Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Reportáž z představení studie Trendy české evropské politiky

Euroskop, 8.10. 2013
AMO konference

Studii o názorech českých elit na evropskou politiku pod názvem „Trendy české evropské politiky,“ představila v pátek Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Na diskusi odborníků navázal politický panel se zástupci stran. Zjištění studie v číslech najdete na stránkách think-tanku http://trendy2013.amo.cz/

Vrchní ředitel evropské sekce Ministerstva zahraničí Jaroslav Kurfürst označil studii AMO za dobré a kvalitní zrcadlo. Zaujala ho míra shody respondentů výzkumu na tématech vnitřního trhu, energetiky, vzdělání a infrastruktury. Podle Kurfürsta je českým problémem polarizace debaty o EU, přitom na pracovní úrovni je Česká republika schopna efektivně působit. „Jsme na počátku stadia přerodu,“ komentoval budoucí vývoj českého vztahu k Unii.

S kým „dělat“ Unii


Kurfürst je také rád za vnímání našich spojenců v EU, za které se považují okolní státy, hlavně Německo, Polsko a Slovensko. „Kolik států může říci, že jeho nejbližší spojenci jsou i jeho sousedé,“ řekl. Považuje za důležité, že ve výzkumu nedopadlo úplně špatně ani Rakousko. Kromě regionálního pilíře má Česká republika i tematické spojence v otázkách vnitřního trhu, jako jsou Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Velká Británie.

Ve výzkumu úplně dobře nedopadla Francie, kterou značná část respondentů jako důležitého partnera neuvedla. V panelu padly rovněž možné důvody – Češi obecně Francii příliš nerozumí, což platí i naopak. Střední Evropa není pro Francii takovou prioritou jako třeba severní Afrika a Středomoří. Paříž zcela nesdílí ani zájem nových členských států o Východní partnerství či západní Balkán. Kurfürst ale věří v pozitivní vývoj ve vnímání Francie v budoucnu, protože například ve vedě a výzkumu existuje řada společných priorit.


Lepší to nebude


Politolog Ladislav Mrklas z Cevro Institutu nesdílí optimismus oslovených elit, že se v příštích 10 letech evropská politika zlepší. Očekává, že kvůli pravděpodobnému úspěchu nových stran se na pořad dne dostanou nové priority (např. zemědělství, protekcionismus na vnitřním trhu). Pokračovat budou také střety mezi institucemi, které tvoří českou zahraniční politiku. Podle Mrklase není reálné, že by nějaký společně sdílený postoj stran vůči Unii za účelem prosazení českých priorit vznikl.

Novinářka Kateřina Šafaříková se věnovala postoji elit k jednotlivým institucím EU. Tomáš Karásek z AMO, který panel uváděl, nakonec poznamenal, že jde o postoj „my vám nepošleme více kompetencí, ale vy nám pošlete více peněz.“

V druhé části konference vystoupili zástupci politických stran, kteří nastínili své programové vize v oblasti české zahraniční, respektive evropské politiky.

EU je domácí politika


Podle Petra Fialy za ODS nesmíme přehlížet, že evropské záležitosti prorůstají do domácí politiky. I vzhledem k tomu ČR podle něj otázkám souvisejícím s EU nepřikládá dostatečnou důležitost. Česká republika musí být v evropské politice aktivní, především v procesu proměny Evropské unie, ke které nutně musí dojít, dodal.

Jaromír Kohlíček z KSČM se zaměřil na ekonomickou diplomacii, Česku podle něj mimo jiné chybí obchodní radové. Bez efektivnější zahraniční hospodářské politiky se nepodaří diverzifikovat zahraniční obchod, což považuje za nutné. V tomto bodě mu oponoval Vladimír Špidla z ČSSD, podle nějž skutečnost, že většina zboží z Česka směřuje do Německa, není žádnou katastrofou, naopak je naprosto logické, že naše země obchoduje především se sousedními zeměmi.

Ondřej Liška ze Strany zelených by si přál, aby v Česku proběhl stejný obrat v evropské politice, jaký vnímá v sousedním Polsku, tedy příklon elit k podpoře silné EU. V zahraniční politice by pak země ve velikosti Česka měly preferovat multilaterální přístup, který se jim více vyplatí, jak podle něj ukazuje i historie.

Lidská práva? Ano


„Pro malé státy je v zahraniční politice důležité najít si téma, které prosazují. V případě České republiky jsou to lidská práva, v jejichž politice jsme konzistentní a udržujeme ji už od roku 1990,“ uvedl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Bývalý ministr zahraničí mimo jiné zdůraznil i výhody členství naší země v EU. „Evropská unie není ideální útvar, ale je zdaleka to nejlepší, co jsme mohli vyvinout bez jediného výstřelu,“ uvedl Schwarzenberg a připomněl, jaké střety historicky provázely například sjednocení Itálie či Spojených států amerických.

Také Pavel Svoboda z KDU-ČSL vidí lidská práva jako hlavní prioritu české zahraniční politiky a vnímá české snažení v této oblasti jako věrnost základům evropské civilizace. Další české snahy v zahraniční politice však Svoboda označuje slovy „syndrom opilého korábu,“ kdy je politická reprezentace pro zahraniční partnery dlouhodobě nečitelná a nemá vůli k prosazování vlastních zájmů. „Pokud nevíte, kam plujete, žádný vítr vám není dobrý,“ glosoval Svoboda. Jako jediný z politiků akcentoval zástupce lidovců důležitost kvalitního informování o Evropské unii, protože podle Svobody je naše členství v osmadvacítce prvořadým národním zájmem.

Máme vliv, ne moc


Závěrečným řečníkem z řad politiků byl Vladimír Špidla z ČSSD, podle kterého je potřeba, abychom si uvědomili, že Česká republika nemá moc, ale má vliv. „Česká zahraniční politika musí být realistická. Multilaterální situace nám dávají větší možnost prosadit vlastní zájmy. Například v OSN máme stejný hlas jako USA, ačkoliv ty jsou mocnější,“ uvedl bývalý eurokomisař pro sociální věci a zdůraznil, že pro sociální demokraty je fungující EU národním zájmem. Podle Špidly by neměla mít Česká republika ambice na globální politiku, ale měla by rozvíjet především tu regionální a globálně působit tam, kde se shodou okolností v různých historických obdobích vytvořila česká základna, která se dá rozvinout.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Jak ovlivní EU systém Spitzenkandidátů?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 21. 6. 2018

Panel Prague European Summit: Koheze není jen o penězích

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 6. 2018

Kam směřuje evropská politika sousedství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018