23.11.2008
čtk
Irsko se ve svém rozhodování o tom, jak naložit s Lisabonskou smlouvou, také rozhoduje mezi liberální demokracií a aliancí „ekonomické pravice“ a fundamentalistů.
A před stejnou volbou stojí i Evropa, napsal v analýze irský deník Irish Independent, který dal fundamentalisty do souvislosti s českým prezidentem Václavem Klausem.
V debatě o Lisabonské smlouvě byly již narýsovány bitevní čáry a jsou jasně vidět – na rozdíl od situace před červnovým referendem, kdy stoupenci ne zmátli tolik voličů nesmysly o suverenitě, potratech a zadržování tříletých dětí, píše list. Podle něj Irsko i Evropa čelí volbě mezi liberální demokracií a nekalou aliancí ekonomické pravice a fundamentalistů, která také poněkud připomíná republikánskou kandidátku v amerických prezidentských volbách.
Fundamentalisté mohou být hloupí, ale tím nejsou méně nebezpeční. Mají voličskou sílu, kterou použili a znovu použijí. Aspoň víme, kdo jsou. Identifikovat, tím méně popsat, jejich vůdce je těžší, ale návštěva Václava Klause nám dala vodítko, protože nás přiměla podívat se na jeho bilanci, píše list.
Popisuje, jak se Klaus po revoluci v roce 1989 dostal k řízení ekonomiky, kde chtěl prosazovat thatcherismus, ale dělal politiku, která by Margaret Thatcherovou vyděsila. Vedla k tomu, co tehdejší prezident Václav Havel označil jako gangsterský kapitalismus.
Irský list připomíná, že gangsterský kapitalismus se praktikuje i v Rusku. A Václav Klaus obdivuje Putina. Obdivuje také americké neokonzervativce, kteří nám pomohli ke globální finanční krizi, dodal Irish Independent.
Je to člověk, který byl oslavován při návštěvě Dublinu v hotelu Shelbourne, nestydatě blízko od sídla naší vlády. Jeho obhájci se ptají, proč ne? Koneckonců další evropští vůdci se otevřeně postavili v lisabonské debatě na stranu irské vlády. Odpovědí je, že tito vůdci podpořili partnerskou vládu. Klaus a jeho hostitelé využili příležitost k tomu, aby se postavili proti ní. Mají právo na vyjádření svých názorů, ale bylo to porušení protokolu, uvedl list v narážce na večeři, kterou pro Klause uspořádal obchodník a vůdce kampaně proti Lisabonské smlouvě Decan Ganley.
Nemyslím, že by vládci Británie – ať už labouristé nebo konzervativci – dovolili, aby odpůrci Evropy ohrozili liberální demokracii. To samé platí o Francii, Německu a dalších, velkých i malých, zemích. Malé, okrajové a bezmocné Irsko je něco jiného, napsal Irish Independent.
Odvolává se také na studii irského Institutu pro mezinárodní a evropské záležitosti, který zkoumá různé scénáře dalšího vývoje kolem lisabonské smlouvy. Opuštění smlouvy, další odmítavé referendum či zhroucení ratifikačního procesu, by mělo podle deníku pro Irsko veskrze negativní dopady.
Promítlo by se to na zahraničních investicích a vyloučení z rozhodování. Již nyní je naše pozice oslabena a již se to nemusí napravit, napsal deník. To ale prý není nic proti nejhorším scénářům – pro Evropu i Irsko. Evropa by se mohla rozdrobit a čelit katastrofálním ekonomickým a bezpečnostním důsledkům. Za takových okolností by velké země chránily samy sebe.
Měly by jen malý zájem chránit Irsko. Naše ekonomika by byla v troskách. Pokud by se nám nepodařilo zůstat v měnové unii, byla by naše měna bezcenná, jako na Islandu. A naše bezpečnost a ekonomická závislost na Británii by se zvýšila. Jinými slovy, ztratili bychom nezávislost, o níž irští politici v minulosti usilovali, napsal list. Chce to někdo?
Možná někdo z odpůrců Lisabonské smlouvy. Britové určitě ne. Před dvěma týdny napsal bývalý britský velvyslanec v Dublinu Ivor Roberts, že Británie netouží po tom nás znovu převzít. Pokud bych si měl vybrat, dávám mnohem raději přednost jemu před Václavem Klausem. Ale takovou volbu nemusíme mít, protože stále ještě se můžeme probojovat zpět k ekonomické síle a politické nezávislosti, uzavřel autor analýzy.
Autor: Euroskop
