Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Co přinesl Evropský rok občanů?

Marie Bydžovská, Lucie Priknerová, Euroskop, 3. 12. 2013
EP volby - ilustrační foto

Závěrečná konference k Evropskému roku občanů pořádaná Úřadem vlády České republiky a Zastoupením Evropské komise v ČR přiblížila přínosy evropského občanství i význam vyhlašování tematických evropských roků.

"Za největší výhodu vyplývající z Evropského občanství Češi považují svobodu pohybu po Evropě,“ upozornil náměstek státního tajemníka pro evropské záležitosti Martin Tlapa na výsledky letošního průzkumu uskutečněného agenturou Ipsos pro Úřad vlády. Z dotazníkového šetření věnovaného informovanosti české populace o právech občanů Evropské unie a postojům k ní vyšlo také najevo, že v rámci politických práv si Češi nejvíce cení možnosti podávat stížnosti evropskému ombudsmanovi.

Evropské roky podporují spolupráci institucí a občanské společnosti


Konference konaná v Kaiserštejnském paláci umožnila i diskuzi o tématech, která spojují letošní Evropský rok s předcházejícími tematicky zaměřenými roky – Evropským rokem dobrovolnictví 2011 a Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012.

Význam vyhlašování evropských roků vysvětlil vedoucí Zastoupení Evropské komise v České republice Jan Michal. „Evropské tematické roky mají hned několik důležitých efektů: posilují kooperaci orgánů EU s národními vládami, občanskými sdruženími a dalšími dotčenými stranami, a seznamují širokou veřejnost s principy a přínosy fungování Evropské unie,“ řekl.

V rámci dalších panelů shrnuli zástupci pověřených resortů a neziskového sektoru praktické výsledky, jichž bylo v rámci konkrétních roků dosaženo.

Rok dobrovolnictví inspiroval k zlepšení legislativy


Podle náměstka Jana Kocourka z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jehož resort koordinoval Rok dobrovolnictví, dodnes mohou lidé těžit z výsledků projektu – např. z informací na webové stránce www.dobrovolnik.cz, z databáze dobrovolnických příležitostí, i z výměny dobré praxe mezi neziskovými organizacemi. Díky tomu se mohly například instituce z kulturní oblasti inspirovat zkušenostmi z dobrovolnictví ve zdravotnictví či sociální sféře.

Michal Urban z téhož ministerstva přiblížil proces přípravy nové legislativy, která by zlepšila podmínky pro dobrovolnické aktivity. Bohužel kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny nebyl nový zákon schválen, nicméně byla alespoň přijata novelizace současných pravidel.

Důležitost aktivního stárnutí roste


Náměstek ministra práce a sociálních věcí Jan Dobeš připomněl Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, který mělo v gesci jeho ministerstvo. Následný panel věnovaný danému tematickému roku nabídl zejména náhled na Národní program přípravy na stárnutí 2008 až 2012 a budoucí rámec pro roky 2013 až 2017. Diskutující považují za důležité pro rozvoj koncepce aktivního a pozitivního stárnutí především podporu celoživotního vzdělávání, setkávání starší a mladší generace, dobrovolnictví seniorů a boj proti Alzheimerově nemoci.

Marta Koucká z Ministerstva práce uvedla, že v roce 2060 se zvýší počet občanů ČR ve věkové kategorii 85+ ze stávajících 200 tisíc na 800 tisíc, což bude mít i významné ekonomické dopady na sociální systém. Dnes je k finanční podpoře jednoho seniora třeba čtyř pracujících, v roce 2060 to bude jeden a půl pracujícího.

Jedním z důvodů, proč bude starších lidí přibývat je mj. úroveň zdravotní péče. Helena Sajdlová z Ministerstva zdravotnictví říká, že velmi podstatná je prevence. Důraz klade rovněž na často opomíjené duševní zdraví. Sajdlová dodává, že prioritou pro zdravotnictví je zachování co největší soběstačnosti seniorů: „Naším cílem je, aby maximum lidí zůstávalo ve svém sociálním prostředí a nemuseli být hospitalizováni v Ústavech sociální péče.“

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se snaží vyjít vstříc poptávce seniorů po studiu v rámci univerzit třetího věku a vzdělání obecně. Petr Černikovský říká: „Vzdělání starších lidí přináší řadu neekonomických efektů…“. MŠMT by rádo realizovalo den otevřených dveří na vysokých školách, který by byl zaměřený čistě na starší spoluobčany. V ideálním případě by se pak podle Černikovského mohly tyto instituce stát rovnou komunitními centry pro setkávání generací, jako je tomu např. ve Velké Británii.

Marek Šimůnek z magistrátu Hradec Králové představil širokou paletu aktivit, kterou jeho město seniorům nabízí. Přítomným také promítl krátké video o zájezdu fanoušků starší generace na hudební festival Rock for People, kde vystoupil Karel Gott.

Jak zvýšit zájem občanů o evropskou integraci?


Poslední panel byl věnován aktivnímu občanství EU. Lenka Pítrová, ředitelka Odboru koncepčního a institucionálního Úřadu vlády ČR, shrnula průběh programu „Studuj, cestuj, pracuj v EU.“, v rámci kterého se lidé v regionech dozvěděli o možnostech, které vyplývají z jejich evropského občanství. Důraz byl kladen především na volný pohyb a ekonomické výhody s ním spojené.

Neziskový sektor pro oblast aktivní participace občanů reprezentovala Ivana Vilikusová. Ta popsala překážky, které znesnadňují práci v oblasti informování o evropské agendě. Jde např. o přílišné oddělení národní a evropské úrovně, nezájem o podporu politické integrace, nízkou důvěru vůči evropským institucím a nejasnou roli Evropského parlamentu. Pro tento problém navrhuje nezisková sféra vytvoření nadnárodních kandidátek do evropských voleb, aby bylo jasné, k jaké evropské straně se ten který kandidát po svém případném zvolení přikloní.

Vedoucí informační kanceláře Evropského parlamentu v ČR Jiří Kubíček k tomu dodal, že návrh na zvolení části poslanců tímto způsobem neprošel, ovšem že se objevila snaha přiřadit alespoň loga evropských stran ke kandidátům na kandidátních listinách, která ale zatím nebyla realizována.

Autor: Marie Bydžovská, Lucie Priknerová

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Jaké kosmické aktivity zajišťuje Agentura GSA?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 11. 2018

V čem se Češi a Slováci v EU (ne)shodnou?

Lucie Vinařská, psáno pro Euroskop, 27. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jak se změní evropské zemědělství?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 5. 10. 2018

REPORTÁŽ: Jaká je budoucnost české vesmírné politiky?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 20. 9. 2018