Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

26.04.2008
Podmínky přistoupení České republiky k EU uzavřené na kodaňském summitu EU v prosinci roku 2002, Kapitola 21: Regionální politika

Politika hospodářské a sociální soudržnosti, označována také jako strukturální či regionální politika, je jednou z nejvýznamnějších oblastí působení EU. Jinými slovy jde o solidaritu s chudšími regiony celé EU. Prostřednictvím strukturální politiky se EU snaží eliminovat hospodářské a sociální rozdíly nejen mezi jednotlivými regiony, ale v konečném důsledku i mezi členskými státy, to vše za účelem zajištění ekonomicky a sociálně stabilní Evropy. Mezi další cíle této politiky patří dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti, rovnosti mezi ženami a muži a vysoké úrovně ochrany a zlepšování životního prostředí.

Finanční prostředky EU jsou rozdělovány v rámci tzv. strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Strukturálními fondy jsou Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský podpůrný a záruční fond pro zemědělství (EAGGF) a Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG). Prostřednictvím těchto programů je poskytována většina pomoci. Další specifické oblasti jsou pokryty tzv. Iniciativami Společenství a Inovativními akcemi. Česká republika, stejně jako ostatní nově přistupující státy, bude po svém vstupu do EU využívat do roku 2006 pouze iniciativy INTERREG a EQUAL (podpora spolupráce mezi regiony a podpora rovných příležitostí pro ženy a muže).

Základní cíle pro oblast regionální a strukturální politiky byly pro období 2000 – 2006 stanoveny následovně:

Cíl 1 – podpora regionů, které ve svém rozvoji zaostávají za ostatními – HDP na obyvatele zde nedosahuje 75 % průměru EU
Cíl 2 – podpora oblastí, kde se potýkají se strukturálními problémy (např. rušení určitého typu průmyslu a s tím související růst nezaměstnanosti či obdobné typy hospodářské a sociální nevyváženosti)
Cíl 3 – podpora vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti

Podle statistických ukazatelů je nejrozvinutějším regionem České republiky hlavní město Praha. Praha bude tedy podporována ze strukturálních fondů v rámci Cílů 2 a 3, ostatní území České republiky splňuje podmínky pro zařazení do kategorie s nejvyšší možnou mírou podpory – do Cíle 1.

Jak již bylo výše zmíněno, kromě strukturálních fondů je pro strukturální politiku k dispozici také Fond soudržnosti. Primárním cílem tohoto fondu je vyrovnávat regionální rozdíly prostřednictvím investic do projektů v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury. Tato pomoc je poskytována zemím, jejichž HDP na obyvatele nedosahuje 90 % průměru EU. V současné době ČR jako kandidátská země využívá přípravu na Fond soudržnosti - finanční nástroj ISPA. Finanční nástroj ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-accession – Nástroj předvstupních strukturálních politik), který je zaměřen na financování velkých infrastrukturních projektů v oblastech životního prostředí a dopravy. ČR má ročně k dispozici 57,2 ‑ 83,2 mil EUR (asi 1,8-2,7 mld. Kč), reálně je cílová částka 70,2 mil EUR. Rozsah pomoci Společenství může dosáhnout až 75 % veřejných (nebo rovnocenných) výdajů na projekt.

Jak se Česká republika připravuje na strukturální politiku EU? Pro získání prostředků z výše zmíněných fondů musí být připraveny programové dokumenty, ve kterých jsou jasně určeny priority ČR. Nejdůležitějším dokumentem pro podporu v rámci Cíle 1 je Národní rozvojový plán 2004 - 2006, který popisuje celkovou strategii strukturální politiky pro Českou republiku. Podrobnosti tohoto plánu jsou uvedeny v tzv. operačních programech. ČR připravila 4 operační programy zaměřené na infrastrukturu (zahrnuje dopravu a životní prostředí), průmysl a podnikání, rozvoj lidských zdrojů, zemědělství a rozvoj venkova. Dále je připraven Společný regionální operační program, který se ve větší míře zaměřuje na specifika jednotlivých regionů a pokrývá výše uvedené priority a navíc rozvoj cestovního ruchu.

Pro podporu v rámci Cíle 2 a 3 se volí forma tzv. jednotného programového dokumentu (JPD). V případě ČR byly vypracovány JPD pro část Prahy (Cíl 2) a pro celé území Prahy (Cíl 3), protože HDP na obyvatele je v hlavním městě o více než dvacet procent vyšší, než je průměr EU.

Prvním krokem pro budoucí žadatele o finanční příspěvek ze strukturálních fondů je prostudování Národního rozvojového plánu a navazujících operačních programů. Žadatelé musí být připraveni na to, že podpora ze strukturálních fondů nepokrývá ze 100 % náklady projektu. Na spolufinancování se zpravidla podílí státní rozpočet, krajské rozpočty nebo obecní rozpočty a pochopitelně se očekává i zapojení soukromého sektoru. Podpora ze strukturálních fondů dosahuje až 75 % nákladů projektu, nižší je u infrastruktury vytvářející zisk (až 50 %) a či investic do firem (až 35 %, u malých a středních podniků až do výše 45 %).

Česká republika bude mít celkově pro období 2004 – 2006 vyčleněno ze strukturálních fondů 1491,2 milionů € (tj. cca 47 mld Kč) a z Fondu soudržnosti 836,3 milionů € ((tj. cca 26,5 mld Kč).

Další informace naleznete na internetových stránkách (WWW) jednotlivých ministerstev:
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (celková příprava a koordinace v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, příprava NRP a Společného regionálního operačního programu)
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (OP Průmysl a podnikání)
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (OP Rozvoj lidských zdrojů)
Ministerstvo životního prostředí ČR (OP Infrastruktura)
Ministerstvo zemědělství ČR (OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství)
Ministerstvo financí ČR (platební orgán pomoci poskytované v rámci SF a FS) 

Shrnutí

Cílem jednání v dané kapitole bylo vytvořit podmínky pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti (také kohezní fond) EU. Prostředky z těchto fondů slouží k vyrovnávání hospodářských a sociálních rozdílů mezi jednotlivými regiony budováním nové infrastruktury, průmyslových zón, vytvářením nových pracovních příležitostí, zaváděním speciálních rekvalifikačních programů apod.

  • ČR má připravené struktury pro administraci finančních toků souvisejících se strukturálními fondy a kohezním fondem.
  • V této oblasti je ale stále nutné výrazné posílení administrativní kapacity a vytvoření dostatečné zásoby kvalitně připravených projektů, které budou schopné okamžitě po vstupu do EU začít čerpat finanční prostředky z unijních fondů.
  • V současné době jsou dokončovány práce na aktualizovaných programových dokumentech (Národní rozvojový plán a dílčí operační programy), které budou Evropské komisi předloženy počátkem roku 2003.

Specifickým problémem v negociacích, navazujícím na kapitolu Rozpočtová a finanční ustanovení, byla definitivní výše zálohových plateb u strukturálních fondů. ČR zásadně odmítla Evropskou komisí navrhovaných 16 %, které by zhoršilo pozici ČR, co se týče výše kompenzací. Nakonec se dospělo ke kompromisnímu řešení, a to rozdělení zálohových plateb na 10 % v roce 2004 a 6 % v roce 2006.

  • Průměrný roční příspěvek EU na předvstupní pomoc České republice činil v letech 2000 – 2002 pro projekty ISPA 70 mil. EUR, SAPARD 22 mil. EUR a Phare 79 mil. EUR.
  • Pro rok 2003 se očekává celkový příspěvek na předvstupní pomoc ve výši 170 mil. EUR. Momentální analýzy uvádějí potřebnou míru spolufinancování 33,3% ze strany České republiky.
  • Podle současného odhadu by ČR měla ze strukturálních fondů, Kohezního fondu a dalších finančních instrumentů EU v rozpětí let 2004 – 2006, tj. po našem předpokládaném vstupu, obdržet celkem částku blížící se k 1,4 mld. EUR. Čerpání z prostředků v této výši bude podmíněno schopností České republiky podílet se na spolufinancování částkou 619,5 mil. EUR, tj. 30,9 % z celkové sumy 2001,9 mil. EUR tzv. veřejných financí („národní“ + „evropské“ fondy dohromady).