Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Česko úspěšně implementuje normy vnitřního trhu

Společně

Konference „Vnitřní trh Evropské unie - potenciál rozvoje a příležitostí" probíhá v Lichtenštejnském paláci v Praze. Na úterní akci naváží středeční workshopy ke směrnici o službách a její implementaci, k digitálnímu trhu nebo výzkumu a inovacím.

Úvod konference patřil debatě o přínosu vnitřního trhu České republice a sedmadvacítce. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba označil realizaci vnitřního trhu za nejhmatatelnější potenciál Evropské unie a zároveň za stavební kámen, který k překonání krize teď členské státy potřebují nejvíc. Na přínosech jednotného trhu se s šéfem českého obchodu shodl státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling, který připomněl, že vnitřní trh patří mezi dlouhodobé priority České republiky, na nichž panuje shoda napříč politickým spektrem.

Česko skokanem roku


Státní tajemník upozornil na letošní úspěch České republiky v hodnotící zprávě Internal Market Scoreboard, která posuzuje úspěšnost implementace norem vnitřního trhu do vnitrostátních právních řádů. „Stali jsme se skokanem roku a z posledních příček žebříčku jsem se posunuli do první desítky," zhodnotil úspěch České republiky Belling.

Na přetřes se dostala během debaty i současná krize v Evropě, která vzbudila mezi řečníky protichůdné názory. „Jestli dnes něco Evropu opravdu trápí, tak je to absence konkurenceschopnosti evropského průmyslu," uvedl Kuba, který je přesvědčen, že Brusel by měl začít snižovat byrokratickou zátěž. Evropská unie by se podle ministra měla vrátit k základním myšlenkám volného trhu, jako jsou zjednodušení zakládaní firem, liberalizace podnikání a možnost využití příležitosti, namísto schvalování dalších regulací.

Podobně jako ministr vyzval k zákonodárné střídmosti i státní tajemník. „Komise se nyní musí soustředit na klíčové oblasti vnitřního trhu a zároveň vymezit okruhy, kde bude legislativní úpravu iniciovat méně," řekl Belling.


Přínosy vnitřního trhu


Své předřečníky doplnil Jan Michal, vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice. Ve svém příspěvku uvedl, že Evropská komise usiluje o snižování administrativní zátěže a množství legislativních instrumentů. Zdůraznil také, že z řady důvodů jednotný trh řadu pravidel vyžaduje. „Evropský trh potřebuje jasná pravidla, která členským státům a jejich obyvatelům zajistí férovou soutěž či ochranu spotřebitele," konstatoval Michal. 

Podle Michala se průměrný příjem jednoho obyvatele díky společnému trhu zvýšil o 12 tisíc korun ročně. Vnitřní trh také za svou existenci pomohl vytvořit 2,7 milionu dodatečných pracovních míst v Evropě.


Evropa musí podle Michala na dotváření vnitřního trhu dále pracovat. Především mobilita na pracovním trhu je v EU v porovnání s jinými oblastmi světa nízká. V této oblasti jsou Češi ještě konzervativnější než jiné národy a za prací se do zahraničí stěhují téměř nejméně z celé EU-27, doplnila jeho slova Kristin Schreiber, zástupkyně vedoucího kabinetu komisaře pro vnitřní trh a služby.


Potíže s regulacemi


Schreiber zmínila i další oblast, v které ČR drží nepříliš lichotivé místo, a to doba, která je potřeba k založení firmy. V Česku trvá byrokratický proces vzniku nové firmy 6. nejdelší dobu z celé EU.

Snižování byrokratických překážek podnikání se věnoval náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka. Ten zdůraznil, že úkolem regulátorů je zajistit vhodné prostředí pro podnikatele. Pokud se jim to nepodaří, hrozí odliv úspěšných firem do regionů s lepšími podmínkami k podnikání. Nestačí podle něj pouze snižovat dosavadní regulatorní zátěž, nutné je i při vytváření nových předpisů pečlivě zvážit jejich dopad na soukromé subjekty.


EU v ozdravné dekádě


Specifickým sektorem na vnitřním trhu jsou finanční služby. Oproti jiným sektorům nepotřebuje, aby v něm EU odstraňovala tržní bariéry. Důležitější je, aby zajistila efektivní koordinaci, domnívá se ekonom Petr Zahradník.

Současné problémy finančnictví v některých evropských zemích se přelévají nejen do okolních států, ale i do jiných sektorů hospodářství. Jedním z problémů je tzv. credit lunch, neboli nedostatečné úvěrování ekonomiky.  Dalším je zátěž pro státní rozpočty, které musely financovat bankovní potíže, upozornil Zahradník.

Nyní je Evropa v ozdravné dekádě. Pokud chce dále růst, musí nejdříve vyřešit nastřádané obtíže, včetně těch v bankovním sektoru. Co se týče plánů na vznik bankovní unie, měla by eurozóna sladit její fungování s již existujícími regulatorními institucemi na evropské úrovni, říká Zahradník.


Vnitřní trh začíná u států


Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jaroslava Hanáka potřebuje domácí průmysl od jednotného trhu Evropské unie hlavně co nejméně regulace. "Český byznys živí tuto zemi a má rád, když mu nikdo nekomplikuje život od byrokracie v Bruselu po byrokracii v Praze," uvedl Hanák. Upozornil také, že 38% lidí v České republice pracuje v průmyslu. „Jednotný trh začíná na národní úrovni," uvedl.

Hanák kritizoval problémy, které českým firmám znemožňují ucházet se efektivně o zakázky v jiných státech. Za největší výzvu považuje, aby členské státy respektovaly pravidla, která přijaly. K završení vnitřního trhu prý dojde až po vytvoření jednotného trhu v energetice, dopravní infrastruktuře a digitálních technologiích.

Analytička Lidových novin Lenka Zlámalová v příspěvku zdůraznila, že pokračování vnitřního trhu a bránění regulacím je prioritou ČR. „Musíme nahlížet na každou novou politiku EU, která je nám předkládána optikou vnitřního trhu," řekla. Česko však prý není v unii v tomto smyslu osamoceno, podobný zájem má i řada dalších zemí, které jsou sjednoceny v tzv. like-minded skupině do níž patří například Dánsko, Irsko, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Finsko a Velká Británie.

Autor: M. Pitrová, M. Bydžovská, P. Zenkner, Euroskop, 16. října 2012

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018