„Patnáctiměsíční“ nezávislé Kosovo


Hana Chuka, EUROSKOP, 20. května 2009

V úterý 19. května uspořádal Ústav mezinárodních vztahů (IIR) diskuzi o současném a možném budoucím politickém vývoji nejmladšího Evropského státu s názvem „The Republic of Kosovo – 15 Months after independence“. Pod vedením Filipa Tesaře z IIR směřovaly dotazy účastníků na Burima Breznicu, politického poradce kosovského ministra zahraničí Skendera Hyseniho.

V úvodním slovu Breznica nejprve načrtl současnou pozici Kosova na mezinárodní politické scéně a jeho vnitropolitickou situaci: diskuze se konala v době, kdy od vyhlášení republiky Kosovo 17. února 2008 uplynulo právě patnáct měsíců. Za tu dobu uznalo její nezávislost celkem 58 států, zatímco opačně se vyjádřili mimo jiné dva z pěti stálých členů Rady bezpečnosti (Čína a Rusko) a pět států EU (Slovensko, Španělsko, Řecko, Rumunsko a Kypr; není bez zajímavosti, že všechny jmenované země se potýkají s problémy vlastních národnostních menšin).

Srbsko: destabilizační faktor

Pokud jde o postavení nového státu v rámci Balkánu, Breznica uvedl, že regionální i evropská spolupráce, jakožto i samotná existence Kosova, jsou zde do velké míry komplikovány snahami Srbska o politickou a ekonomickou destabilizaci země, namátkou blokací pozemního transportu, letecké dopravy i vývozu a neuznávání pasů. V tomto ohledu Kosovo zvažovalo možnost reciprocity, kterou ale nakonec zavrhlo.

Situaci dále komplikuje organizovaný zločin srbských gangů na severu země, podle Breznici s plnou podporou, ne-li přímo pod taktovkou srbské vlády, která se touto cestou snaží poštvat kosovské Srby proti jejich domácímu establishmentu.

Většina vznesených dotazů se přirozeně týkala kosovsko-srbských vztahů, mj. i současné politiky nového státu vůči jeho národnostním menšinám, kromě Srbů hlavně k Bosňanům a Turkům. V tomto ohledu se dle Breznici Kosovo snaží předejít případným národnostním střetům speciální menšinovou politikou, která se zabývá například poměrnou participací v rámci kosovských institucí a proporčností politické reprezentace, kdy v praxi ve 120-členném parlamentu připadá automaticky 10 křesel na srbskou menšinu, přičemž plný potenciál jejích stran v závislosti na volebním výsledku představuje celkem 20 míst. Přirozeně, počet i naléhavost požadavků srbské menšiny se stupňuje směrem k severovýchodní hranici Kosova.

Proč nezávislé Kosovo?

V dalším bloku musel Breznica čelit otázkám žádajícím si argumenty pro odůvodnění kosovské nezávislosti. Zde je kromě represí asi nejlegitimnějším odůvodněním samosprávní rozdělení bývalé Jugoslávie na relativně autonomní regiony, které ovšem vzalo za své s příchodem Miloševiče do čela Srbska v roce 1990. Breznica v této souvislosti upozornil, že Kosovo po válce samo navrhlo Srbsku smlouvu o spolupráci, které ji ale odmítlo a jediné řešení tak představovala nezávislost propagovaná Marttim Ahtisaarim, pozdějším velvyslancem EU pro Kosovo.

Dotazy se nevyhnutelně soustředily i na chaos, podle většiny přítomných automatický důsledek nově nabyté nezávislosti, který by měl pohltit jak politiku, tak ekonomiku země. Dle Breznici existují závažné nedostatky v oblasti justice, zejména pokud jde o dodržování a závaznost právních norem, čemuž Kosovo čelí jednak externí pomocí Eurlexu, tak profesionalizací vlastní státní správy. Pokud pomineme korupci, je ekonomická situace výrazně příznivější, z velké části díky oběhu eura a relativně vysokému přílivu zahraničních investorů, motivovaných jak nízkými daněmi, tak nízkým věkem populace (70% obyvatel mladší čtyřiceti let).

Závěrečná část diskuze se soustředila na praktické aspekty rekonciliace se srbským sousedem a na budoucnost Kosova jako aktéra na mezinárodním poli. Kromě již zmíněné participace v samosprávě a vládě (v současném kosovském kabinetu jsou dva ministři srbského původu) Breznica zdůraznil zejména vstřícný přístup ke kosovským Srbům, pokud jde o jejich návrat domů. Vyjádřil tak naději, že i přes národnostní pestrost a tragickou minulost se obyvatelstvo nejmladšího evropského státu spojí vstříc evropské budoucnosti.

Autor: Hana Chuka, Euroskop

Sdílet tento příspěvek