Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Předseda Evropské rady Van Rompuy vystoupil na národním fóru

Mariana Pítrová, Marie Bydžovská, EUROSKOP, 29.4.2013
Nečas a Van Rompuy

Ve čtvrtek 25. dubna se v prostorách Poslanecké sněmovny uskutečnila 1. konference národního fóra o budoucnosti Evropské unie. Jejím cílem bylo představit politické vize budoucího vývoje integračního projektu. Na konferenci, kterou uspořádal Úřad vlády ČR pod záštitou předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové, vystoupil rovněž stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

Premiér Petr Nečas ve svém úvodním slovu uvedl, že ačkoliv Česká republika není v současnosti členem eurozóny, má přesto silný zájem účastnit se debaty o budoucnosti hospodářské a měnové unie. Předseda české vlády se ve svém projevu věnoval i otázce přijetí eura v České republice. „Jsem hluboce přesvědčen, že vzhledem k obsahové změně v rámci hospodářské a měnové unie musíme o této otázce rozhodnout v referendu,“ řekl premiér, který se ve svých úvahách o integraci rovněž vyslovil proti sjednocení daňových sazeb a sociálních systémů v rámci sedmadvacítky.  „Cestou pro Evropu není unifikace, ale zdravá rozmanitost,“ konstatoval v závěru premiér.

Hlavním hostem konference byl stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který ve svém příspěvku připomněl svoji první soukromou návštěvu Prahy před deseti lety. Vyzdvihl českou cestu za svobodou. „Češi byli a vždycky budou v srdci Evropy, a to nejen geograficky. Málo zemí ztělesňuje touhu po svobodě tak jako Česká republika,“ konstatoval Van Rompuy. V historii se ale vrátil ještě dál, když připomněl úsilí českého krále Jiřího z Poděbrad o vytvoření první společné evropské iniciativy.

Předseda Evropské rady se ve svém vystoupení rozsáhle věnoval také krizi a jejím dopadům na starý kontinent. „Mohu s jistotou říct, že nejakutnější část krize je za námi. Trhy i občané vědí, že euro tu je a zůstane,“ uvedl Van Rompuy s tím, že krize, která EU postihla, jen ukázala, jak jsou na sobě jednotliví členové závislí. Podle bývalého belgického premiéra musí EU s následky krize bojovat prostřednictvím zdravých veřejných financí a opatření proti nezaměstnanosti. S premiérem Nečasem se Van Rompuy shodl na síle a významu společného trhu i pragmatickém pohledu na budoucnost Unie.

Jak definovat české národní zájmy?

Na tuto otázku po zahajovacích projevech odpovídali účastníci prvního panelu konference. V úvodním příspěvku si člen Evropské komise zodpovědný za agendu rozšíření Štefan Füle položil desatero otázek, kterým by se diskuse o zájmech ČR v EU měla věnovat. „Unie není a nemůže být jen souhrnem národních zájmů,“ podotkl. „EU současnou krizi nezpůsobila, není součástí problému, je součástí řešení,“ uvedl eurokomisař.

Na českého zástupce v Evropské komisi navázala první místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková, podle jejíhož názoru se Česká republika musí navrátit do středu unijního dění. „Česká republika je pouze v množině schengenského prostoru. Byla bych ráda, kdybychom byli ve středu Evropy, a to nejen geograficky, ale i institucionálně,“ dodala.

Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se Česká republika v současné době ocitá ve vztahu k EU na křižovatce. Ministr zahraničí při té příležitosti připomněl názor o legendě zvané český euroskepticismus, která ačkoliv není zcela objektivní, tak už žije svým vlastním životem. Schwarzenberg se ve svém projevu zaměřil na oblasti, nad nimiž bychom se v rámci našeho vztahu k EU měli zamyslet. „Naše politika nesmí být poučování o naší pravdě, když kolem nás je ještě šestadvacet dalších pravd. Měli bychom se kriticky zamyslet nad tím, jak nás partneři v EU vnímají,“ uvedl. V zájmu naší země je podle ministra efektivní využívání finančních zdrojů či další rozšiřování EU.


