Rumunský šálek čaje


Petr Zenkner, EUROSKOP, 23.2. 2012

Zablokování vstupu Rumunska do Schengenu ze strany Nizozemska je podle rumunské velvyslankyně Daniely Gitmanové pro její zemi demotivující. Řekla to na pravidelném „šálku čaje“, který se zástupci jednotlivých členských států pořádá Eurocentrum Praha.

Rumunsko mělo původně vstoupit do schengenského systému již loni – splnilo totiž všechna požadovaná kritéria. Nizozemsko však na prosincové Radě přijetí Rumunska a Bulharska zablokovalo. Rumunsko bude v případě svého vstupu spravovat druhou nejdelší vnější hranici z členských států. Hned po Finsku. Gitmanová připomněla, že již bylo podle požadovaných kritérií vycvičeno na 60 tisíc rumunských pohraničníků.

ČR chce Rumunsko v Schengenu

Česká republika vstup Rumunska do Schengenu podporuje a odmítá i další požadavky nad rámec schengenských kritérií. Řekl to Jiří Čelikovský z Ministerstva vnitra. Nizozemská vláda spojuje vstup Bukurešti také s tzv. CVM zprávou (Cooperation and Verification Mechanism). Ta však souvisí s podmínkami rumunského členství v EU.

Bukurešť v době oficiálního schválení svého vstupu v roce 2005 nesplňovala některé vstupní podmínky v oblasti kapitoly justice a vnitro. Evropská komise proto vydává pravidelné monitorující zprávy. Gitmanová zdůraznila, že poslední zpráva o Rumunsku byla pozitivní.

Problém s obrazem Rumunska

Podle Radky Drulákové z Centra Jana Masaryka (Vysoká škola ekonomická) je nyní v unii atmosféra pro jakékoli rozšiřování spíše negativní. „Rozšíření Schengenu může být pro Evropskou unii geopolitickou výhodou, neboť se dotvoří východní hranice EU,“ uvedla. Rumunsko může rovněž vstupem do Schengenu ztratit pocit, že je v EU státem druhé kategorie.

Pro Rumunsko je nevýhodou, že nemá v některých evropských státech dobrý image, řekla Druláková. Rozhodování tak spíše ovlivňuje vnitřní politika ve členských státech. To je i případ Nizozemska, které výrazně zpřísnilo svoji imigrační politiku a kde menšinová koalice závisí na podpoře krajní pravice Geerta Wilderse.

Ke vstupu Rumunska měly dříve výhrady také Německo, Francie, Dánsko, Švédsko a Finsko. Naopak velkými zastánci rozšíření bylo maďarské a polské předsednictví. Mezi argumenty odpůrců rumunského vstupu patří hrozba z prostupnosti východní hranice či masové migrace rumunských Romů (naposledy výrazněji v roce 2010 ve Francii a Itálii). V době ekonomické krize existují také obavy z ohrožení pracovního trhu nebo „imigrace“ organizovaného zločinu.

Evropská politika Rumunska

Rumunsko letos v lednu zahájilo šestý rok svého členství. Podle velvyslankyně změnil vstup do EU výrazně rumunskou exportní orientaci. Gitmanová připomněla, že do zemí Evropské unie směřuje 66 procent vývozu. Z problémů zmínila malou absorpci peněz z evropských fondů i malou konkurenceschopnost Rumunska (57 procent průměru EU). Devět členských států také pro Rumuny stále blokuje svůj pracovní trh.

Rumunsko má však podle ní perspektivu růstu – míra nezaměstnanosti se vrací na úroveň roku 2008 a deficit rozpočtu je pro rok 2012 plánován na 2,1 procenta HDP. Výhodou Rumunska je i poměrně malý veřejný dluh.

Rumunské priority

Rumunsko podporuje větší ekonomickou integraci a panuje zde největší důvěra k euru mezi nečleny eurozóny. Podle Gitmanové podporuje Rumunsko další rozšiřování EU i projekt východního partnerství. Z důležitých iniciativ jmenovala velvyslankyně také Dunajskou strategii a strategii EU pro oblast Černého moře.

Podle Gitmanové má tato strategie význam pro evropskou energetickou bezpečnost. Silnější energetická nezávislost Evropy je i další důležitou prioritou Rumunska v unii.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek