Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Reforma organizace společného trhu s vínem

Euroskop, 23.05.2008

29. dubna 2008 Rada ministrů formálně přijala re­formu společného trhu s vínem. Ke kompromisní společné pozici dospěla Rada po dlouhých jednáních již v prosinci 2007, ke konečnému schválení však bylo třeba konfrontovat výslednou podobu reformy ještě s eventuelními dopady, které bude mít na externí závazky EU v rámci WTO.

Reforma organizace společného trhu s vínem

 

Nařízení Rady týkající se společné organizace trhu s vínem, pozměňující Nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 3/2008 a rušící Nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999

 

29. dubna 2008 Rada ministrů formálně přijala re­formu společného trhu s vínem. Ke kompromisní společné pozici vůči Návrhu Nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem a změně některých nařízení (KOM(2007)372 v konečném znění) dospěla Rada po dlouhých jednáních již v prosinci 2007, ke konečnému schválení však bylo třeba konfrontovat výslednou podobu reformy ještě s eventuelními dopady, které bude mít na externí závazky EU v rámci WTO.

Nařízení Rady dosud nebylo publikováno v Úředním věstníku v podobě platného legislativního dokumentu a je dosud bez prováděcích legislativních aktů, jeho ustanovení však mají být inkorporována do Nařízení Rady č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se zakládá společná organizace zemědělských trhů a které se týká specifických předpisů s ohledem na konkrétní zemědělské produkty. Zmíněné nařízení týkající se organizace společného trhu s vínem tak má být v souladu s předpisem upravujícím jednotně organizaci trhů se zemědělskými komoditami v EU z roku 2007.

 

1. Legislativní pozadí a stav legislativního procesu

 

První výraznější reformní zásah do sektoru se uskutečnil již v roce 1999 prostřednictvím Nařízení č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem (ze 17. května 1999, účinnosti nabylo 1. srpna 2000). Tato právní norma, která až do současnosti představovala základní platný legislativní předpis regulující na úrovni Společenství trh s vínem, upravovala podmínky výsadby nových vinic a jejich restrukturalizace, intervenční mechanismy v podobě skladování a destilace přebytkového vína, výrobní postupy, včetně doslazování, a také marketingové podmínky (označování vín) a podmínky obchodování se třetími zeměmi s ohledem na dohodu uzavírající Uruguayské kolo GATT.

V letech 2006-2007 probíhala na půdě evropských institucí intenzívní jednání o další reformě, která měla řešit situaci sektoru v souvislosti s novými problémy evropského trhu s vínem. Šlo především o snahu reagovat na vysokou konkurenci v sektoru v globálním měřítku, v souvislosti s nutností EU přistoupit na pravidla liberalizace světového obchodu, implementovat závěry Uruguayského kola GATT a reagovat na nové požadavky Světové obchodní organizace (WTO). Na EU byl v tomto období vyvíjen tlak hlavně ze strany USA, zemí Latinské Ameriky, Austrálie či Jihoafrické republiky.

Komise v předběžných zprávách o stavu sektoru upozorňovala také na narůstání výdajů na jeho financování z garanční části fondu EAGGF. Z rozpočtu EU jsou financovány intervence (tedy destilace a skladování přebytků), restrukturalizace vinic i vývozní subvence.

 

 

1.1. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu - Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína (KOM(2006)319 v konečném znění)

 

Komise prezentovala svůj první návrh reformy vinného sektoru 22. června 2006, nejprve ve formě sdělení Radě a EP (SEK(2006)770, SEK(2006)780), které nastiňovalo podobu navrhované budoucí reformy odvětví. Jednou z počátečních krajních možností byla i kompletní deregulace sektoru, včetně uvolnění práv na výsadbu po roce 2010 (varianta podporovaná Velkou Británií či severskými státy, které mezi producenty nepatří), s čímž nesouhlasila řada producentských států z EU-15 (Francie, Německo, Rakousko), ale i z řad nových členů (Maďarsko či Slovensko). Konkrétní návrhy volily jinou cestu, která byla zaměřena především na řešení problému přebytkové produkce. Jedním z nejspornějších bodů (i z hlediska ČR) se nakonec stala otázka povolených výrobních postupů vína (především doslazování) a také úprava marketingových pravidel a označování vín.

