Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Buzek: Klaus žádá pro ČR výjimky jako mají Polsko a VB

čtk, 09.10.2009

Prezident Václav Klaus požaduje pro Česko trvalou výjimku pro aplikaci listiny základních práv EU v Lisabonské smlouvě, řekl novinářům šéf Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Podobnou výjimku má Británie a Polsko, které si ji dohodly již při vyjednávání o textu smlouvy reformující instituce EU. Klaus, který se dosud nevyjádřil, předstoupí před novináře v 15:00.

"Pan prezident žádá pro Českou republiku stejné podmínky, jako mají Polsko a Velká Británie... Vysvětlil jsem panu prezidentovi Klausovi, že k tomu, aby byly tyto podmínky přijaty, je potřeba jak podpory, tak souhlasu všech ostatních členských států Evropské unie," uvedl Buzek. ČR, co se ratifikace Lisabonské smlouvy týče, musí přijmout nezávislé rozhodnutí, dodal.

Buzek poznamenal, že netuší, jaké bude konečné rozhodnutí Česka a postoj ostatních zemí sedmadvacítky. "Osobně udělám vše pro to, aby se řešení našlo," zdůraznil Buzek, který bude v sobotu jednat s předsedou Evropské rady a švédským premiérem Fredrikem Reinfeldtem a předsedou Evropské komise José Barrosem.

Otázku, zda by státy EU musely dovětek k Lisabonské smlouvě ratifikovat, prý nelze nyní položit. "Lze říci, že máme příklady z minulosti, kde bylo možné podobné podmínky přijmout," poznamenal Buzek.

Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) řekl, že pokud Ústavní soud neakceptuje stížnost skupiny senátorů na smlouvu, nebude právní důvod, aby ji Klaus nemohl ratifikovat. "Samozřejmě že má a využil tu možnost, že si může klást některé podmínky," uvedl šéf sněmovny. Byl by prý pro dodatek, který by nevyžadoval další ratifikaci.

Předseda Evropského parlamentu je přesvědčen o tom, že dokument bude ratifikován co nejrychleji. "Nyní víme mnohem lépe než před dvěma dny, jak by toho mohlo být dosaženo," uvedl.

Klaus se podle polského listu Rzeczpospolita obává, že listina může vyvolat nároky poválečných vysídlenců z někdejšího Československa, což už ale většina politiků odmítla. Podle expertů smlouvu není možné uplatňovat zpětně. Česká sněmovna nicméně svůj souhlas s ratifikací doplnila usnesením, v němž odmítla případné snahy o zpochybňování takzvaných Benešových dekretů a poválečného majetkového uspořádání.

Británie a Polsko si výjimku pro aplikaci listiny základních práv EU vyjednaly z obavy, že by jim unijní justice mohla zpochybnit stávající zákony či vnutit nová práva, která u nich neplatí. U Londýna se to týká především sociálních práv občanů (zaměstnanosti) a u silně katolického Polska práva homosexuálů uzavírat sňatky.

Autor: Euroskop