Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Konference Přínosy kohezní politiky 2007-2013

Miroslav Krša, Euroskop, 24.6.2013
euro - peníze

Konference "Přínosy kohezní politiky 2007-2013" pořádané Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) se věnovala konkrétním výsledkům kohezní politiky v České republice. Koheze bude i v letech 2014-2020 jednou z největších položek rozpočtu EU. Politika je také úzce propojena se Strategií Evropa 2020.

Počet úspěšně realizovaných projektů ze strukturálních fondů dosáhl od roku 2007 počtu zhruba 40 tisíc. „Jen velmi malou část z nich tvoří projekty, které jsou z nějakého důvodu nevyhovující,“ řekl 1. náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Na druhou stranu Braun při hodnocení absorpční kapacity ČR uvedl, že vnímá kritiku, která se v poslední době na fungování kohezní politiky snáší, a přiznal, že se místy jedná o kritiku oprávněnou.

Méně fondů a zákon o úřednících


Podle Miroslavy Kopicové stojíme na prahu důležitých rozhodnutí. „Je třeba se ohlédnout zpět a na základě poznání udělat nezbytná rozhodnutí, která jsou příležitostí pro nastartování růstu společnosti pro několik dalších let,“ řekla ředitelka Národního vzdělávacího fondu. Využití potenciálu evropských finančních prostřední patří k rozhodnutím zásadním.

Zástupkyně Evropské komise Elena Grech zmínila jako český problém neexistující Zákon o státních úřednících, který znesnadňuje určit odpovědnost jednotlivců při přerozdělování dotací a snížit vliv polické moci na výměny úředníků na klíčových pozicích. Nejen z jejích úst zazněla jasná výtka k přílišnému počtu Operačních programů.

„Koncentrace prostředků do několika jasně deklarovaných prioritních oblastí je mnohem účelnější,“ uvedl k tomu Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Nespoléhat jen na fondy


Podle Petra Zahradníka evropské peníze nepopiratelně přispěly ke vzniku jedinečných projektů a mnoha českým firmám pomohly ke zvýšení a zkvalitnění výroby. Ve státní správě zase přinesly tendenci k větší efektivitě práce a otevřenější komunikaci. Zahradník však zároveň zdůraznil, že bychom strukturální fondy neměli vnímat jako alfu a omegu fungování hospodářství, ale pouze jako jeho doplněk. „Tyto prostředky tvoří jen necelá 2% ročního HDP a nedají se chápat jako ekonomická spása,“ poznamenal člen NERVu, kde má problematiku fondů na starosti.

Z resortního hlediska hovořil ředitel sekce fondů EU Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko. Strukturální fondy podle něj nepatří z hlediska množství financí k nejdůležitějším oblastem. Výhodnější je pro ministerstvo využívat jiných nástrojů EU - například Evropskou investiční banku nebo Evropský investiční fond.

Pro státní správu znamenaly fondy EU hlavně větší tlak na disciplinovanost. Evropská komise jednoznačně deklaruje, že „čistá hra“ je jediným možným přístupem. V jiném případě finance z EU na schválený projekt zkrátka nepřijdou, uvedl 1. náměstek ministra dopravy Lukáš Hampl.

Autor: Miroslav Krša, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018