Z debaty o Fiskálním kompaktu


David Kursa, Euroskop, 17.5.2013

O mezivládní dohodě 25 zemí EU a pozici České republiky se 15. května diskutovalo v rámci cyklu Debaty o českých zájmech, které pořádá think-tank Evropské hodnoty. Mezi řečníky vystoupil David Král z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM, bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, nyní působící ve společnosti KPMG, místopředseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny David Šeich (ODS) a stínový ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Král: Nebudeme součástí budoucích diskuzí

Jako první z řečníků představil své téze David Král. Odmítavý postoj premiéra Petra Nečase označil jako chybný, protože podle něj podpis pod Fiskální kompakt nepředstavuje žádné závazky a pravděpodobně nepřenáší kompetence. Král uvedl, že jsme se připravili o možnost účastnit se Eurosummitů, kde se projednávají i z českého pohledu velice důležitá témata jako např. konkurenceschopnost EU. Ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM dále zmínil, že současná podoba Fiskálního kompaktu se v budoucnu zcela jistě změní, ale Česko nebude moci případné změny jakkoliv ovlivnit. Možnou účinnost Fiskálního kompaktu samotného pak hodnotil pozitivně – zlepší disciplínu jednotlivých států mj. zavedením poloautomatických sankcí.

Tůma: Nekredibilní závazek a koncepčně vadné řešení

Ryze ekonomický postoj k hodnocení Fiskálního kompaktu zaujal ředitel KPMG Zdeněk Tůma. Z pohledu ekonoma a investora pro něj tato mezivládní dohoda představuje nekredibilní závazek, neboť členské státy podobná ujednání v minulosti již dvakrát porušily. Spodní hodnotu kritérií pak většina států považovala nikoliv za krajní mez, ale za standart. Tůma našel vady i v samotném fungování Fiskálního kompaktu. Jednotlivá pravidla by podle něj měla být oporou tvůrcům hospodářské politiky, nikoliv jejich cílem. Jako problematické označil také zapojení soudní instance do rozhodování o správnosti implementace jednotlivých doporučení a udělení sankcí. Osobní pohled na Fiskální kompakt doplnil slovy, že nevidí věcné a ekonomické argumenty, kterými by podložil přidanou hodnotu Fiskálního kompaktu.

Euro
Jak zvládne euro současnou krizi? Reportáž z debaty o Fiskáním kompaktu (foto: čtk)

Šeich: Kompakt se opírá o víru, která do politiky nepatří

Postoj premiéra obhajoval poslanec David Šeich (ODS). Věnoval se procesu vzniku dokumentu, ale také jeho konečné podobě, která podle něj dozná v budoucnu značných změn. Místopředseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny řekl, že nelze podepsat něco, co nevíme, jak bude vypadat za pár let. Navíc s vědomím, že předešlé mechanismy podobného typu selhaly a tento se opírá hlavně o víru, že by již konečně mohl fungovat. Česká republika se musí více než na Fiskální kompakt zaměřit na schválení vlastní finanční ústavy. Jako jednu z jejích výhod jmenoval fakt, že by tvůrcům českého rozpočtu umožnila např. v dobách krize zvýšit schodek nad požadovanou hodnotu tím, že by se na tomto kroku dohodla kvalifikovaná většina poslanců. Takovýto manévrovací prostor podle něj Fiskální kompakt nepřináší.

Zaorálek: Česká pozice je pro evropské partnery nesrozumitelná

Lubomír Zaorálek (ČSSD) věnoval svůj příspěvek především samotnému vyjednávání konečné podoby Fiskálního kompaktu a překvapení všech zúčastněných, když premiér Nečas oznámil, že svůj podpis pod smlouvu nepřipojí. Český postoj se tak v EU stal nesrozumitelným a ztratili jsme možnost být součástí budoucí debaty.

Ušité horkou jehlou

Diskuze mezi jednotlivými řečníky se dotýkala sporných otázek kolem Fiskálního kompaktu. Tůma v reakci na hypotézu Zaorálka o doplnění měnové politiky politikou fiskální zmínil, že pro ideální fungování evropské měnové politiky není třeba výrazného posílení té fiskální na evropské úrovni např. v podobě jednoho evropského ministerstva financí. Samotný kompakt pak pro něj již kromě zmíněného představuje pouze nástroj na uklidnění finančních trhů, který byl doslova „ušit horkou jehlou“. S tímto názorem souhlasil i Šeich když navíc podotkl, že finální verze dokumentu vznikla až těsně před hlasováním.

Král pak zmínil, že novinkou není samotná legislativa, která je dle něj obsažena už v tzv. Six-packu, ale povinnost států začlenit kritéria do národních ústav či zákonů. V reakci na dotaz z publika pak odmítal tezi poslance Šeicha, že Fiskální kompakt neposkytuje státům manévrovací postoj. Podle něj ho zaručuje zakomponování strukturálního schodku do požadovaných kritérií. Tůma však princip strukturálního schodku označil za nejasně definovaný, přičemž měřitelnost tohoto ukazatele je přinejmenším komplikovaná.

Schválíme finanční ústavu výměnou za Fiskální kompakt

Odborná debata byla na chvíli odsunuta do pozadí a přednost dostala diskuze nad spíše politickými postoji k Fiskálnímu kompaktu. Často zaznívalo udivení nad postojem Šeicha, který by raději schválil českou finanční ústavu než evropskou dohodu. Obava z toho, že při případném vítězství opoziční ČSSD ve volbách by se ČR více zadlužila, jsou prý menší než ty, které vycházejí z podpisu mezivládní smlouvy mezi státy EU. A pokud představitelé ČSSD souhlasí s Fiskálním kompaktem, nebudou prý mít problém s přijetím finanční ústavy v té podobě, v jaké je nyní navrhována. Zaorálek na to reagoval nabídkou – ČSSD schválí přijetí finanční ústavy, když ODS schválí přijetí Fiskálního kompaktu.

Sankce jsou symbolickým bičem

Několik dotazů z publika směřovalo k problematice sankcí, přičemž často bylo zmiňováno selhání sankčního mechanismu v minulosti. Král sankce označil za strašáka, symbolický bič a jejich uvalení bude do značné míry záviset na tom, co vše bude zakomponováno do strukturálního schodku. Že uvalení tvrdých sankcí v Evropě není časté, zmínil i Zaorálek.

Závěr diskuze se nesl v duchu debat o budoucím směřování EU, o její možné federativní podobě, přičemž všichni řečníci se shodli na komplikovanosti nejen pojmu samotného, ale možné podobě takového fungování evropské politiky. Zaorálek pak poukazoval na hranice ochoty jednotlivých států, které jsou patrné při pohledu na Společnou zahraniční politiku.

Autor: David Kursa, Euroskop

Sdílet tento příspěvek