Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Bulharsko

Bulharsko je členem Evropské unie od 1. ledna 2007. Do Evropského parlamentu volí 17 poslanců. Bulharsko není členem Schengenu, ani eurozóny.

Bulharsko

Fakta o Bulharsku

 

  • Oficiální název země je Republika Bulharsko (Republika Bălgarija).
  • Rozloha Bulharska je 110 910 km.
  • Hlavní město je Sofie (1,2 milionu lidí).
  • Oficiálním jazykem je bulharština. Jako úřední jazyk se používá i turečtina, zákon to ale neupravuje.
  • Země je administrativně rozdělena na 28 oblastí.
  • V zemi žije 7,14 milionu lidí. Bulhaři tvoří 86%. Největší menšinou jsou Turci (9,4%) a Romové (4,6%). Turecká menšina byla během komunismu vystavena pronásledování.
  • Většina obyvatel Bulharska se hlásí k pravoslaví (82,6%), muslimů je v zemi 12,2%.
  • HDP na hlavu je v Bulharsku 20 100 dolarů (87. místo na světě podle MMF za rok 2016).

 

Bulharsko v Evropské unii


Oficiální vztahy navázalo Bulharsko a Evropské hospodářské společenství 8. srpna 1988. O dva roky později podepsala země konvenci o obchodních a hospodářských vztazích, která Bulharsku umožnila čerpat peníze z programu PHARE. Bulharský parlament deklaroval zájem o vstup do Evropských společenství již v roce 1990, koncem roku 1995 podala Sofie oficiální přihlášku o vstup do EU.
 
Předvstupní vyjednávání byla zahájena v roce 2000. Kvůli nedostatečnému pokroku v přípravě na členství nebylo Bulharsko v roce 2002 zařazeno mezi desítku zemí tzv. východního rozšíření, jehož součástí byla i Česká republika. Smlouvu o přistoupení podepsalo Bulharsko 25. dubna 2005 v Lucemburku, spolu s Rumunskem. Obě země se staly součástí EU 1. ledna 2007. Tehdejší prezident Georgi Parvanov usiloval o uspořádání referenda, nakonec však o přistoupení země hlasoval pouze parlament.
 
Bulharsko (podobně jako Rumunsko) vstupovalo do EU, byť zcela nesplňovalo stanovené podmínky. Evropská komise shledala nedostatky hlavně v nedostatečné reformě soudního systému a problémech s korupcí a organizovaným zločinem. Komise si vyhradila právo v případě nedostatečných pokroků pozastavit financování z fondů EU.

Bulharsko deklaruje svůj zájem o vstup do eurozóny, žádný termín však nestanovilo. Bulharsko není členem ERM II, bulharská měna leva je však na euro zavěšena (currency board). Bulharsko usiluje, podobně jako Rumunsko, o vstup do Schengenského prostoru.

Bulharsko souhlasí s dalším rozšiřováním EU, prioritně o země západního Balkánu. V rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky podporuje rozvoj v černomořské dimenzi Politiky sousedství a spolupráci se zeměmi jihovýchodní Evropy.
 
Bulharsko patří k tzv. čistým příjemcům z fondů EU, což se týká kohezní politiky i Společné zemědělské politiky.
 
Předsednictví Rady převezme Bulharsko poprvé v první polovině roku 2018. V Triu bude spolu s Estonskem a Rakouskem.  
 


Bulharský eurokomisař

 
Od listopadu 2014 do prosince 2016 byla komisařkou navrženou Bulharskem Kristalina Georgievová, která zastávala funkci místopředsedkyně pro rozpočet a lidské zdroje. Poté ji nahradila Maria Gabrielová, která má na starost digitální ekonomiku a společnost.
 
Předchozími bulharskými členy Evropské komise byli:

  • Kristalina Georgievová- komisařka pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a krizovou odpověď (2010-2014).
  • Megdelena Kuneva - komisařka pro ochranu spotřebitele (2007-2010)
 


Bulharští europoslanci


Bulharsko má v Evropském parlamentu 17 evropských poslanců.

 

Politický systém Bulharska


Bulharsko je parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident, volený v přímých volbách na dobu pěti let (maximálně na dvě volební období). V Bulharsku existuje také funkce viceprezidenta. Výkonou moc má vláda v čele s premiérem.

Bulharský parlament (Národní shromáždění) je jednokomorový. Tvoří ho 240 poslanců volených na 4 roky. Do parlamentu se dostane strana, která překročí čtyři procenta.

Nová bulharská ústava byla přijata v roce 1991.

Bulharským prezidentem je od ledna 2017 Rumen Radev. 

Premiérem je již třetí volební období po sobě Bojko Borisov, předseda strany Občané za evopský rozvoj Bulharska (GERB). 

 

Moderní historie Bulharska

 

  • 1876 - krvavé potlačení povstání pro Osmanské říši (tzv. bulharské hrůzy)
  • 1878 - vznik autonomního knížectví v rámci Osmanské říše, jako důsledek rusko-turecké války
  • 1908 - bulharský kníže Ferdinand vyhlašuje nezávislost a přijímá titul cara.

  • 1912/1913 - Bulharsko je jedním z hlavních aktérů 1. balkánské války proti Osmanské říši. Dostává se do konfliktu s ostatními členy protiturecké koalice a v následné 2. balkánské válce je poraženo.
  • 1915 - vstup Bulharska do 1. světové války na straně Německa a Rakousko-Uherska. Vyhlášením války Srbsku chce země zvrátit výsledky balkánských válek. Účast ve válce ale pouze potvrzuje předchozí stav.
  • 1919 - mírovou smlouvou z Neuilly přišlo Bulharsko o území Dobrudžy, kterou získalo Rumunsko a části Makedonie ve prospěch Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Bulharsko ztratilo rovněž přístup k Egejskému moři, protože Řecko připojilo ke svému území části Thrákie. Mírová smlouva omezovala také bulharskou armádu a stanovila placení reparací.

  • 1941 - Bulharsko vstupuje do 2. světové války na straně nacistického Německa. Nevyhlásilo ale válku Sovětskému svazu.
  • 1943  - smrt cara Borise III., který vládl od roku 1918. Na jeho místo nastoupil Simeon II., místo kterého vládla regentská rada.

  • 1944 - Sovětská armáda obsazuje Bulharsko
  • 1946 - výsledek referenda ruší carský režim, Bulharsko se stává lidovou republikou. Devítiletý car Simeon odešel do exilu, ze kterého se vrátil v 90. letech. Začal se angažovat v bulharské politice a v letech 2001-2005 byl premiérem.
  • 1954 - Todor Živkov se stal 1. tajemníkem bulharských komunistů. V čele strany i státu stál až do roku 1989.
  • 1968 - Bulharsko se připojilo k zásahu vojsk Varšavské smlouvy a okupaci Československa.
  • 2004 - Bulharsko členem NATO
  • 2007 - Bulharsko členem Evropské unie



Odkazy na instituce


Kontakty na ambasády


České velvyslanectví v Bulharsku
Janko Sakazov Nr. 9, vchod Panayot Volov, 1000 Sofia
Tel: +3592/9461110, +3592/9461111
Fax: +3592/9461800, KO-9433179
Mail: sofia@embassy.mzv.cz
www.mzv.cz/sofia 

 

Bulharské velvyslanectví v České republice
Krakovská 6, 110 00 Praha 1
Tel: 222 211 258/260, 222 212 011, 222 210 230, 
Fax: 222 211 728
Mail: bulvelv@mbox.vol.cz

Autor: Petr Zenkner, Euroskop