Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Summit EU: Špehování politiků zastínilo digitální agendu i bankovní unii

Marie Bydžovská, Euroskop, 24. 10. 2013
digitální trh

Nejvyšším představitelům EU skončila nejdelší přestávka mezi summity EU od propuknutí krize před třemi lety. Po čtyřech měsících se sešli v Bruselu, aby diskutovali o podpoře digitální ekonomiky, hospodářského růstu a o bankovní unii. Během čtvrtku a pátku se budou věnovat také přípravě listopadového summitu Východního partnerství. Českou delegaci vede premiér v demisi Jiří Rusnok.

Překvapivě plánovaná témata summitu přebila otázka špionáže a ochrany dat. Zjištění, že americká bezpečnostní služba odposlouchávala i mobilní telefon německé kancléřky Angely Merkelové vyvolalo vlnu rozhořčení mezi německými politiky. Německá kancléřka kvůli kauze obratem telefonovala americkému prezidentovi Baracku Obamovi, který ji ujistil, že Washington její komunikaci v současnosti nemonitoruje. Bílý dům však nepotvrdil, že se tak nedělo v minulosti. 

Premiér Jiří Rusnok se při příjezdu do budovy Evropské rady vyjádřil, že respektuje, že v některých zemích je to důležité téma a debaty o něm se zúčastní. "Rozhodně budeme s nimi solidární v tom, že je nepřípustné, aby cizí tajné služby monitorovaly telefonní provoz představitelů suverénních zemí," řekl. Témata summitu jsou podle něj ale jiná, daná předem. Jedná se především o digitální agendu, která může významně přispět k rozvoji evropské ekonomiky. "Přicházíme s tímto a jsme velmi spokojeni s většinou navržených závěrů," řekl. 

Premiér Jiří Rusnok, summit Evropské rady
Premiér Jiří Rusnok odpovídá při příjezdu do budovy Evropské rady na dotazy novinářů. Zdroj: Úřad vlády ČR


Při zahájení summitu nebylo zdaleka jasné, zda se vedoucí představitelé EU shodnou na společné reakci na aféru. Některé státy, zejména Británie a Španělsko, zastávaly názor, že se jedná o otázku národních států a ne Evropské unie. "Nedovedu si představit, že by Rada diskutovala o záležitostech národní bezpečnosti," řekl pro portál Eubusiness diplomatický zdroj. Na druhé straně představitelé Belgie, Finska, Malty a Itálie novinářům při příjezdu na jednání řekli, že Washington musí poskytnout vysvětlení a Evropa zaujmout společný postoj k ochraně svých občanů.

Merkelová a Hollande dohodnou s Washingtonem pravidla


V souvislosti se špionážní aférou předseda Evropské komise José Manuel Barroso před zahájením summitu varoval před totalitou a volal po ochraně soukromí. "Ochrana soukromí je velmi důležitá pro Evropu," prohlásil podle agentury AFP Barroso. "V Evropě považujeme právo na dodržování soukromí za základní zákon," upozornil. Zároveň připomněl zvyky, které panovaly v někdejší komunisty ovládané Německé demokratické republice (NDR), kde "tajná policie denně špehovala lidí". 

Po osmihodinovém jednání evropského summitu v pátek v brzkých ranních hodinách německá kancléřka a francouzský prezident Francois Hollande v prohlášení konstatovali, že Evropa má nadále zájem, aby vztahy s USA zůstaly založeny na vzájemné důvěře, a proto je potřeba situaci vyjasnit. Merkelová a Hollande by se při bilaterálních jednáních s USA měli pokusit dohodnout pravidla pro fungování tajných služeb, aby k podobným excesům napříště nedocházelo. Závěry z jednání by měli sdělit na dalším summitu v prosinci. Český premiér novinářům řekl, že "prakticky všichni premiéři to kvitovali a podpořili tento postoj". "Uvidíme, jaký bude dál výsledek," dodal.

Evropané získají právo být zapomenut


Komisařka pro digitální agendu Neelie Kroesová dala najevo, že kauza by mohla urychlit přijetí nových pravidel ochrany dat, a to již již na jaře roku 2014. Návrh z její dílny je projednáván na evropské úrovni a v pondělí jej odsouhlasil výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci.  Lídři se při nočních jednáních vyslovili pro přijetí této legislativy k roku 2015. 

S odposlechy evropských politiků návrh přímo nesouvisí. Dokument mimo jiné počítá s "právem být zapomenut". Uživatelé budou moci požádat společnosti působící na internetu, aby vymazaly jejich osobní údaje. Omezeno bude rovněž takzvané profilování, tedy jakési škatulkování lidí podle jejich dosavadního i očekávaného chování na webu. Firmy tak budou muset zákazníkům podrobně zdůvodnit, jak získané osobní údaje využívají. Pokud některá z firem nebude unijní systém respektovat a poskytne údaje o uživatelích například americkým úřadům, riskuje pokutu až 100 milionů dolarů, nebo sankci ve výši pěti procent ročního obratu. 