Původní návrh Komise počítal s řešením nadprodukce prostřednictvím podpory vyklučování vinic, které mělo během 5 let snížit (spontánním způsobem, pomocí hektarové kompenzace za vyklučenou plochu, která se měla během let snižovat) celkovou plochu vinic v EU o 11 % (celkem o 400 000 ha). Na kompenzaci tohoto procesu mělo být vyčleněno více než 2 mld. €. Komise naopak hodlala mnohem méně než dosud finančně podporovat intervenční mechanismy, především destilaci.

V oblasti výrobních postupů původní návrh počítal se zrušením doslazování vína řepným cukrem, což se mělo výrazně dotknout vinařů v severních částech zóny B, kde je tento postup výroby jakostního odrůdového vína vzhledem ke klimatickým podmínkám tradiční (včetně ČR). Původní návrh hodlal podporovat pouze doslazování vína vinným moštem, které je tradicí v teplejších oblastech zóny B.

Návrh z července 2006 obsahoval také zrušení vývozních refundací v souvislosti s požadavky WTO a zjednodušení označování vín, což však opět znamenalo zásah do některých tradičních způsobů označování kvality vín, včetně přívlastkového vína.

Předložený návrh byl v průběhu roku 2006 již v podobě konečného znění KOM dokumentu několikrát projednáván na půdě Rady ministrů (18. července 2006, 18. září 2006 a 24. října 2006). Řada producentských států vyjadřovala pozici usilující o zachování podpory intervenčním postupům, včetně destilace.

 

 

1.2. Zpráva o reformě společné organizace trhu s vínem (A6-0016/2007; Zpráva Batzeliové)

 

V Zemědělském výboru EP byla zpravodajkou návrhu Katerina Batzeli (Řecko, PES). Prostřednictvím závěrečné rezoluce ke zprávě, která byla přijata na plenárním zasedání 15. února 2007 (konzultační procedura, čl. 252 Smlouvy o ES revidované Smlouvou z Nice), EP předložil k původnímu návrhu Komise několik stovek pozměňovacích návrhů. Týkaly se zejména rozsahu regulačních požadavků směřujících v reformě jak k vinohradníkům (rozsah vyklučování), tak k vinařům (výrobní postupy). Zpráva Batzeliové požadovala také zohlednění znevýhodněných oblastí (horských a klimaticky znevýhodněných), jež podle ní měly být z vyklučovacího programu vyňaty. Požadovala také prove­dení reformy podle dvoufázového schématu (1. fáze v letech 2008-2011, 2. fáze v letech 2012-2015) a též další navýšení finančních prostředků pro tuto oblast, což byl požadavek sporný zejména z hlediska Komise.

Komise pod vlivem průběhu jednání v Radě a obsahu Zprávy Batzeliové původní návrh stáhla a předložila jej v pozměněné podobě až v červenci 2007 (po proběhnuvších prezidentských volbách ve Francii, tak aby tato pro Francii „strategická otázka" nezasáhla do volební kampaně).

 

 

1.3. Návrh Nařízení Rady o společné organizaci trhu s vínem a změně některých nařízení (KOM(2007)372 v konečném znění)

 

Nový návrh přijalo kolegium komisařů 4. července 2007. Návrh nadále počítal především s po­stupným úplným zrušením finanční podpory ná­kladné technické destilace přebytků vína a dále trval na postupném odstranění systému práv na výsadbu po roce 2013.

Plán na vyklučování 200 000 ha vinic během 5 let (původně bylo plánováno 400 000 ha) by měl být dobrovolný a nemělo by tímto způsobem být zlikvidováno více než 10 % vinné výsadby na členský stát. Naopak v novém návrhu zůstala zachována snaha o úplné odstranění doslazování vína řepným cukrem v rámci enologických postupů a jeho nahrazení vinným moštem.

Jednání o reformě společného trhu s vínem následně probíhala i po celou druhou polovinu roku 2007. Klíčová jednání na půdě Rady ministrů probíhala ve dnech 16. července 2007, 26. září 2007, 22. října 2007 a 26. listopadu 2007.

V Zemědělském výboru EP se stal zpravodajem nového návrhu Giuseppe Castiglione (Itálie, EPP-ED). Castiglionova zpráva (A6-0477/2007) byla přijata na plenárním zasedání EP 12. prosince 2007.

