Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

30.05.2008
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 2: Volný pohyb osob

Volný pohyb osob další ze čtyř základních svobod vnitřního trhu. Tato svoboda zavádí stav, kdy by v právu ani v praxi nemělo existovat nic, co by mělo někoho odrazovat od přesunu do jiného členského státu, a? už za prací, podnikáním nebo studiem. 

Základem volného pohybu osob je volný pohyb pracovníků, nebo? integrace v rámci společného trhu začala právě touto skupinou. Postupem času se ale podobná práva, jaká jsou přiznána pracovníkům, dostala i podnikatelům, studentům, rodinným příslušníkům, důchodcům nebo turistům.

Podle Smlouvy o založení Evropských společenství se volným pohybem osob rozumí zejména právo občanů Evropské unie ucházet se o zaměstnání, podnikat či studovat na území ostatních členských států, za tímto účelem se po území členských států volně pohybovat a zůstat tam po ukončení zaměstnání či studia. Zvláštní podmínky platí pro studenty a důchodce – musí totiž disponovat dostatečnými finančními prostředky, aby jejich rodinní příslušníci mohli využít právo na sjednocení rodiny (základním pravidlem pro ekonomicky neaktivní osoby, které využívají svého práva na volný pohyb osob, je, aby se po migraci v cílovém členském státě nestaly přítěží systému sociálního zabezpečení) a následně své právo vstupu na trh práce za stejných podmínek. Podobné podmínky platí pro zdravotní pojištění.

Volný pohyb pracovníků pro každého migrujícího pracovníka z členské země Evropské unie představuje významný balík práv. Každý český občan po přistoupení ČR do EU bude mít – dočasně s omezením, viz níže - právo ucházet se bez diskriminace o nabízená místa v jiném členském státě, toto zaměstnání v členském státě vykonávat, za tímto účelem tam pobývat a zůstat i po ukončení pracovní kariéry. Možnost vzít si s sebou rodinu je samozřejmost, rodinní příslušníci mají rovný přístup na trh práce. Migrující pracovníci mají právo na stejné sociální a daňové výhody, jaké jsou přiznávány domácím pracovníkům. Neomezený přístup k bytům a nemovitostem je zaručen. Migrující pracovníci mají přístup i do místních odborových organizací.

Volný pohyb pracovníků je nicméně omezen ve dvou oblastech – zaměstnání ve státní správě a v některých profesích, kde je možné požadovat znalost jazyka. Zaměstnání ve státní správě jsou na odůvodněných místech, vyhrazena pouze pro vlastní občany. Znalost místního jazyka je možno vyžadovat pouze v případě, že je nezbytně nutná k výkonu dané profese. Evropský soudní dvůr velmi pozorně sleduje používání těchto omezení a dbá na to, aby byla používána jen v opravdu nezbytných případech.

Přechodná období

Při vyjednávání o přistoupení do EU Česká republika po dlouhých a složitých jednáních nakonec souhlasila s přechodným obdobím na volný pohyb našich pracovníků do zemí EU. Ve svém výsledku to pro české pracovníky znamená, že nebudou mít automatický přístup na trhy práce současných členských států po dobu 2 let, bude ale nadále zachován systém povolení k zaměstnání. Tuto dobu může stávající členský stát za splnění určitých podmínek prodloužit o další tři roky. Po jejich uplynutí bude za výjimečné situace celé přechodné období možno prodloužit ještě o maximálně dva roky. Po uplynutí sedmi let po přistoupení budou čeští pracovníci moci pracovat v jiných členských státech bez jakýchkoliv omezení.

Úprava přechodného období je v porovnání s přechodnými obdobími použitými v případě přistoupení Řecka, Španělska nebo Portugalska kratší, pružnější a výhodnější. Každý jednotlivý členský stát bude moci sám kdykoliv umožnit širší přístup na svůj trh práce, a to včetně úplného uvolnění a zavedení naprosto volného pohybu pracovníků. Řada členských států toto již přislíbila a tak ihned po přistoupení by měli mít čeští pracovníci plný přístup na trhy práce ve Velké Británii, Irsku, Nizozemí, Švédsku a Dánsku.

Omezení se vztahuje pouze na právo na přístup na trh práce. Další práva jako právo na stejné sociální nebo daňové výhody, možnost vzít si s sebou rodinu nebo si koupit byt zůstanou nedotčena.

Shrnutí

  • řeší otázky zahrnující vzájemné uznávání profesních kvalifikací, právo trvalého pobytu, úpravu evropského občanství, vízových záležitostí, volný pohyb pracovníků a v neposlední řadě také koordinaci sociálního zabezpečení
  • zvláštní význam má zejména oblast vzájemného uznávání profesních kvalifikací, umožňující občanům České republiky, aby byla uznána jejich profesní kvalifikace ve všech ostatních členských státech EU a aby tak mohli vykonávat určitá, tzv. regulovaná povolání (tj. jejichž výkon je upravován zákonem stanovenými předpoklady).

 

Přechodné období pro volný pohyb pracovníků

  • s ohledem na politickou citlivost požádala EU v kapitole volný pohyb osob o přechodné období pro volný pohyb pracovníků
  • ČR nepovažuje tuto žádost za opodstatněnou, nicméně ji, podobně jako ostatní kandidátské země v regionu střední Evropy, akceptovala, když hrozilo úplné zablokování vyjednávacího procesu Německem.
  • omezení bude maximálně sedmileté ode dne vstupu ČR do EU
  • po dvou letech od vstupu bude provedena revize jeho opodstatnění, na jejímž základě může být rozhodnuto o další tříleté aplikaci přechodného období
  • po tomto pětiletém období bude moci členský stát zachovávat omezení pouze v případě průkazného závažného poškození svého trhu práce nebo takové hrozby
  • všeobecně se předpokládá, že většina členských států nebude uplatňovat přechodné období déle než po 2 roky
  • Nizozemí, Irsko, Švédsko, Dánsko i Velká Británie deklarovali, že se přechodného období vzdávají – což znamená, že čeští občané budou moci využívat svého práva volně se pohybovat i pracovat v těchto zemí ihned po vstupu do EU
  • ČR se podařilo prosadit princip určitého zrovnoprávnění v tom, že omezení bude moci vůči novým členům aplikovat stejně jako stávající členské státy
  • v případech, kdy členský stát využívá přechodného období, má povinnost zvýhodňovat státní občany ČR před příslušníky států, které nejsou členy EU

Omezení způsobená přechodným obdobím pro volný pohyb pracovních sil se nevztahují na poskytování služeb, které nebude od okamžiku vstupu ČR do EU nijak omezováno, s výjimkou několika explicitně vyjmenovaných druhů služeb ve vztahu pouze k Rakousku a Německu (jedná se o služby ve stavebnictví, včetně příbuzných oborů, úklidových průmyslových službách a malířství interiérů pro Německo a stavebnictví, včetně příbuzných oborů, zahradnických službách, úklidových průmyslových službách, sociální práci a bezpečnostních službách pro Rakousko).