Merkelová a Nečas o budoucnosti Evropy


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 5. 4. 2012

Návštěva kancléřky Angely Merkelové u příležitosti dvaceti let od podepsání česko-německé deklarace se namísto revize minulosti zaměřila na budoucnost. Německý rozhlas dokonce označil kancléřčinu návštěvu za „ofenzívu šarmu“.

Podle Angely Merkelové i Petra Nečase je budoucí osud obou zemí svázán s Evropskou unií. Jakou podobu Evropské unie upřednostňují, nastínili oba státníci na přednášce před studenty University Karlovy. Proslovy premiéra Nečase a kancléřky Merkelové se sice ve všech představách o budoucí podobě Evropy nepřekrývaly, nestály nicméně proti sobě. V EU k sobě mají pojetí ČR a Německa blízko především důrazy v ekonomické oblasti.

Fiskální pakt není problém

Angela Merkelová mluvila o kořenech a přínosech evropské integrace a o tom, jak může EU vypadat za dvacet let. Petr Nečas se zase věnoval faktům a konkrétním aspektům současné podoby Evropské unie.

Merkelová i Nečas stojí v čele pravicových stran, které v hospodářské politice kladou důraz na zodpovědnou rozpočtovou politiku. Kancléřka proto ocenila, že ačkoliv Česká republika není signatářem paktu rozpočtové zodpovědnosti, usiluje na rozdíl od některých jiných evropských zemí jeho požadavky naplňovat. Premiér Nečas se dokonce vyjádřil, že Česko je podle něj „stínovým signatářem“ paktu. Podle slov německé kancléřky i českého premiéra fiskální pakt netvoří mezi sousedskými zeměmi zásadní propast.

Otazníky nad ratifikací fiskálního paktu
Angela Merkelová na Česko nijak kvůli přijetí paktu nenaléhala. Jeho budoucnost podle ní mnohem více závisí na ratifikaci v zemích eurozóny. Problémy mohou nastat v Irsku, kde o něm budou hlasovat občané 31. května. Jednoduchá ratifikace nebude ani v Německu, kde jej musí v Bundestagu schválit kvalifikovaná většina poslanců, tedy i za pomoci hlasů opozice. A možná, že největší překážku bude muset překonat ve Francii. Favorit pro prezidentské volby konané 6. května Francois Hollande oznámil, že v případě svého vítězství znovu otevře jeho projednávání.

Pro Českou republiku nejsou v paktu problematické požadavky na fiskální disciplínu. Komplikovanější záležitostí je to, že představuje přesun pravomocí na nadnárodní úroveň. I proto nepanuje v Česku konsensus o způsobu jeho ratifikace. Problematické je i jeho překrývání s evropským právem a využívání evropských institucí v rámci smlouvy mimo evropské právo. Přesto ČR podle Nečase, i když nyní sama smlouvu nepodepsala, chápe, že eurozóna se musí vydat cestou hlubší integrace a změnit se ve fiskální unii.

Oba politici se shodují na důležitosti zlepšení evropské konkurenceschopnosti. Ta sice není nijak kontroverzním tématem, kterému by se jiné země bránily, není ale ani ničím, co by zdůrazňovaly, a o co by usilovaly. Dokončení vnitřního trhu, které by přispělo růstu evropské konkurenceschopnosti, bylo deklarováno již v roce 1992. Ani dvacet let poté se ale nenaplnilo a členské státy neimplementují ani již schválenou legislativu k překonání bariér vzájemného obchodu.

Německo vítá iniciativu růstu

Dvanáct států proto před březnovou Evropskou radou ve společném dopise požadovalo iniciativu růstu, která by přispěla k dokončení vnitřního trhu a růstu konkurenceschopnosti EU. Tu podle Merkelové uvítalo i Německo. „(Iniciativa) je také důležitý signál z britské a české strany, a sice snaha těchto zemí ukázat patříme k vám a je i naším cílem dále rozvíjet Evropu,“ ocenila Merkelová.

K větší konkurenceschopnosti by podle Merkelové a Nečase měly přispívat i evropské fondy, Jejich využití se v době krize podle německé kancléřky ukázalo jako neefektivní. „Ty peníze mají sloužit k tomu, aby se konkurenceschopnost jednotlivých evropských regionů sbližovala. Ale ne někde na průměru, řekla Merkelová. „Těm, kteří nejsou tak konkurenceschopní, by měly (evropské dotace) pomoci stát se konkurenceschopnějšími,“ dodala.

Jaká role pro Komisi?

Zatímco v ekonomických otázkách jsou si Merkelová a Nečas blízcí, určité rozdíly mezi nimi panují v tom, jakou podobu institucionálního uspořádání EU preferují.

Podle Nečase by institucionální systém EU neměl jen kopírovat ústavní systémy členských zemí a jejich rozhodovací mechanismy. „Spíše než důslednou dělbu moci mezi legislativou a exekutivou pokládám v případě nadnárodního systému za klíčové oddělení prvku originální politické moci na jedné straně a odvozené administrativní moci na druhé straně,“ vysvětlil.

Evropská komise by měla hrát roli „administrativně-exekutivního aparátu“, rozhodujícího na odborném základě. Podle českého premiéra je také potřeba zabránit v EU dominanci administrativní moci na úkor moci politické. Angela Merkelová zase Evropskou komisi považuje za jakousi unijní vládu, přičemž šéfové vlád a států hlídají, aby země nepřicházely o své pravomoci.

Nečas, Merkelová - schůzka
Německá kancléřka Angela Merkelová při setkání s českým premiérem Petrem Nečasem (foto: vlada.cz)

Budoucnost Evropské unie

Premiér Nečas podle vlastních slov upřednostňuje Evropu „variabilní geometrie“. Stejný model totiž nemůže padnout všem zemím EU. Nečas proto dává přednost Evropské unii, v které společný základ doplňují jednotlivé projekty, kterých se účastní pouze některé státy EU. Jako příklad jmenoval schengenskou zónu volného pohybu.

Kancléřka Merkelová preferuje spíše integraci v rámci celé EU-27. „Každopádně je nás 27. A myslím, že naše síla vyplývá z toho, že jednáme společně a myslím, že tak tomu bude i nadále,“ řekla Merkelová. Tím se Německo liší od svého nejdůležitějšího partnera v EU – Francie. Ta preferuje užší spolupráci v rámci evropské měnové unie, bez ohledu na to, zda se přidají zbývající členové EU.

EU má dělat to, co umí

Na přednášce představila německá kancléřka vizi politické unie, ke které by podle ní měla EU směřovat. „Věřím, že krok za krokem budeme kompetence předávat Evropě, tak jako jsme to udělali už v mnoha oblastech,“ řekla Merkelová. „Měli bychom do Evropy ale předávat jen to, co se v Evropě udělá lépe,“ dodala. Jako příklad uvedla dohodu o volném obchodu s Jižní Korejí, kterou sedmadvacítka jako celek dokáže vyjednat lépe než její jednotliví členové.

Merkelová doufá, že časem vznikne evropská veřejnost, která bude debatovat o věcech, které se týkají starého kontinentu. „Evropská politika bude stále více vnitřní politikou,“ tvrdí německá kancléřka. Proto je podle ní nutné, aby se představitelé jednotlivých evropských zemí dokázali pohádat před očima veřejnosti, tak jako to doposud dokážou hlavně politici na národní úrovni.

Nicméně evropský lid podle Petra Nečase zatím neexistuje. Proto Evropský parlament „nemůže zajistit legitimitu rozhodování“. Štrasburský parlament ale podle něj ale může přispět k transparentnosti legislativního procesu.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek