Marie Bydžovská, EUROSKOP, 8. prosince 2010
Střední Evropa nebude v příští dekádě patřit k nejrychleji rostoucím regionům, dosáhne ale vyššího růstu než západní Evropa, vyšlo ze studie „CEE 2020 – trendy a výhledy na další dekádu“společností Roland Berger Strategy Consultants a IDM. Její výsledky představila konference pořádaná v pondělí ve spolupráci s Českou spořitelnou za účasti Komisaře pro regionální rozvoj Johannese Hahna.
Slovinsko a Česko podle studie již dokončily transformaci ve vyspělá hospodářství, spolu s ostatními státy regionu ale ani do konce dekády nedoženou západoevropské ekonomiky. Hlavním důvodem zaostávání za západní Evropou jsou nedostatky v infrastruktuře a institucích.
Motory růstu: energetika, IT a farmacie
„Problémem regionu jsou nesplněné domácí úkoly státní správy,“ vysvětlil Constantin Kinský ze společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Těmito úkoly jsou posílení institucí zajišťující méně byrokracie a korupce, rozvoj veřejných služeb jako zdravotnictví nebo vzdělávání a zlepšení infrastruktury. „Dále by vlády měly podpořit inovace, zvýšit efektivitu a snížit náklady práce,“ dodal.
Motorem růstu střední Evropy v příštím desetiletí by podle studie měla být energetika, informační technologie a farmacie. Budoucím kapitálem regionu je jeho geografická poloha, která z něj činí most mezi Západem a rozvíjejícími se trhy. Pokud chce své strategické výhody využít, měl by řešit otázku zásobování nerostnými surovinami, konsolidaci veřejných rozpočtů a nepříznivý demografický vývoj, shrnul další doporučení Kinský.
Constantin Kinský: Kapitálem střední Evropy je její geografická poloha. Na snímku česká poštovna na vrcholu Sněžky. Foto Euroskop
Boj o evropské peníze po roce 2013
V rámci debaty o novém dlouhodobém rámci pro evropský rozpočet na léta 2013-2020 vykrystalizovala dvě pojetí budoucí politiky soudržnosti, ukázal hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Především staré členské země EU chtějí soustředit její zdroje více na prioritu konkurenceschopnost. Oproti tomu stojí zastánci orientace na chudé regiony, mezi které se řadí i Česko.
V prvním pojetí by finanční prostředky měly získávat regiony, které jsou schopné růst. Unie by podle něj současně měla podporovat mobilitu pracovních sil, aby se obyvatelé chudších oblastí přesunuli za prací do perspektivnějších lokalit. Druhá skupina usiluje, aby z fondů mohly čerpat pouze regiony, jejichž hrubý domácí produkt je nižší než 75 procent průměru EU. V rámci této skupiny nicméně přicházejí i návrhy na snížení hranice až na 50 procent. Tím by většina českých regionů ztratila nárok na čerpání z fondů, varoval Navrátil.
Komisař: Soustřeďte se na soukromé firmy
„Politika soudržnosti musí ukázat daňovým poplatníkům, že je úspěšná,“ řekl Komisař pro regionální politiku Johannes Hahn. Díky ní dochází ke snižování rozdílů mezi regiony, z kterého mají prospěch všechny strany. Na hospodářském růstu chudých regionů vydělají i čistí přispěvatelé do evropského rozpočtu, protože získají odbytiště pro své výrobky, tvrdí Komisař.
Střední Evropa podle něj zůstane motorem evropského hospodářského růstu a jeho hlavní silou musí být orientace na soukromé firmy. Ty by měly být zapojeny i do veřejných projektů prostřednictvím partnerství veřejné a soukromé sféry. Za důležité považuje Hahn zvýšení efektivnosti politiky soudržnosti mimo jiné snížením počtu priorit a jasnějším zaměřením na výsledky.
Autor: Marie Bydžovská
