Marie Bydžovská, EUROSKOP, 1. března 2011
Evropská unie nemluví k Rusku jedním hlasem. A i kdyby mluvila, neví, co mu má říct. Tento citát shrnuje většinový názor expertů, kteří se zúčastnili páteční konference pořádané v Praze Asociací pro mezinárodní otázky. Konference se věnovala spolupráci EU a Ruska a jejím vyhlídkám do budoucnosti.
„Ruský vztah k Západu je mnohem vřelejší, než byl před pouhým rokem,“ tvrdila Katinka Baryschová, zástupkyně ředitele Centra pro evropskou reformu (CER). Moskva již nekritizuje obecný dvojí standard EU vůči Rusku, ale stěžuje si pouze na obtíže v některých oblastech jako například v energetice. A Kremlu se podařilo usmířit se se všemi evropskými státy, s výjimkou Litvy.
Evropa podle ní zase připustila, že rychlé změny ruského režimu nenastanou, a nastoupila realističtější politický kurz. V EU mimo jiné následkem ekonomické krize posílil mezivládní princip, a tím poklesl vliv Komise na politiku vůči Rusku. Moskva se proto zaměřuje spíše na bilaterální vztahy s evropskými metropolemi.
Nejdůležitějším partnerem je pro Moskvu Berlín, i přestože německá politika vůči Rusku již není tak vstřícná, jako v době sociálnědemokratického kancléře Schrödera, domnívá se analytička. Baryschová doporučuje, aby Německo vzalo vážněji projekt Východního partnerství a opustilo politiku upřednostňování Ruska. Napomoci by mu k tomu podle ní mohlo Polsko.
Rusko by chtělo být tygrem, ale nějak to nejde. Na snímku z 23. listopadu 2010 ruský premiér Vladimír Putin na Mezinárodním tygřím fóru v Sankt Petěrburgu, kde třináct zemi, ve kterých populace tygrů žijí, podepsalo deklaraci na jejich ochranu. Foto AP
Ekonomika EU je šestkrát větší než ruská
„Česko je jedinou zemí, která aktivně snižuje svou energetickou závislost na Rusku,“ upozornil Fraser Cameron, ředitel EU-Ruského centra. Považuje za zásadní, aby EU vytvořila vnitřní energetickou politiku, aby mohla vytvořit i její vnější rozměr. Mezi Ruskem a EU vznikl vztah „vzájemné závislosti“. EU potřebuje plyn a Rusko nenajde lépe platícího zákazníka než Evropu, dodal.
EU je vůči východnímu sousedovi ve výhodné pozici, jelikož její ekonomika je šestkrát větší a i její výdaje na zbrojení ruské vojenské investice přesahují. Mnohem vyspělejší je v oblasti vědy, výzkumu a inovací. Množství inteligentních Rusů zemi opustilo, aby se věnovali high-tech či finančnictví v západní Evropě. „Rusko jen stěží vytvoří nové Silicon valley,“ rýpnul si do plánů prezidenta Medveděva. „A například stavba dálnice je kvůli korupci v Rusku pětkrát dražší než v Evropě,“ vybral si i v Česku ožehavé téma britský analytik.
Vztahy v latentní krizi
Dmitrij Danilov z Ruské akademie věd vidí vztahy EU a Ruska jako „dejavu politiku“ v latentní krizi. EU ani Rusko nemají odpověď na zásadní otázku, a to: „Jak zapojit Rusko do euroatlantického společenství?“ „Oba aktéři se musí rozhodnout, zda budou především soupeři, nebo zda budou usilovat o strategické partnerství zaměřené na výsledky,“ zdůraznil ruský akademik. Rusko podle něj nutně potřebuje modernizaci společnosti, které dosáhne pouze za podpory EU.
Debaty o modernizaci ruské společnosti zahájila globální ekonomická krize, která v Rusku v roce 2009 vedla k poklesu HDP o 9 procent, upozornil zástupce vedoucího Delegace EU v Rusku Michael Webb. Politická modernizace ale podle něj není v současnosti na programu. Stejně tak s porušováním lidských práv režim neskončil.
Autor: Marie Bydžovská
