Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Je parlamentní demokracie cesta k řešení současné evropské krize?

Marie Bydžovská, Euroskop, 15.10. 2013
štrasburk EP

Okolo otázky z titulku se točila diskuse expertního semináře uspořádaného zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v ČR a Právnickou fakultou Univerzity Karlovy.

Nejen v Evropě dochází ke ztrátě vlivu parlamentů, což má mnoho příčin. Může za ní stát odebrání pravomocí ústavou nebo nárůst vlivu expertů na úkor poslanců. Dieter Grimm, profesor veřejného práva Humboldtovy univerzity v Berlíně a bývalý soudce Spolkového ústavního soudu, se zaměřil především na roli evropské integrace v tomto procesu.

Podle Grimma v současnosti národní parlamenty ztrácejí pravomoci také proto, že mnoho zákonů pochází z EU nebo je evropskou integrací ovlivněno. Změnila se i role parlamentů, které mají větší zodpovědnost při kontrole exekutivy, protože na evropské úrovni jednají především národní vlády prostřednictvím Rady a Evropské rady.

Překážky na cestě k parlamentarismu


„Ztráta vlivu 28 parlamentů ve členských státech nebyla dostatečně nahrazena ustavením Evropského parlamentu,“ zdůraznil profesor Grimm. Přechodu EU k parlamentnímu systému ale podle něj brání právní a politické překážky.

Na straně členských států chybí politická vůle k tak razantnímu kroku a ústavy některých členských států neumožňují, aby se z EU stal spolkový stát. Navíc podle německého profesora není jasné, zda by takový přerod vedl k překonání demokratického deficitu.

Německá ústava například dovoluje, aby spolková republika přenesla na EU jednotlivé kompetence, ale ne kompetenci udělovat kompetence. Pokud by se EU změnila ve státní útvar, Německo by muselo změnit ústavu, nebo vystoupit.

Jaký je vztah evropského a národního práva?


Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling poukázal na tři způsoby, jak je možné nahlížet na vztah národního a evropského práva.

Federalismus předpokládá nadřazenost evropského práva, státy v něm hrají roli prvotního hybatele, který dále nezasahuje do dění. Protipólem tohoto pojetí je etatistický model, k němuž se přiklání mimo jiné při svém výkladu německý ústavní soud. Tento pohled upozorňuje na to, že neexistuje jeden evropský politický lid.

Třetí možná perspektiva, plovoucí model, zastává názor, že vztah mezi EU a členskými státy je možné vyřešit mocensky, ne však právními prostředky. Politický model v takovém přístupu nelegitimizují vstupy, ale prostředky dobrého vládnutí.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018