Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Německo a EU: změní volby politiku vlády?

Petr Zenkner, Euroskop, 18.10. 2013
Angela Merkelová pije pivo

Interpretaci německých voleb se během října věnovalo několik akcí. Jejich význam pro evropskou politiku nové německé vlády probírali odborníci na akci pořádané think-tankem Europeum. Vystoupili Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů a Kristýna Larischová z Nadace Friedricha Eberta.

Kompetence stran


Pro připomenutí hlavní témata voleb. Vladimír Handl z Ústavu mezinárodních vztahů uvedl, že pro 27 % lidí jím byla nezaměstnanost. Přitom před dvaceti lety ji za zásadní považovalo 80 procent lidí. Možná i to dokazuje, proč Angela Merkelová přesvědčivě vyhrála.

Sociální demokraty (SPD) označili Němci za nejvíce kompetentní stranu ve zdravotnictví a sociálních otázkách, Zelení dostali tuto značku v energetice. Jinak v ostatních tématech, tedy i záležitostech Evropské unie, vedla CDU/CSU. Kdo vlastně konzervativcům konečných 34,1 procent hlasů dal? Podle Handla měla Merkelová převahu u všech věkových skupin a profesí, zabodovala třeba i mezi dělníky. Celkově stranu volilo téměř 15 milionů lidí.

Naopak historický neúspěch liberálů (z 14,9 % na 4,8 %) způsobilo několik faktorů. Strana nedokázala realizovat program, s nímž v roce 2009 rekordně uspěla. Snížení daní kancléřka v „černo-žluté“ koaliční vládě nedopustila. Ani Guido Westerwelle, šéf strany a její hlavní tvář, na ministerstvu zahraničí nezabodoval. V posledních dnech kampaně se FDP pokusila spojit osud svůj a moderního Německa. To podle Handla veřejnost vnímala jako značně nevhodné. Vymezila se proti tomu i Merkelová.

Angela Merkelová pije pivo.
Angela Merkelová se může napít na vítězství ve volbách. Těžší úkol je ale před ní. Vyjednat novou koalici. (foto: čtk)


Horký brambor CDU


Analytička Nadace Friedricha Eberta Kristýna Larischová komentovala počáteční dny po volbách jako přehazování si „horkého bramboru“ koaličních jednání s CDU/CSU mezi sociálními demokraty a Zelenými. SPD má totiž z velké koalice 2005-2009 trpkou zkušenost. Merkelová prý nebude mít vládnutí se sociální demokraty jednoduché, protože předseda SPD Sigmar Gabriel je mnohem konfliktnější člověk. Uvnitř strany je také silné křídlo, které koalici nechce. Jeho tváří je premiérka Severního Porýní – Vestfálska Hannelore Kraft.

Výsledek SPD 25,7 procenta zůstal za očekáváními, které vzbudila televizní debata mezi Angelou Merkelovou a Peer Steinbruckem. Volební lídr sociálních demokratů tehdy dopadl velmi dobře u nerozhodnutých voličů. Nakonec to ale nepomohlo. Podle Larischové ho voliči vnímali jako liberálnější část strany, neměl také dobré hodnocení u žen. S Merkelovou si Němci zvolili pragmatický střed, což prý vyjadřovala závěrečná slova kancléřky v televizní debatě: „Vy mě znáte...“.

Zelení, Die Linke


Volby skončily zklamáním také pro německé Zelené. Efekt Fukušima, kdy strana měla po jaderné havárii v Japonsku až 30 procent, se nenaplnil. Strana doufala ve 13-15 procent, nakonec ji volilo pouze 8,4 procent lidí a předehnala jí i krajně levicová strana Die Linke. Larischová komentovala také možnost koalice Zelených s CDU/CSU. Podle ní by to pro stranu byl polibek smrti.

Di Linke mohla být naopak spokojená. Vladimír Handl připomněl, že před rokem byla strana vnitřně silně rozdělená. Pod vedením Gregora Gysiho se však etablovala jako třetí nejsilnější strana a „těší se“ na velkou koalici konzervativců a sociálních demokratů.

Debata nemohla pominout Alternativu pro Německo, která vznikla před necelým půlrokem, a přitom dosáhla výsledku 4,7 procent. Strana „hamburských profesorů“ získala největší podporu ve východních spolkových zemích. Pod heslem „Raus aus dem euro“ (pryč z eurozóny) může významně zasáhnout do voleb do Evropského parlamentu v květnu 2013.

Evropská politika Německa


Téma Evropské unie se většinou strany snažily neotevírat. Nechtěly dráždit německé voliče problémem Řecka a velmi nepopulárních transferů peněz. Evropská politika Německa se podle Handla, ani Larischové příliš měnit nebude. Merkelová směřuje k mezivládní spolupráci a favorizuje Radu před Komisí, kterou vidí jako kontrolní, nikoli řídící orgán. Od nově německé vlády se nedá očekávat ani podpora tzv. eurobondů. Podle Handla bude pokračovat rovněž rezervovanější podíl Německa na Společné zahraniční a bezpečnostní politice.

Změnu v postoji Německa by mohla přinést pouze velmi nepravděpodobná koalice SPD, Zelení a Die Linke. Larischová si myslí, že sociální demokracie udělala chybu, když se nesnažila vysvětlovat evropská témata. Nesdílí ani všeobecně rozšířené přesvědčení Němců, že na „jihu“ to dělají špatně a jsou to bankrotáři. SPD je pro daň z finančních transakcí, a podporuje amortizační fond, do něhož by přispívaly banky. Sociální demokraté rovněž podporují hospodářskou vládu v eurozóně, včetně harmonizace daní, v případě bankovní unie jí vyhovuje dohled ze strany Evropské centrální banky. Mottem SPD je, že ztráty mají platit samy banky, nikoli veřejné rozpočty.

Pro Alternativu pro Německo je evropské téma tím hlavním. Strana vznikla na odporu vůči euru, má blízko k postojům Velké Británie. Kritizuje byrokracii v Bruselu, odmítá „transferovou unii“ a vetovala by další balíčky. Jejím plánem je řízený rozpad eurozóny, protože Německo euro nepotřebuje.

Podle Larischové se dá v budoucnu od politiky nové německé vlády očekávat, že nepoleví ve striktních podmínkách pomoci. Merkelová schválí i další balíčky, ale s podmínkami. Nepředpokládá, že by prošly eurobondy, byť je SPD podporuje. Larischová také očekává spory v předpokládané velké koalici ohledně bankovní unie. Partneři Německa budou v EU zklamáni. „Asi se nestane nic,“ charakterizovala německou evropskou politiku.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018