Petr Zenkner, Euroskop, 14.11. 2012
Prezidentští kandidáti minulý týden dvakrát hovořili o mezinárodní politice a vztahu k Evropské unii. EUROSKOP se zúčastnil obou akcí, které uspořádaly think-tanky Evropské hodnoty a Asociace pro mezinárodní otázky. V pohledu na Evropskou unii se jednotliví kandidáti lišili v důrazu, který kladli na její jednotlivé aspekty. Jako první přinášíme reportáž z akce Evropských hodnot na Institutu ekonomických studií (IES).
Federace za 2-3 generace
Karel Schwarzenberg připomněl, že integrace je od počátku politický projekt a ne ekonomický projekt. Podle kandidáta TOP 09 není unie „ustálený stav, ale nepřetržitý vývoj, kde po letech vždy dochází k výrazným změnám“.
Vývoj směrem k další integraci směrem k federaci je dle Schwarzenberga přirozený, potrvá ale další 2-3 generace. „Není možné nikoho znásilňovat,“ řekl s tím, že nejdříve takový vývoj musí všichni přijmout. Nesmí se za každou cenu tlačit na vytvoření federace ještě v této generaci. Zároveň Schwarzenberg nepovažuje za možné, aby se Evropa stala podobně jednotnou jako Spojené státy.
Zuzana Roithová z KDU-ČSL uvedla, že Česká republika musí mít jasno, jestli patří do hlavního integračního proudu nebo ne, protože EU je již dnes vícerychlostní v podobě eurozóny či Schengenu. Podle Roithové je unie postavená na hodnotách solidarity a soudržnosti. Zdůraznila, že je to projekt „o nás s námi“ a nikoli „o nás bez nás“.
Kandidáti na českého prezidenta v aule Institutu ekonomických studií (IES) Fakulty sociálních věd University Karlovy. Zleva: Jiří Dientsbier, Jan Fischer, Zuzana Roithová, Karel Schwarzenberg, Přemysl Sobotka a Miloš Zeman (foto: Evropské hodnoty)
Diversita, tolerance, hedonismus
Podle Miloše Zemana stojí EU na třech základních hodnotách, kterými jsou diversita, tolerance a hedonismus. Zeman vidí unii jako jednotu v různosti, která nikdy nebude americkým „melting potem“. Důležitá součást evropanství je pro něj tolerance různých názorů a radost ze života, která je opakem askeze. Zeman se přihlásil k tomu, že je eurofederalista. Na druhou stranu je pro uplatňování principu subsidiarity, kdy národní státy mají dělat věci, kde jsou efektivnější. „Rozhodně nepotřebujeme evropský superstát,“ řekl Zeman.
Podle Zemana je důležitá efektivní a jednotná evropská obranná a zahraniční politika. Miloš Zeman odmítl vstup Turecka do EU, protože je tu obtížná slučitelnost kultur. V případě Ruska takovou odlišnost nevidí a považuje za nesprávné vydělovat Rusko z Evropy.
Příliš mnoho regulací
Se Zemanovým pohledem nesouhlasil kandidát ODS Přemysl Sobotka. Podle něj je směřování k federaci nerozumné. Sobotka, který se „onálepkoval“ jako eurorealista, vidí EU založenou hlavně na 4 svobodách, které se musí neustále prohlubovat. Unie podle něho trpí velkou mírou regulace.
Do Česka přichází 8000 nařízení, které je nutné přečíst a aplikovat do legislativy. Sobotka si položil otázku, zda je to nutné. Sobotka zdůraznil, že ekonomicky silná EU se odvíjí od silných ekonomik členských států. V současné době však prý unie sklouzává do situace solidarity zodpovědných s nezodpovědnými.
Jiří Dientsbier (ČSSD) vidí Evropskou unii jako spolupráci místo konfliktu. ČR se podle něho nesmí dostat mimo jádro EU, protože bychom tím rezignovali na vlastní zájmy. Osamocenému Česku by pak hrozila větší závislost na rozhodování velmocí. Dientsbier si v tom vypomohl historickou paralelou na zakladatele Československa Masaryka a Beneše, kteří si prý nebezpečí izolace uvědomovali.
