Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Jak to bylo se syrečky a žárovkou?

Petr Zenkner, Euroskop, 29.1. 2014
Oloumocké tvarůžky

Z evropských témat přitáhnou v Čechách mediální pozornost spíše příběhy o boji za pomazánkové máslo nebo kauza žárovka. Think-tank Evropské hodnoty v pondělí uspořádal debatu, která se některým z „mýtů“ věnovala.

Milena Vicenová, která do roku 2012 vedla české zastoupení v Bruselu, postavila vedle sebe výhody vnitřního trhu a nutnost některých omezení. „Vstupem na vnitřní trh skončil export do ciziny a začal prodej,“ uvedla. Vicenová vysvětlovala některá omezení vnitřního trhu nutností sjednocení technologických, hygienických a bezpečnostních standardů. Jinak by vnitřní trh nefungoval.

Chráněná označení


Z jakých důvodů Unie omezuje a zakazuje? V případě, že existuje přímé ohrožení zdraví, se aktivuje Systém rychlého varování pro potraviny a krmiva (RASFF). Zodpovědní lidé v členských státech tak mohou relativně rychle reagovat. Informace o rizicích přicházejí v týdenních intervalech – například o množství rtuti objevené ve žraločím mase v Itálii nebo krysím trusu v datlích v Dánsku.

Jako další příklad uvedla Vicenová omezení kvůli typu potravin – v případě Francie šlo o výrobu sýrů z nepasterizovaného mléka, nebo třeba potraviny ze zabijačky. Tyto potraviny není možné pouze vyvážet, jejich místní využití nikdo nezakazuje.

Po roce 1992 byla součástí McSharryho reformy Společné zemědělské politiky podpora regionálních produktů a systém chráněných známek. Vicenová uvedla, že Česko má v tuto chvíli 6 produktů chráněného označení původu (např. žatecký chmel), 23 produktů chráněného zeměpisného označení (např. Budvar, Hořické trubičky) a 4 produkty se značkou zaručená tradiční specialita vázané na recepturu a nikoliv na lokalitu jako jsou špekáčky.

Olomoucké tvarůžky
S výrobou olomouckých tvarůžků je spojeno město Loštice, kde se vyrábí od roku 1876 (foto: Wikimedia Commons)

Syrečky a rum


Podrobněji se Vicenová věnovala kauze olomouckých syrečků, která měla pikantní česko-německou příchuť – třeba i v titulku Lidových novin „Česko slaví smrduté vítězství. Olomoucké syrečky vyrvalo Němcům“. Německá karta se objevila i v případě Karlovarských a Mariánskolázeňských oplatek. Proces registrace označení prochází nejprve na úrovni členského státu, později se věc přesune na evropskou úroveň. V případě Olomouckých syrečků šlo v roce 2007 o námitky Německa a Rakouska, kde se vyráběl sýr s názvem Olmützer Quargel.

Právě za působení Vicenové byla tato kauza v roce 2010 úspěšně dotažena a výrobci v Lošticích značku získali. Vicenová proti sobě postavila případ syrečků, podle ní „hratelný“ a případy Tuzemského rumu nebo Pomazánkového másla, které nebyly tím, co tvrdily. Evropská unie nezakazovala jejich výrobu (to na svobodném trhu ani nemůže), ale pouze používání označení, které klamalo spotřebitele. Rum se totiž vyrábí z melasy a cukrové třtiny a máslo obsahuje 80-90 % mléčného tuku. V případě Českého pomazánkového“ je to pouze třetina, u Tuzemáku šlo o výrobek z bramborového lihu, který se začal vyrábět v 19. století za Rakousko-Uherska kvůli tomu, že koloniální zboží bylo příliš drahé.

Případ náhražkového pomazánkového másla přiblížil v debatě publicista Bohumil L. Studýnka z České pozice. Uvedl, že začátek výroby v 70. letech byl důsledkem spojení nedostatku másla na českém trhu a přebytku zásob sušeného mléka a syrovátky ze strategických zásob armády. Z nich vznikla náhražka, která se na trhu slušně uchytila. Studýnka připomněl ekonomický zájem mlékárny Madeta a Choceňských mlékáren.

Žárovky


Asi nejznámějšímu případu žárovek se věnoval Michal Staša ze Střediska pro efektivní využívání energie (SEVEn). Podle Stašy nebyla směrnice z roku 2009 výmyslem Bruselu. Evropská komise byla v letech 2007-2008 členskými státy několikrát vyzvána, aby konala. Součástí byla samozřejmě i Česká republika, konkrétně tehdejší premiér Mirek Topolánek, ministr průmyslu Martin Říman a ministr dopravy Aleš Řebíček. Podle Stašy nařízení pouze mírně urychlilo technologický vývoj, který stejným směrem mířil.

Exministr pro životní prostředí Martin Bursík, který byl v publiku, později v debatě prohlásil, že žárovka byla kauzou, kterou nikde jinde neřešili, protože se věnovali tomu hlavnímu – úspoře téměř 90 % energie.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Další články v rubrice

REPORTÁŽ: Co může EU čekat od střední Evropy?

Tereza Chlebounová, Euroskop, 19. 9. 2018