Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

AKTUALIZACE: Klimaticko-energetický balík

Euroskop, 15.12.2008

Summit Evropské rady ve dnech 10.-11. prosince 2008 fakticky odsouhlasil pozici členských států k tzv. klimaticko-energetickému balíku. V následujícím období ji nicméně ještě musí odsouhlasit jak Rada, tak i Evropský parlament

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES tak, aby se zlepšil a rozšířil systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (KOM(2008)16)

 

Návrh Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů o 30 %, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (KOM(2008)17)

 

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o geologickém skladování oxidu uhličitého a o změně směrnic Rady 85/337/EHS, 96/61/ES, směrnic 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (KOM(2008)18)

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů (KOM(2008)19)

 

Summit jednal o konkrétních parametrech konkrétní legislativy zcela výjimečně na popud Polska, jež spolu s Itálií hrozily v Radě klimaticko-energetický balík potenciálně zablokovat. Vzhledem k tomu, že Evropská rada standardně přijímá své závěry konsenzem, byl postup schvalování skrze ni považován za „pojistku" proti riziku, že na úrovni Rady, hlasující kvalifikovanou většinou, bude přijata legislativa výrazně nevýhodná pro některé z členských států - přestože v průběhu listopadu a začátku prosince francouzské předsednictví vyvinulo, pokud jde o zdárné dosažení kompromisu, nevídanou aktivitu (viz mj. jednání Rady ministrů životního prostředí ve dnech 4.-5. prosince 2008, paralelní jednání Evropského parlamentu, jednání se zástupci států střední a východní Evropy v Gdaňsku 6. prosince 2008 ap.).

Mezi nejspornější body negociací patřily zejména otázka způsobu distribuce tzv. emisních povolenek po roce 2013 elektrárenským společnostem a/nebo firmám hrozícím v důsledku přijetí nových norem relokací svých aktivit do zemí mimo EU či otázka financování demonstračních projektů technologie zachycování a ukládání CO2 (CCS).

Rozbory jednotlivých návrhů, jež byly Komisí předloženy 23. ledna 2008, jsou (včetně aktualizací zveřejňovaných v závislosti na jejich projednávání) k dispozici pod níže uvedenými odkazy:

 

1. Stav legislativního procesu

 

Kompromis členských států byl na summitu přijat (v porovnání s tím, co se původně očekávalo) relativně snadno, aniž by (alespoň formálně) došlo ke zpochybnění základních cílů, s nimiž Komise klimaticko-energetický balík předložila. Obsáhl ovšem celou řadu výjimek.

Výpočet celkového množství emisních povolenek bude založen na datech z roku 2005, popř. průměrných hodnotách z let 2005-2007, což lze považovat za prohru nových členských států, jež požadovaly rok 1990. Na druhou stranu ovšem bude možné - na základě autorizace Komise a v případě nepříznivých povětrnostních podmínek - překročit maximální roční množství povolenek v systému (resp. využitých v konkrétní členské zemi) až o 5 %.

Pokud jde o sektor energetiky, všechny elektrárny postavené v roce 2008 nebo později (bez ohledu na to, ve které zemi stojí) budou od roku 2013 předmětem aukčního mechanismu při získávání emisních povolenek. Pro země, jež jsou při produkci elektřiny minimálně z 30 %závislé na fosilních palivech, resp. jejich „staré" elektrárny, však bude od roku 2013 platit pouze 30% povinnost - objem povolenek získávaných v aukcích v případě těchto subjektů poroste ze zmíněných 30 % v roce 2013 na 100 % (nejpozději) v roce 2020. Členské státy rovněž budou moci (formou výjimek) nabídnout část povolenek zdarma i elektrárnám (existujícím před 31. prosincem 2008) na jejich modernizaci, a to z povolenek, jež by jinak byly nabízeny formou aukcí. Omezením by nicméně mělo být to, že objem takto přidělených povolenek by neměl přesáhnout 70 % průměrných emisí těchto elektráren z let 2005-2007 a celý tento „režim" by měl skončit v roce 2020.

V případě dalších průmyslových sektorů by mělo docházet k následujícímu „náběhu" aukčního mechanismu v rámci systému obchodování s emisními povolenkami: 20 % v roce 2013, 70 % v roce 2020 a 100 % v roce 2025, což v praxi oproti původnímu návrhu znamená prodloužení (částečného) poskytování emisních povolenek zdarma o pět let. Pokud navíc půjde o sektory, jimž hrozí relokace mimo EU, měl by být režim ještě „volnější": dotčené sektory nebo subsektory by měly získávat až 100 % povolenek zdarma v případě, že budou využívat alespoň z 10 % nejlepší dostupné (energeticky účinné) technologie. Dané sektory by měly být identifikovány podle množství nákladů, jež by jim v případě plné aplikace nových opatření vznikly (minimálně +5 %), a podle podílu exportu na jejich celkovém obratu; daná metodologie by nicméně měla podléhat revizi po završení jednání o budoucnosti Kjótského protokolu v roce 2010 nebo 2011.

V sektorech mimo systém obchodování s emisními povolenkami (doprava bez letecké dopravy, stavebnictví, zemědělství a odpadové hospodářství) by mělo do roku 2020 dojít k 10% snížení emisí CO2 v porovnání s rokem 2005.

Systém „solidarity" by měl, pokud jde o emisní povolenky, fungovat následovně:

  • 88 % příjmů z aukcí by mělo být mezi členské státy distribuováno rovnoměrně, podle objemu emisí v  roce 2005;
  • 10 % by mělo být distribuováno jen některým (zejm. středo- a východoevropským) členským státům, resp. těm s HDP na hlavu nižším než 50 % průměru EU (Belgie, Švédsko a Lucembursko by neměly být do výpočtu zařazeny; tento redistribuční systém by se měl týkat celkem 19 států);
  • 2 % těm zemím, jež mezi lety 1990-2005 zaznamenaly minimálně 20% snížení emisí skleníkových plynů (což by znovu mělo napomoci zlepšit situaci v průmyslových sektorech středo- a východoevropských členských států).

Daná dvě procenta by měla být distribuována následovně:

  • Bulharsko 15 %;
  • Česká republika 4 % (podle ČTK by měl tento objem představovat povolenky za cca 24 mil. €);
  • Estonsko 6 %;
  • Maďarsko 5 %;
  • Lotyšsko 4 %;
  • Litva 7 %;
  • Polsko 27 %;
  • Rumunsko 29 %;
  • Slovensko 3 %.

Možnost realizace environmentální projektů podle Clean Development Mechanism (mimo EU; více zde) by měla zůstat zachována, ovšem měla by být omezena přínosem v maximálním objemu 3 % emisí skleníkových plynů (příslušných členských států) z roku 2005 (s výjimkou těch zemí, jež mají/mohou své emise v porovnání s rokem 2005 snížit nebo zvýšit o 5 %; ty mohou podle CDM realizovat projekty až do výše 4 % svých emisí z roku 2005; konkrétně jde o Rakousko, Finsko, Dánsko, Itálii, Španělsko, Belgii, Lucembursko, Portugalsko, Irsko, Slovinsko, Kypr a Švédsko).

Summit neodsouhlasil obligatorní požadavek, aby příjmy z aukcí emisních povolenek byly reinvestovány do environmentálních projektů; hlavy států a vlád se shodly pouze na tom, že cca polovina prostředků by takto „měla být využita". Byla nicméně nalezena shoda ve věci státní pomoci k výstavbě nových elektráren, a to mezi lety 2013-2016.

Podobně by měly být podpořeny demonstrační projekty technologie CCS (podle požadavků Velké Británie, Nizozemska či Evropského parlamentu): měly by na ni být vyhrazeny povolenky na 300 mil. tun CO2 (v případě ceny 30 €/t tedy 9 mld. €; v praxi je však cena povolenek až o 10 € nižší, tj. 6 mld. €). Dané povolenky by přitom měly být vyhrazeny z kvóty původně zamýšlené pro nové subjekty vstupující do systému obchodování s emisními povolenkami.

