Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Člen nečlen - k zasedání "trojky" EU a Ukrajiny

Rita Kindlerová, psáno pro Euroskop, 11. února 2009

V Praze se 5. února uskutečnilo zasedání tzv. Trojky EU a Ukrajiny na ministerské úrovni. Zasedání se zúčastnil předseda rady ministrů zahraničních věcí EU a český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, evropská komisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrero-Waldnerová a Helga Schmidtová, ředitelka politické divize generálního sekretariátu Rady EU, která zastupuje Vysokého představitele pro unijní zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solanu.

Ukrajinskou delegaci vedl šéf kyjevské diplomacie Volodymyr Ohryzko. Pozvání rovněž přijal ministr zahraničí Švédska Carl Bildt. Švédsko je země, která bude předsedat EU v druhé půli roku 2009 a již nejednou vyslovila připravenost pomoci Ukrajině v přípravě podpisu asociační dohody, jejíž součástí má být i dohoda o volném obchodu.

Tzv. Trojka EU je skupina unijních činitelů, kterou tvoří představitel předsedající země EU, zástupce Evropské komise a Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javier Solana nebo jeho zástupce.

Účastníci hovořili o vztazích Kyjeva a Bruselu, o aktuální situaci na Ukrajině, na pořadu byla regionální i mezinárodní témata, zvláště Východní partnerství (kromě Ukrajiny hodlá Česká republika přizvat ke členství Moldavsko, Bělorusko, Gruzii, Arménii a Ázerbájdžán; první summit Východní partnerství - Ukrajina je naplánován na letošní 7. květen), energetika, Rusko aj.

Tento rok se má stát prvním v praktickém zavedení politické asociace a ekonomické integrace, které by vedly k podpisu asociační dohody mezi Ukrajinou a EU. IK tomuto má napomoci praktický instrument, tedy Východní partnerství. Ukrajinský ministr zdůraznil zájem své země na plnoprávném členství v EU a bezvízovém styku se zeměmi unie. „Jako střednědobou perspektivu jsme si pro sebe stanovili rok 2012," nadnesl Ohryzko. Podle Ferrerové-Waldnerové však jde o dlouhodobý proces a zástupci EU přesný termín nehodlají sdělit.

S optimismem je lépe počkat

Z ukrajinské strany byla očekávána témata jako liberalizace vízového režimu pro Ukrajince cestující do zemí Schengenu, což je záležitost, o níž již Ukrajina dříve jednala s Německem. První fází by mělo být zrušení placení za víza a následovat by měl proces úplného odstranění vízové povinnosti pro občany Ukrajiny. Ředitel mezinárodních programů Centra Razumkova Valerij Čalyj se domnívá, že tento proces musí být zahrnut právě do aktivit Východního partnerství, které Česko velice propaguje. V této souvislosti ukrajinský ministr zahraničí Volodymyr Ohryzko očekává ukončení demarkace hranice s Běloruskem v první polovině tohoto roku a urychlení stejného procesu s Moldavskem a Ruskem.

Brzy by se měly podepsat dohody o malém přeshraničním styku mezi Ukrajinou a Polskem a Ukrajinou a Rumunskem. Dle názoru Čalého jsou proto v Kyjevě důvody k optimismu: „Ukrajina se ze všech zemí zahrnutých do programu Východní partnerství dostala prozatím nejdál v těchto procesech. Myslím si, že malý přeshraniční styk je velmi pozitivní signál." V tomto ohledu Česko rozhodně příkladem nejde a zůstává jen u slov, protože na likvidaci mafiánských zprostředkovatelských agentur přivážejících ukrajinské dělníky se pracuje nedostatečně či vůbec, a na zavedení bezvízového režimu do České republiky si Ukrajinci ještě pěkně dlouhou dobu počkají.

Už nikdy plynobití!

Ukrajina dostala v září 2008 od EU příslib nové asociační dohody. Jednání, která se od té doby uskutečnila, zahrnují kromě případného zrušení víz otázky volného obchodu a řadu dalších věcí. V důsledku lednové plynové krize se jednou z priorit stal problém Ukrajiny jako tranzitní země pro ruský zemní plyn. Evropská unie financovala studii, dle níž se potřebují ukrajinské plynovody urychleně zmodernizovat. Odhadované náklady by se měly pohybovat kolem 2,5 miliardy eur. Evropská komise bude 23. března v Bruselu spolupořádat spolu s ukrajinskou vládou mezinárodní dárcovskou konferenci zaměřenou právě na tuto problematiku. Dárci by měly být nejrůznější velké mezinárodní finanční instituce, Evropská banka pro obnovu a rozvoj a další.

Ukrajina chce také připravit zcela novou strategii, jak vytvořit „čisté, jasné a pochopitelné schéma dodávek plynu." Volodymyr Ohryzko zdůraznil, že podle současné ukrajinské legislativy není možné privatizovat ukrajinský tranzitní systém. Otázkou však zůstává, zda se v době krize najdou investoři, kteří by za stávajících podmínek Ukrajině věřili. Jak je možné se dovědět ze všech ukrajinských médií, investoři začali Ukrajinu opouštět, neboť tamní podnikatelské prostředí se v době krize pouze zhoršuje.

