Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Portugalsko

Portugalsko je členem Evropské unie od 1. ledna 1986. V Radě EU má 12 hlasů, do Evropského parlamentu volí 21 poslanců. Země je členem Schengenu i eurozóny.

Portugalsko 

Portugalsko v Evropské unii

 

Portugalsko se v roce 1986, téměř deset let poté, kdy se zbavilo vojenské diktatury (obdobně jako sousední Španělsko), stalo členskou zemí ES. Vstup do Evropské unie byl v Portugalsku spojen s výraznými ekonomickými změnami - finance z fondů EU země využila na podporu investic a na programy zaměřené na rozvoj infrastruktury nebo také na modernizaci zemědělství a rybolovu. 

Po roce 2000 se začala zhoršovat ekonomická situace, což mimo jiné vedlo k napomenutí od Evropské komise, která tamní vládu pokárala za neplnění Paktu růstu a stability. Z hlediska výkonosti ekonomiky byla země již v roce 2004 překonána některými unijními nováčky (např. Kypr, Slovinsko, ČR).

Přes přetrvávající problémy v některých oblastech je však Portugalsko považováno za aktivního podporovatele politik EU. To dokládá také fakt, že byl v roce 2004 do čela Evropské komise zvolen právě portugalský kandidát - José Manuel Barroso.

Co přineslo Portugalsko Evropské unii? Jeho přistoupení posílilo atlantickou dimenzi evropského kontinentu (Portugalsko je zakládajícím členem NATO), ale zároveň otevřelo nové možnosti v Africe a Americe, s jejichž zeměmi má Portugalsko historické a trvající vazby (větší důraz na vztahy s Latinskou Amerikou a Středozemím).

Portugalský parlament schválil Lisabonskou smlouvu 23. dubna 2008.

Portugalsko je tradičně příznivcem rozšiřování, pomohlo i rozšiřování Schengenu, a to tím, že přišlo s kompromisním řešením (SIS one4all) ve chvíli, kdy se zpozdilo zavedení Schengenského informačního systému II a hrozilo odložení přijetí nových členů.

Zástupcem Portugalska v Evropské komisi je Carlos Moedas, který je eurokomisařem pro výzkum, vědu a inovace. Předsednictví Rady mělo Portugalsko na starosti v druhé polovině roku 2007.

Bývalými komisaři nominovanými za Portugalsko jsou:

  • António Cardoso e Cunha- komisař pro rybolov (1986-1989) a pro energetiku, malé podnikání, personál a překlady (1989-1992)
  • Joao de Deus Pinheiro- komisař pro parlamentní vztahy, audiovizuální a kulturní záležitosti (1993-1994) a pro asijské, africké a karibské vztahy (1995-1999)
  • António Vitorino- komisař pro spravedlnost a vnitřní záležitosti (1999-2004)
  • José Manuel Barroso- předseda (2004-2009) a (2009-2014)

Do Evropského parlamentu se v roce 2014 dostalo 5 politických stran. Volební účast byla 33,67 procenta. Portugalsko obsazuje 21 křesel.

Další informace o portugalských členech Evropského parlamentu 

 

Politický systém Portugalska

 

Portugalsko je parlamentní republikou. V čele státu stojí prezident volený v přímých volbách na dobu pěti let (maximálně na dvě volební období). Jeho poradním orgánem je Státní rada.

Zákonodárnou moc má Shromáždění republiky – Assembleia da República (parlament) v čele s předsedou. Výkonnou moc má vláda v čele s premiérem.

Portugalský parlament je jednokomorový, má 230 poslanců, v jeho čele stojí předseda. Kromě Assembleia da República existují dvě regionální shromáždění (Assembleia Regional), a to na ostrově Madeira a na Azorských ostrovech.

Současným prezidentem je od března 2016 Marcelo Rebelo de Sousa.

Pedra Passose Coelha  v listopadu 2015 ve funkci premiéra vystřídal nový ministerský předseda António Costa.

 

Výsledky parlamentních voleb 2015

 

Moderní historie Portugalska

 

  • 1910 Vyhlášení republiky. Poslední portugalský král Manuel II. uprchl do Velké Británie
  • 1916 Portugalsko vstoupilo do 1. světové války. Portugalští vojáci bojovali po poku Velké Británie a Francie na západní frontě a v afrických koloniích.
  • 1932 António de Oliveira Salazar jmenován premiérem. Salazar postupně vytváří autoritářský režim (tzv. Estado Novo - Nový systém). Vládne až do své smrti v roce 1970.
  • 1949 Portugalsko zakládajícím členem NATO
  • 1961 Indie zlikvidovala portugalskou vládu na územími Goa, Diu a Damao. Udržení portugalských kolonií se stalo jednou z priorit závěrečné fáze Salazarovy vlády.
  • 1961-1974 Portugalsko neúspěšně válčilo o udržení svých kolonií v Africe. Boje probíhají hlavně v Angole, Mosambiku a Guinei-Bissau.
  • 1974 Karafiátová revoluce v Portugalsku, svržen Salazarův nástupce Marcelo Caetano.
  • 1975 Portugalsko uznává nezávislost svých kolonií. Kromě kolonií v Africe jde také o východní Timor.
  • 1986 Portugalsko vstupuje do Evropských společenství
  • 1999 Na základě dohody z roku 1987 převzala Čína správu nad Macaem, které Portugalsko drželo od 16. století.

 

Fakta o Portugalsku

 

Oficiální název země je Portugalská Republika (República Portuguesa).

Rozloha Portugalska je  92 391 km2.

Hlavní město je Lisabon (655 tisíc obyvatel).

Oficiálním jazykem je portugalština a mirandese (severovýchodní Portugalsko).

Země je rozdělena na 18 administrativních distriktů a 2 autonomní regiony (ostrovy Azory, Madeira).

V zemi žije 10,34 milionů lidí. Většinu obyvatel tvoří Portugalci. Dále zde žije zhruba 250 tisíc příslušníků jiných národností, hlavně z afrických zemí (nejpočetnější z Kapverdských ostrovů a Guineje Bissau, dále z Angoly, Mosambiku), dále pak Brazilci.

Většina obyvatel se hlásí k římsko-katolickému náboženství (85%). K jiným katolíkům patří 2% Portugalců, zbytek je bez vyznání.



Odkazy