Zpravodaj návrhu týkajícího se geologického skladování oxidu uhličitého v Evropském parlamentu Chris Davies kompromis v daném směru označil za málo dostatečný, rozhodně nepostačující na investice do všech dvanácti předpokládaných projektů, jež by měly být realizovány do roku 2015. Rovněž nedošlo k přijetí požadavku, aby všechny nové elektrárny s výkonem nad 300 MW emitovaly maximálně 500 g CO2 na vyprodukovanou kilowatthodinu (v ročním průměru od roku 2015, aniž by musely být vybaveny CCS zařízením).

Určitý „návod", jak CCS financovat, navrhla Ehlerova zpráva, přijatá poměrem 474:66:20 plénem Evropského parlamentu 18. listopadu 2008 (více zde). Evropský parlament navrhl, aby finance byly - krom prostředků ze systému obchodování s emisními povolenkami, jak nakonec bylo schváleno i summitem - vzaty ze Sedmého rámcového programu pro výzkum a vývoj (až do výše 500 mil. €) a aby svými půjčkami přispěla i Evropská investiční banka.

Pokud jde o záruky uložení CO2 pod zemí, Ehlerova zpráva odmítla garance ze strany provozovatelů v délce až 100 let s odůvodněním, že náklady na tato opatření by danou technologii výrazně diskvalifikovaly v porovnání s jinými variantami nakládání s emisemi CO2 (např. právě ve srovnání se systémem obchodování s emisními povolenkami) hned v jejích zárodcích.

 

2. Očekávaný vývoj

 

Plénum Evropského parlamentu by mělo završit své první čtení ve dnech 16.-17. prosince 2008 (přestože se původně předpokládalo,že se tak stane již ve dnech 4.-5. prosince 2008, tj. před summitem). Poslanci budou projednávat neformálně dosažený kompromis uzavřený mezi představiteli francouzského předsednictví a zpravodaji příslušných návrhů bezprostředně po ukončení summitu 13. prosince 2008. K formálnímu přijetí kompromisu Radou (pokud jej Evropský parlament nikterak zásadně nepozmění) by mělo s největší pravděpodobností dojít začátkem příštího roku. Výbor stálých zástupců (Coreper) se v dané věci sešel již 14. prosince 2008.

 

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES tak, aby se zlepšil a rozšířil systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (KOM(2008)16)

Připojené dokumenty: KOM(2008)30, SEK(2008)52, SEK(2008)53, SEK(2008)85

Právní báze: čl. 175 odst. 1 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise: Životní prostředí

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: ENVI (zpravodajka Avril Doyle, Irsko, EPP-ED)

Odpovědná formace Rady: ENVIRONMENT

 

Návrh Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Rady o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů o 30 %, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (KOM(2008)17)

Připojené dokumenty: KOM(2008)30, SEK(2008)85

Právní báze: čl. 175 odst. 1 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise: Životní prostředí

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: ENVI (zpravodajka Satu Hassi, Finsko, Greens/EFA)

Odpovědná formace Rady: ENVIRONMENT

 

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o geologickém skladování oxidu uhličitého a o změně směrnic Rady 85/337/EHS, 96/61/ES, směrnic 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (KOM(2008)18)

Připojené dokumenty: KOM(2008)30, SEK(2008)54, SEK(2008)55

Právní báze: čl. 175 odst. 1 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise: Životní prostředí

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: ENVI (zpravodaj Chris Davies, Velká Británie, ALDE)

Odpovědná formace Rady: ENVIRONMENT

 

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře užívání energie z obnovitelných zdrojů (KOM(2008)19)

Připojené dokumenty: KOM(2008)30, SEK(2008)57, SEK(2008)85

Právní báze: čl. 175 odst. 1 Smlouvy o založení ES revidované Smlouvou z Nice

Procedura: spolurozhodování

Odpovědné generální ředitelství Komise: Životní prostředí

Odpovědný výbor Evropského parlamentu: ENVI (zpravodaj Claude Turmes, Lucembursko, Greens/EFA)

Odpovědná formace Rady: ENVIRONMENT

 

Seznam odkazů

 

Dokumenty

 

 

Monitoring legislativního procesu

 

 

Další odkazy

 

Další články v rubrice

Vnitřní trh v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021

Veřejné zdraví v říjnu 2021

Euroskop, 10.11.2021