Konference národního fóra o budoucnosti Evropské unie se uskutečnila v Poslanecké sněmovně PČR. Zdroj: vlada.cz

Federace jako (ne)možná cesta

Stejně jako ministr zahraničí se o vymezení národních zájmů pokusil i člen Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Viktor Paggio. „Myslím si, že prosazovat národní zájmy je nejen legitimní, ale i prospěšné,“ uvedl poslanec. Podle Paggia mezi stěžejní témata ČR v rámci sedmadvacítky patří vůle prohloubit vnitřní trh a zlepšit národní infrastrukturu.

Závěrečným řečníkem prvního panelu byl bývalý místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, který v úvodu svého příspěvku glosoval současnou evropskou politiku připodobněním k aktuální fotbalové Lize mistrů, kde německé kluby s přehledem vítězí nad španělskou kopanou. Vondra se ve svém příspěvku věnoval především často skloňované budoucnosti Unie jako federace. „Domnívám se, že vytvoření celoevropského federálního státu není cesta, která vyřeší potíže Evropské unie. Uniformita kasárenského dvora není nejlepší volbou pro Evropu 21. století. Je potřeba zachovat vitální prostor pro demokratické rozhodování v členských státech,“ uzavřel Vondra první část konference.  

Léčení zlomené nohy aspirinem

V odpoledním bloku konference se debata točila kolem českého zájmu ve vztahu k hospodářské a měnové unii. Guvernér ČNB Miroslav Singer zdůraznil, že podle názoru centrální banky nemá Česká republika důvod vstupovat do bankovní unie. Eurozóna tento nový nástroj k řešení problémů potřebuje, avšak země, které neplatí eurem, podle něj již nikoliv. „Zájmem Česka je překonání krize eurozóny, protože jsme na ní ekonomicky závislí, především prostřednictvím exportu,“ řekl Singer. Zásadním předpokladem vyřešení současných obtíží je správné definování příčin krize. Jinak je to, jako bychom „léčili zlomenou nohu aspirinem“, vyjádřil se guvernér.

Předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka považuje užší integraci EU za „nástroj zachování sociálního státu“. V nadcházejících letech bude podle něj téma pro debatu o české hospodářské strategii klíčové datum přijetí společné měny. „Příští vláda by jej měla stanovit na základě širší společenské dohody, do které budou zahrnuti vedle politických stran i sociální partneři,“ vyjádřil se Sobotka.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek připomněl, že EU nevznikala pouze na ekonomických myšlenkách, ale i jako podpora demokracie. Demokracie potřebuje ke svému udržení fungující národní ekonomiky. Podle ministra je proto důležité, aby EU neomezovala konkurenceschopnost a naopak podporovala svobodný trh.

Hlavním současným problémem EU je podle místopředsedy TOP09 Jaromíra Drábka nedodržování pravidel. „Pro Českou republiku je důležité, aby Unie byla hospodářsky co nejsilnější, proto je důležité co nejvíce naplnit projekt vnitřního trhu,“ řekl Drábek. „Přitom méně je někdy více. Je třeba brzdit rozvoj příliš nových regulací, raději bychom měli naplňovat to, na čem se již členské státy shodly,“ dodal.

„Zásadním zájmem ČR je stabilita právního prostředí,“ zdůraznil ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna.  Symbolem současné krize je podle něj „dekonstrukce práva“. V EU by podle ministra měly být jasně definovány pravomoci, které Unie vykonává, přičemž vodítkem pro jejich výkon by měly být dva principy – subsidiarita a proporcionalita.

Národní fórum o budoucnosti Evropské unie představuje zastřešující název série konferencí a expertních kulatých stolů pořádaných Úřadem vlády ČR k tematickým okruhům souvisejícím s aktuálním vývojem evropské integrace. K nim náleží jak problematika demokratické legitimizace unijního rozhodovacího procesu a podoby evropských institucí, tak otázky dalšího vývoje vnitřního trhu a hospodářské a měnové unie. Národní fórum o budoucnosti Evropské unie navazuje na stejnojmenný projekt, realizovaný před deseti lety v souvislosti s debatami probíhajícími na půdě Konventu o budoucnosti Evropy. V  současnosti je tematicky spojen s  diskusí o reformě hospodářské a měnové unie, která bude probíhat v letošním roce na půdě Evropské rady, a s prioritami Evropského roku občanů 2013. Na konference a kulaté stoly jsou zváni zástupci politické reprezentace, státní správy, územní a zájmové samosprávy, akademické sféry, think-tanků a dalších institucí.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018