Z konference hospodářské zájmy ČR v EU


M. Bydžovská, M. Pítrová, P. Zenkner, EUROSKOP, 21.3. 2012

Prosazování českých hospodářských zájmů v EU se nemůže podle premiéra Petra Nečase chápat jako čistě sobecká záležitost, která jde na úkor ostatních členů Unie. Česká republika při vytváření vnitřního trhu a vyjednávání o novém víceletém finančním rámci EU ukazuje, že prosazuje racionální priority, které jsou v zájmu celé Evropy. Řekl to na konferenci Hospodářské zájmy ČR v EU a jejich prosazování pořádané Odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády.

Dokončení vnitřního trhu podle Nečase uvolní potenciál pro hospodářský růst, který je v době hospodářského zpomalení a rozpočtových úspor více než potřebný. Při jednání o finanční perspektivě ČR podporuje silnou kohezní politiku, ale zároveň si uvědomuje nutnost úsporného rozpočtu. „V budoucím postavení České republiky se totiž nebudeme moci pouze spoléhat na přerozdělování peněz z evropského rozpočtu,“ řekl premiér.

Audiozáznamy konference

1. část

2.část

3. část

4. část

5. část

Žádný strach z vícerychlostní Evropy…

Nečas uvedl, že panika ze vzniku vícerychlostní Evropy je zbytečná. Flexibilní Evropa je podle něj realitou, která naopak umožňuje Evropské unii fungovat. Jako oblasti integrace, kterých se neúčastní všichni členové EU, uvedl Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, měnovou integraci nebo plnou výši zemědělských dotací, kterou nedostávají všechny země EU.
Evropská unie by se podle Nečase měla vzdát ideologického pohledu a nové legislativní návrhy by měla posuzovat s ohledem na dopad na dlouhodobou konkurenceschopnost.

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba se vyslovil pro aktivní evropskou politiku, při které si „můžeme dovolit i kritiku“, pokud jdou evropskou návrhy proti konkurenceschopnosti hospodářství členských států. Aktivnější při řešení problémů by podle něj měla být i celá EU, která se v poslední době spíše soustřeďuje na politické deklarace ze společných summitů, než na rozhodné činy.

Nečas, konference o hospodářských zájmech
Premiér Petr Nečas na konferenci Hospodářské zájmy ČR v EU. (foto: Úřad vlády)


Hlavní bruselský lobbista

„Vláda je zásadním českým lobbistou v Bruselu,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Tento „lobbista“ by podle něj měl svá rozhodnutí konzultovat s podnikateli, vystupovat jednotně a být pro partnery čitelný. Současně by Česká republika měla jednat v souladu se zeměmi, které mají stejné zájmy. Hanák kritizoval i nedostatečné zastoupení českých expertů v Bruselu a nepodepsání smlouvy o rozpočtové zodpovědnosti.

Hospodářské zájmy jsou v EU velmi silně propojeny s politickými, domnívá se státní tajemník pro EU Vojtěch Belling. Jejich stavění do opozice považuje za zásadní chybu, jelikož již od počátků integrace v 50. letech bylo sjednocování trhů projektem jak ekonomickým, tak politickým.

V evropské politice je podle Bellinga důležité sledovat dopady jednotlivých návrhů a iniciativně po Komisi vyžadovat návrhy v oblastech, které ČR považuje za důležité. Pokud je to nutné, může se země postavit i proti většině ostatních, musí však svůj postoj vysvětlit a být konsistentní. Ve využívání práva veta v Radě však ČR není „trouble-maker“, říká Belling. Oproti například Polsku, které v nedávné minulosti dvakrát vetovalo opatření v klimatické oblasti, tohoto nástroje v současnosti nevyužívá.

Česko se musí „vyexportovat“

Pokud chceme, aby naše země prosperovala, měli by se politici inspirovat z řízení úspěšných firem, domnívá se předseda Hospodářského výboru PČR Milan Urban. Z hospodářského útlumu se podle něho Česko může dostat tím, že se „vyexportuje“. Vláda proto musí být aktivnější v podpoře českých vývozců při hledání nových trhů. Ocenil přitom novou strategii podpory vývozu, který minulý týden schválila vláda.