Shody na společném stanovisku se Radě ministrů podařilo dosáhnout až na posledním prodlouženém jednání 17. prosince 2007.

 

 

1.4. Role lobby

 

Do legislativního procesu doprovázejícího tvorbu nového návrhu Komise, přijetí Castiglionovy zprávy i společné pozice Rady zasáhly také lobbyistické organizace reprezentující vinaře i vinohradníky z různých členských států EU. Zastřešující lobbyistická organizace COPA-COGECA vydala stanovisko k reformě sektoru již 26. ledna 2006.

12. září 2007 bylo na půdě EP uspořádáno veřejné slyšení, na kterém zazněla také vyjádření lobbyistických organizací k nové podobě legislativního návrhu Komise. Přetrvávající kritika se soustřeďovala na nedostatečnost reformy v marketingové oblasti (povinné jednotné uvádění odrůdového složení či roku skliz­ně na etiketách stolního vína podle kritiků spí­še zvýší nároky na kontrolní a byrokratický aparát jednotlivých členských států). Další spornou otázku představoval dle očekávání problém doslazování vína.

Lobbyistické organizace reprezentující větší producentské státy (např. národní konfederace italských producentů vína Federdoc či Španělská asociace mladých farmářů ASAJA) zaměřily svoji kritiku také na změny ve financování sektoru. Také v sektoru vína byla část finanční podpory přesměrována od garantovaných podpor svázaných s produkcí (podpora prostřednictvím cenové regulace a re­gulace trhů, částečně podpora uskutečňovaná prostřednictvím přímých plateb) směrem k tzv. druhému pilíři SZP (podpora rozvoje venkova, nevýrobní složky zemědělství, ekologické pro­dukce apod.). Pozice lobby velkých producentských zemí většinově hájila buďto zachování stávajícího objemu financo­vání sektoru, anebo naopak jeho navýšení, vzhledem k tomu, že se členy EU staly další dva velké produ­centské státy, Rumunsko a zejména Bulharsko.

Z lobbyistických organizací ČR se k přepracovanému návrhu Komise logicky vyjadřoval zejména Svaz vinařů ČR. Stanovisko jeho zástupců upozorňovalo především na fakt, že zá­kaz doslazování vína cukrem a podpory doslazování vinným moštem by vedl k neúměrnému zdražení domácích vín na trhu, což by pouze přispělo k další­mu vpuštění konkurence na trh, a to i ze třetích zemí (jemuž má paradoxně reforma bránit a předcházet). Svaz vinařů ČR kritizoval i marketingové nedostatky, navrhované změny a sjednocení způsobu označování původu a jakostních parametrů vína. Toto stanovisko se do značné míry odráželo i v pozici české delegace prezentované na půdě Rady k novému návrhu Komise.

 

 

2. Formální struktura legislativního aktu

 

Nařízení Rady týkající se společné organizace trhu s vínem pozměňuje dosud platné Nařízení (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem a Nařízení (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001. Dále pozměňuje Nařízení (ES) č. 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky a Nařízení (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích. Ruší se jím Nařízení (EHS) č. 2392/86 ze dne 24. července 1986 o zavedení registru vinic Společenství.

Formálně bylo přijato dne 29. dubna 2008 na zasedání Rady pro oblast zemědělství a rybolovu. Je tvořeno sedmi hlavami, z nichž první obsahuje úvodní ustanovení s odkazem na dosud platnou legislativu, která se Nařízením mění či ruší a na průběh legislativního procesu, který formálnímu přijetí legislativního aktu předcházel.

Hlava II je věnována změnám týkajícím se mechanismů podpor v sektoru společného trhu s vínem, Hlava III je věnována regulatorním opatřením, včetně požadavků týkajících se výrobních postupů (enologické postupy) a označování hotových produktů a kontrolním mechanismům. Hlava IV upravuje pravidla obchodu s nečlenskými státy, Hlava V je věnována otázkám práv na výsadbu a restrukturalizaci vinic a programu dobrovolného vyklučování vinic. Hlava VII upravuje přechodná období pro implementaci a zahrnuje 9 příloh.

