Máme třešničku, chybí dort


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 22. února 2011

Eurozóna prochází největší krizí od svého založení. Mezi východisky z ní, které navrhli experti na konferenci pořádané organizací Prague Twenty, dominovaly změny sociálního modelu a dokončení vnitřního trhu. Akce se zúčastnil bývalý Komisař pro vnitřní trh a rektor univerzity v Bocconi Mario Monti, exministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý a bývalý ministr financí nebo guvernér Národní banky Polska Leszek Balcerowicz.

„Byl rok 1989 zázrakem nebo katastrofou,“ položil Vladimír Dlouhý pro většinu Čechů nepochopitelnou otázku. Pád železné opony podle něj nejen osvobodil milióny lidí žijících ve východním bloku a podpořil základní evropské hodnoty. Zároveň uvolnil konkurenci z celého světa, především z jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky.

Měnit sociální stát na národní úrovni

„Evropský sociální model je jednou z hlavních překážek ekonomického růstu,“ tvrdí známý ekonom. Starý kontinent musí změnit sociální systém, aby mohl konkurovat dynamickým ekonomikám. Flexibilnější systém uvolní potřebné zdroje. Ke změně ale musí dojít na národní, ne evropské úrovni, doplnil svou tezi.

V poválečném procesu evropské integrace se podle něj střetávají vize otců zakladatelů a nacionalistické kořeny jednotlivých politik. Toto napětí, které je zásadním rizikem evropské integrace, bylo překonáno politickou vůlí a nátlakem elit. Vyplývá z něj i hlavní problém eurozóny. Společná měna vyžaduje posílení federalismu a solidarity, ale proti tomu se staví veřejnost. Přesto se nyní vytváří nový systém. „Česko by se mělo účastnit alespoň diskuzí o něm a ne stát opodál,“ řekl Dlouhý.

Mario MontiMario Monti vypracoval v roce 2010 na žádost předsedy Evropské komise zprávu o strategii pro jednotný vnitřní trh EU. Bývalý komisař pro vnitřní trh a respektovaný ekonom byl hostemkonference pořádané společností Prague Twenty (foto: Audiovisual Service EU).


Euro je premiantem, státy propadají

Nejedná se krizi společné měny, ale o krizi jejích členských států, tvrdil Mario Monti. Směnná hodnota i stabilita dávají euru vynikající vizitku. Rok 2010 bude podle něj dokonce možná v budoucnosti považován za úspěšný.

Provokativní tvrzení rozebral ze tří pohledů – z Athén, Berlína a Bruselu. Řecko přijalo program potřebných reforem, na které by před rokem nepřistoupilo, a jimiž předhonilo mnohé jiné země. Například o liberalizaci některých pracovních sektorů, kterou Athény přijaly, se marně pokoušel prezident Sarkozy. Berlín sice dlouho váhal, ale nakonec dokázal přijmout tíživou zodpovědnost. A Brusel prosadil evropský semestr, užší koordinaci rozpočtů, která by ještě před rokem byla pro mnohé země nepřijatelná.

Záchrana eurozóny podle něj musí souviset s vnitřním trhem, který je nyní v ohrožení. V posledních deseti letech jsou staré členské státy unaveny rychlým tempem integrace a finanční krize v některých zemích zpochybnila celý koncept tržní ekonomiky. „Euro bylo považováno za třešničku na dortu, kterým je vnitřní trh. Nyní máme třešničku, ale dort ještě není hotový,“ řekl Monti.

Měnová unie i bez sdílených financí

S potřebou reformovat sociální stát a s důležitostí dokončení vnitřního trhu souhlasil i Leszek Balcerowicz. Nemůžeme ale pokračovat s falešným „mentálním modelem“ eurozóny jako státu. Měnová unie podle něj může existovat bez společné fiskální unie nebo rozsáhlého rozpočtu.

Krizi eurozóny nezpůsobila neexistence rozsáhlého společného rozpočtu, ale vstup nepřipravených zemí a porušení Paktu stability a růstu dvěmi největšími ekonomikami. To dalo zelenou fiskální nezodpovědnosti dalších zemí. Expert kritizoval i nákup státních dluhopisů Evropskou centrální bankou, který „zanechal šrámy na její reputaci“.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek