Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Prodloužení mateřské dovolené

Euroskop, 11.11.2008

Návrh směrnice se snaží zlepšit ochranu těhotných a kojících žen nejen prodloužením minimální délky mateřské dovolené ze 14 na 18 týdnů, ale také posílením jejich práv ve vztahu k zaměstnavateli. Jedná se o nejkontroverznější součást balíku Komise pro usnadnění sladění rodinného a pracovního života, který má zvýšit kvalitu života v Evropě a pomoci v boji proti nezaměstnanosti a v řešení nepříznivé demografické situace na kontinentě.

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (KOM(2008)637 v konečném znění)

 

1. Legislativní pozadí

 

Od dubna 2004 Komise usiluje o snížení diskriminace v zaměstnání a větší zaměstnanost žen. V březnu 2006 přijala plán pro dosažení rovnosti pohlaví v oblastech, jako jsou rodičovská dovolená, flexibilní pracovní podmínky a zařízení dětské péče. Po veřejné konzultaci v říjnu 2007 představila Komise balík konkrétních opatření směřujících ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním, rodinným a osobním životem, který má přispět nejen k dosažení cílů Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost, ale také pomoci v řešení nepříznivé demografické situace na kontinentu. 

V současnosti je oblast mateřské dovolené upravena směrnicí č. 92/85 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň, která stanoví trvání mateřské dovolené v minimální délce 14 týdnů, zákaz propuštění takové zaměstnankyně a také některé požadavky pro bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti těhotných a kojících žen. Významná je také směrnice č. 76/207, která zakotvuje právo žen na návrat na stejnou nebo obdobnou pracovní pozici po mateřské dovolené.

Po žádosti Rady z roku 2007 o revizi směrnice č. 92/85, jakož i rezoluci Evropského parlamentu, nesoucí se ve stejném duchu, Komise vypracovala reformní návrh, vycházející i z doporučení Mezinárodní organizace práce o ochraně mateřství.

 

2. Klíčové obsahové body legislativního návrhu

 

Návrh přináší zejména tyto změny:

  • Prodloužení délky mateřské dovolené ze 14 na 18 týdnů, znichž minimálně šest by se mělo vyčerpat po porodu;
  • Princip vyplácení plné mzdy v rámci 18 týdnů, smožností pro členské státy zavést platový strop pro tyto dávky;
  • Právo návratu ženy po mateřské dovolené a právo požádat o flexibilní pracovní podmínky (tuto žádost musí zaměstnavatel zvážit, ale nemá povinnost ji přijmout);
  • Zvýšení volnosti žen při rozhodování, kdy nastoupí na mateřskou dovolenou a jak ji budou čerpat (ruší se tak povinnost nastoupit na dovolenou ve vymezenou dobu před porodem, stanovena vněkterých členských státech);
  • Prodloužení mateřské dovolené vpřípadě porodu po stanoveném termínu;
  • Zákaz propuštění během mateřské dovolené a zákaz příprav propuštění vtomto období.

 

3. Stav legislativního procesu

 

Legislativní proces je na samém počátku, v Evropském parlamentu nebyl ještě ani stanoven zpravodaj. Projednání na plenárním zasedání je možné očekávat 24. března 2009. Rada se návrhem zabývala v rámci obecné rozpravy na svém zasedání 2. října 2008.

 

4. Očekávaný vývoj

 

Pokud bude návrh přijat, bude muset být do dvou let implementován do národních právních řádů, přičemž členské státy budou povinny sdělit znění příslušných implementačních ustanovení.

Návrh směrnice je velice kontroverzní a lze očekávat poměrně živou diskuzi v rámci legislativního procesu, a to i přesto, že ve 13 státech EU je již v současnosti poskytována mateřská dovolené o délce 18 nebo více týdnů - i ve státech, kde by návrh neznamenal prodloužení mateřské dovolené, vzniká poměrně tvrdá rezistence vůči principu vyplácení 100 % platu během dovolené. To je i případ ČR, kde je sice mateřská dovolená poskytována v délce 28 týdnů a patří k nejdelším v EU, ale vyplácí se dávka pouze ve výši 69 % průměrného platu za posledních dvanáct měsíců.

Jak jsme vás již informovali, ministr práce a sociální věcí Petr Nečas (ODS) považuje návrh za „nerealistický pokus, nerespektující rozdílné podmínky v členských státech", který navíc zatíží státní rozpočet ČR v řádech miliard korun. Silným kritikem návrhu je i Německo, které poukazuje i na možné kontraproduktivní dopady návrhu, kdy zaměstnavatelé nemusí v budoucnu být ochotni zaměstnat mladé ženy.

Komisař Vladimír Špidla si nicméně myslí, že návrhy nejenom přinesou zlepšení mateřské dovolené, zlepší kvalitu životu ženám a jejich rodinám, ale také vyřeší problematiku stárnutí obyvatelstva a pomohou zlepšit zaměstnanost žen. Zvýšené náklady přitom považuje jen za zlomek nákladů vynaložených na záchranu bank v současné ekonomické krizi.

Návrh jednoznačně přivítala, jako jedna z mála, Evropská konfederace odborových svazů (ETUC). Ta jej označila za vhodně načasovaný a potřebný. Zároveň ale upozornila, že se nezabývá otázkou bezpečnosti práce těhotných zaměstnankyň dostatečně podrobně a že se nevztahuje na atypické pracovní pozice, jako jsou domácí pracovnice. Velice podobně se vyjádřila i Konfederace rodinných organizací EU (COFACE).

Naproti tomu Evropská organizace řemeslníků a malých a středních podniků (UEAPME) označuje návrh za zbytečný, protože již současná právní úprava ženy dostatečně chrání. Podle UEAPME návrh nejenže nespadá do kompetence EU, ale bude také znamenat „vznik dalších potíží a nákladů pro malé podniky". Podle organizace by byl příhodnější komplexní přístup pro vyvážení pracovního a soukromého života.

 

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/85/EHS o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (KOM(2008)637)

Připojené dokumenty: SEK(2008)2595, SEK(2008)2596

Právní báze: čl. 137 odst. 2 a 141 odst. 3 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z  Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise: Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: FEMM (zpravodaj neurčen)

Odpovědná formace Rady: EPSCO

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice

Veřejné zdraví v únoru 2020

Euroskop, 06.03.2020

Doprava v únoru 2020

Euroskop, 06.03.2020

Daně v únoru 2020

Euroskop, 06.03.2020