Mariana Pítrová, EUROSKOP, 15. listopadu 2010
Ačkoliv moderní medicínské postupy dokážou prodloužit lidský život o několik let, stárnutí populace přináší Evropě vážné problémy. Unie se v současnosti snaží dovést volný pohyb osob, tedy i pracovní síly, k dokonalosti. Za pár desítek let se ale z „pracovních dálnic“ skrz země sedmadvacítky stanou zarostlé pěšiny. Přes třicet procent evropské populace totiž budou tvořit lidé nad 65 let, na které bude muset unie přenést svůj zájem.
O nepříznivých vyhlídkách se na VI. Pražské bezpečnostní konferenci bavili odborníci z řad demografů i zástupci evropské sociální politiky. „Před sto lety, tvořila Evropa 25 procent světové populace. Dnes ve světovém měřítku vede co se týká největšího poklesu obyvatel a v roce 2050 se na celkovém počtu lidí bude podílet už jen sedmi procenty,“ varuje německý odborník z Hamburg Institute of International Economics Rainer Münz.
Na negativní trend, který vévodí i českým statistikám, upozorňuje Münzův kolega z Karlovy Univerzity Tomáš Kučera. Podle něj je zřejmé, že z produktivního věku vystupuje i v Čechách víc lidí, než do něj vstupuje. „Demografické stárnutí Evropy je neodvratným procesem, neboť většina karet pro příští hru je rozdána,“ říká Kučera, který je zároveň zastáncem toho, že dopady stárnutí na ekonomiku i společenský život nedokáže unie zastavit.
Jak se vyrovnat s populační krizí
Podle Kučery neodvrátí populační krizi ani příchod migrantů, který se už nyní v mnoha oblastech stává kontroverzním tématem. Aby se totiž vykompenzovala původní stárnoucí populace, příliv mimoevropské pracovní síly by musel být až dvacetinásobný oproti současnosti.
Hrozí Evropě válka generací? Důchodci pozorující „cvrkot“ na ulici na řeckém ostrově Korfu. Foto Euroskop
Evropanů v produktivním věku bude rapidně ubývat. Podle některých odborníků se vedle problému stárnutí objeví pro unii další těžká rána – vývoj umělé inteligence. „Neměli bychom zapomínat na expertní systémy, které proniknou do běžných lidských činností. Intelektuální rutina zmizí, nastoupí umělá inteligence,“ tvrdí bývalý evropský komisař pro sociální věci Vladimír Špidla.
„Jedinými obory, kam takové systémy neproniknou, jsou ty ‚s vyššími city‘ – tedy sociální a pečovatelské služby,“ předpovídá Špidla a shodují se s ním i oba demografové. Ti tvrdí, že samo stárnutí není tak negativní jako náš přístup k němu. Podle expertů je tak jediným možným řešením, jak se s populační krizí vyrovnat, chování mladé generace, která se musí začít soustředit na péči o staré Evropany.
Autor: Mariana Pítrová, EUROSKOP