ČR podpoří zrušení roamingových poplatků


Jedním z témat summitu, které česká vláda podporuje, byl telekomunikační balíček, jenž v září představila komisařka Kroesová a jehož nejdiskutovanější součástí je zrušení roamingových poplatků. „Proč bychom měli jako Česko bránit každé dobré iniciativě, jak prohloubit trh telekomunikačních služeb v Evropské unii? Roaming je jednou z jeho bariér. Je absurdní,abychom hájili zájmy nadnárodních nečeských skupin, když nemáme žádného národního šampióna," vyjádřil se Rusnok.

Návrh Evropské komise předpokládá, že zákazníci již od července 2014 nebudou při vycestování do zahraničí platit žádné poplatky za příchozí hovory. S úplným odbouráním roamingových poplatků počítá o dva roky později. Cílem je, aby byly náklady spotřebitelů na telefonování stejné bez ohledu na to, v jaké části Evropy se právě nacházejí. 

Nový návrh komise má za úkol sjednotit roztříštěné telekomunikační trhy v Evropě a povzbudit investice do nových vysokorychlostních sítí. Počítá například se zlepšením koordinace při prodeji kmitočtů pro mobilní sítě v jednotlivých členských zemích Evropské unie. Umožní rovněž operátorům požadovat od firem vyšší poplatky za rychlejší přenos dat.  

Kdo zaplatí problémy bank?


U večeře politiky oslovil předseda Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Seznámil je se stavem příprav hodnocení kvality aktiv významných bank eurozóny, kterou ECB provede před spuštěním jednotného bankovního dohledu v příštím roce.

Stále nedořešenou otázkou zůstává, kdo a z čeho zaplatí případné problémy bank, které by taková prověrka odhalila. ECB chce přísnou kontrolu, aby se poté, co převezme funkci dohledu, neobjevilo nečekané překvapení, jako po zátěžových testech před dvěma lety. Těm se nepodařilo odhalit rizika, která způsobila bankovní krizi v Irsku a Španělsku. Oba státy požádaly fond eurozóny o pomoc právě kvůli potížím domácích bank.

Českých bank se kontrola netýká, protože Česká republika není v eurozóně. Ze zahraničních bank působících v Česku se kontrola dotkne mimo jiné rakouské Erste Group, belgické KBC, francouzské Société Générale a italské UniCredit. Na Slovensku budou testované Slovenská spořitelna, Všeobecná úverová banka a Tatra banka.

Eurobankovky

Diskuse o bankovní unii se v současnosti točí také kolem postupu při budování druhého pilíře vznikající bankovní unie. Mechanismus označovaný jako jednotný resoluční mechanismus (Single Resolution Mechanism - SRM) by banky z potíží měl umět dostat a jeho fond by měly naplnit samotné finanční domy.

Architektura bankovní unie

Bankovní unie má stát na čtyřech pilířích. Prvních z nich je zavedení společného bankovního dohledu, dalšími jsou výše zmiňované ustavení jednotného rezolučního mechanismu, společná pravidla pro fungování bank a jednotný systém pojištění vkladů. Pravidla bankovní unie se budou vztahovat především na eurozónu. Zbylých jedenáct zemí EU včetně České republiky se může připojit, nebude ale mít rozhodovací pravomoci v Evropské centrální bance, která má být dohledem nad bankami pověřena.


Evropa zaostává za USA


Dlouho plánovaným tématem summitu byla digitální agenda. V podkladové zprávě Komise zdůraznila, že podporou rychlého rozvoje jednotného digitálního trhu může Evropa do roku 2020 zvýšit své HDP o 4 % a evropské veřejné orgány mohou přechodem na elektronickou veřejnou správu dosáhnout snížení nákladů o 15–20 %.

Komise zmínila i slabá místa, a to zaostávání EU za USA a za rychle rostoucími asijskými ekonomikami. „Vedoucí postavení v rámci internetové ekonomiky patří jiným než evropským internetovým platformám, např. platformě Google, Apple, Amazon či Baidu, které se zároveň řadí mezi největší společnosti na světě,“ stojí v dokumentu evropské exekutivy.

O stejném problému psal v září deník Financial Times v souvislosti s prodejem finské společnosti Nokia americkému Microsoftu. Podle prestižního listu si Evropa v segmentu nových technologií nechala ujet vlak.

Rozdíl mezi západním a východním břehem Atlantického oceánu podle deníku spočívá ve třech faktorech. Prvním z nich je regulatorní prostředí a nastavení pravidel. Druhou prohranou bitvu vedla Evropa v operačních systémech chytrých telefonů, mezi nimiž jsou nejúspěšnejší americké Apple iOS a Google Android. A třetí výhodu Americe zajistilo Silicon Valley, v kterém sídlí mimo jiné společnost Apple. Podobné technologické centrum Evropě chybí.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

Kam směřuje evropská politika sousedství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018

Prague European Summit: Jsou populistické strany na ústupu?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018

Babiš a Jourová zahájili Prague European Summit

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 6. 2018

Jaký je polský pohled na Německo, Unii a Visegrád?

Petr Pospíšil, Euroskop, 7.6.2018