Evropskou unii čeká nejspíše ztracená dekáda pomalého růstu, domnívá se konzultant Goldman-Sachs Vladimír Dlouhý. Česká republika podle něj nestojí na okraji propasti, ale může se stát, že se do takové situace za pár let dostane. Jako rizika budoucího vývoje označil možnost rozpadu eurozóny a následné recese nebo úvěrovou krizi způsobenou přílišnou expozicí mateřských bank v ČR a požadavky na posílení jejich kapitálové vybavenosti. Ekonomiku podle něj oslabuje i nízká domácí poptávka.

Sektorové politiky EU a priority ČR

Druhý panel konference se věnoval vybraným sektorovým politikám a jejich budoucím snahám uspět v rámci sedmadvacítky. Náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun zhodnotil dopady krize na regionální rozvoj. Nepříznivým vývojem byl v minulém období nejvíce postižen jih a východ Čech, problémy se nevyhnuly ani střední Moravě.

Braun následně nastínil vývoj regionální politiky v rámci EU do roku 2020. Ministerstvo si klade za cíl vyrovnat hospodářskou i sociální úroveň jednotlivých oblastí, ačkoliv musí počítat s tím, že k dispozici bude méně finančních prostředků. Braun zmínil i přípravu kohezní politiky v ČR. Příprava a realizace projektů se má zjednodušit, a to například plnou elektronizací procesů.

Resort financí zastoupil v druhém panelu náměstek ministra Jan Gregor. Ten se ve svém příspěvku věnoval především vývoji rozpočtu sedmadvacítky. „V současné době se nacházíme spíše v době rozpočtové odpovědnosti,“ připomněl Gregor nesnadnou situaci EU. Ministerstvo financí podle něj nachází prostor pro úspory evropského rozpočtu, a to například v oblasti společné zemědělské či regionální politiky.

Mejstřík: V očích zahraničních spojenců ztrácí EU respekt

Další probíranou oblastí bylo školství. Evropská komise považuje vzdělávání za klíčové a připomíná, že v řadě zemí je potřeba uskutečnit reformy. Náměstek resortu Ivan Wilhelm zdůraznil, že v následujících letech bude klíčovou otázkou spojení vysokých škol a výzkumu. Ministerstvo chce vytvářet podmínky pro excelentní tvůrčí činnosti, které se stanou jedním z kritérií při udělení akreditace. „Zároveň chceme, aby byly vysoké školy otevřenější, více komunikovaly, a to i mezi sebou,“ dodal Wilhelm.

Jako závěrečný řečník druhého panelu vystoupil předseda Mezinárodní obchodní komory Michal Mejstřík. Ten je přesvědčen, že největším problémem eurozóny jsou stále rostoucí rozdíly v konkurenceschopnosti mezi zeměmi „jádra“ a tzv. periferii Evropy. Ve světě je podle něj zřejmý i úpadek respektu k unii, která se potýká s finančními problémy.

Budování koalic

Třetí panel se věnoval prosazování českých hospodářských zájmů v EU. Europoslanec Oldřich Vlasák shrnul možnosti lobbingu v evropských institucích.

„Chceme-li prosazovat národní zájmy, musíme je sdílet,“ řekl Vlasák, který se věnoval možnostem České republiky v Bruselu. „Úspěch spočívá ve schopnosti budovat koalice,“ dodal. Podle Vlasáka se na úrovni Evropského parlamentu smazává rozdíl mezi levicí a pravicí. Čeští europoslanci však ve volebním období 2004-2009 vykázali druhou nejnižší soudržnost. K výraznému pokroku ale podle něj došlo po českém předsednictví, čeští poslanci se také pravidelně schází a konzultují.

Nový Czechinvest

Ředitel Czechinvestu Miroslav Křížek se ve své prezentaci věnoval hlavně nové strategii organizace. Vychází z faktu, že Česko se dostalo z 2. fáze rozvoje konkurenceschopnosti do 3. fáze, kdy je hospodářství poháněné inovacemi. Základním cílem Czechinvestu má být podle Křížka měřitelné přispění ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR.

Konferenci uzavřela Miroslava Jakubská ředitelka vládních programů pro Česko a Slovensko ze společnosti IBM. Podle ní je nutné si ujasnit čím je Česká republika v konkurenci s ostatními státy specifická. „Mluvíme o konkurenceschopnosti jako o mantře, ale nedefinujeme, co je přidaná dodnota České republiky,“ uvedla. Ve Strategii konkurenceschopnosti ČR vidí problém v tom, že se srovnává s evropskými státy ze západní Evropy, které už pro nás často nejsou konkurenti.

Prezentace řečníků na konferenci

Autor: M. Bydžovská, M. Pítrová, P. Zenkner (Euroskop)

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality