Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak může ČR prosadit své zájmy v Bruselu?

Marie Bydžovská, Euroskop, 25.11. 2013
EU superstát

Na otázku z titulku odpovídali zástupci státní správy, zaměstnavatelských i zaměstnaneckých svazů a neziskových organizací na kulatém stolu pořádaném Úřadem vlády v rámci národního fóra o budoucnosti EU.

Diskutující se shodli na několika slabinách české diskuze o Evropě. Patří mezi ně polarizace a ideologizace politické scény – na jedné straně stojí odpůrci další integrace a na druhé zastánci jejího posilování, což jde na úkor pragmatického jednání v zájmu Česka.

Podle Davida Krále z Institutu Europeum však nelze posuzovat posilování kompetencí EU ideologicky jako ze zásady špatné nebo za všech okolností dobré. „Je těžko představitelné, že z hlediska jakéhokoliv státu, tedy nejen ČR, by bylo možné automaticky předpokládat, že každý přenos pravomocí na EU je nevýhodný nebo naopak,“ míní Král.

České pivní veto


Výzkumník institutu Europeum také podotkl, že Česko by mělo realisticky zvážit svou sílu v rámci Rady EU a mělo by si uvědomit, že oproti Velké Británii není v žádné oblasti evropské politiky nepostradatelné. Není proto pro nás podle něj vhodné využívat práva veta. Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling na to odvětil, že otázka práva veta je v českém mediálním prostoru zveličována. ČR k němu sáhla pouze jedinkrát, a to v roce 2006, když chtěla zabránit zvýšení minimální spotřební daně z piva.

Ani byznys nemůže EU přehlížet


Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar ocenil, že státní správa dosáhla v posledních letech významného zlepšení v přípravě českých pozic pro jednání v EU a v prosazování národních zájmů v Bruselu. Více by se podle něj měl v centru Unie angažovat i byznys, který dělá velkou chybu, že se soustředí pouze na národní úroveň a tu evropskou přezírá. „Většina legislativy, obzvláště co se týče velkých firem, přichází z EU a v ČR se až následně upravuje na české podmínky a implementuje,“ upozornil Špicar.

Na viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy navázal Pavel Bratinka z konzultantské firmy Euroffice Praha – Brusel. Z vlastní zkušenosti došel k závěru, že české firmy se začnou o EU a evropskou legislativu zajímat až v okamžiku, kdy jim může způsobit značné finanční ztráty. V Bruselu by podle něj mělo fungovat partnerství soukromé a veřejné sféry, které by se spojily ve společném „lobbování“, jelikož zájmy těchto dvou sektorů se často překrývají.

Náměstek Martin Tlapa z Úřadu vlády poukázal na švédský model koordinace evropské agendy. V této severské zemi jsou do přípravy vládních pozic zapojováni i sociální partneři.

Jaká role pro premiéra?


Předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula doporučil, aby vládní prohlášení tentokrát jasně vymezilo kompetence českých orgánů v evropské politice. Osobně se domnívá, že by mělo být jasně stanoveno, kdo bude řešit spory mezi ministerstvy.

K této záležitosti se vyjádřil taktéž první náměstek ministra obrany Daniel Koštoval, jenž se domnívá, že by v evropských záležitostech měl mít silnější roli premiér. Ten by měl předejít tomu, aby česká pozice vznikla jako pouhý nejmenší společný jmenovatel. Také Kristina Larischová z Friedrich-Ebert-Stiftung upozornila, že v celé Evropě je patrné posouvání těžiště rozhodování o evropské politice ve prospěch předsedů vlád či kancléřky.

Síla Evropského parlamentu narůstá


Vedoucí Stálého zastoupení ČR při EU Martin Povejšil upozornil, že je třeba, aby se politická elita více angažovala v evropských otázkách. Je podle něj důležité, aby ministři jezdili na zasedání Rady, ale tím jejich úkol nekončí a měli by prosazovat české zájmy i dalšími cestami.

Jako specifický bod zdůraznil vedoucí bruselského stálého zastoupení nutnost najít efektivnější způsob komunikace s Evropským parlamentem, jehož kompetence v posledních letech narůstají.  Z českých ministrů byl v posledních letech na jeho plenárním shromáždění pouze Karel Schwarzenberg, návštěva europarlamentu ministry z ostatních evropských vlád přitom není nikterak výjimečná událost.

Větší vliv evropských zákonodárců potvrdila i Kristina Larischová, která poukázala na německá jednání o vytváření vládní koalice, jichž se letos oproti dřívějším letům účastní i europoslanci.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop