Hana Chuka, EUROSKOP, 31. března 2010
O výhodách i nepříznivých dopadech eura pro střední Evropu hovořili na konferenci „Euro ve střední Evropě: zkušenosti a perspektivy“ současní i bývalí šéfové národních bank. Pod taktovkou ředitele Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy Michala Mejstříka vystoupili guvernér Rakouské národní banky Ewald Nowotny, bývalý guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko a jejich současný český protějšek Zdeněk Tůma. Mezinárodní koferenci uspořádal Institut pro evropskou politiku Europeum ve spolupráci s Friedrich Ebert Stiftung.
Nowotny: Euro jsme v krizi ocenili
Guvernér Rakouské národní banky ve svém vystoupení uvedl, že vliv jednotné společné měny na rakouskou ekonomiku byl dosud výhradně pozitivní. Ocenil zejména vliv, kterému se rakouskému hospodářství s přijetím eura dostalo, stejně jako rovnoprávnost v rámci Evropské centrální banky (ECB).
Podle Nowotného funguje v systému jeden stát – jeden hlas absolutní rovnost, bez ohledu na politický, či ekonomický význam jednotlivých členských zemí. Uvedl rovněž, že Rakušané jednotnou měnu přivítali hlavně v době krize, kde k boji s recesí přispěla právě ECB.
Šramko: Ohledně eura panoval politický konsenzus
Podle Šramka se v postoji k euru slovenská politická scéna odlišuje od té české, kde proti zavedení společné měny vystupuje KSČM, zatímco ODS dosud předložila pouze nejasné vize.
Bývalý guvernér na roční zkušenosti Slovenska s eurem pozitivně hodnotil zejména zvýšení kredibility země pro zahraniční investory, nižší transakční náklady, lacinější kapitál, i eliminaci rizik směnného kurzu. Šramko rovněž ocenil absenci kritických momentů při zavádění společné měny. Stejně tak Slovensko dokázalo udržet na uzdě inflaci, která je při rozmezí 0,12-0,19% nižší než průměr eurozóny.
Nejbližší reálný termín přijetí eura je podle guvernéra České národní banky (ČNB) Zdeňka Tůmy v roce 2015. (foto: ČNB)
Tůma: Debata o euru je zatím pouze akademická
Současný guvernér ČNB ve svém vstupu naznačil, že Česká republika nebude k přijetí společné měny připravena dříve než v roce 2015. Odůvodnil to zejména stavem reformy veřejných financí. V komparaci očekávání a reality eura Tůma uvedl, že se odvíjela především od schopností využití nové měny mezi státy EMU. Kvůli tomu se například růst HDP nepromítl do eurozóny jako celku, ale je patrný pouze v některých zemích.
Podle guvernéra euro naplnilo očekávání cenové stability i v otázce snížení rozdílů inflačních měr. Naopak se nenaplnily předpoklady růstu nominálních mezd a mzdových cen, které zůstaly stejné. Guvernér v závěru svého vystoupení upozornil, že stabilitu cen lze zajistit i bez eura, které samo o sobě není garantem hospodářského růstu.
Euro v čase krize
Drábek: Dodržování pravidel je přednější, než hlubší integrace
Podle Drábka současná hospodářská situace vlastní měnu jako výhodu pro tuto etapu ekonomického vývoje nepotvrdila. Jako hlavní výhody společné měny z pohledu České republiky vidí především v podpoře podnikání a větší atraktivitě našeho trhu pro investory, což ilustroval na pozitivním příkladu Slovenska. Lepší fungování měnové unie nevidí čeští podnikatelé ve větší hospodářské a politické integraci, ale v dodržování stanovených pravidel včetně donucovacích mechanismů.
Niedermayer: Špatná měnová politika zničí i dobře řízenou ekonomiku
Bývalý viceguvernér ČNB zhodnotil především atraktivitu eura po vypuknutí hospodářské krize. Nejen z českého hlediska označil za zásadní roli eura při rozhodování zahraničních investorů, které se díky pomalejšímu toku investic negativně promítá do boje o pracovní místa.
Na závěr uvedl, že zavedení společné měny spatřuje v české ekonomice za méně riskantní a nemělo by podle jeho názoru vyvolat masivní snížení úrokových sazeb, což v Řecku a Itálii vedlo k nezdravému zájmu o půjčky.
Autor: Hana Chuka, Euroskop
