Mariana Pítrová, Euroskop, 25.10. 2013
V rámci konference Práva a povinnosti spojené s občanstvím Unie se na půdě pražské Právnické fakulty uskutečnilo také několik odborných panelů. Euroskop zavítal na ten na řečníky nejpočetnější, a to na panel, který se zabýval hlavním aspektem evropského občanství – volným pohybem osob.
Na hraniční situace volného pohybu osob se zaměřil v úvodním příspěvku panelu vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martin Smolek. Judikatura Soudu je ve věci evropského občanství bohatá a Smolek ve svém příspěvku upozornil, že práva vyplývající z euroobčanství nemají jen občané osmadvacítky, ale i jejich rodinní příslušníci ze třetích zemí. Z toho ovšem plyne řada sporů, které končí právě v Lucemburku.
Činnosti Soudu v oblasti evropského občanství se věnovala také Tereza Kunertová z katedry evropského práva PF UK, když zmínila aspekty rozsudků a jejich dopady na cestování za studiem a prací. V té souvislosti se zabývala tzv. dávkovou turistikou, kdy občané jednoho členského státu, využívají velkorysejší sociální péče jiného členského státu.
Další téma panelu se věnovalo nástroji přímé demokracie, který je pro občany stále ještě novinkou, a to občanské iniciativě. Tu mohou organizovat občané EU a na podporu návrhu musí sesbírat milion podpisů z většího počtu členských států. Poté předloží iniciativu Evropské komisi, která může, ale nemusí návrh občanů pustit k hlasování. Podle Lenky Pítrové z Úřadu vlády se navíc v procesu objevuje prvek právní nejistoty, když neexistuje výčet témat, která nesmí být předmětem iniciativy. „Je to určitý demokratizující prvek, ale daly by se hledat cesty, jak tento nástroj, zlepšit,“ uvedla Pítrová.
Zahraniční řečníci a otázka diskriminace
Na panelu se sešli také řečníci ze zahraničí. Dora Kostakopoulou z univerzity v britském Warwicku se zamyslela nad historickým vývojem občanství a tento institut označila za experiment, který se stále vyvíjí. Katre Luhamaa z estonské univerzity v Tartu se ve své řeči zaměřila na právo na lidskou důstojnost, které podle ní rozšiřuje chápání evropského občanství.
Řečníci se ve svých vystoupeních také často dostávali k otázce diskriminace. Řeč byla například o fenoménu obrácené diskriminace. Podle Richarda Krále z katedry evropského práva PF UK se takový typ diskriminace objevuje buď ve formě, kdy jsou diskriminování domácí unijní občané oproti jiným unijním občanům, nebo oproti občanům třetích států. Zmiňovaný fenomén se projevuje třeba jako důsledek uplatnění principu vzájemného uznávání kvalifikací. O diskriminaci hovořil i Králův kolega z katedry Harald Christian Scheu, který shrnul vývoj diskriminace v rámci evropského práva s důrazem na poslední dvě desetiletí.
Na přetřes mimo jiné přišla i ekonomická stránka občanství. „EU není schopná absorbovat makroekonomické šoky. Je třeba zamýšlet se nad řešením současné ekonomické krize, a to i prostřednictvím mechanismu obdobnému federálnímu rozpočtu,“ uvedla v příspěvku Olga Francová z Úřadu vlády.
Odpolední část konference patřila celkem třem odborným panelům. Projevy řečníků vyjdou v samostatných sbornících začátkem příštího roku.
Autor: Mariana Pítrová, Euroskop