Dalším problémem, který Ukrajinu sužuje a který neodmyslitelně ovlivňuje i proces případné liberalizace vízového režimu, je ochrana hranic, kterou by bylo záhodno uvést do kompatibility s plány EU. Přes Ukrajinu se stále do Evropy dostává mnoho nežádoucích občanů. Stále vysoká korupce ve všech sférách ukrajinské společnosti zapříčiňuje nedůvěru v politiky, ale i v ekonomická opatření, která se mají snažit zemi pomoci překonat globální finanční krizi (například dle indexu svobody podnikání uveřejněném nedávno ve Wall Street Journal se Ukrajina umístila ze 180 zemí na 152. místě!).

České sliby

Při jednání ukrajinského ministra zahraničí s českým kolegou Schwarzenbergem byl Ohryzko ujištěn o plné podpoře Česka během předsednictví, co se týče připojení Ukrajiny k EU. Byla domluvena podpora aktivního politického dialogu s Českou republikou. Strany se shodly, že důležitým prvkem v tomto procesu je státní návštěva ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka v Praze, a to 24. a 25. března 2009. Během této návštěvy má být podepsána dvoustranná deklarace o prohloubení spolupráce při evropské a euroatlantické integraci. Schwarzenberg ujistil Ohryzka o tom, že nadále bude podporovat mezinárodní uznání hladomoru na Ukrajině v letech 1932-33. Nakonec byl podepsán plán konzultací mezi ministerstvy zahraničí Česka a Ukrajiny na roky 2009 a 2010.

Všichni účastníci se shodli na tom, že plynová krize neměla vliv na úroveň a dynamiku vztahů mezi Ukrajinou a EU. Jak sdělil tiskový odbor ministerstva zahraničí Ukrajiny, byly domluveny perspektivy další integrace Ukrajiny do energetického prostoru EU, zvláště připojení země ke Smlouvě o energetické spolupráci. Lednová plynová krize se nesmí opakovat, zaznělo na jednání. Evropská unie se propříště nesmí stát rukojmím ve sporu Ruska a Ukrajiny o plyn. Země musí pokračovat v politických, hospodářských a soudních reformách, aby získala nazpět důvěru ztracenou za plynové krize s Ruskem. Po jednání Trojky EU-Ukrajina na ministerské úrovni to dali najevo český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg i evropská komisařka pro zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová. Ukrajinský ministr zahraničí Volodymyr Ohryzko k lednovému sporu s Ruskem zopakoval ukrajinské stanovisko, že jeho země dodávky svévolně nepřerušila.

Ukrajina není třetí svět

Ukrajinští nejvyšší politici se ale rozcházejí snad ve všem; v současné době se sváří prezident Juščenko s premiérkou Tymošenkovou, která poslala do Moskvy delegaci tajně jednat o půjčce pět miliard dolarů (asi 125 miliard korun) na pomoc deficitu státního rozpočtu. Mezinárodní finanční korporace (IFC), součást Světové banky, je připravena Ukrajině pomoci. Sdělil to novinám Dzerkalo tyžňa výkonný viceprezident IFC Lars Tunnel. „Myslím si, že nyní je trochu předčasné mluvit o podmínkách, ale chci Vás ujistit, že pokud se na nás obrátíte, jsme připraveni k jednání," řekl. Doplnil, že nejen IFC, ale i Evropská rozvojová banka a další mezinárodní organizace hledají cesty, jak Ukrajinu podpořit. Jak ale logicky dodal, „musíme znát přesněji a jasněji obraz toho, co se v zemi děje, než uděláme první kroky." Odmítl možnost rozvojové pomoci, neboť „Ukrajina je velká země, která by potřebovala mnohem více financí, aby se se současnou situací srovnala," objasnil.

V diplomatických kruzích se již otevřeně hovoří o tom, že Juščenko i Tymošenková fakticky pustili kormidlo a ekonomická a politická nestabilita se pouze prohlubuje. Ekonomové varují, že hospodářská situace se může dostat do podobné situace, v jaké byla po rozpadu Sovětského svazu. Jen v prosinci 2008 průmysl spadl na 26 procent v porovnání s předchozím rokem a měna ztratila třetinu své ceny. V posledních dvou týdnech je v Kyjevě mise Mezinárodního měnového fondu (MMF), která se rozhoduje, zda Ukrajině poskytne druhou část půjčky přidělené zemi na podzim minulého roku.

Když se dva perou...

Z politických rozbrojů tak těží Viktor Janukovyč, proruský politik a populistický vůdce Strany regionů, kterého smetla roku 2004 vlna tzv. Pomerančové revoluce. Janukovyč se nechal slyšet, že „tohle je poslední pomerančová zima na Ukrajině." Juščenko i Tymošenková by se měli velice brzy vzchopit a zanechat žabomyšího očerňování a spojit opět síly ve vedení země, která přes všechna úskalí historie stále patří do středoevropského prostoru.

Autor: Rita Kindlerová
Editorka týdeníku EURO

Další články v rubrice

Deset let Východního partnerství: Jak si dnes stojí a kam směřuje?

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 18.6.2019

Budoucnost Evropy: Hayek, nebo Keynes?

Allison Carpenter, psáno pro Euroskop (do češtiny přeložil Petr Pospíšil), 16.6.2019

Konference: Ochrana dat je evropskou konkurenční výhodou

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 07.06.2019

Jak změní průmysl 4.0 evropskou společnost?

Kristina Hubáčková, psáno pro Euroskop, 07.06.2019