Jak píší zahraniční korespondenti o ČR?


M. Pítrová, P. Zenkner, Euroskop, 6. září 2012

Prezentaci domácí politiky za hranicemi ovlivňují nejen politici, ale i dopisovatelé světových médií. Právě korespondenti z Německa, Polska a Francie se sešli na pozvání Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) v Evropském domě, aby poodhalili, jak se jim o Česku píše a jak nás jejich krajané vnímají. Za Německo vystoupila Alexandra Mostýn, dopisovatelka německého časopisu Focus. Dalšími hosty pak byli zpravodaj Polského radia Pawel Szukala a dopisovatel francouzského Le Monde Fabrice Marcin Plichta.

Všichni tři novináři, kteří v Praze žijí dlouhodobě, se shodli, že zájem o práci zahraničních korespondentů klesá a v jejich případě tomu není jinak. „Je to jako v manželství, když se nic zvláštního neděje, tak to nikoho nezajímá. Jakmile ale začnou hádky, hned se všichni sousedi snaží dopídit toho, co se děje,“ charakterizoval svou práci Pawel Szukala.

Z německy mluvících zemí je o Česko stále větší zájem v Rakousku, které se více zajímá o země bývalého mocnářství. Podle Alexandry Mostýn deník Wiener Zeitung znovu chystá i oživení rubriky „Sousedé“, která se dříve našemu „prostoru“ věnovala.

O některá témata se ale naši kolegové ze sedmadvacítky přece jen starají pravidelně. Jedná se především o postoj České republiky k Evropské unii, který je pro korespondenty podle jejich slov často dost nečitelný. Fabrice Marcin Plichta přiznal, že Francouzi Čechy často vnímají jako „zlobivé děti Evropy“. Szukala šel ve svém hodnocení českého přístupu k EU ještě dál a označil ho za „nemastný neslaný“.

S českým postojem k EU souvisí i osoba prezidenta Václava Klause. Alexandra Mostýn prozradila, že česká hlava státu se mezi některými jejími krajany těší oblibě. „V Německu je Klaus občas vnímán jako někdo, kdo se nebojí vystupovat proti některým evropským nesmyslům. Působí jako rebelující osobnost,“ přiblížila německý pohled reportérka. Na druhou stranu mnohem větší zájem německých médií přitahuje jiný euroskeptik – slovenský politik Richard Sulík.

Chování v EU ale určitě není tím, co se průměrnému Němci, Polákovi či Francouzovi vybaví při slovech Česká republika. „Pro Francouze je velkou duší Václav Havel, který u nás reprezentuje principy svobody, rovnosti a bratrství,“ uvedl Plichta. „Závidíme vám, že jste pragmatici,“ svěřil se Szukala. Česko má také u Poláků nálepku technicky vyspělé i technologicky zdatné země.

Jak si Česká republika vede v očích ostatních Evropanů po sametové revoluci? „Pro Francouze patří Česko pořád do starého Východu, ale u vzdělanějších lidí se už ten pohled mění,“ zhodnotil Plichta. Českou budoucnost ve středoevropském regionu také nevidí úplně růžově. Francouzský novinář je přesvědčen, že se na českou vyspělost začínají rychle dotahovat Polsko a Slovensko.

„Němci vás bohužel stále berou jako takový „zadní dvorek“, místo kde se dají levněji vyrobit dobrá auta. Na druhou stranu jste považováni za mírumilovnou zemi, což dokazuje pokojné rozdělení Československa,“ prozradila Mostýn. K naší budoucnosti byla trochu optimističtější. „Češi jsou mistři improvizace, zvládnou to.“

A o jakých tématech se v Německu může začít mluvit? Alexandře Mostýn se podařilo do Focusu prosadit dvojstranu s fotkou prezidentského kandidáta Vladimíra Franze.

Co se „jim“ vybaví, když se řekne Česká republika

Němec – Karel Gott, pivo, Praha, prostituce, české seriály

Francouz – Praha, Václav Havel, Milan Kundera, čeští fotbalisté a tenisté

Polák – český film, památky a architektura, česká kultura

Autor: M. Pítrová, P. Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek