10.10.2009
čtk
Turecko a Arménie mají dnes v Curychu podepsat historické dohody o normalizaci vzájemných vztahů. Podpis dokumentů oznámilo v pátek večer oficiálně Švýcarsko, které je zprostředkovatelem jednání mezi Ankarou a Jerevanem.
Vztahy mezi oběma zeměmi zatěžují vzpomínky na masakr Arménů osmanskými Turky za první světové války, který Jerevan považuje za genocidu. Podle něho v letech 1915-1917 při vraždění a deportacích zahynulo před půl druhého milionu Arménů, Turecko připouští jen 300.000 až 500.000 mrtvých, které ale označuje oběti války, a odmítá označení genocida.
Proti podpisu dohod s Tureckem demonstrovaly v pátek v Jerevanu tisíce lidí, kteří pohlížejí s nedůvěrou na sbližování s Tureckem.
Dokumenty mají podepsat ministři zahraničí Turecka a Arménie v 17:00 SELČ na curyšské univerzitě. Slavnostního ceremoniálu se zúčastní švýcarská ministryně zahraničí Micheline Calmyová-Reyová, šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová a ministři zahraničí Ruska, Francie a Slovinska, předseda výboru ministrů Rady Evropy a šéf diplomacie Evropské unie Javier Solana.
Obě země by měly usmířením a sblížením hodně získat. Turecko doufá, že se mu podaří urychlit jednání o přijetí do EU, zatímco pro Arménii, zemi bez ropných zdrojů, by to mělo znamenat východ z izolace.
Protokoly předpokládající hlavně obnovení diplomatických styků a opětné otevření hranic musejí ještě ratifikovat parlamenty obou zemí. I když vlády obou zemí mají dostatečnou většinu, může tento proces trvat ještě značnou dobu vzhledem k negativnímu postoji poslanců v obou zemích.
Ázerbájdžán už předem varoval, že normalizace turecko-arménských vztahů může zvýšit napětí v oblasti, pokud nejdříve nebude vyřešen arménsko-ázerbájdžánský spor o Náhorní Karabach – enklávu obývanou Armény a ležící na ázerbájdžánském území. Jednání prezidentů Arménie a Ázerbájdžánu o dvě desetiletí trvajícím konfliktu, které se v pátek uskutečnilo na okraj summitu Společenství nezávislých států (SNS) v Kišiněvě, ale podle šéfa ázerbájdžánského státu Ilchama Alijeva zkrachovala. Jako důvod Alijev označil nekonstruktivní postoj arménského kolegy Serže Sarkisjana.
Autor: Euroskop