Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Olli Rehn: Rok 2009 bude rokem západního Balkánu a východního partnerství

Marie Bydžovská, Euroskop, 19. září 2008

V Černínském paláci se 18. září 2008 konala konference „Rozšiřování EU: perspektivy západního Balkánu". Konferenci pořádalo „ANO pro Evropu" ve spolupráci s odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády a zastoupením Evropské komise. Konference se zúčastnili také místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, 1. náměstek ministra zahraničních věcí ČR Tomáš Pojar a evropský komisař pro rozšiřování Olli Rehn.

V úvodním slovu konference Tomáš Pojar zdůraznil důležitost otázky rozšíření EU o západní Balkán pro nastávající české předsednictví. Připomněl spolupráci se současným francouzským předsednictvím, na jehož výsledky bude Česká republika navazovat.

Podle komisaře Olliho Rehna mají země západního Balkánu velmi reálnou evropskou perspektivu, jejíž konečným cílem je členství v EU. Datum vstupu však záleží na tom, kdy splní požadované podmínky. Rehn prohlásil, že „rok 2009 bude rokem západního Balkánu a východního partnerství."

Do konce roku 2009 by mohla být uzavřena technická část jednání s Chorvatskem, zatímco  Srbsko může získat statut kandidátské země. Olli Rehn připomněl, že rozhovory o uvolnění vízové politiky pro země západního Balkánu dosáhnou rozhodujícího stádia během českého předsednictví. S výjimkou Chorvatska dnes potřebují ke vstupu do Evropské unie víza všechny země západního Balkánu. Podle komisaře Rehna by mohlo k zrušení vízové povinnosti dojít před koncem roku 2009.

Ačkoliv tématem konference bylo rozšiřování EU o země západního Balkánu, komisař Rehn se dotkl i problematiky dalších regionů, které mají zájem o členství v EU. Summit EU-Ukrajina, který proběhl minulý týden, považuje za významný krok k posílení vzájemných vztahů. Nicméně podle komisaře „diskuze o perspektivě členství Ukrajiny v EU nyní není bodem v agendě." Dodal, že „když říkáme toto, nesoudíme tím předčasně budoucnost. Nově uzavřená asociační dohoda ponechá otevřenou otázku budoucího vývoje vztahů mezi EU a Ukrajinou."

Rehn při proslovu na konferenci připomněl, že oslava pátého výročí rozšíření EU o země střední Evropy se uskuteční během českého předsednictví. "Tato oslava by měla být příležitostí připomenout občanům raison d´être rozšiřování EU, kterým je rozšíření oblasti svobody a demokracie, míru a prosperity v Evropě," pronesl komisař.

Vondra: EU je pro Balkán nástrojem prosperity

Místopředseda vlády Alexandr Vondra mluvil o plánech pro české předsednictví. Rok 2009 podle něj nebude jednoduchým obdobím pro zásadní průlom. V Evropě dochází k ekonomické recesi, bude se měnit Komise a proběhnou volby do Evropského parlamentu. Evropa podle něj dluží západní části Balkánu stabilizaci tohoto regionu. Rozšíření o země západního Balkánu však považuje také za otázku zájmů.

Alexandr Vondra připomněl, že Balkán představuje měkký podbřišek Evropy. EU je podle něj nástroj prosperity, kterou Balkán potřebuje. „Bez prosperity bude více prostoru pro populistické argumenty, které mohou posílit sociální nespokojenost a hluboký nacionalismus," upozornil Vondra.

Připomněl finanční pomoc, kterou EU poskytla zemím bývalé Jugoslávie, nicméně účast na jednotném trhu a rozhodování v EU považuje za lepší nástroj než finanční pomoc. Česká republika by podle Alexandra Vondry měla být během svého předsednictví kreativní a vymyslet mechanismus, který napomůže zemím západního Balkánu k rychlejšímu přiblížení Evropě.

A jaké jsou podle Vondry důvody, proč si ČR zvolila jako prioritu svého předsednictví posilování evropské perspektivy zemí západního Balkánu? Česká republika má vlastní zkušenost s rozdělením federace a nyní je spolu se Slovenskem členem EU a obě země navzájem spolupracují. S regionem máme tradiční kulturní a hospodářské vazby sahající až do 19. století. Navíc téměř každý Čech má podle Vondry osobní nebo rodinné vazby na někoho z této oblasti.

Na závěr prvního panelu promluvil zástupce současné předsednické země, francouzský velvyslanec v ČR Charles Fries. Podle něj by proces rozšiřování měl vycházet ze samotných balkánských zemí. Kladně zhodnotil úspěch proevpropských stran v srbských parlamentních volbách a zdůraznil důležitost pokroku při uvolňování vízové politiky pro občany. Oproti Alexandru Vondrovi a Olli Rehnovi, Charles Fries zastává názor, že není možné přijmout nové členy EU bez ratifikace Lisabonské smlouvy. Poukázal na výrok prezidenta Sarkozyho z červnové Evropské rady, že není možné pokračovat s rozšiřováním bez Lisabonské smlouvy.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop