na vyhlášení roku 2022 Evropským rokem mládeže. EU potřebuje dle Komise vizi, zapojení a účast všech mladých lidí, aby si vybudovala lepší budoucnost, která bude ekologičtější, inkluzivnější a digitálnější. EU chce tímto návrhem nabídnout mladým lidem více lepších příležitostí do budoucna. Komise rovněž zveřejňuje svou nejnovější zprávu o mládeži v EU, která by měla poskytnou přehled o situaci mladých občanů EU, pokud jde o vzdělávání, odbornou přípravu, učení, zaměstnanost a občanskou a politickou angažovanost. V rámci Evropského roku mládeže si Komise ve spolupráci s EP, členskými státy, regionálními a místními orgány, zúčastněnými stranami a samotnými mladými lidmi klade za cíl: (1) vyznamenat a podpořit generaci, kterou pandemie zasáhla obzvlášť tvrdě, a dát jí novou naději, sílu a důvěru v budoucnost tím, že zdůrazní nové perspektivy a příležitosti, které nabízí ekologická a digitální transformace; (2) povzbudit všechny mladé lidi, zejména ty, kteří mají méně příležitostí, osoby ze znevýhodněného prostředí, z venkovských či odlehlých oblastí, nebo ze zranitelných skupin, aby se stali aktivními občany a aktéry pozitivních změn;, (3) propagovat příležitosti, které politiky EU nabízejí mladým lidem na podporu jejich osobního, sociálního a profesního rozvoje (Evropský rok mládeže půjde ruku v ruce s úspěšným prováděním iniciativy NextGenerationEU při poskytování kvalitních pracovních míst, vzdělávání a odborné přípravy) a (4) inspirovat se akcemi, vizemi a poznatky mladých lidí s cílem dále posílit a oživit společný projekt EU, a to na základě Konference o budoucnosti Evropy. Komise v současné době připravuje svůj program činností a všechny zainteresované strany budou vyzvány, aby předložily své nápady a návrhy. Taktéž by měl být zahájen zvláštní průzkum na Evropském portálu pro mládež. Komise plánuje společně s dalšími orgány EU, členskými státy, organizacemi občanské společnosti a mladými lidmi zorganizovat v průběhu roku řadu činností na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni a zváží nové iniciativy. Rozsah činností by měl zahrnovat otázky, které se týkají zejména mladých lidí, a to v návaznosti na priority zdůrazněné v cílech v oblasti mládeže, jako je rovnost a začlenění, udržitelnost, duševní zdraví a pohoda a kvalitní zaměstnání. Uspořádaných akcí by se měly účastnit i mladí lidé mimo EU. Komise vyzývá členské státy, aby jmenovaly národního koordinátora, který bude mít na starost organizaci jejich účasti na Evropském roce mládeže. Návrh Komise by měl být nyní projednán EP a Radou, přičemž by měla být zohledněna stanoviska EHSV a VR. Očekává se, že akce a činnosti by měly být zahájeny v lednu 2022. Evropský rok mládeže by měl jít ruku v ruce s iniciativou Next Generation EU, který by měl znovu otevírat perspektivy pro mladé lidi, včetně kvalitních pracovních míst a příležitostí ke vzdělávání a odborné přípravě pro EU budoucnosti, a podporuje zapojení mladých lidí do společnosti (více v příspěvku „Komise představila návrh nového VFR včetně plánu obnovy”, Institucionální záležitosti v květnu 2020 a v příspěvku „Evropská rada se dohodla na pomoci pro EU”, Institucionální záležitosti v červenci 2020). Rok mládeže by měl usilovat o součinnost a doplňkovost s ostatními programy EU pro mladé lidi ve všech oblastech – od rozvoje venkova přes podporu mladých zemědělců, výzkumné a inovační programy až po soudržnost a opatření v oblasti klimatu – včetně programů EU s mezinárodním dosahem nebo nadnárodním zaměřením.

 

Komise chce zvýšit inkluzivnost Erasmu+ a Evropského sboru solidarity

  • Komise přijala rámec pro zvýšení inkluzivnosti a rozmanitosti programů Erasmus+ a Evropského sboru solidarity na období 2021–2027.

  • Přijetím rámce má dojít k posílení obou programů, což má umožnit většímu počtu lidi zapojit se do studentské či dobrovolnické činnosti v jiné zemi a to zejména lidem s omezenými příležitostmi.

  • Nový program Erasmus+ na období 2021–2027 byl zahájen v březnu 2021 se zvýšeným rozpočtem přesahujícím 28 mld. €.

  • Nový program Evropského sboru solidarity s vyčleněným rozpočtem přesahujícím mld. € na období 2021–2027 nabízí přibližně 275 000 mladým lidem příležitosti podílet se na řešení společenských a humanitárních výzev dobrovolnickou činností nebo vytvářením vlastních solidárních projektů.

Komise 22. 10. 2021 přijala rámec pro zvýšení inkluzivnosti a rozmanitosti programů Erasmus+ a Evropského sboru solidarity na období 2021–2027. Těmito opatřeními se má naplnit závazek předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové výrazně posílit oba programy, a to nejen tím, že by měl umožnit většímu počtu lidí, aby se učili nebo vyvíjeli dobrovolnickou činnost v jiné zemi, ale zejména tím, že programy mají oslovovat rostoucí počet lidí s omezenými příležitostmi. Komise má schváleným rámcem opatření k začleňování výrazně podpořit zlepšování spravedlnosti a začleňování v Evropském prostoru vzdělávání a má tímto naplnit slib zakotvený v 1. zásadě evropského pilíře sociálních práv, podle něhož má každý právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení. Opatření týkající se programů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity má zahrnovat tyto prvky: (1) vyčleněná finanční podpora: oba programy poskytnou větší finanční podporu osobám s omezenými příležitostmi na pokrytí jakýchkoliv dalších výdajů nebo potřeb. To by mělo přispět k odstranění překážek, které jim brání v účasti na činnostech programů za stejných podmínek jako jejich vrstevníci. Komise rovněž vyzývá vnitrostátní agentury a subjekty provádějící programy na vnitrostátní a místní úrovni, aby jako doplněk poskytované finanční podpory využívaly jiné stávající vnitrostátní nebo evropské fondy, (2) přizpůsobená podpora pro účastníky ve všech fázích jejich projektu: účastníci by měli mít možnost využít řadu příležitostí (např. jazykovou podporu, přípravné návštěvy nebo posílené mentorství) před svým projektem nebo mobilitou, v jejich průběhu i po jejich skončení, aby se zajistilo, že ze svých zkušeností vytěží maximum, (3) podpora pro zúčastněné organizace: programy by měly poskytnout další pomoc organizacím zapojeným do inkluzivních projektů. Pomoc by měla sahat od dalších finančních prostředků na podporu budování kapacit až po odbornou přípravu a vytváření sítí pro jejich zaměstnance v oblasti začleňování a rozmanitosti. (4) pružnější nabídka učení: programy by nyní měly nabízet širší škálu projektů a příležitostí mobility různého trvání a různých formátů (virtuální nebo fyzické, individuální či skupinové), aby všichni účastníci mohli najít to, co nejlépe odpovídá jejich potřebám, (5) Priorita v procesu výběru: programy by měly zahrnovat mechanismy, které upřednostňují kvalitní projekty, do nichž jsou zapojeni účastníci s omezenými příležitostmi a jež řeší začleňování a rozmanitost, (6) jasnější komunikace a podávání zpráv: při komunikaci týkající se programů chce Komise zajistit, aby národní agentury a všechny subjekty zapojené na vnitrostátní a místní úrovni dostupnost uživatelsky přívětivějších, přístupnějších a vícejazyčných dokumentů a materiálů. Komise by dále měla rozvíjet své činnosti monitorování a podávání zpráv, aby lépe sledovala pokrok v úsilí o začleňování. Komise plánuje pozorně monitorovat provádění těchto opatření k začleňování na vnitrostátní úrovni prostřednictvím národních agentur programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity. Národní agentury mají vypracovat vlastní akční plány pro začleňování, založené na tomto obecném rámci opatření k začleňování. Aby byla usnadněna tato práce a výměna osvědčených postupů, byla již v národních agenturách zřízena síť úředníků pro začleňování a rozmanitost. Od svého vzniku v roce 1987 nabídl program Erasmus a jeho nástupnické programy 10 mil. osob možnost studovat, odborně se vzdělávat, působit jako dobrovolník nebo čerpat profesní zkušenosti v zahraničí. V roce 2014 byl vytvořen program Erasmus+, který integruje všechny iniciativy v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu do jediného unijního rámce. Nový program Erasmus+ na období 2021–2027 byl zahájen v březnu 2021 se zvýšeným rozpočtem přesahujícím 28 mld. € (více v příspěvku  „Instituce se dohodly na podobě porgramu Erasmus+”, Výchova vzdělání a mládež v prosinci 2020, v příspěvku „EU hodnotila Erasmus+ a Evropský sbor solidarity”, Výchova vzdělání a mládež v prosinci 2020 a v příspěvku „Rozpočet programu Erasmus+ se na příštích 7 let téměř zdvojnásobí”, Výchova, vzdělání a mládež v březnu 2021). Evropský sbor solidarity, zahájený v prosinci 2016, existuje jako samostatný program financovaný EU od října 2018 (více v příspěvku „Evropský sbor solidarity by měl nadále pokračovat”, Výchova, vzdělání a mládež v listopadu 2018, příspěvku „Rada a EP dosáhly dohody o Evropském sboru solidarity”, Výchova, vzdělání a mládež v prosinci 2020 a v příspěvku „Instituce se dohodly na podobě porgramu Erasmus+”, Výchova vzdělání a mládež v prosinci 2020). Nový program s vyčleněným rozpočtem přesahujícím 1 mld. € na období 2021–2027 nabízí přibližně 275 000 mladým lidem příležitosti podílet se na řešení společenských a humanitárních výzev dobrovolnickou činností nebo vytvářením vlastních solidárních projektů. Od roku 2022 má tento program mladým lidem umožnit  zapojit se do dobrovolnických činností humanitární pomoci na celém světě, a přispět tak k řešení humanitárních výzev v bezpečných třetích zemích a podpořit pomoc, kterou zde EU poskytuje.

 

Další články v rubrice

Vnitřní trh v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021

Veřejné zdraví v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021