 

 

3. Klíčové obsahové body legislativního aktu

 

Program finanční podpory vyklučování vinic. Cílem by měla být celková redukce viničních ploch na území EU o 175 000 ha během tří let. Prémie za opuště­ní výroby má být přednostně vyplácena vinohradní­kům starším 55 let. Přednost také budou mít vinohradníci, kteří se rozhodnou k úplné likvidaci svých produ­centských kapacit, před těmi, kdo chtějí vyklučo­váním pouze omezit své viniční plochy a zbytek si ponechat. Vedle finančních prostředků určených pro kompenzaci vyklučování v rámci rozpočtu EU mají členské státy poskytovat dodatečnou národní prémii ve výši 75 % prostředků poskytnutých z komunitárních zdrojů.

Finanční podpory v sektoru by měly být více přizpůsobeny realitě členských států pro­střednictvím tzv. národních obálek (nejvíce finančních prostředků ovšem v rámci národních obálek připadne největším producentským státům). Tyto prostředky tak může členský stát dle svého uvážení zaměřit např. na marketingovou propagaci vína na světových trzích, ale i na restrukturalizaci vinic a po určitou přechodnou dobu a za určitých podmínek i na financování technické destilace přebytků vína, kterou však EU nehodlá již výrazněji podporovat

Nepodařilo se prosadit původní záměr v podobě úplného odstranění finanční podpory krizové a intervenční destilace přebytků vína na technický alkohol. Má pokračovat po další čtyři roky po vstupu reformy v platnost, ale má být postupně rok od roku snižována a zahrnuta v národních obálkách. Není tedy zcela na libovůli členských států, do jaké míry budou na základě přidělených prostředků tuto praktiku technicky a ekonomicky poměrně náročné likvidace již hotové produkce podporovat.

Komise ustoupila od úplného zákazu doslazování vína cukrem, dochází pouze ke snížení povolených limitů doslazování pro dosažení požadovaného obsahu alkoholu ve víně. Členské státy navíc mohou v nepříznivých letech vyjednávat o výjimku z těchto zpřísněných limitů. Nebyla tedy zvolena cesta, již navrhovaly skandináv­ské státy (žádná restrikce, pouze viditelné označení, že jde o víno doslazované cukrem, což by ponechá­valo konečné rozhodnutí na vkusu a libovůli spotřebitele), Komise částečně ustoupila v restrik­cích některým členským státům (nejednalo se jen o problém doslazování vína v chladnějších částech zóny B, ale i o dokyselování vína a další aditivní výrobní metody) a ponechala si po­zici arbitra.

Stávající omezení práv na výsadbu bude pokračovat až do roku 2015, s možností udržovat je na národní úrovni (rozhodne-li se tak členský stát) až do roku 2018.

Jsou zachována specifika členských států v označování vín na etiketách, na rozdíl od původních návrhů povinného sjednocení označování vína. Výjimkou jsou na úrovni EU již zavedené kategorie Chráněné zeměpisné označení (Protected Geographical Indications - PGI) a Chráněné označení půvo­du (Protected Designation of Origin - PDO), které se ovšem pochopitelně vztahují i na jiné produkty nežli na víno.

 

 

4. Očekávaný vývoj

 

Reforma má být implementována od 1. srpna 2008 (jedná se o formu nařízení), program vyklučování však má být spuštěn již od 30. června 2008, změny týkající se výrobních postupů vína či označování vína se mají stát naopak součástí národních předpisů až od 1. srpna 2009.

V roce 2012 má Komise publikovat zprávu hodnotící dosavadní průběh a úspěch reformy.

Hlavními otázkami přitom bude, do jaké míry se osvědčí metoda dobrovolného mechanismu vyklučování, ve spojení s plánovaným uvolněním práv na výsadbu od roku 2015, respektive 2018 šlo o nejkontroverznější část reformy. V případě ČR coby malého producenta s klimatickými a výrobními specifiky bude naopak otázkou, jak se může projevit budoucí liberalizace práv na výsadbu (i když vzhledem k implementačním lhůtám jiných podmínek reformy je odklad do roku 2015, respektive 2018 značný) a zejména pak jak české a moravské vinaře ovlivní pozměněné podmínky pro doslazování vína a některé nové podmínky týkající se označování vín.

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice

Energie v lednu 2019

Euroskop, 08.02.2019

Vnitřní trh v lednu 2019

Euroskop, 08.02.2019

Doprava v lednu 2019

Euroskop, 08.02.2019