Pružná integrace
Jan Fischer označil svůj postoj vůči EU za eurokritický. Odmítl federalizaci unie, i černobílé odsuzování. Unie podle něj potřebuje dobudovat vnitřní trh, důležitá je energetická politika. Fischer kritizoval regulaci a byrokracii spojenou s EU. Z pohledu vývoje unie je pro „pružnou integraci“.
Fischer se nebojí vícerychlostní unie, která podle něj Evropu nerozloží. Jeho koncept „flexibilní integrace“ prý také nevede k vytvoření exklusivního jádra a periferie. Jiří Dientsbier na to reagoval, že tento postoj Česko na okraj zavádí. Podle kandidáta sociální demokracie reaguje EU na krizi většinou větší integrací. Jako velké nebezpečí také vidí precedens přijetí fiskální kompaktu mimo primární právo, což je pro menší státy nebezpečné.
| Hlasování v anketě prezidentských kandidátů |
|
Po skončení debaty bylo v sále možné hlasovat o tom, který kandidát vzbudil nejvíce důvěry. Rozestupy mezi kandidáty na pomyslných medailových pozicích byly významné. Na prvním místě se u diváků v sále umístil Karel Schwarzenberg s 33% hlasů, na druhém místě byl Miloš Zeman s 21% hlasů a třetí skončil Jiří Dienstbier se 14% hlasů. Během debaty bylo možné hlasovat také online na iDNES.cz. Hlasování se zúčastnilo 9845 lidí. Jiří Dienstbier 7% (697 hlasů) Jan Fischer 7% (660 hlasů) Zuzana Roithová 7% (691 hlasů) Karel Schwarzenberg 37% (3602 hlasů) Přemysl Sobotka 6% (652 hlasů) Miloš Zeman 36% (3543 hlasů) |
zdroj: Evropské hodnoty
Euro není od ďábla
Kandidáti v diskusi reagovali i na „evropské otázky“ z publika. Jedna z nich se týkala přijetí eura. Fischer prohlásil, že „euro není od ďábla“, není to však agenda dneška ani zítřka. Problémem eurozóny prý není měna, ale fiskální politika.
Schwarzenberg upozornil, že Česko se k přijetí eura zavázalo. Tato otázka podle něj nebude aktuální před rokem 2017/2018, protože ČR zatím nesplňuje potřebné parametry. „Nechme to na diskusi, až to bude aktuální, když nyní nemáme šanci tam vstoupit,“ řekl Schwarzenberg.
Roithová uvedla, že současný stav není krizí eura, ale dluhovou krizí, protože se zapomnělo na vymáhání pravidel. Podle ní je nyní euro nepopulární a proto politici jasné slovo neřeknou. Na přijetí tlačí spíše někteří podnikatelé, kterým volatilita české koruny zhoršuje jejich hospodářské výsledky.
Podle Dientsbiera by Česko mohlo přijmout euro ve střednědobém horizontu, kdy bude krize eurozóny vyřešena. Dientsbier považuje rozpad na severní a jižní eurozónu za nereálný. Buď se udrží v celku, nebo eurozóna jako projekt skončí. Členské státy si prý toto nebezpečí uvědomují a prosadí další opatření bez ohledu na to, zda se ČR připojí. Zeman přijetí eura podpořil, nebránil se však ani odchodu Řecka z eurozóny. „Psychologicky by to mohl být dobrý příklad pro Španělsko a další země,“ řekl.
Úvahy nad druhou komorou
Kandidáti dostali v diskusi dotaz i na možné další institucionální změny EU. Většinově je v tuto chvíli považují za nereálné. „Buďme na zemi,“ uvedla Zuzana Roithová. Podle ní jsou podobné úvahy nereálné v horizontu 10-15 let. Podle Schwarzenberga máme nyní „přehršel institucí. Obecně ale podporuje myšlenku evropského senátu, který by vyvažoval zájmy malých a větších států. Naopak instituci evropského prezidenta nepovažuje za možnou, dokud nebude existovat evropský „démos“.
Jiří Dientsbier podpořil reformu EP, aby byl plnoprávným parlamentem, spíše než Senát amerického typu by upřednostňoval model německé Bundesraat. Zeman myšlenku druhé komory odmítl, protože by to byla další byrokratická instituce.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop
