Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Konference: V4 musí zapojit Rakousko a Německo

Petr Zenkner, Euroskop, 13.7. 2012
střední evropa
Bezpečnostní spolupráce v regionu střední Evropy musí překročit dimenzi Visegrádu. Do společných projektů by „čtyřka" měla více zapojit Německo a také neutrální Rakousko. Na konferenci Perspektivy bezpečnosti: Česko a střední Evropa v druhé dekádě 21. století to řekl Daniel Koštoval z českého ministerstva zahraničí. Bezpečnostní politiku Visegrádu podle něj ovlivňují hlavně nedostatek peněz a slabší angažovanost Spojených států v regionu.

Česko-polský vojenský motor


„Čelíme větším bezpečnostním hrozbám než v 90. letech. Kvůli ekonomické krizi však máme méně prostředků a možností reagovat," popsal situaci Koštoval, který řídí odbor bezpečnostní politiky. Podle něj je v zájmu regionu bezpečnostní „rozkročení" Německa. Visegrád by také měl natáhnout ruku k Rakousku, aby mu pomohl překonat jeho nyní již irelevantní neutralitu - důsledek Studené války.

Koštoval označil za logický motor spolupráce česko-polské sbližování. Praha i Varšava totiž stále ještě vydávají relevantní prostředky na armádu, byť se Česko začíná nebezpečně blížit ke Slovensku a Maďarsku, které mají s udržováním armády velké problémy. Spolupráce armád může probíhat na půdě společných zbrojních akvizic, v poskytování služeb pro armády nebo při společné obraně vzdušného prostoru.

ÚMV konference

Konference Perspektivy bezpečnosti: Česko a střední Evropa v druhé dekádě 21. století proběhla 10. července 2012 v prosurách Senátu. Pořadatelem byl Ústav mezinárodních vztahů (foto: ÚMV)

Nechceme být periferií


O nutnosti spolupráce nepochybuje ani Vít Střítecký z Ústavu mezinárodních vztahů, který konferenci na půdě Senátu uspořádal. Ke zlomu v pohledu na věc došlo podle něj v roce 2009. „Dochází k fundamentální transformaci politik, zvláště u třech menších středoevropských států," řekl Střítecký. V minulosti byla u Polska a České republiky vidět snaha o bilaterální vztahy s USA, zatímco Slovensko a Maďarsko se „schovávaly" za EU.

Jedním z důvodů, proč se spolupráce V4 posiluje, je podle Stříteckého rostoucí obava, že se střední Evropa stane periferií. „Proto je tu tak velký důraz na Východní partnerství, zatímco řada západních diplomatů nad dalším rozšiřováním EU často láme hůl," řekl. Pohled na Východní partnerství je ve střední Evropě shodný s pohledem Spojených států.

Podle Stříteckého je politika V4 poměrně efektivní. „Je tu politická vůle," zhodnotil to Střítecký. I když „čtyřka" přestala tlačit na další rozšiřování NATO, dokázala za pomoci USA prosadit do strategického konceptu Severoatlantické aliance většinu priorit důležitých pro střední Evropu a Pobaltí.

Západ jako ohrožení pro ruský systém?


S tím souvisí i vztah regionu k Rusku, kterému se věnoval expert z Chatham House Jurij Fedorov. Ten upozornil, že nejsilnějším ruským vojenským okruhem je v současnosti „velitelství Západ". Fedorov se v diskusi zamýšlel i na tím, proč Rusko stále považuje Západ za nepřítele. Podle něj ho ruská elita bere jako ohrožení pro svůj politický systém, který Fedorov označil za antidemokratický. Strategická hrozba Číny a možnost konfrontace s Moskvy a Pekingu je podle něj také menší než v případě USA a Číny.

Za největší hrozbu pro středoevropskou spolupráci považuje Střítecký možné vydělování Polska kvůli odlišnému pohledu na evropskou integraci. Podle něj je to reálná hrozba, přesto si nemyslí, že k tomu dojde.

Německá otázka


Vztahu střední Evropy k Německu se věnoval Vladimír Handl. Podle něj jde o velkou výzvu, ne ve smyslu historických reminiscencí, ale kvůli nové německé roli v EU - roli „nedobrovolného hegemona", který exportuje svůj model.

Handl uvedl, že se střední Evropa bude muset rozhodnout, zda tuto tendenci podpoří. Druhou výzvou je změna německého postoje k bezpečnostní politice, kde Berlín působí váhavě a zdrženlivě (např. vytlačuje vojenskou spolupráci Velké Británie a Francie mimo unii místo, aby se do ní zapojil).

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018