Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Bude mít EU v roce 2014 společný energetický trh?

Marie Bydžovská, Euroskop, 15.2.2013
blesk energie

Evropská unie si stanovila za cíl, že do roku 2014 vytvoří společný liberalizovaný energetický trh. Podle účastníků Pražského evropského energetického fóra se však jeho vznik stává stále vzdálenější metou.


Belling: Dostupnost zdrojů je součástí konkurenceschopnosti


Ačkoliv EU stojí před celou řadou důležitých otázek, neznamená to, že téma energetiky by se mělo odsouvat na okraj pozornosti, domnívá se státní tajemník pro EU Vojtěch Belling. Klíčovou otázkou, na níž se láme budoucnost Evropy, je podle něj konkurenceschopnost hospodářství EU.  Dostupnost energetických zdrojů je její nedílnou součástí.

V posledních dvou dekádách zaznamenal trh s energiemi závratné změny, jejichž příčinami jsou mimo jiné technologický pokrok, nové zdroje energií nebo ekonomický vzestup rozvíjejících se trhů a jejich „hlad“ po energetických zdrojích. Trh se tak stal volatilním a těžko předvídatelným. EU bude podle Bellinga moci na změny reagovat, pouze pokud bude maximálně využívat vnitřní trh a jeho liberalizaci.

Česká republika v evropské debatě zdůrazňuje důležitost ekonomických témat, mimo jiné integrace společného trhu, zdůraznil státní tajemník. „Zásadně jsme snížili počet neimplementovaných směrnic v oblasti vnitřního trhu,“ připomněl český úspěch Belling. „Ještě před dvěma lety jsme byli mezi nejhoršími, nyní jsme na špici,“ dodal. Za zásadní považuje, aby všechny členské státy včas implementovaly tzv. třetí energetický balíček.

Tento soubor energetické legislativy byl přijat v červenci 2009. Jeho cílem je zabránit vzniku monopolů energetických společností tzv. vlastnickým unbundlingem, tedy rozdělením vlastnictví výrobní a přenosové energetické infrastruktury. Komise argumentuje tím, že rozdělení přístupu k výrobě a přenosu energií povzbudí investice do energetické infrastruktury.

Schneider: Vnitřní trh s elektřinou se vzdaluje


„Evropa se vytvoření vnitřního trhu s elektřinou vzdaluje,“ vyjádřil se skepticky k tomu, jestli EU splní cíl vytvořit do roku 2014 společný trh s energiemi, první náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider. Hlavním problémem je podle něj „nekoncepční podpora obnovitelných zdrojů“, která deformuje trh. Další překážkou na cestě k stanovené metě je nedostatek moderní páteřní infrastruktury, především přenosových sítí pro elektrickou energii.

Ředitel Public Affairs společnosti ČEZ Ivo Hlaváč kritizoval „chronicky neřešené problémy“ evropského trhu s emisními povolenkami tzv. ETS. Na burze emisí podle něj nepanuje cena, která by motivovala k investicím do moderních technologií. 

Evropský systém emisního obchodování (EU ETS) je v současnosti celosvětově největší fungující systém obchodovatelných povolení na světě. Do EU ETS je zahrnuto téměř 12 000 zařízení ze sektorů energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklo-keramického a rafinérií. Systém pokrývá více než 2 miliardy tun emisí CO2.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018