Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Je Kypr pokusným králíkem eurozóny?

Marie Bydžovská, Euroskop, 12.4. 2013

Je záchrana Kypru jen další kapitolou v nekonečné sáze o záchraně eurozóny nebo představovala pomoc malému středomořskému ostrovu převratný bod ve způsobu, jak měnová unie řeší problémy svých členů? I na takové otázky odpovídali účastníci debaty uspořádané eurocentrem Praha.

Kontroverzním bodem záchrany Kypru byly podmínky, které ostatní země platící eurem na oplátku za 10miliardovou půjčku požadovaly. Země se zavázala, že do roku 2018 zmenší svůj finanční sektor a bude konsolidovat veřejné rozpočty a snižovat jejich schodek. Podle Marka Hudemy, který události na Kypru sledoval v roli zvláštního zpravodaje Hospodářských novin, visí mnoho otazníků především nad zmenšením finančnictví.  Není jisté, jak takový proces bude probíhat, jelikož se ze značné části jedná o soukromé společnosti.

Krize na Kypru
Krize na Kypru (ilustrační foto, zdoj: čtk)
 

Kypr přitlačen ke zdi


Poměrně problematický byl i způsob, jak Evropská centrální banka přitlačila kyperské politiky ke zdi, takže pokud by na podmínky nepřistoupili, nastal by téměř okamžitý bankrot země.  Frankfurtská banka hrozila odstřihnutím místních finančních domů od dodávání likvidity. Takové varování nebylo v žádném z předchozích případů států, které požádaly o pomoc, použito, upozornil Hudema.

Na Kypru byl také poprvé použit tzv. princip „bail-in“. Náklady na záchranu bankovnictví tak nenesli jen plátci daní, ale i majitelé vkladů nad 100 tisíc eur, akcionáři bank a držitelé jejich dluhopisů, poukázal Miroslav Benáček ze Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády. Zmiňované pravidlo se objevuje i v připravované legislativě EU, která řeší otázky regulace finančnictví. Předseda Evropské komise Barroso tak při své návštěvě Prahy zdůraznil, že problémy Afroditina ostrova ukázaly potřebu ustanovení bankovní unie.

Budoucnost eura se ukáže v Itálii a ve Španělsku


Přesto se Benáček domnívá, že záchrana Kypru nebyla zásadním milníkem. Budoucnost eurozóny se podle něj bude lámat na tom, jak si se svými ekonomickými problémy poradí velké země jako Španělsko nebo Itálie.

O potížích, které nejdelší bankovní prázdniny v moderní historii (12 dní) přinesly obyvatelům ostrova, mluvil redaktor České televize Václav Černohorský. Do těžkostí se dostaly především firmy, které nemohly zaplatit za dovážené zboží a v přístavech se tak hromadilo množství lodí, které čekaly, zda dostanou za svůj náklad zaplaceno.

Paradoxní situace nastala, když Kypřané slavili státní svátek svého „mateřské“ Řecka, které nicméně ze značné části stojí za jejich problémy, protože místní finančníci při odpisu hodnoty řeckých dluhopisů ztratili přibližně 5 miliard eur, poznamenal Černohorský.

Podle redaktora ČT se ostrovem šířilo velké množství konspiračních teorií. Někteří obyvatelé se domnívali, že Rusko ostrovu nepomohlo, protože plánovalo, že nechá zemi padnout na kolena, a poté levně skoupí majetek místních obyvatel. Jiní zase obviňovali za svou situaci Německo či euro. Do značné míry to bylo dáno tím, že na ostrově panovala nepřehledná situace a nikdo nevěděl, co se stane v příštích dnech, což potvrdil i Marek Hudema.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018